HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

1. HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

2. 3.Přednáška • HOSPODÁŘSKÁ MAPA SVĚTA (H-M-S)

3. Osnova: 3. Geneze nové etapy vývoje světové ekonomiky 3.1 Vývoj světového hospodářství a jeho etapizace 3.2 Charakteristika a kriteria rozčlenění H-M-S 3.2.1 Charakteristika hospodářské bipolarity 3.2.2 Formulace hospodářské úrovně dle definovaných indikátorů 3.2.3 Dokumentace hosp. úrovně vybraných zemí (TOP 10…) 3.3 Rozdělení zemí do skupin dle shodných znaků 3.4 „Nejvlivnější“ hospodářské skupiny a organizace (G – group) 3.4.1 G-7, G-7(+1), G-8, G – 20(19+1), G-5 - BRICS 3.4.2 O E C D 3.4.3 W T O 3.4.4 Světová ekonomická fora v … Davos a další

4. 3.5 Integrační procesy a integrační uskupení 3.5.1 Pojem integrace 3.5.2 Přehled významných světových integračních a hospodářských organizací 3.5.3 EVROPSKÁ UNIE 3.5.3.1 Geneze EU 3.5.3.2 Struktura EU 3.5.3.3 Rozpočtové deficity a vnitřní zadlužení 3.5.3.4 Rozšíření EU – 12, 15, 25, 27 +… 3.5.3.5 Euroměna – risk století ? 3.5.3.6 Předlužení „jihu a západu EU“ 3.5.4 EFTA + EEA 3.5.5 CEFTA 3.5.6 APEC

5. 3.5.7 NAFTA 3.5.8 MERCOSUR (L) 3.5.9 ASEN 3.5.10 Ostatní hospodářská uskupení regionálního významu 3.6 Perspektivy světové ekonomiky – nové uspořádání – přesun k BRICS 3.7 Hlavní projevy globalizace

6. 3 GENEZE NOVÉ ETAPY VÝVOJE SVĚTOVÉ EKONOMIKY (80. a 90.l./19.století) Světové hospodářství je kategorie s bohatým historickým vývojem. Nejstarší období ( merkantilismus *) bylo charakteristické pouze rozvojem mezinárodního obchodu – tedy se nazývalo „mezinárodní hospodářství“ *Merkantilismus je považován za první kapital. ekonomickou teorii, která vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě v období vzniku absolutistických monarchií.. Merkantilismus je považován za ekonomický nacionalismus. V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků kapitalismus téměř až do průmyslové revoluce.

7. Hlavní zásady merkantilismu: • bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi • bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod) • cílem obchodu je aktivní obchodní bilance • k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského původu (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu). S rostoucím dovozem drahých kovů z kolonií (zejména z Ameriky) byl příliv zlata do země měřítkem jejího bohatství. Protože měna byla zpravidla kovová (zlatá, stříbrná), usilovalo se o dosažení aktivní obchodní bilance a rozšíření peněžního oběhu, který měl jednak podporovat obchod a výrobu a dále měl státu zajistit likviditu pro případ války.

8. V merkantilismu se řešily především hospodářské otázky spojené se zájmy absolutistických panovníků, velkých finančních domů a obchodních společností. Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit úniku zlata ze země. Zisk byl dosahován obchodem s výrobky vyráběnými převážně cestovními řemeslníky a feudálními velkostatky, které se prodávaly panovnickému dvoru a feudálům. Merkantilismus byl prosazován na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. V této době Francie pronikla do kolonií (Amerika – Louisiana, Kanada, Indie, Indonésie). Hlavním představitelem byl Jean-BaptisteColbert, ekonom, právník a ministr financí. Colbert byl od roku 1651 ve službách kardinála Mazarina a ovlivňoval státní záležitosti. Byl autorem mnoha občanských, trestních, obchodních a jiných nařízení, která přispěla k sjednocení zákonodárství ve Francii.

