Světová obchodní organizace

1. Světová obchodní organizace Mezinárodní organizace

2. Historie obchodu • 16. st. – počátky současného ekonomického systému • Merkantilismus – ekonomické myšlení do průmyslové revoluce • Spojený s protekcionismem a kolonialismem • 18./19. st. – vliv myšlenek A. Smithe a D. Ricarda • Vzestup obchodníků jako nové společenské třídy

3. Historie obchodu • A. Smith: vláda by neměla zasahovat do obchodu (přístup laissez faire – neviditelná ruka trhu) • D. Ricardo: komparativní výhoda = světový trh (ne vlády) by měl určit, na co se mají státy specializovat. • Mezinárodní obchod rostl po r. 1846, kdy byly odvolány britské obilné zákony. • Došlo k jednostrannému snížení cel na zemědělské produkty • Průmyslová a technologická revoluce diverzifikovala produkty, se kterými se obchodovalo

4. Historie obchodu • Od 40. let se začínají uzavírat mnohostranné smlouvy mezi státy • Snižování cel, omezené používání kvót • Obsahují i doložku nejvyšších výhod • Od 80. let 19. století návrat protekcionismu • Německo zvyšuje celní tarify na mnoho dovážených produktů • V 90. letech se přidává Francie a také zvyšuje cla • Výjimkou např. Holandsko

5. Historie obchodu • Meziválečné období • Růst protekcionismu • Ochrana průmyslu a obchodu • Velká hospodářská krize → posílení protekcionismu • USA: Smoot-Hawley Act (1930) – zvýšení cel na více než 50 % u dovozu • Protekcionismus prohloubil krizi • Omezení mezinárodního obchodu → i během 2. světové války

6. Brettonwoodský systém • Během a po 2. světové válce snaha řešit problém protekcionismu a vytvořit liberální ekonomický řád (zájem USA a VB) • tzv. Atlantická charta (1941): USA a VB deklarují, že vytvoří systém, který by všem státům umožnil přístup ke světovému obchodu za rovnocenných podmínek. • USA prosazují, aby se po 2. světové válce odstranila diskriminační opatření v obchodu (cla, kvóty)

7. Brettonwoodský systém • 1944: konference v Bretton Woods • Cíle: • obnova válkou zničeného hospodářství • podpora světového obchodu. • Snížení překážek světového obchodu • Rozvoj obchodu mezi státy může zabránit další válce • Do systému se mohly zapojit vítězné i poražené státy

8. Brettonwoodský systém • Vlády se zavázaly k liberálním principům v mezinárodním obchodu. • Zároveň vzájemně uznaly, že mají své národní hospodářské zájmy a právo regulovat vlastní ekonomiku. • Zavazují se ale participovat na mezinárodních jednání a koordinovat své aktivity. • Tři pilíře: • Ekonomický rozvoj • Monetární stabilita • Obchod

9. Brettonwoodský systém • Ekonomický rozvoj a monetární politika byly zakotveny ve Světové bance a MMF • Obchod měl vést ke vzniku Mezinárodní obchodní organizace (ITO). • Charta ITO ale nebyla ratifikována americkým Senátem • Kritika, že Charta nedostatečně chrání americký průmysl a dělníky, obava, ze ztráty suverenity • Místo ITO GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu, 1947) → byl koncipován jako provizorní řešení do ustavení ITO

10. GATT • Mezivládní dohoda o regulaci mezinárodních obchodních vztahů • Zakotvení tzv. omezeného liberalismu → liberální vztahy, ale zároveň zachování dostatečné národní suverenity v domácí obchodní politice (sociální cíle) • Cíl: snížení překážek mezinárodního obchodu (cel, kvót) • Principy: reciprocita, nediskriminace, multilateralismus

11. GATT • Nediskriminace (princip doložky nejvyšších výhod — všem členům je poskytováno stejné zacházení) • Národní zacházení (v přístupu na trh není činěn rozdíl mezi domácími a zahraničními dodavateli) • Předvídatelnost, stabilita a transparentnost (obchodní partneři se mohou spolehnout na právní závaznost a dlouhodobou neměnnost obchodních pravidel) • Rozvojový princip (podpora rozvoje a ekonomických reforem)

12. GATT • O snižování překážek se jedná na kolech jednání (rounds) • Hlavním nástrojem se stala doložka nejvyšších výhod = členské státy musely zacházet s ostatními členskými státy stejně (pokud se učinila výhoda jednomu, musela se rozšířit na ostatní členy) → vyloučení diskriminace • Preferenční zacházeno povoleno v rámci zón volného obchodu a celní unie • Nastavený pro země s tržní ekonomikou – komunistické státy se neúčastnily jednání GATT

