Očekávané výsledky :

1. Centrum výzkumu integrovaného systému využití vedlejších produktů z těžby, úpravy a zpracování energetických surovin (CVVP) 1M06007 2010-2011

2. Cíle VUSTAH v rámci řešení CVVP v letech 2010-2011Dílčí cílV002 - Navrhnout strojně technologické způsoby sdružené výroby umělého kameniva a suchých maltových i omítkových směsí na bázi VEP Očekávané výsledky : • Navržení strojně technologického způsobu sdružené výroby umělého kameniva za studena (UKS) a suchých pojivových směsí (SPS) na bázi VEP. • Určení mezních technických podmínek pro VEP z hlediska využití ve sdružené výrobě UKS a SPS . • Vymezení požadavků a kritérií u VEP, používaných pro výrobu UKS a SPS jako podklad pro revize stávajících ČSN. • Užitné vzory vybraných výrobků UKS a SPS.

3. Řešitelský kolektiv • TK - tým kameniva (A2002, A2003, A2004) • TM - tým malt (A2006, A2007) • SE - tým strojně-ekonomický (A2008, A2010) • LE - tým legislativně-ekologický (A2001, A2005, A2009)

4. Technologie – kamenivo (TK) • A2002 - Optimalizace skladby složek UKS ve vazbě na vyráběný typ(KABET, KARIT a KATIL) • A2003 - Poloprovozní zkoušky výroby různých typů UKS (KABET, KARIT a KATIL) a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití • A2004 - Laboratorní zkoušky výroby betonu s jednotlivými typy UKS a ověřování vlastností zkušebních vzorků vyrobeného betonu s podílem VEP 

5. A2002 - Optimalizace skladby složek UKS ve vazbě na vyráběný typ(KABET, KARIT a KATIL) • V roce 2010 bylo provedeno porovnání dlouhodobých zkoušek a vyhodnocení závislosti mezi laboratorními zkouškami a poloprovozními zkouškami. • Laboratorní zkušební tělesa a vyrobené umělé kamenivo na bázi popílku byly vystaveny 20 cyklům zmrazování a rozmrazování. Po ukončení zmrazovacích a rozmrazovacích cyklů bylo sledováno, zda nastaly nějaké změny, např. vytvoření trhlinek a nebo ztráta hmotnosti. • V dalším období bude provedeno laboratorní zkoušení zkušebních těles, které budou vyrobena s cílem získat vlastnosti obdobné vlastnostem kameniv vyrobených technologií ardelite.

7. A2003 - Poloprovozní zkoušky výroby různých typů UKS (KABET, KARIT a KATIL) a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití • Byly zahájeny poloprovozní zkoušky s recepturami navrženými v rámci aktivity A2002. • Podle výsledků z laboratorních zkoušek budou vybrány receptury kameniv vyrobených technologií ardelite a provedeny poloprovozní zkoušky za účelem ověření vlastností daného kameniva, určeného pro další aplikaci do mezerovitého betonu a jeho porovnání s umělým kamenivem u nás vyrobeným studenou technologií.

8. A2004 - Laboratorní zkoušky výroby betonu s jednotlivými typy UKS a ověřování vlastností zkušebních vzorků vyrobenéhobetonu s podílem VEP  V průběhu roku 2010 probíhalo ověřování technologické vhodnosti kameniva na bázi popílku pro mezerovité betony a hledání optimálního obsahu umělého kameniva s frakcí 4/8 mm a kombinací frakcí 4/8 a 8/16 mm s použitím obsahu cementu 200 a 250 kg/m3. Použité kamenivo: • lehké kamenivo Liapor frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 350 kg/m3 (Lias Vintířov) • lehké kamenivo Liapor frakce 8-16 mm s sypnou hmotnosti 275 kg/m3 (Lias Vintířov) • lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 7, frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 805 kg/m3; • lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 7, frakce 8-16 mm s sypnou hmotností 773 kg/m3; • lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 15, frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 891 kg/m3; • lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 15, frakce 8-16 mm s sypnou hmotností 806 kg/m3; • lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 16, frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 877 kg/m3; • lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 16, frakce 8-16 mm s sypnou hmotností 838 kg/m3.