9. Podpořil vznik obchodních společností pro styk se zámořím a kolonizaci Kanady a Lousiany. V roce 1666 založil Akademii věd. Je po něm nazvána francouzská varianta merkantilismu (colbertismus), jejímž cílem bylo zajistit zvýšení státních příjmů. Podporoval také zakládání královských manufaktura výrobu a obchod spojený s odčerpáváním bohatství ve prospěch zájmů státu. Merkantilismus v Anglii V Angliibyl představitelem merkantilismu ThomasMun(1571–1641), který působil ve funkci ředitele anglické Východoindické společnosti. Napsal Pojednání o obchodu Anglie s východní Indií (1601), ostrý útok proti monetárnímu systému. Dalším jeho dílem je Bohatství Anglie ze zahraničního obchodu.

10. Zformování kategorie Světové. hospodářství patří do období poslední třetiny 19. stol. (1870-…) Důvodem byl mohutný vědeckotechn. pokrok, diverzifikace výroby, dopravy a jiných služeb. Tento proces ovšem neprobíhal rovnoměrně a koncentroval se na záp. Evropu, Sev. Ameriku, částečně Japonsko. Mezinárodní hosp. tak přerostlo ve světové hospodářství s rychlejším pohybem kapitálu. 3.1 VÝVOJ SV. HOSP. A JEHO ETAPIZACE Definice svět. hospodářství: … je jednotný globální sociálně ekonomický celek, složený z řady různorodých národních či jiných celků (segmentů) a makroregionů navzájem propojených mezinárodn. vztahy (transakcemi).

11. Etapizace – je možné rozlišit různý počet etap ve vývoji SH • 1. etapa : 1870 – 1918 … překotný technický a průmyslový rozvoj, akumulace kapitálu, narůstání napětí v hledání nových surovinových a odbytových území – viz. 1. svět. válka 2. etapa :1918 – 1929 … poválečná obnova, změna na politické mapě světa, neočekávaná tzv. „světová hospodářská krize„ z nadvýroby a její první globální dopady – destrukční !!! 3. etapa :1929 – 1945 … dlouhé období oživování hospodářství jednotlivých zemí, některé prošly hyperinflací a další vyústily do fašistických režimů a následně války !

12. 4. etapa : 1945(48) – 1960 … vznik dvou ekonomických systémů zásadně odlišných, v 60. létech se zformoval tzv. rozvojový (třetí) svět. Obě bipolární soustavy se ekonomický vyčerpávaly tzv. studenou válkou a bojem o hegemonii v rozvojovém světe 5. etapa : 1960 - 1989 … tzv. svět. soc. soustava se především z  důvodů ekonomických zhroutila a transformovala na tržní hospodářství s akcelerací technologických procesů a zapojování do globální ekonomiky. 6. etapa : 1989 – … světové hospodářství se globalizuje se všemi pozitivními i negativními projevy!

13. (7). • 6.1 etapa:2008 – neočekávaná globální ( bankovní) krize-recese s dosud neukončeným (?) průběhem – nový pohled na globální finanční a měnové procesy regulace x liberalizace !? • (8). • 6.2 etapa – další nový „krizový“ jev – zadlužené národní ekonomiky – viz země skupiny PIIGS • 6.3 etapa – tzv. kvantitativní uvolnovánípeněz na podporu obnovy hosp. růstu , např. USA, EU - PIIGS • - nebezpečí inflačních tlaků, monetarizace ekonomik ? • - Vstup Číny do „zadlužených“ zemí PIIGS • - nárůst ceny zlata či i návrat k „zlatému“ standardu ? • - začátek tzv. „velkého chaosu“ – např. M. Faber…

14. 3.2 CHARAKTERISTIKA A KRITERIA ROZČLENĚNÍ H.M.S. … H.M.S. je bohužel výsledkem předchozího období rozdělení (bipolarity) světa i v hospodářské dimenzi. Bipolarita Z x V byla změněna na Sever (S) x Jih (J) dle kriteria ekonomické vyspělosti! Toto globální (geografické) rozčlenění není úplně přesné, do S patří převážně „bohaté“ země sev. polokoule, do J „chudé“ země již. polokoule s výjimkami (Nový Zéland, JAR…) • Pozor, pozor !!! • Pro další úvahy je nutné zdůraznit některé „významné“ změny ve vývoji vybraných tzv. rozvojových zemí, které začínají podstatně ovlivňovat globální ekonomiku–např. země BRICS ,G-20 a jiné

