Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory

1. Výuka v zahraničí- fyzika a přírodovědné obory Jiří Tesař

2. Vzdělávací systém v Rakousku

3. Rakousko – - výuka přírodovědných disciplin • Volksschule – přírodověda - integrovaným způsobem základní poznatky ze všech přírodovědných oborů. • Biologie - od 1. ročníku HS samostatně • Integrovaná výuka fyziky a chemie - od 2. ročníku HS • Gymnázia (AHS/U) – všechny přírodovědné discipliny odděleně .

4. Rakousko – - výuka fyziky – 2. r. HS • Základní fyzikální a chemické pojmy • Stavba látek, mechanika, termika a základy elektřiny a akustiky). • Výukou prolíná společná metoda obou disciplín - experiment. • V tomto ročníku je vyučována především fyzika.

5. Rakousko – - výuka fyziky – 3. r. HS • Podstatně více zastoupeny poznatky z chemie, • Převažuje ale fyzikální učivo. • Ch - vlastnosti různých prvků a látek, jejich výrobu, ochrana před jejich účinky a pod. • F - základní poznatky z mechaniky, akustiky a elektřiny a učivo o jednotlivých druzích energie. • Obě části výuky na sebe volně navazují a netvoří integrovaný celek.

6. Rakousko – - výuka fyziky – 4. r. HS • Zastoupení fyziky a chemie vyrovnané. • F - poznatky z mechaniky, elektřiny a atomové fyziky, • Ch - vlastnosti jednotlivých prvků a látek. • Integrace učiva - stavba atomů různých prvků, obecné vlastnosti kovů, či chemické účinky elektrického proudu apod. • Často někteří učitelé oba předměty oddělují z důvodu snazší přípravy na vyučování a také samotné výuky.

7. Rakousko – - výuka fyziky – zásady • Sepětí s praxí. • Důraz na ochranu životního prostředí, • Humanizace - historie vědy, využití technických poznatků ve společnosti a pod. • Ochrana zdraví – CH - působení škodlivých látek (alkoholu, kouření, drog a pod.) • Ochrana zdraví – F působení elektrického proudu na lidské tělo, důležitost správného osvětlení při práci pro ochranu zraku, nebezpečí úrazu při dopravě a pod.

8. Rakousko – - výuka fyziky – aspekty • Převážně kvalitativní pojetí. • Téměř vůbec nejsou řešeny kvantitativní fyzikální úlohy. • Obecné vzorce a vztahy slouží pouze k dokreslení podstaty daného problému. • Častá vyučovací metoda- pracovní listy. • Rozvoj samostatného poznání a aktivizace dětí. • Vybavení kabinetu a uspořádání odborné učebny - odpovídá experimentální činnosti.

9. Rakousko – - výuka fyziky na SŠ • Výuka přírodovědných disciplín koordinovaně, tj. odděleně fyzika, biologie a chemie. • Střední školství v Rakousku si zachovává osvědčené modely a tradice. • Na SŠ největší rozvoj především biologie ve spojení s ekologií. • Odklon zájmu studentů od F a CH.

10. Rakousko – - učitelé fyziky na HS • Studium na Pädagogische Akademie (3roky). • Společně fyzika s chemií (jako výuka na HS). • Velmi slabá odborná příprava – např. nejsou měřicí praktika. • Výrazné zaměření na didaktiku a pedagogickou praxi – podrobné didaktické postupy. • Není zakončeno diplomovou prací. • Výrazné postavení učitelů ve společnosti, včetně finančního ohodnocení.