9. Průběh prací • Bylo navrženo 7 základních receptur pro mezerovitý beton. Pro ověření vhodnosti umělého kameniva pro mezerovitý beton bylo použito umělé kamenivo na bázi vysokoteplotního popílku. Mezerovité betony s umělým kamenivem na bázi popílku byly srovnány s mezerovitými betony s keramickým kamenivem Liapor. • Na mezerovitých betonech byly sledovány pevnosti v tlaku, v tahu ohybem, pevnost v příčném tahu, objemová hmotnost a to na laboratorních vzorcích (kostkách 150 x150 x 150 mm a trámcích100 x 100 x 400 mm). Laboratorní vzorky byly uloženy ve vlhkém uložení. Pevnosti v tlaku, v tahu ohybem a příčném tahu byly stanoveny v suchém stavu. • V dalším období budou navrženy další receptury mezerovitého betonu s kamenivem frakce 4/8 mm a následné vhodné kombinace kameniva frakcí 4/8 a 8/16 mm k dosažení požadovaných vlastností mezerovitého betonu s obsahem cementu 250 kg/m3.

10. Stanovení pevnostních charakteristik

11. Výsledky pro RIV • Funkční vzorek - Soubor zkušebních těles – kompaktovaných válečků pro stanovení těžkých kovů a změn pH v procesu hydratace • Funkční vzorek - Soubory laboratorních válečků a poloprovozně vyrobených pelet pro vybrané zkoušky trvanlivosti • Funkční vzorek - Soubor zkušebních těles mezerovitého betonu s umělým kamenivem na bázi popílku pro ověření jeho parametru

12. Technologie – malty (TM) • A2006 - Optimalizace skladby složek SOMS na bázi VEP • A2007 - Poloprovozní zkoušky výroby různých typů SOMS a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití. 

13. A2006 - Optimalizace skladby složek SOMS na bázi VEP • V prvním pololetí roku 2010 byla navržena receptura suché maltové směsi, ve které byl uplatněn vždy jeden ze čtyř filtrových popílků z fluidního spalování (Pf 72/1; PFF 1211/1; PFF 811/1; PFF 41/1). Jejich použití předcházelo posouzení vhodnosti popílku z fluidního spalování do maltových směsí na základě normy ČSN 72 2081-9 po stránce chemické, technologické a ekologické. • Všechny zvolené popílky byly následně použity jako náhrada části pojiva ve výši 18,75 % hm. v navržené receptuře. • Na všech recepturách byly provedeny zkoušky technologických, fyzikálně mechanických a ekologických vlastností – výsledky byly uvedeny ve zprávě za I.pololetí 2010 • Ve 2. pololetí 2010 byly ze čtyř popílků z fluidního spalování vybrány dva nejvhodnější (PFF 1211/1; PFF 811/1), které byly zabudovány do maltových směsí a s nimi byly zahájeny dlouhotrvající zkoušky ve dvou způsobech uložení – ve vlhkém a venkovním.

15. Hodnocení objemové stálosti – ČSN P 72 2081-9

16. Mechanické vlastnosti – pevnost v tlaku

17. Mechanické vlastnosti – pevnost v tahu ohybem

18. Mechanické vlastnosti – příklad s klesající náhradou pojiva

19. Objemová hmotnost , vodní součinitel

20. Ekologické vlastnosti Vzorky staré 28 dní uložené ve vlhkém i venkovním prostředí Výluhy : • Nadlimitní množství škodlivých látek ve výluhu – překvapivě především komerční směs a referenční směs : Ba , Sb (komerční směs), Ba, Cr, Se, Sb ( referenční směs) Sb (popílková směs) • Hodnoty z vlhkého uložení mírně lepší než z venkovního Sušina : • Problémy s As u jednoho z popílků • V hodnotách prostředí není velký rozdíl Ekotoxicita • U většiny vzorků nutno snížit pH • Všechny vzorky vyhověly Radioaktivita • Nestanovována na základě vyhovujících hodnot u popílků