15. 3.2.1 CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKÉ BIPOLARITY (obecné, tradiční a ne zcela přesně členění)!! „SEVER“: • ekonomicky úspěšný • převážná část svět. hosp. potenciál-85% • své „bohatství“ dokáže reprodukovat • vyspělá a kombinovaná vzdělávací soustava • technologicky(sofisticky)orientované obory průmyslu a servisů • zdravotně (kondičně) stabilizované obyvatelstvo • vysoký stupeň urbanizace

16. „JIH“: lze pozorovat vyčlenění 2 skupin zemí: • tzv. země 4. světa (nejchudší z chudých) - ( vše naopak ) plus • významný podíl sektoru I • pandemické choroby (HIV, virová onemocnění… • politická destabilizace, voj. konflikty a genocidy (etnické) • 2) tzv. země s rychlým hospodářským růstem: skupina BRICS = Br…ie, R..o, In-ie, Č..a, JAR • podobná geografická struktura – velikost - rozloha a počet obyv. • podobná ekonomická struktura – RZ s dynamickým růstem a silnou absorpcí sofistikovaných technologií a stoupající Ž.Ú. – zvyšující se spotřeba

17. Čína v roce 2020 • 16.11.2011 7:58 • Autor: Redakce, Patria Online Růst, kterého Čína dosahovala od roku 1980, byl fenomenálně vysoký. Obvykle se za jeho hlavního tahouna považují exporty. Ve skutečnosti jsou jím ale investice. Podíl tvorby kapitálu a zásob se vyšplhal z 30 % HDP v roce 1980 na 47,5 % HDP v roce 2010. Investice do infrastruktury dosáhly na konci roku 2010 nebývalých 18,2 bilionů renminbi a dále rostou. Plně jsou přitom financovány vysokými domácími úsporami. Vysoké zisky domácích státem vlastněných společností se reinvestují do projektů, které již nějakou dobu udržují ekonomiku v rychlém tempu. Aktivní roli hrají i přímé zahraniční investice, zejména v pobřežních provinciích. Pozoruhodný byl samozřejmě i boom exportů, jde ale o jev, který nabyl na důležitosti až poslední dobou.

18. Podle mnohých ekonomů stojí za rychlým růstem zvyšování souhrnné produktivity faktorů (TFP). Ta měla dosahovat 3 % ročně v letech 1978 – 94 a 2,7 % ročně v letech 1995 – 2009. HarryWu však odhaduje, že její průměrný růst dosahoval jen 0,3 % a v letech 1984 – 2001 byl dokonce negativní. To by naznačovalo, že TFP byly velmi slabé a růstový model Číny není efektivní. • Přílišná závislost na investicích pak znamená, že ekonomika je nevyvážená, zranitelná a růst neudržitelný. Vytváří masivní nadbytečnou kapacitu v celém spektru sektorů, která ztěžuje zvyšování produktivity. Navíc vede ke kumulaci dluhů. • Posun směrem k růstu taženému domácí spotřebou bude složitý. Podíl investic na HDP bude nadále vysoký. Stimulace nasměrovala velkou část finančních zdrojů do státního sektoru, může dojít k dalším obrovským investicím do nových strategických odvětví. Na exporty bude negativně doléhat klesající nabídka mladé pracovní síly. Je pravděpodobné, že dovozy porostou rychleji než vývozy v důsledku silné poptávky, vyšších cen ropy a dalších komodit a kapitálového zboží.