11. Rakousko – - učitelé fyziky na SŠ • Studium na univerzitách – minimálně 10 semestrů (kombinace M-F, F-VT, F-CH). • Hlavní důraz na odbornou připravenost . • Společné studium se specialisty. • Rozšířené o Pg, Ps a didaktiku fyziky - teorie, školní pokusy, počítačem podporovaná výuka,… • DP – pouze z odborné F

12. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Waldorfská pedagogika - Rudolf Steiner. • V r. 1919 pro děti zaměstnanců firmy Waldorf Astoria ve Stuttgartu (proto název) • Základní principy vyplývají ze zákonitostí vývoje dítěte a jeho potřeb. • Přírodní vědy mají především zformovat vztah dětí k přírodě. • Poznávání člověka, vztahu člověka k zvířatům, rostlinám a nerostům….

13. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Dítě se obrazně seznamuje s tím, co později a postupně přerůstá do vědeckých koncepcí. • Obsah se od ostatních typů škol příliš neliší. • Některé předměty jsou však vyučovány v jiném věku. • Hlavní rozdíl: - je v tom, na co je kladen hlavní důraz, - ve způsobu presentace učiva a organizaci výuky.

14. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Začíná se studiem přírody v počátečních třídách a postupně se přecházejí k jednotlivým přírodovědným disciplínám. • Přírodní vědy jsou převážně vyučovány "experimentálně" - děti jsou vedeny k pečlivému pozorování jevů, uvažování o nich, k diskusím a poté k "objevu" zákona či vzorce, který se v jevech skrývá. • Je především rozvíjeno nezávislé myšlení a zdravý úsudek.

15. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Na střední waldorfské škole získává výuka vědečtější charakter. • Možnost diferenciace – uspokojit zájmy studenta a připravit ho pro budoucí profesi. • Např. na mnoha waldorfských školách v USA jsou nabízeny tři bloky disciplín, student si musí vybrat z každé kategorie alespoň jeden předmět – je zajištěna všestrannost učebního plánu pro každého. • Mezi těmito bloky je i blok přírodních věd, který kromě fyziky, chemie a biologie zahrnuje i matematiku.

16. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Učební plán je antropocentrický. • Všechny předměty musí společně vytvářet jeden celek, žádný předmět nesmí být vyučován ve vakuu, bez souvislostí s jinými předměty. • Základní ideou je uvedení všech poznatků do vztahu k člověku. • Snaha najít soulad mezi vědou ( = pravda), krásou ( = umění) a dobrem ( = náboženství). • Dochází tedy k sepětí vědy a techniky s uměním • Každý předmět se tedy stává uměním, přírodní i společenskou vědou.

17. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Výuka přírodních věd musí vycházet od zažitých jevů z běžné praxe. • Pozorování musí být doplněno školním experimentem a až po zvládnutí těchto základů můžeme přejít k abstrakci. • Pojmy jako např. atomy nebo molekuly by měly být až vyvrcholením výuky přírodních věd a nikoli s nimi začínat jako je tomu v současných integrovaných kursech, pojatých profesionálně vědecky.

18. Waldorfské školy - - výuka fyziky • V 6. třídě začíná akustika(zájem dětí o hudbu a jejich poznatky z Hv. • Poté optika (nikoli klasická) – barevnévidění se všemi jeho podobami v běžné praxi. • Až po těchto jevech - základní jevy nauky o teple, elektřině a magnetismu. • V 7. třídě se pak děti seznámí se základy mechaniky.

19. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 8. třída – základní pojmy hydromechaniky, aeromechaniky a meteorologie a prohloubení všech ostatních odvětví fyziky. • Paralelně s fyzikálními poznatky se děti seznamují se základními úkazy na obloze, resp. s výsledky kosmického výzkumu.

20. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 9. třída– porozumění jevům o teple a elektřině. Nejen kvalitativní ale i matematický popis daných jevů. • Dokonalé pochopení principů a činnosti běžných přístrojů např. spalovací motor, telefon apod. • Kvalitativní rozbor daných jevů, tj. důkladné porozumění je dominantní. • Matematický popis je pouze druhotný.

21. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 10. třída - Galileiovy, Keplerovy a Newtonovy zákony a jejich matematické základy. • Výuka není omezena pouze na kvantitativní popis -akcentuje rovněž vývoj lidského myšlení od éry Ptolemája až po dnešek. • Tento tematický celek o pohybech je zakončen měřením v terénu, např. průměrné rychlosti, zrychlení a pod.

22. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 11. roč. - podstata elektřiny a její využití v praxi. • Výuka probíhá v kratších epochách. • Experimentální činností dospějí k podstatě elektrického proudu. • Přes pojem elektrického a magnetického pole se žáci postupně dostávají k představě elmag. pole a elmag. vlnění. • Z hlediska teorie poznání kladen důraz na rozlišení jevu a skutečného modelu (pochopení duality) .

23. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 12. roč. – geom. a vlnová optika, mechanické kmity, kvantová teorie stavby atomu. • Zdůrazněn vývoj názorů na výše uvedené jevy a na jejich vliv na filosofii, především na teorii poznání. • Výuka přitom respektuje skutečnost, že mnoho žáků již nikdy v životě nebude uvedené teorie potřebovat, a proto cílem je vytvořit u žáků určitý pohled na vědecké metody a výzkum a vypěstovat formální způsob myšlení.

24. Dánsko - - charakteristika školství • Liberální přístup a maximální volnost jak pro učitele, tak především pro děti. • V podstatě školy alternativního typu. • Školský zákon vymezuje výuku na základních školách (folkeskole - jednotná integrovaná lidová základní škola) a na gymnáziích a ostatních středních školách.

25. Dánsko - základní školství • Cílem folkeskole není dosažení nejvyššího intelektuálního výkonu žáka, ale vytvoření normálního sociálního klimatu pro vlastní rozvoj žáka a pro rozvoj ostatních spolužáků. • Tato idea je realizována vzájemnými diskusemi mezi učiteli a žáky a mezi žáky samotnými a vzájemnou podporou a spoluprací.

26. Dánsko – základní školství • Zrušeno vyučování ve výkonnostních kursech v 8. - 10. ročníku (= rozdělení tříd podle kvalitativní úrovně dětí).

27. Dánsko – základní školství Známkování : • pouze v 8. - 10. třídě, • jen v předmětech, které jsou zakončeny závěrečnou výstupní nebo rozšiřující zkouškou, • posouvá hranici rozhodování žáků o budoucí profesionální orientaci na období, kdy se již profiluje vlastní osobnostní zaměření.

28. Dánsko – základní školství • Široké univerzální vzdělání v klidné atmosféře vzájemné tvůrčí komunikace nerušené starostmi o úspěšné vykonání zkoušek, přijímacích pohovorů • Odstraňuje možnost zkažení si vlastní budoucnosti v době, kdy vlastně žák není schopen plně pochopit o jak důležité rozhodnutí jde.

29. Dánsko – základní školství Výuka obsahuje tři kategorie předmětů: • povinné předměty, • povinné oblasti např. dopravní výchova, sexuální výchova, ideologie, zdravověda, profesionální orientace apod. • dodatkové předměty.

30. Dánsko – základní školstvíavýuka fyziky • Fyzika se vyučuje integrovaně s chemií. • V 7. - 9. třídě - povinný předmět. • V 10. třídě - nepovinný předmět, který však musí škola nabídnout.

31. Dánsko – gymnázia • člení se na dvě základní větve: humanitně jazykovou a matematickou. • Od 2. ročníku si mohou studenti volit mezi dalšími zaměřeními, • Matematická větev nabízí zaměření na matematiku a fyziku, matematiku a přírodní vědy, společenské vědy a matematiku nebo hudbu a matematiku.

32. Dánsko – gymnázia • Ministerský rámcový učební plán • Školy si ho mohou upravit podle místních možností, tradic a zaměření školy. • Předměty společenského jádra, jsou ve všech třech ročnících • Speciální předměty vyplývají ze zaměření jednotlivých větví po druhém ročníku.