21. Závěr • Náhradou části pojiva prvním ze zvolených popílků fluidního spalování nedošlo k výraznějším změnám fyzikálně mechanických vlastností. Problematické je však venkovní uložení, kdy u směsí s popílkem PFF 1211/1 dochází k poklesům pevností. Probíhající vnitřních přeměny struktury bude možné objasnit pomoci rentgenové a dilatometrické analýzy, která je v součastné době vyhodnocována. Z pohledu ekologie nebylo prokázáno při použití popílku PFF 1211/1 žádných nadlimitních hodnot ve stanovených parametrech. • U druhého z používaných popílků bylo zjištěno vysoké množství arsenu a to už v samotném popílku a pak i ve směsích, v nichž byl uplatněn. • Jak je patrné ze získaných výsledků nevyhověla díky vysokému obsahu některých škodlivin i referenční směs. • Komerční směs pak jako jediná nevyhověla ani na ekotoxicitu zkoušenou na živých organismech. • Vzorky vyrobené podle výše uvedených receptur budou dále průběžně zkoušeny ve zvolených intervalech (90, 135, 180, 270, 380 dní) především z pohledu mechanických vlastností. Budou i nadále sledovány změny mikrostruktury zatvrdlých hmot pomoci rentgenové analýzy. Dále bude sledováno, zda tyto maltové směsi budou měnit svůj vliv na životní prostředí v závislosti na čase.

22. A2007 Poloprovozní zkoušky výroby různých typů SOMS a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití • V této etapě byla vybrána receptura obsahující filtrový popílek z fluidního spalování, jejíž parametry se blížily hodnotám komerčně vyráběných SOMS a byla aplikována na tři různé druhy podkladů – pórobeton, cihelnou příčkovku, betonový dílec. Sledována byla především přilnavost.

23. Konzistence maltové směsi byla zvolena tak, aby rozlití na roztřásavém stolku provedené podle normy ČSN EN 1015-3 odpovídalo hodnotě cca 155 mm. • Jako podkladní materiály pro nanesení maltové směsi byly zvoleny pórobeton, cihlová příčkovka a normový betonový dílec odpovídající parametrům uvedených v ČSN EN 1015-12. Všechny podklady byly před aplikací omítky ponořeny po dobu 15 minut do vody a následně nechány okapat po dobu asi 5 minut. Malta byla nanášena v tloušťce 10 mm. Po té byly jednotlivé dílce postaveny do svislé polohy a byla sledována přilnavost. Ta je vyhovující, pokud omítka nevykazuje na žádném místě zkušebního tělesa po dobu nejméně 5 minut deformaci jako následek sjíždění nebo odchlípnutí. • Po této zkoušce byly podkladní dílce s vrstvami omítky uloženy nejdříve v polyethylenových pytlích po dobu 7 dnů a pak na 21 dnů v laboratorním prostředí (viz norma ČSN EN 1015-11). Po stanovené době zrání na nich bude provedena zkouška přídržnosti podle ČSN EN 1015-12.

24. Vyhodnocení přilnavosti • Přilnavost u všech typů podkladů lze hodnotit jako dostatečnou. • Nejméně přilnula malta na cihlovou příčku, která má velmi hladký povrch a v reálných podmínkách by byla před nanesením omítky opatřena vrstvou zvětšující její drsnost. • Povrch betonového tělesa byl tryskaný, stejně tak pórobeton má díky své velké pórovitosti lepší podmínky pro spojení s omítkovou hmotou.