19. V roce 2012 sice poroste domácí poptávka rychleji než HDP. Špatné úvěry vytvořené investicemi do nadbytečných kapacit budou ale nakonec muset zaplatit domácnosti. To negativně ovlivní jejich spotřebu. A zda se situace zlepší, závisí na tom, jestli proběhnou systematické reformy. • V letech 2011 – 2020 se růst čínské ekonomiky zmenší. • Průměrný roční růst investic dosáhne asi 10 %, u soukromé spotřeby to bude 9 % a v případě vládních výdajů 12 %. U čistých exportů dosáhne růst mínus 1 %. • Po postupných změnách dosáhne podíl investic na HDP v roce 2020 asi 40 %, podíl soukromé spotřeby 42 %, podíl vládních výdajů 15 % a čistých exportů 3 %. Průměrný růst ekonomiky by měl dosáhnout 7,8 % ročně a její velikost v roce 2020 bude 78,4 biliony renminbi. • Uvedené je výtahem z „China’s economic growth ‘miracle’ and itsoutlook by 2020“, autorem je YuhanZhang. • (Zdroj: VOX)

20. Zapomenutá velmoc 31.10.2012 7:58 Autor: Redakce, Patria Online Když na nějaké schůzce zmíníte Čínu, rozjede se živá debata, která v sobě má jak optimismus, tak pesimismus. Jestliže zkusíte Brazílii, dostane se vám také zájmu a rozdílných pohledů. Pokud se ale diskuse posune k Indii, zájem viditelně vyprchá. Indie bude ale dění v okolních zemích a po celém světě možná ovlivňovat nejvíce ze všech rozvíjejících se ekonomik. Podaří-li se jí obnovit vysoký růst, může to mít velký vliv na snížení chudoby. Podle Světové banky žije třetina její populace s příjmy menšími než 1,25 dolaru denně, což je mezinárodně uznávaná hranice chudoby. Více než dvě třetiny pak mají k dispozici méně než 2 dolary na den. Odhaduje se, že v Indii žije třetina celkového počtu chudých ve světě.

21. Indie je také důležitou zemí pro všechny, kteří se obávají role peněz v ekonomice. Došlo v ní k prudkému růstu počtu milionářů, kteří mají pozici v parlamentu. A zajímáte-li se o novou rovnováhu světové ekonomiky, bude to indická střední třída, která bude hrát klíčovou roli při přechodu na spotřebitelský model. I přes výše uvedené věnuje západ vývoji v Indii jen malou pozornost. Její růst prudce poklesl, fiskální deficit dosahuje velké výše, roste intenzita vnitřních konfliktů. Podle našeho názoru existují čtyři základní důvody, proč se západ o tyto problémy nezajímá. V globální ekonomice toho v současné době probíhá mnoho, počínaje krizí v Evropě a konče rizikem tvrdého přistání Číny. Situaci v Indii je těžké analyzovat, na složitosti jí přidávají místní vlády. Její problémy jsou také skryty za úspěchem soukromých mezinárodních společností. A její negativní vliv na mezinárodní produkční řetězce je většinou omezen na služby. Její význam se tak zatím ani neblíží váze, kterou má ve světové ekonomice Čína. ☻ !!!

22. V Indii ještě neproběhly reformy druhé generace, které jsou obvykle implementovány ve chvíli, kdy se zvýší příjmy ve společnosti. Tyto reformy podporují růst zvýšením efektivity mikroekonomického prostředí, v Indii je v této oblasti problémem zejména korupce. Kvůli ní jsou zdroje alokovány velmi neefektivně. K tomu se přidávají strukturální rozpočtové problémy, které dusí růst stejně jako vysoké rozdíly v rozdělení příjmů a bohatství. Indie není první zemí, která se s těmito překážkami musí vyrovnat, kdyby ale došlo k jejímu zpomalení, mělo by to větší důsledky než u jiných zemí. To poslední, co globální ekonomika nyní potřebuje, je další zdroj systematického rizika. Autory jsou Mohamed El-Erian a Michael Spence. (Zdroj: FT)

