1 / 35

Historický vývoj sklářských surovin

Historický vývoj sklářských surovin. suroviny jsou základem sklářské výroby neustálá snaha zlepšovat kvalitu skla a náklady na jeho výrobu novými surovinami vylepšovat vlastnosti skla. Šíření sklářské výroby. Blízký východ - > Římská říše - > Evropa p ř enos receptur

kieve
Download Presentation

Historický vývoj sklářských surovin

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Historický vývoj sklářských surovin • suroviny jsou základem sklářské výroby • neustálá snaha zlepšovat kvalitu skla a náklady • na jeho výrobu • novými surovinami vylepšovat vlastnosti skla

  2. Šíření sklářské výroby • Blízký východ -> Římská říše -> Evropa • přenos receptur • později využívání místních surovin • vznik nových skel

  3. Křemenné suroviny Drcený křemen – první zmínka 16. stol. - do konce 18 stol. – kusový křemen: žilný křemen, oblázky z řek, sběr na polích – omývání od hlíny – pálení křemene v peci „kýzovna“ – červený žár až 2 týdny – později posypán NaCl -> těká FeCl3 – vyhrabání do studené vody-> rozpraskání – křemel – vysekávání nečistot a třídění podle barvy – drcení ve stoupě – sítování – 98-99% SiO2, pod 0,1% Fe2O3, zrnitost pod 1 mm Sklářský písek – sklárny na Borsku – levnější, méně kvalitní sklo – čištění plavením v neckách nebo praním v HCl

  4. Úprava a drcení křemene

  5. Sodné suroviny SodaNa2CO3,NaHCO3– přírodní -> dovoz z Egypta – 18.stol. Leblancův zp. výroby z NaCl Popel mořských rostlin a řas – polverine, rochetta, soda, barilla, kelp, varec – v přímořských oblastech Středozemí, Francie a Anglie – do 10. stol. jediným zdrojem alkálií – do Čech dovoz z Itálie – od 17. století se upravuje soda rekrystalizací Kuchyňská sůl NaCl– neúspěšně zkoušena stovky let – přidávána jako minoritní složka – asi jako čeřivo

  6. Sodné suroviny Sulfát – síran sodný Na2SO4– Glauberova sůl – koncem 18.stol. nedostatek Na surovin – přídavek uhlí 1/13 až 1/12 sulfátu – E. Laksmann, dr. Oesterreicher, Fr.X. Baader – první huť používající sulfát: Auerspergská v Lukavici (1821) – nejčastěji z kamenné soli až do poloviny 20.stol. Leblancova sodaNa2CO3 – 1791 ve Francii – 2 NaCl + H2SO4 = Na2SO4 + 2 HCl Na2SO4 + 4C = Na2S + 4CO Na2S + CaCO3 = CaS + Na2CO3 – v Čechách používána málo – hodně nečistot

  7. Sodné suroviny

  8. Složení popelu z mořských rostlin

  9. Oxidické složení taviv v českých sklárnách

  10. Výroba sulfátu

  11. Draselné suroviny stromový popel v Evropě 10. – 15. stol. – nejčastěji bukový popel – listnaté stromy: bříza, olše, javor, dub – popel vyráběli tzv. popeláři – pálení dřeva hlavně na podzim, v zimě a na jaře – vyzděná ohniště, jámy – dobrý popel pálil na jazyku salajka, flus, potaš v Evropě 10. – 15. stol. – rafinace Na popela -> sal di crisatallo (Angelo Barovier 15.stol.) – ve velkých kotlích – v 18. stol. V Čechách – 1000 tun salajky – prosátý popel se zkropil vodou – 24 hodin stát – loužení studenou a horkou vodou, dno pokryto slámou, prkénky – zbytek – do zeleného skla

  12. Draselné suroviny

  13. Složení bukového popela

  14. Složení popelu ze stromů a kapradí

  15. Výroba salajky

  16. Draselné suroviny ledek KNO3 , NaNO3 17. stol. – přidáván do českého křišťálu – čistý, ale drahý – podíl v kmenu postupně klesá vinný kámen redukční činidlo – zlatý rubín KOH vysoká čistota, kvalitní skla

  17. Výroba boraxu

  18. Rafinace arseniku

  19. Příprava sklářského kmene

  20. Protonově vodivé membrány 2H2 4H+ + 4e- 4H+ + 4e-+ O2 2H2O Anoda Katoda

  21. Doporučená literatura 1. Hlaváč J.: Základy technologie silikátů, SNTL, Praha 1981. 2. Kirsch R. a kol.: Historie sklářské výroby v českých zemích, Academia 2003. 3. Procházka Z.: Sklářství v Českém lese, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 1999. 4. Lamiová M.: Keramika dvoch tisícročí, Tatran, Bratislava 1982. 5. Braunová A.: Kouzlo keramiky a porcelánu, Práce, Praha 1985. 6. Orton C., Tyers P., Vince A.: Pottery in Archeology, Cambridge UP, Cambridge 1993. 7. Hanykýř V., Kutzendorfer J.: Technologie keramiky, Vega s.r.o., Hradec Králové 2000. 8. Kybalová J. : Evropská kamenina, Aventinum, Praha 1991. 9. Henderson J.: The science and archeology of materials, Routledge, London 2000.

  22. Modely amorfní struktury

  23. Amorfní struktura skla Křemen SiO2 SiO2 sklo Na2O-SiO2 sklo

  24. Složení historických skel • oxidová skla – obsahují vždy atomy O • směs oxidů - hmot.% nebo mol.% oxidů • sklotvorné oxidy: SiO2, P2O5 • podmíněně sklotvorné: Al2O3 • modifikátory: Na2O, K2O, MgO, CaO, PbO • barvicí oxidy: FeO, CoO, MnO, Cr2O3, CuO, SeO2 • barvicí prvky: Au

  25. Vznik skla z taveniny • Sklotvorná tavenina – • sklovina • Dostatečně rychlé • zchlazení • Zabránění krystalizaci • Skelná transformace

  26. Viskozita je klíč k získání skla

  27. Výrobní postup • Předpis složení skla nebo kmene • Vážení či odměřování surovin, míchání • Tavení, čeření a homogenizace (nad 1200°C) • Tvarování (700 – 1000°C) • Temperování (450 – 550°C) • Zušlechťování skla-broušení, rytí, malování, pískování

  28. Základní typy historických skel • Sodná: Na2O – CaO – SiO2 • Draselná: K2O – CaO – SiO2 • Smíšená: Na2O – K2O – CaO – SiO2 • Olovnatá: K2O – CaO – PbO – SiO2

  29. Historické suroviny • křemen, písek -> SiO2 • přírodní soda (trona) – Na2CO3 -> Na2O • vápenec – CaCO3 -> CaO • popel – mořské rostliny, buk, dub, smrk, kapradí • Na2CO3, K2CO3, CaCO3 • potaš - K2CO3 -> K2O • olovo -> PbO, Pb3O4

  30. Složení popelu z mořských rostlin

  31. Složení popelu ze stromů a kapradí

  32. Příklad složení popela a výluhu hmot.%

  33. Příklad složení historických skel Sklárna Moldava, Krušné hory (hmot.%) Receptura

  34. Tavení skla v pánvích

  35. Tavení skla v pánvích

More Related