25. Optimalizace receptury • Pro zlepšení přílnavosti a přídržnosti suché maltové směsi byl zkoušen přídavek přísady na bázi celulózy, který má za cíl zlepšit tyto vlastnosti. • Obecně se tato přísada používá do omítek kvůli zahuštění, což zamezuje stékání, dále kvůli zadržování vody neboli retenci, která brzdí rychlé vysychání a právě kvůli již zmiňované přilnavosti čerstvé malty k podkladu. • Pro omítkové malty na bázi anorganických pojiv jsou užívány především tyto typy éterů celulózy – metylcelulóza a metylhydroxyetylylcelulóza s viskozitou 2000-60000; hydroxyetylcelulóza) a etylhydroxyetylcelulóza s viskozitou 6000-25000. • Pro experiment byly vybrány dva druhy derivátu celulózy – Mecellose a Walocel, v množství 0,05 - 0,5 % hm. na suchou směs. Mecellose - derivát celulózy určen pro průmyslové využití (mimo jiné i pro omítky na bázi cementu); Technické parametry:dobrá zpracovatelnost, vysoká retence vody, viskozita 14000-20000 Pa/s. Walocel - hydroxyethylmethylcelulosa, určen pro aplikace hmot na cementové bázi; Technické parametry: viskozita 10400-12400 Pa/s, zlepšuje zpracovatelnost, vodní retenci a přilnavost.

27. Závěr • Přísada Walocel byla předávkována a ani přídavkem nejmenšího množství 0,05 % hm. nebyla směs dobře zpracovatelná. Navíc se prodloužila doba tuhnutí a přilnavost se zvýšila natolik, že nebylo možné odlepení z aplikačních nástrojů. Proto je nutné dávkování této přísady několikanásobně snížit. • Dávkováním přísady Mecellose se jako nejvhodnější množství osvědčilo 0,075 % hm. Nižší množství směs viditelně nijak nezměnilo a při vyšším dávkování docházelo ke vzniku nadměrné přilnavosti a špatné nahazovatelnosti směsi na podklad. • Přídavek derivátů celulózy v různém množství nevykázal na vlastnostech směsí žádné závislosti. Ze subjektivního posouzení lze pouze konstatovat, že dávkování nad 0,1 % hm. ze suché směsi těchto dvou přísad nemá význam, protože se směs stává nezpracovatelnou. • Užitím těchto přísad došlo k výraznému napěnění směsi, které není zcela standardní. Vliv na tuto skutečnost může mít i u všech směsí přidávaná provzdušňující přísada vylehčující maltovou směs. Vhodné by bylo optimalizovat i její množství v souvislosti s přídavkem celulózy. • Negativní dopad má přídavek celulózy na objemovou stálost stanovenou pomocí koláčků. Vznikly na nich trhliny, které se s rostoucím množství celulózy rozšiřovaly. • V této etapě bude dále pokračováno v optimalizaci maltové směsi. Snahou bude dosáhnout dobrých aplikačních vlastností díky přísadám, které se běžně v SOMS užívají. Dále bude posouzena vhodnost podkladů pro navrženou omítku obsahující filtrový popílek z fluidního spalování po stránce přídržnosti

28. Objemová stálost

29. Výsledky pro RIV • Funkční vzorek - soubor zkušebních těles– trámečků ze suché maltové směsi obsahující popílek z fluidního spalování pro stanovení trvanlivostních charakteristik • Funkční vzorek – suchá maltová směs na bázi popílku z fluidního spalování pro ověřování přídržnosti na různých podkladních materiálech

30. Stroje, ekonomie (SE) • A2008 - Strojně technologický ideový návrh sdružené linky na výrobu UKS a SOMS na bázi VEP  • A2010 - Ekonomické a ekologické vyhodnocení návrhu sdružené výroby UKS a SOMS na bázi VEP 

31. A2008 - Strojně technologický ideový návrh sdružené linky na výrobu UKS a SOMS na bázi VEP  V roce 2009 byly dokončeny dvě oblasti řešení, kterými byly strojně- technologické a ekonomické návrhy výrobních linek. Jednalo se o optimalizaci samostatné linky na výrobu umělého kameniva za studena a návrh samostatné linky na výrobu suchých omítkových a maltových směsí. V závislosti na skutečnosti, že některé části linek jsou shodné pro výrobu obou produktů, se dospělo k rozhodnutí analyzovat možné uplatnění sdružené linky vyrábějící kamenivo i SOMS. Pro počáteční rozbor situace byly využity dva modely – SWOT analýza a Porterův model konkurenčních sil.