26. skupina G – 20 = 19 RZ + guvernér EB G20 chce omezit nerovnováhu a držet se tržních směnných kurzů 25.10.2010 8:19 Autor: ČTK Finanční představitelé skupiny největších průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 se dohodli na nutnosti držet se tržních směnných kurzů a prosazovat širokou škálu politik nutných k omezení nadměrné vnější nerovnováhy. • Vyplývá to z prohlášení zveřejněného na závěr dvoudenního zasedání. Podle očekávání prohlášení neobsahuje žádné číselné limity případných přebytků nebo deficitů bilancí běžného účtu, jak prosazovaly Spojené státy. • Spojené státy chtěly na setkání zemí s 85procentním podílem na světové ekonomice prosadit dohodu, která by zavázala rozvíjející se země ke snížení obchodních a platebních přebytků a přispěla k uvolnění jejich měnových kurzů. Tento návrh však odmítly nejen tyto rozvíjející se země v čele s Čínou, ale i některé vyspělé země, které mají vysoké obchodní přebytky, jako Německo a Japonsko.

27. Země se v prohlášení zavázaly, že se vyhnou devalvacím, které by konkurenčně zvýhodňovaly jejich měny. Vyspělé ekonomiky slíbily časem snížit své rozpočtové deficity a všichni zástupci přislíbili přijmout opatření ke snížení nerovnováhy běžných účtů platební bilance. Vyjádření však zůstalo spíše ve všeobecné rovině. • Snahy USA jsou zaměřené hlavně na Čínu, kterou se Spojené státy snaží již dlouho přimět, aby umožnila výraznější nárůst své měny. Čínský jüan je podle Američanů udržován uměle nízko, aby podporoval čínský export. • Zástupci Číny se ke sporu veřejně nevyjádřili, agentura Reuters však s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedla, že Peking byl proti jakémukoliv prohlášení, který by otevřeně stanovilo limity bilancí běžných účtů nebo jiné formy pravidel měnové politiky. • Některé země v čele s Německem si pak neodpustily veřejnou kritiku plánu USA zaplavit bankovní systém novými penězi, které mají podpořit slábnoucí americkou ekonomiku.

28. Podle Německa to vede k mohutnému přílivu spekulativního kapitálu na trhy rozvíjejících se zemí, jako Brazílie, a prudkému růstu cen investičních aktiv, kde hrozí vznik cenové bubliny. "Snažil jsem se v mém příspěvku do diskuze objasnit, že považuji (uvolnění) za špatný způsob," řekl německý ministr hospodářství RainerBrüderle. "Nadměrné, trvalé zvyšování (dodávek) peněz je, podle mého názoru, nepřímou manipulací s (devizovým) kurzem.„ Země se rovněž dohodly na změnách kvót v rámci Mezinárodního měnového fondu. Volební síla rychle rostoucích mladých ekonomik, jako Indie, Čína, Brazílie a Turecko, se zvýší o více než šest procent, napsaly agentury AP a Reuters.

29. G20 vzkázala Evropě: Jestli chcete naše přispění, navyšte euroval. Geithner mluví o odvrácení finanční katastrofy 27.2.2012 9:22, aktualizováno: 27.2. 9:45 Autor: Redakce, Patria Online Víkendové setkání ekonomických ministrů a šéfů centrálních bank G20 v Mexiku se zaměřilo na Evropu a mnoho účastníků dalo jasně najevo, že chce vidět, že Evropa poskytne více peněz na vlastní ochranu před horší krizí ještě předtím, než poskytnou další pomoc na její záchranu prostřednictvím institucí jako Mezinárodní měnový fond (MMF). Závěrečné komuniké konstatuje, že eurozóna v březnu znovu vyhodnotí kapacitu svých záchranných fondů a na dubnové schůzce ve Washingtonu pak ministři financí G20 zváží, jaký v otázce zvýšení zdrojů MMF nastal pokrok.