13. GATT • Kola: vliv největší obchodní země – dlouhodobě USA a ES/EU • Kennedyho kolo (1962-1967) • Tokijské kolo (1973-1979) • Uruguayské kolo (1986-1993) • Podařilo se snížit cla → pokaždé se snížila cla na průmyslové zboží o třetinu • Výsledkem bylo, že v r. 1947 – dovozní clo na zboží činilo 40 % dovozní ceny výrobku, v r. 2000 jen asi 3 %

14. GATT • Tokijské a Uruguayské kolo zastavily tzv. nový protekcionismus v podobě netarifních překážek obchodu (např. daně, státní podpory, národních regulačních opatření) • Zavedena pravidla omezující míru státní podpory a antidumpingová opatření • Dosáhlo se zrušení tzv. sebeomezujících smluv (vývozce se sám omezoval v exportu určitého výrobku do určité země → těchto dohod dosahovaly USA i země ES v jednáních se svými obchodními partnery) • Dohody o jiných netarifních překážkách jako stanovování národních standardy → standardy nesmí být využívány jako obchodní bariéry, nesmí být přísnější než základní nutné standardy, musí se uznávat standardy ostatních členů organizace

15. GATT • Na Uruguayském kolem jednání se stalo předmětem jednání nově zemědělství • Dlouho vyjmuto z jednání jako otázka národní bezpečnosti • Dalším novým předmětem jednání se stal obchod s finančními, obchodními a telekomunikačními službami • Na Uruguayském kole bylo dohodnuto založení WTO

16. WTO • Problémy GATT: • Nedostatečný rámec, od začátku se jednalo o provizorium • Pravidla urovnávání sporů se vytvářela ad hoc → samotný proces byl chaotický a komplikovaný • Jurisdikce GATT byla jen omezená • GATT nebyl dostatečnou autoritou pro řešení sporů

17. WTO • Začala fungovat v lednu 1995 • Sídlo v Ženevě, mezivládní organizace • 153 členů (mimo např. Rusko) • Zvláštní pozic má Evropské společenství • Za členské státy vstupuje do jednání Komise v rámci společné obchodní politiky • Původní mandát GATT byl rozšířen na zemědělské produkty, služby a ochranu duševního vlastnictví

18. WTO • WTO může dohlížet na domácí politiky členských států, sledovat, zda narušují světový obchod a sankcionovat je • Financování se odvíjí od podílu na celkovém obchodu mezi členy WTO. • Hlavním rozhodovacím mechanismem je konsensus. • Pokud není dosažen, může dojít na hlasování, kdy se rozhoduje 2/3 nebo ¾ většinou – každý stát má jeden hlas

19. WTO • Organizační struktura • Konference ministrů (setkává se nejméně jednou za dva roky, dlouhodobé strategické plánování) • Generální rada (součástí je těleso pro řešení sporů a těleso dohlížející na obchodní politiky členů) • Rady (obchod, služby, duševní vlastnictví)

20. WTO • Sekretariát: • Generální ředitel (Pascal Lamy) a čtyři zástupci • experti, kteří analyzují obchodní politiky členských států a sledují, zda plní normy a dohodnutá pravidla • neutrální těleso, hájí zájmy světového obchodu, snaha denacionalizovat obchod

21. WTO • Má mechanismus řešení sporů (Ujednání o řešení sporů) • Umožňuje vymáhání pravidel • Urovnáváním sporů je pověřen Orgán pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB) • DSB má pravomoc zřizovat skupiny odborníků (tzv. panely), kteří případ posuzují. • Nález a doporučení činí a přijímá panel. • Pokud daná země nesplní nález a doporučení, může DSB povolit přijetí protiopatření žalující stranou.

22. WTO • Poslední kolo jednání v Doha • Začalo v r. 2001 • Přijetí tzv. Rozvojové agendy z Dohá • Agrární politika a reformy • Liberalizace obchodu se službami • Ochrana duševního vlastnictví • Životní prostředí • Rozvojové země se snaží spojit liberalizaci zemědělství s dohodou o ochraně duševního vlastnictví a další liberalizací finančních služeb

23. WTO • V r. 2003 pokračovalo kolo v Cancúnu → nedohoda • V r. 2004 jednání na nižší úrovni v Ženevě → snaha dohodnout o snížení podpor pro zemědělce ve vyspělých zemích výměnou za lepší přístup na trhy rozvojových zemích • V r. 2005 → jednání v Paříži → dohoda suspendována kvůli opozici Francie • V r. 2005 → jednání v Hong Kongu → slabá dohoda o ukončení podpory farmářů do r. 2013

24. WTO • 2008 – jednání v Ženevě • Jednání ztroskotala na otázce tzv. zvláštních ochranných opatření (SSM) pro rozvojové země • Konflikt mezi USA a Indií s Čínou • Bavlna a výše domácích podpor v USA.