32. SWOT analýza

33. Riziko vstupu potenciálních konkurentů Konkurenční ring - rivalita mezi stávajícími konkurenty Smluvní síla dodavatelů Smluvní síla odběratelů Hrozba substitučních výrobků Porterův model konkurenčních sil

34. Výhody sdružené linky • Flexibilita výroby • Rychlá reakce na speciální požadavky odběratelů • Využití VPP

37. Z technologických schémat dříve navržených výrobních linek je zřejmé, že obsahují určitá společná technologická zařízení, která jsou využitelná jak pro výrobu UK, tak i SOMS. Sloučením výroby by zde mohlo dojít k úsporám investičních a provozních nákladů a tím i k větší ekonomii výroby. Je však nutno definovat vstupní podmínky a zhodnotit všechny faktory mající vliv na kapacitu linky, kvalitu výroby a sortiment výrobků z hlediska investičních nákladů na strojní zařízení a provozních nákladů (např. přechod výroby z jednoho sortimentu na druhý - čištění linky). • Při návrhu sdružené linky je možné vycházet z návrhu linky pro výrobu SOMS. Sdružená linka by mohla využívat společná skladovací sila surovin, dopravníky, systémy dávkování a navažování, míchací zařízení a řadu vedlejších provozních zařízení. Na míchací zařízení pak budou navazovat provozní soubory specifické pro každý výrobní produkt - tj. skladování, balení a expedici SOMS na jedné straně, dále pak zařízení pro vytváření, zrání, třídění a skládku pelet umělého kameniva na straně druhé.

38. Uvažovaná společná hlavní technologická zařízení sdružené linky : • skladovací sila surovin; • dopravníky surovin; • dávkování - navažování surovin; • míchací zařízení Uvažovaná společná vedlejší technologická zařízení sdružené linky: • odprašovací zařízení, vzduchotechnická potrubí; • výroba tlakového vzduchu; • podpěrné ocelové konstrukce; • rozvody elektřiny atd.

40. Závěr • Vzhledem k tomu, že charakter výroby SOMS a umělého kameniva je odlišný (suchý a mokrý výrobní proces), možnost využívání společných výrobních zařízení nutně vede k požadavku na jejich určitou univerzálnost. • Univerzálnost zařízení by však mohla mít i negativní vlivy na kapacitu linky, kvalitu produkce nebo vyráběný sortiment. Je proto třeba definovat podmínky a požadavky, která tato výrobní zařízení musí splňovat a tyto konkrétní požadavky konzultovat s výrobci a dodavateli těchto zařízení. To bude velmi důležité především u provozních souborů pro dávkování - navažování surovin a míchacího zařízení. • Po výběru vhodného strojního zařízení bude možno přistoupit k ekonomickému a ekologickému vyhodnocení návrhu sdružené linky pro výrobu UKS a SOMS na bázi VEP.

41. A2010 - Ekonomické a ekologické vyhodnocení návrhu sdružené výroby UKS a SOMS na bázi VEP  Na základě postupu prací v technologické části řešící využití navrženého umělého kameniva do betonu a suchých omítkových a maltových směsí jsme se zaměřili na uplatnění vyrobené hmoty přímo v konkrétních produktech. Po posouzení jednotlivých možností využití umělého kameniva se jako nejperspektivnější jeví jeho uplatnění do lehkých betonů, což je v současnosti také předmětem řešení v technologické části. Proto byla nejprve pozornost věnována zmapování trhu výrobků z lehkých betonů, nabízenému sortimentu těchto produktů, současným trendům, informacím o kvalitě a vlastnostech a také jednotlivým výrobcům.