30. "Panuje všeobecná shoda, že MMF nemůže nahradit absenci silnějších ochranných prostředků a že MMF nemůže jít vpřed bez toho, aby Evropa vyjasnila své vlastní plány," dodal s tím, že on sám není připraven předstoupit nyní před americký Kongres, aby požádal o více peněz pro MMF, protože cítí, že to v tuto dobu není potřeba. Sám však neupřesnil, jak velkou ochranu by si měla Evropa vytvořit. V roce 2009 mobilizovala G20 bilion dolarů na podporu světové ekonomiky, zasažené finanční krizí a hlubokou recesí. Nynější plán je takový, že členské země MMF zvýší jeho finanční zdroje asi o 600 miliard dolarů. Tím by se kapacita fondu výrazně zvýšila z nynějších 385 miliard dolarů. Sloučením dočasného a trvalého záchranného fondu eurozóny by Evropa získala další zhruba bilion dolarů a otevřely by se dveře pro to, aby svými penězi přispěly do globálního balíku Spojené státy, Kanada, Japonsko nebo Čína. G20 označila v komuniké budoucí rozhodnutí eurozóny o navýšení "eurovalu" z dosavadních 500 miliard eur za "zásadní pro naše úvahy o mobilizaci zdrojů MMF".

31. Podle zdrojů agentury Reuters se Německo a některé další země eurozóny v G20 slovu "zásadní" bránily a chtěly místo něj prosadit méně naléhavý výraz "důležité". Schůzka G20 tak zvyšuje tlak na Berlín, aby změnil svůj dosud odmítavý postoj k posílení ochrany eurozóny. Evropský komisař OlliRehn na schůzce slíbil, že eurozóna se v březnu dohodne na posílení kapacit stálého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a zbývajících zdrojů dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF). Vstřícně se vůči plánu v Mexiku vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V Evropě je největší překážkou zvýšení kapacit záchranných fondů právě Německo, které zatím posílení eurovalu odmítalo, s tím, že situace na finančních trzích se zlepšuje. Pochvalná slova do Evropy v noci na dnešek vyslal americký ministr financí TimothyGeithner. Dosavadní akce Evropské unie podniknuté v rámci boje s dluhovou krizí podle něho odvrátily potenciální finanční katastrofu.

32. Také on však ve svém projevu volal po silnější ochranné zdi proti šíření nákazy. "Trvalé řešení vyžaduje jak trvalé období ekonomických reforem, tak výrazné finanční ochranné prostředky na podporu těchto reforem," řekl Geithner na závěrečné tiskové konferenci summitu G20. Geithner se rovněž optimisticky vyjádřil k akcím, které podnikly v poslední době evropské země k odvrácení šíření dluhové krize. Jmenoval mezi nimi zvlášť Itálii a Španělsko, kde vlády podle něj dělají dobrou práci v přípravě reforem. Před středeční další operací na poskytnutí dlouhodobých úvěrů do bankovního sektoru Geithner také pochválil Evropskou centrální banku, že se snaží zajistit likviditu v Evropě. Z dalších výstupů ze summitu G20 lze zmínit ještě slovní závazek producentů ropy z této skupiny největších světových ekonomik podniknout opatření proti škodlivému dopadu silně rostoucích cen ropy na světovou ekonomiku. "Vývoj cen ropy je jedním z potenciálních rizik pro globální ekonomiku a mezi členy G20 se o tom dobře ví.

33. Země, které těží ropu, si jsou tohoto rizika vědomy a sdělily, že podniknou kroky, které zabrání tomu, aby se toto riziko stalo skutečností," řekl náměstek italského ministra hospodářství VittorioGrilli. • Členem G20 je mimo jiné Saúdská Arábie, největší světový vývozce ropy. Jinými významnými dodavateli ropy v G20 jsou Kanada, Rusko a Mexiko. Saúdská Arábie minulý týden podle zdrojů Reuters v reakci na růst cen ropy na mnohaměsíční maxima prudce zvýšila vývoz a nabízí nyní zákazníkům dodatečné dodávky. Komuniké G20 označuje drahou ropu za jedno z rizik pro oživení globální ekonomiky. • Představitelé klíčových rozvojových zemí na summitu G20 dále odmítli zažitý model, podle něhož vedení MMF náleží Evropanovi, zatímco vrcholová funkce ve Světové bance (SB) je vyhrazena Američanovi.

