5.2 Zjevení interpretační moment

5.2 Zjevení interpretační moment Fundamentální teologie, 16.2.2013

První zmínky o zjevení v dokumentech magisteria IV. Lateránský koncil (1215) – cap. 1. De fide catholica, definitio contra Albigenses et Catharos, 800-801 Tridentský koncil (1545-1563) – IV. zasedání: De libris sacris et traditiones recipientis, 8.4.1546, č. 1501.1504-1505

Historický kontext • Racionalismus: • Rozumem (zdlouhavěji, avšak) lze poznat pravdu - i pravdu zjevenou (nadpřirozenou) • Pravdy víry tedy nabízí sám rozum • Fideismus: • Pouze slepá víra, rozum není práv zjevených pravd

odpověď IVC: • proti fideistům: • Víra není slepá, i rozum má svůj úkol v poznávání Boha • Mezi vírou a rozumem je pozitivní vztah, neboť je tu tzv. duplex ordo cognitionis (dvojí řád poznání) – dvě rozdílné cesty poznání, které nejsou v konfliktu, protože mají jediného původce, Boha • Role rozumu: pravdy přirozené, zatímco víra = pravdy nadpřirozené • Proti racionalistům: • Zjevení je transcendentní • Zjevení se dává v dějinách • Postoj víry je nezbytný, neboť ne všechny pravdy jsou racionálně evidentní

Nauka I. vatikánského koncilu o zjevení • Viz též výše • Schéma odpovídá klasické apologetice • Víra a rozum = nadpřirozená + přirozená cesta poznání Boha • Viz struktura a obsah konstituce Dei Filius • Struktura: • Bůh stvořitel • Zjevení • Víra • Víra a rozum

K obsahu Dei filius (1870): • K tématu ZJEVENÍ (DF2): „zlíbilo se jeho moudrosti a dobrotě jinou a to nadpřirozenou cestou sebe sama a věčné vůle své ustanovení lidskému pokolení zjeviti“ • Zmínka o Božím sebezjevení, ale důraz na obsahy, ne na sebezjevení Boha • „zalíbilo se mu“ = odkaz k Boží svobodě, tj. protože On chtěl, ne našimi schopnostmi jsme dosáhli poznání Boha • „moudrosti a dobrotě“ = proč se Bůh zjevuje • Obsah zjevení: on sám + věčná ustanovení své vůle • Kde je zjevení uloženo: totéž, co Trident • Komu určeno: „lidskému pokolení“, tj. všem • Jak se uskutečňuje zjevení: „nadpřirozenou cestou“

K tématu víry (DF3): • Víra je nadpřirozená, na ni vázáno poznání pravd nepřístupných rozumu • Víra je racionální – tj. lidský úkon, může souhlasit s rozumem (nadpřirozené ≠ iracionální) • Víra je svobodná, tj. vyžaduje svobodný souhlas člověka

Ke vztahu víry a rozumu (DF 4): • Řád víry je výše než řád rozumu • Rozum víře slouží tím, že jí dodává • Preambula fidei • Analogia fidei • Rozum umožňuje víře odpovídat na námitky proti ní

Pojetí zjevení na IIVC (Dei Verbum, 1970) • Dialogicko-personální • Dějinně-spásné • Christocentrické • Adresát zjevení: člověk jako partner vztahu • Zjevením jsou celé dějinyspásy (děje se „slovy i skutky“) • Kristus není pouhý nástroj zjevení • Nezapomenout integrovat, co již bylo řečeno dříve o zjevení na IIVC! (viz třetí kapitola)

text Dei Verbum 2: Bůh se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle: že lidé prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti. Tímto zjevením oslovuje neviditelný Bůh ze své veliké lásky lidi jako přátele a stýká se s nimi, aby je pozval a přijal do svého společenství.“

Modely zjevení podle A. Dullese • Zjevení jako nauka • Zjevení jako dějiny spásy • Zjevení jako vnitřní zkušenost • Zjevení jako dialektická manifestace Boha • Zjevení jako nové vědomí

5.2 Zjevení interpretační moment