42. Lehké betony lze primárně rozdělovat podle tří základních hledisek: Podle způsobu vylehčení: • přímo (plynotvorná přísada) – pórobeton, pěnobeton; • nepřímo (lehké plnivo) – mezerovité nebo hutné lehké betony Podle funkce: • konstrukční lehké betony; • konstrukčně izolační lehké betony; • tepelně izolační lehké betony Podle pórů: • hutné lehké betony; • mezerovité lehké betony. Skupinu nepřímo lehčených betonů, na které se především zaměřujeme, lze dále rozdělit na: Betony z přírodního pórovitého kameniva, např: • tufobeton – jedná se o beton s tufy a tufity vzniklými z vyvřelých hornin stmelením sopečného popela. Používá se pro výrobu tvárnic a stropních desek; • pemzobeton – beton vyrobený z přírodní pemzy. Jeho použití v ČR není příliš časté, neboť se zde téměř nevyskytuje; • beton s použitím např. spongilitu nebo křemeliny. Betony z průmyslových odpadů, např: • škvárobeton – používá se pro výrobu tvárnic, izolačních betonů, pro úpravu střech, podlah aj. • struskopemzobeton – vzhledem k dobré pevnosti a přilnavosti k oceli se používá zejména pro výrobu prvků s výztužnou ocelí; • cihlobeton – vyznačuje se dobrými izolačními vlastnostmi; • popílkový beton – využívá se při výrobě pórobetonů a betonů s lehkým umělým kamenivem z popílku. Betony z umělého pórovitého kameniva, např: • Liaporbeton (označovaný také jako keramický beton) – obsahuje umělé kamenivo vyráběné expandováním přírodních hlín a jílů. Vyznačuje se vysokou tepelnou izolací, žáruvzdorností a mrazuvzdorností; • beton s expandovaným perlitem – vzhledem ke svým vlastnostem se používá pro výrobu izolačních desek; • beton s umělým kamenivem z popílku – např. technologie Aardelite, Pollytag, Agloporit aj.

43. Normativní základna Při výrobě lehkého betonu je třeba vycházet z následujících norem: • ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí; • ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby; • EN 1520 Prefabrikované vyztužené dílce z mezerovitého betonu z pórovitého kameniva; • DIN 4232 Stěny z lehkého betonu s mezerovitou strukturou; • DIN 4219-2 Prostý a vyztužený lehký beton s uzavřenou strukturou. Navrhování a provádění; • ČSN 73 6124-2 Stavba vozovek - Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 2: Mezerovitý beton.

44. Přehled výrobků z lehkého betonu • Stěny z hutného a mezerovitého lehkého betonu – lze je použít jako dělící nebo nosné (obvodové a vnitřní). Možná je také výroba vrstvených stěn jako kombinace hutného a mezerovitého lehkého betonu. Výrobci nabízejí konkrétní sortiment stěnových dílců nebo jsou schopni vyrábět stěnové dílce podle specifických požadavků zákazníků. • Stropy z hutného lehkého betonu – výhodou těchto stropů oproti klasickému betonu je nižší hmotnost při stejné únosnosti a tepelná a zvuková izolace. • Střešní panely z hutného lehkého betonu – kromě ochrany proti hluku a menším tepelným ztrátám je cennou vlastností těchto panelů jejich nehořlavost a těsnost proti větru a dešti. • Panelové systémy z lehkého betonu – předností systému z plošných dílců je poměrně rychlá realizace stavby a dobrá funkčnost vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům. Stavby mohou být opatřeny omítkou nebo vnější izolační vrstvou. • Zdící prvky – lze využít pro výrobu tvárnic, příčkovek, konstrukčních desek, překladů, speciálních tvarovek aj. Zdící prvky jsou využívány z důvodu nižší kapilární nasákavosti a vzlínavosti, dobré difúzní propustnosti vodních par, objemové stálosti a mrazuvzdornosti. • Protihlukové bariéry – použití mezerovitého betonu slouží k absorpci zvuku a neprůzvučnosti. Profilování lícní plochy může navíc zvýšit pohlcování zvuku. • Zahradní architektura – výhodou je inertnost použitého materiálu, možnost různých barevných provedení a poměrně estetický vzhled. Z širokého spektra zahradních prvků lze zmínit např. krbové dílce, zpevnění svahů, vytvoření opěrných zdí z pohledového zdiva, obrubníky, květináče a další tvarovky. • Další výrobky – komínové systémy, mostní konstrukce, inženýrské stavby, sklepní zdivo atd.