33. Dánsko – gymnázia • Matematická větev - blok volitelných předmětů je pro fyziku doporučeno: • v 1. ročníku 4 hodiny týdně, • ve 3. ročníku 5 hodin týdně, • biologie a chemie jsou zařazeny až ve 2. a 3. ročníku s dotací 4 resp. 5 hodin týdně.

34. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • V r. 1973 úvahy o školské reformě. • Jednou ze základních sfér vzdělávání byly i přírodní vědy. • Naplnění ideje: žák má umět objevovat vztahy v přírodě, ve společnosti a ve vědeckém životě, má být samostatný a tvořivý.

35. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin Autoři projektu berou za základ přírodovědného vzdělání následující čtyři tematické okruhy: - univerzální zákony pohybu - struktura hmoty - charakteristika živých organismů - historie vývoje přírody

36. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • Základní pojmy budoucnosti = energie a přeměna energie a struktura hmoty. • Jednotná koncepce učiva přírodovědných předmětů včetně matematiky. • V 5 ročnících základní školy - integrovaný předmět přírodověda. • Integrující prvky pro jednotlivé ročníky: pozorování, měření, pokus, relativnost a životní prostředí.

37. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • 6. – 8. r. ZŠ se vyučuje fyzika a biologie koordinovaně - integrující prvky: pojmy zachování a přeměna, transport a princip blokové výstavby a organizace. • 9. r., tj. v 1. r. gymnázia - integrovaný předmět "Struktura hmoty" s integrujícími prvky: tvorba modelu, tvar, strukturní prvek a symetrie.

38. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • Další 3 r. gymnázia opět koordinovaná výuka s integrujícími prvky (kauzalita, předpovídání, plánování, zpětná vazba, řízení, stupeň volnosti, hierarchie, organizace a vývoj). • Integrované laboratorní práce ve 3. a 4. proporcionálně rozdělena mezi F, CH, Bi a elektroniku.

39. Švédsko – vzdělávací systém • Školství je státní. • Vzdělání je bezplatné • Rozvoj osobnosti žáků – jeho schopností a zájmů. • Profesionální příprava k širokému odbornému profilu. • Výchova pro život ve společnosti. • Výchova pro využití vlastního volného času.

40. Švédsko – základní škola • Základní školství je jednotné – 9 let (7-16) • Má 3 stupně – 1-3; 4-6;7-9 třída • Výuka na základě školních osnov • Hodnocení – poměrný princip (srovnání s ostatními žáky, resp. se standardy).. • Vysvědčení v 9. roč. je podmínkou pro přijetí na SŠ.

41. Švédsko – střední školy • Jednotná organizační struktura + diferencovaný obsah • 25 různých linií (všeobecný akademický x odborný typ studia) • Krátký program (2r) – připravuje pro praxi (výroba, distribuce, administrativa, zdravotnictví,….) • Dlouhý program (až 4 r) – ve 3. a 4. roč. specializace – výkon technicko hospodářských funkcí, resp. další studium na VŠ. • Prioritu tvoří společensko vědní discipliny.

42. Švédsko – střední školy • Krátký program – praktická odborná orientace. • Dlouhý program – náročnější – specializace, zpravidla obsahuje samostatné řešení projektu. • Ve 2. ročníku – volitelné předměty – akademická orientace x aplikované a prakticky orientované kurzy. • Bez ohledu na výsledky studia student postupuje do vyššího ročníku.

43. Švédsko – vysoké školy • Bez přijímacích zkoušek – na základě bodů ze SŠ – stanovuje si každá fakulta. • Nejvyšší požadavky (lékařské a technické fakulty). • Nejnižší požadavky (filosofické, teologické a právnické fakulty). • VŠ se dělí do 5 oborových skupin: 1.technické; 2. ekonomické a sociální; 3. zdravotnické a lékařské; 4.učitelské a pedagogické; 5. informační, komunikační a kulturní