34. G – BRICS (G-5) • O větší vliv na fungování globálních úvěrových institucí se v souladu s jejich rostoucím vlivem na globální ekonomiku přihlásili zástupci takzvané skupiny BRICS, • což je Brazílie, Rusko, Indie, Čína a nově i Jihoafrická republika. • Zástupci mladých tržních (transform.) ekonomik volají po změně, která by odrážela růst jejich vlivu na globální ekonomiku, např. do boje o vedení SB (svět. banky) tedy vyšlou i své zástupce. (Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters, AP) • ☻ Jižní Korea – hospodářský (gigant) – GDP agr. = cca 1 bil., 4 mil. automobilů

35. 3.2.2 Dokumentace hospodářské úrovně Hospodářská úroveň zemí - můžeme dokumentovat dle následujících indikátorů: a) GNP agregateči GDP agregate kurs.(nom.) vyjádření b) GNP per capita či GDP per capita kurs.(nom.) vyjádření c) GDP v PPP (PurchasingPower Parity) – parita k.s. Pojmy a1) GNPagregate =je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období občany dané země v tuzemsku i v zahraničí = součet peněžní hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, a čistých vývozů = dá se také vypočítat jako součet Hrubého národního produktu a Čistého příjmu z majetku v zahraničí (NPI)

36. (což je rozdíl mezi příjmy z tuzemských výrobních faktorů použitých v zahraničí a výdaji za zahraniční výrobní faktory použité v tuzemsku) a2) GDP agregate = je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období na území daného státu, ať již tuzemskými občany nebo podniky nebo zahraničními subjekty b1) GNP per capita = hrubý národní produkt na hlavu GNP per capita = GNP agregate / počet obyvatel státu b2) GDP per capita = hrubý domácí produkt na hlavu GDP per capita = GDP agregate / počet obyvatel státu

37. c) PPP =parita kupní síly měny XY(Kč) vyjadřuje počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny XY(Kč) na mezinárodním trhu měny XZ = parity kupní síly měn nejsou exaktně definovanou veličinou, avšak umožňují podstatně přesnější srovnání skutečné ekonomické úrovně, struktury a výkonnosti států = základem výpočtu parit je porovnání cen v národních měnách u dostatečného počtu shodných výrobků a služeb na vnitrostátních trzích – to se zpravidla provádí metodou spotřebního koše vyjadřujícího běžné náklady domácnosti = liší se od kursu měny, neboť zahrnuje i ty příjmy obyvatelstva, které nejsou přímo vyjádřeny peněžními jednotkami (např. různé dotace, odlišné míry zdanění, sociální platby, apod.)

38. Státy s největším HDP, druh - GDP agr., forma – nomin. (vyjádření v trn dolarů) Zdroj: The Economist(The world in 2009)

39. Země s největším HDP, druh - (per capita), forma – nomin. (vyjádření v tis. dolarů) Zdroj: The Economist – The World in 09

40. země - GDP agr./ PPP (bil. dol.- (2011)) • 1. USA 14,62 • 2. Čína 10,08 • 3. Japonsko 4,31 • 4. Indie 4,0 • 5. Německo 2,93 • 6. Rusko 2,22 • 7. Brazílie 2,18 • 8. GB 2,18 • 9. Francie 2,15 • 10. Itálie 1,77 • ( Kanada cca 1,…)

41. země v roce 2050 – GDP agr. / PPP / bil. dol. • 1. Čína 51,2 • 2. USA 37,9 • 3. Indie 31,3 • 4. Brazílie 9,2 • 5. Japonsko 7,7 • 6. Rusko 6,1 • 7. Mexiko 5,8 • 8. Německo 5,7 • 9. GB 5,6 • 10. Indonesie 5,4

42. Členové G 20 (19 + 1) I. Sev. Amerika celkem 1,34+0,87+14,3 = 16,5 bil dol.

