Morfologie – p řednáška 8

1. Morfologie – přednáška 8 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009

2. Přídávná jména

3. Adjektiva • statická • kvalitativní (jakostní) • vlastnost substance • obvykle se stupňují • hořký, vysoký, bílý • relační (vztahová) • vztah substance k jiné substanci • obvykle se nestupňují • městský, hrbatý, hasicí

4. Kvalitativní (jakostní) • deskriptivní (popisná) • mluvčí podává kvalitu substance objektivně (skoro) • kyselý, živý • hodnotící (kvalifikační) • polévka je kyselá • mám živé dítě • ALE: totéž adjektivum buď tak, či onak

5. Relační • budějovická doprava • maminčina kabelka • rodičovský příspěvek • přeneseně jako hodnotící • kožená kabelka – relační • kožené vztahy – hodnotící • a pak stupňujeme – koženější vztahy

6. Základní funkce i. • Aa – přívlastek shodný • zelený trpaslík • As – slovnědruhová transpozice • gramatická • (??malý) sytý hladovému nevěří • slovotvorná • substantiva (zpodstatnělá přídavná jména) • fešný hajný, krátká dovolená • skloňování jako Adj

7. Základní funkce ii. • distribuce jmenných a složených tvarů • jmenné tvary pouze v Av a Ac • Ac • Pú se vrátil zdráv • Av • Pú je zdráv

8. Tvarotvorná struktura Adj i. • jmenné vs. složené sklonění • jmenné • původní, ne tak časté • TF = substantivní koncovka • mlád-ø, mlád-a, mlád-o • šťasten-ø, sťastn-a, šťastn-o – pohybné e • přísudek (Av) a doplněk (Ac) • obvykle jenom v NOM, výjimečně ACC • učiním tě šťastnaACC.M.SG, šťastnuACC.F.SG • mluvil zeširoka, zdlouhaGEN – ustálené výrazy

9. Tvarotvorná struktura Adj ii. • složené • kolem 10-12. st • stavba • jmenné tvary + ukazovací zájmeno • TF = složený formant typu é1 – ho2 • dlouhá samohláska (é) – z kontrakce -j- mezi 2 samohláskami (GEN.SG.M mlad-a-je-go) = kmenotvorný sufix (aMČ 2.) • ho – původní zájmenná koncovka • adjektiva s TZ • na tvrdou / obojetnou • kmenová samohláska -é / -ý • měkkou • kmenová samohláska je vždy –í

10. Zajímavost • krátké tvary • pouze některá tvrdá, měkká už je nemají • rád, ráda, rádo • přestává se chovat jako Adj – už ne jako shodný přívlastek • *ráda Jarmila • stupňuje se jako Adv • PMČ uvádí dvojí pojetí • příslovce • ADJ s pouze jmennými tvary

11. Přivlastňovací adjektiva • otc-ův-ø, otc-ov-a, otc-ov-u • od M slovotvornými příponami -ův, -ov + koncovka • od F: -in + koncovka -a, -o... • kombinované sklonění • jmenné sklonění (tj. pádové koncovky) • NOM-LOK.sg, N,A,V.pl • ACC (vidím) matč-in-u sestr-u • adjektivní (složené) podle mladý • INS.SG, nepřímé pády PL • INS.SGs matč-in-ou sestr-ou • GEN.PL bez matč-in-ých vesel-ých sester-ø

12. Nesklonná adjektiva • snaha začlenit je do systému – ale než se tak stane, občas nesklonné • sklonné i nesklonné • jeho jednání nebylo fér/férové • prima zábava / prímová zábava (?) • zatím nesklonné • lila kostým • top modelka / ??topová modelka

13. Stupňování • kvalifikační adjektiva • 1. stupeň – pozitiv malý, tupý • 2. stupeň – komparativ men-ší, tup-ější • 3. stupeň – superlativ nej-men-ší, nej-tup-ější

14. Komparativ • srovnání vlastnosti předmětu s vlastností jiného předmětu • než / příp. GEN srovnávací • X je menší než Y / ráno moudřejší večer-aGEN • slovotvorné přípony • -í – trochu problematická / -čí • -ší • -ejší – nejběžnější • tenký tenčí • starší přístup – -í palatalizuje (I.palatalizace, tj. kč) • novější – pův. –ký se odstraní a nahradí se –čí • široký: -oký “nahrazeno” -ší šir-ší

15. Stupňování • mezi tvarotvorným a slovotvorným tvořením!

16. Superlativ • z komparativu • předponou nej-

17. Komparativ a superlativ bez srovnání • elativ • do místnosti vstoupil starý člověk • vs. • do místnosti vstoupil starší člověk • není nejchytřejší (ze všech)