45. Závěr • Největším výrobcem lehkého kameniva v České republice je Lias Vintířov, LSM, k.s., který je součástí skupiny Liapor působící v některých státech střední a jižní Evropy. Vyráběné kamenivo, známé pod názvem Liapor, se řadí mezi keramické hmoty a vyrábí se expandováním přírodního jílu. Tato granulovaná forma kameniva s vnitřní pórovitou strukturou a uzavřeným slinutým povrchem se používá v mnoha oblastech stavebnictví, ale i v řadě dalších oborů. Významnou oblastí využití Liaporu je výroba lehkých betonů. Společnost Lias Vintířov částečně zpracovává produkci Liaporu ve vlastní panelárně a ve výrobě zdících prvků a jiných tvarovek, dále se zabývá rovněž výrobou a dodávkami transportbetonu z Liaporu. Firma rozděluje svoje výrobky do tří základních směrů. Jedná se o použití pro zahradní architekturu a zámkovou betonovou dlažbu, termoakustický zdící systém a lehký keramický beton. • Lehké betony produkují také některé betonárny, které však zpravidla nevyrábějí konkrétní výrobky, ale nabízejí pouze samotnou hmotu. Do této skupiny patří například společnost STAPPA mix, spol. s r.o., která dodává mezerovitý beton pro dopravní komunikace a záměsi pro lehčené betony (styrenbeton, perlitbeton a liaporbeton), firma ZAPA beton a.s. zabývající se rovněž mezerovitým betonem a lehkým betonem na bázi polystyrenu a řada dalších betonáren. • Samotná problematika sdružené výroby umělého kameniva za studena a suchých omítkových a maltových směsí bude zpracovávána v následujících etapách na základě strojně-technologického návrhu výrobní linky přizpůsobenému uvažovanému směru použití jak umělého kameniva (lehké betony), tak suchých směsí. Po definování výchozích parametrů bude postupně upřesňován výrobní plán, fixní i variabilní náklady a následně provedeno celkové vyhodnocení výroby po stránce ekonomické.

46. Legislativa a ekologie (LE) • A2001 - Podmínky a mezní technická kritéria pro VEP na výrobu umělého kameniva za studena (UKS) • A2005 - Podmínky a mezní kritéria pro VEP na výrobu suchých omítkových a maltových směsí (SOMS) • A2009 - Legislativní požadavky pro využití VEP ve výrobě UKS a SOMS a jejich průběžná aktualizace 

47. Změny v legislativě odpadového hospodářství Schválení novely zákona o odpadech, tzv. euronovely, číslo 154/2010 Sb.- Platnost od1.7.2010 V „euronovele“ je mimo jiné definována situace, kdy se movitá věc nestává odpadem, ale vedlejším produktem (§3, odstavec 5): „Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud • a) vzniká jako nedílná součást výroby, • b) její další využití je zajištěno, • c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a • d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

48. Změny v legislativě odpadového hospodářství Dále je v tomto novém předpise uvedeno, za jakých podmínek přestávají být některé druhy odpadu odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky: • a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům, • b) pro věc existuje trh nebo poptávka, • c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a • d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

49. Změny v legislativě odpadového hospodářství • Novelizována byla také vyhláška č. 294/2005 Sb. (viz tab. č. 1), a to nařízením vlády č. 61/2010 Sb.. Zde jsou mimo jiné nově definovány základní pojmy, např. inertní odpad, mechanicko-biologická úprava nebo recyklát ze stavebního a demoličního odpadu. Dále jsou zde např. upraveny Obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu. Důraz je kladen na stanovení obsahu sušiny.

50. Metodické pokyny pro zkoušení odpadů Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů (Věstník MŽP, 4/2007) Metodický pokyn MŽP ke vzorkování odpadů (Věstník MŽP, 4/2008) Metodický pokyn odboru odpadů k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů (Věstník MŽP, 12/2002) V současné době se připravuje novelizace Metodického pokynu pro stanovení vyluhovatelnosti a pro stanovení ekotoxicity.