43. Asie celkem 4,9+5,1+0,8=11bil. 8,8+4,2+1,4=14bil

45. 3.3 Rozdělení zemí do skupin dle ekonomické vyspělosti v GDP per capita (GDP agregate) 1. skupina (nejvyspělejší): GDP agr.nom. + GDP p.cap. SRN ,Japonsko, USA, = cca 3,5 – 15 bil. dol. (GDP/agreg.) (GDP/p.c.) = 40 - 50 000 dol. 2. Středně velké a malé evrop. země: (např.: Norsko, Švýcarsko, Lucemburg… = 40 000 – (90 000) dol. 3. Přesídlenecké země: (např.: Austrálie, New Zéland, Izrael…. = 40 000 – 50 000 dol. 4. Nově industrializované země (ANIZ):(např.: Singapur, Tajwan, J. Korea… = 30 000 – 40 000 dol. 5. Transformační země – CEE (emergingmarkets z vých Evropy.): (např.: CZ, P, H, SO… = 20 000 – 30 000 dol.

46. 6. Rozvojové země - ? 1. úrovně: • BRICS, LANIZ-(např.: Čína, Rusko, Brazílie, Argentina,Chile… = 7 000 – 10 000 dol. 7. Rozvojové země - 2. úrovně (soc. orien.) (např.: Vietnam, Čína, Sev. Korea…) = cca 1 000 – 5 000 dol. 8. Nejméně rozvinuté země - 3. úrovně (přírodní problémy, pol. nestabilita, přelidněnost, náboženská orientace…) např.: země Afriky, Asie, Lat. Ameriky… = cca 150 – 500 dol. 9. Země tzv. - 4. světa (viz 3. svět) Nejchudší z chudých – válečné konflikty, etnické konflikty, pandemické choroby, hladomory , diktátor. režimy např.: Zimbabwe ( 2 mld.% inflace…), Jižní Sudán…

47. 4. Skupina zemí: LDC- lze vyčlenit 50 nejvíce postižených zemí, viz obrázek: Regionální hledisko člení země následovně: Následuje další „výběr“ tzv. - zhroucených zemí !?

48. Seznam zhroucených států • V roce 2008 označil časopis Foreign Policy za nejhorší situaci v těchto dvaceti zemích: • Somálsko (uprchlíci, delegitimizace státu, úpadek veřejných služeb, lidská práva, nekontrolované bezpečnostní složky, elitní frakce, zahraniční intervence) • Súdán (nenávist mezi skupinami obyvatel, delegitimizace státu, lidská práva) • Zimbabwe (lidé na útěku, nerovnoměrný ekonomický vývoj, hospodářský propad) • Čad • Irák (zahraniční intervence) • Demokratická republika Kongo • Afghánistán (zahraniční intervence) • Pobřeží Slonoviny • Pákistán • Středoafrická republika • Guinea • Bangladéš (demografický tlak) • Barma (lidská práva) • Haiti • Severní Korea • Uganda • Etiopie • Libanon • Nigérie • Šrí Lanka • (V závorce uvedeno, pokud stát v některém kritériu dosáhl vůbec nejhoršího výsledku mezi 177 sledovanými státy)

49. 3.4. NEJVLIVNĚJŠÍ „HOSPODÁŘSKÉ“ SKUPINY SVĚTA 3.4.1 G -7, G - 7+1, G – 8 tzv. „silná osmička“ = G-8 zahrnuje země: USA, Kanada, Japonsko, NSR, Francie, Británie, Itálie a Rusko … pravidelný summit nejvyšších představitelů 8 zemí řeší nejpalčivější globální problémy (chudých) zemí.

50. G-8 tyto problémy řeší jen částěčně…, souvisí to s krachem jednání WTO, viz dohody z Dauhá –Katar • Historie • Jako první byla vytvořena skupina G6 (Group of Six), která vznikla v roce 1975 na setkání svolaném francouzským prezidentem ValérymGiscardem d'Estaingem, kdy se šest tehdejších největších ekonomických velmocí (Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké) dohodlo na každoročním setkávání. • O rok později (1976) se na summitu v Portoriku ke skupině přidal sedmý člen - Kanada a vznikla tak skupina G7 (Group of Seven). Od roku 1977 se na pozvání Spojeného království účastní jednání i představitelé Evropské Unie.