18. Gramatické kategorie adjektiv • jmenné • rod • životnost • číslo • pád • kongruenční (reduplikační) • vyjádřeny v procesu shody – závislý člen přejímá kategorie od členu řídícího • mal-á žen-a, mal-é dít-ě

19. zájmena a další slova deiktická Já

20. Zájmena a zájmenná příslovce • nezákladní slovní druh • jevy světa označují jinak než pojmenováním • potřeby konkrétních komunikantů v konkrétních komunikátech • lexém já • příslovce tady

21. Deiktická funkce • společná všem zájmenům a zájmenným příslovcím • ale taky jiné funkce – tj. různé typy zájmen • zájmena • starobylý slovní druh, skoro uzavřený inventář (ale neurčitá ne) • on, ona, ono – blízko k substantivům • jaký, který, čí – blízko ke spojce • ten, kdo, co – textové orientátory (anafory, katafory)

22. Nástavbové slovní druhy • D/S – zájmeno značí substanci • on, ona, ono • On přišel pozdě (D/S)s • Dárek pro něho (D/S)a • postavil se za něj (D/S)c • ta postava v rohu je (D/S)v • D/A – zájmeno značí statický znak substance • můj, tvůj... • sešit je můj (D/A)v • svůj sešit jsem zapomněla (D/A)a

23. Zájmenná příslovce • D/C • tady • tady není tam (D/C)s • tady je místo (D/C)c

24. Klasifikace zájmen v pojetí aMČ 2. • určitá – v širokém smyslu • osobní • ukazovací • totalizátory • záporná • neurčitá – v širokém smyslu • vlastní neurčitá • tázací • vztažná • vedle deixe ještě funkce • identifikační – vztah ke konkrétní skutečnosti

25. Osobní zájmena • vlastní osobní • já, ty, on, oni • účastníci komunikace • 1. osoba já/my – mluvčí • 2. osoba ty/vy – posluchač (adresát) • 3. osoba on/ony – předmět komunikace • bohatá morfologická struktura skloňování • specifické sklonění • přivlastňovací • zvratná

26. Já • identifikuje mluvčího • specifické sklonění – nezařaditelné k jinému vzoru • supletivní (tvary od různých kořenů) • neexistuje v PL – cf. já+já+já =/= my

27. Ty • adresát • specifické sklonění • pravopisně • tebe – mne, tě – mě, ti – mi, tobě – mně • já a ty • bezrodá, ale ve shodě • přirozený rod • já ubohá vs. já ubohý • já jsem to říkala vs. já jsem to říkal

28. Další osobní zájmena • my / vy • inkluzivní plurál • mluvčí plus někdo • supletivní, specifické sklonění • on/ono • předmět komunikace • rodová • zajímavé sklonění – smíšené • podle měkkého vzoru – naš-e-ho • on ona ono – jako ten, ta, to (NOM) • navíc specifické tvary • bez něj, proň

29. Přivlastňovací zájmena • identifikují složku výpovědi jako vlastníka skutečnosti / majícího vztah ke skutečnosti • vlastník • mluvčí můj • adresát tvůj • předmět jeho, její, etc. • mnohoznačný výraz • na stěně visí můj obraz • namalovala jsem ho – tvůrce • jsem tam já • patří mi • z kontextu vyplyne můj medvídek

30. Další přivlastňovací zájmena • můj, tvůj • kombinované sklonění (zájmenné měkké + tvrdé adjektivní) • NOM můj, moje, moje // moji – náš • GEN mého (mojeho nářečně) – mladého • náš, váš • vzor • jeho, jejich • GEN ustrnulá podoba od on – nesklonné • její • převzalo sklonění podle jarní její medvídek

31. Zvratná • se (substantivní), svůj (adjektivní) • identita vlastníka skutečnosti a původce děje • vezmi si svůj sešit – já si taky vezmu svůj • původce není vyjádřen • učitel doporučil žákům sbalit si své věci • !řemeslník skládal prkna na sebe • se • nemá NOM • pouze SG paradigma – ale i k podmětu v PL • Karel se myje – děti se myjí • jako tebe

32. Ukazovací • demonstrativa • vlastní ukazovací (demonstrativa v užším slova smyslu) • vlastní identifikátory týž, tentýž • ten, takový, onen, ZP tam, tady, tehdy, tak • ten – vzor, -hle postfix / slovotvorná přípona • spřežkování, různé slovotvorné základy a kombinace • onen • on – něho osobní, onen – onoho ukazovací, podle ten • takový • složené sklonění jako mladý • týž, tentýž, hov. ten samý

33. Zájmeno týž/tentýž • tý-ž postfix • tého-ž – mladý • INS týmž / tímtéž • F • INS toutéž / touž (jako mladý, krátké podle ten) tentýž medvídek