Investiční výdaje

1. Investiční výdaje

2. Investiční výdaje (I) • Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. • I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. • Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky. • I jedním z klíčových faktorů dlouhodobého růstu HDP (bez kap. statků vyprodukujeme málo). • I jsou procyklické (vyvíjejí se podobně jako HDP), přičemž při obvykle rostou a klesají více než HDP. • I za Velké Deprese (GD) nestačily ani na obnovu kapitálových statků.

3. Některé pojmy • Y = C + I + G + NX, AD (AE) = C + Ip + G + NX. • V HDP je v hodnotě I také neplánované zvýšení zásob! • Rozdíl mezi I a Ip. Ip = plánované investice, to co firmy chtějí vynaložit na kap. statky a plánované zvýšení zásob, I zahrnuje i neplánované zvýšení zásob (neplánované zvýšení zásob = firmy něco vyrobily, myslely, že to prodají, ale ve skutečnosti neprodaly) • I > Ip (dlouhodobě), firmám neplánovaně rostou zásoby, pokud se tak děje déle, omezení produkce a HDP a růst nezaměstnanosti (u). • I < Ip (dlouhodobě), firmám klesají zásoby, je-li volná kapacita, firmy rozšiřují produkci, HDP roste, u klesá. Není-li, růst cen, na agregátní úrovni inflace (π).

4. Některé pojmy • Hrubé a čisté investice: hrubé zahrnují i opotřebení kapitálu, čisté investice jsou investice navíc (nad rámec opotřebení kapitálu). • Ib = Ir + In • Hrubé investice se rovnají součet obnovovacích investic (Ir, tj, opotřebení kapitálu) a čistých investic (In).

5. Produkční fce

6. Produkční funkce • Graf produkční funkce: množství produkce závisí na zásobě kapitálu, platí zákon klesajících mezních výnosů, každá další jednotka kapitálu přináší menší produkt, při zvýšení zásoby kapitálu z K1 na K2 se produkce zvýší z Q1 na Q2. • Pokud dojde ke zvýšení produktivity práce, nebo technologickému zlepšení, posune se celá křivka (produkční funkce) nahoru (červená křivka) a při stejné zásobě kapitálu se dosáhne vyššího produktu. Při poklesech tomu bude naopak.

7. Optimální množství kapitálu (K*) • Odpovídá na otázku, kolik by firmy měly investovat. • Obecně: firma investuje, příjem z mezního produktu kapitálu (MRPk) je vyšší nebo roven mezním nákladům na kapitál (MCk) • MRPk = mezní produkt investice (MQ´) v peněžních jednotkách • MCk = opotřebení kapitálu (investice se musí zaplatit, po dobu své životnosti na sebe musí vydělat, tj. reprodukční náklady RC) a r (reálná úroková míra, jako náklad obětované příležitosti, OPC).

8. Optimální množství kapitálu • Co se děje z MRPk? Odpověď: klesá. • Proč? • Zvyšuje-li firma jen I (jen kap. statky), je MQ´ klesající a celková produkt TQ´ má standardní tvar (platí zákon klesajících MQ´). MRPk je tudíž klesající. Dodatečné investice přináší nižší výnos než předcházející. • Pokud by firma zvyšovala všechny VF, tak u některých VF dojdou dříve nebo později produktivní jednotky, tudíž MQ´bude rovněž mít klesající tvar. • V nedokonalé konkurenci (což je standardní ekonomické prostředí), musí firmy při rozšíření produkce snižovat P statků vyprodukovaných prostřednictvím kapitálových statků (další produkce uspokojuje méně naléhavé potřeby, tudíž přináší nižší mezní užitek). MRPk klesá tedy i proto, že klesá P. • V důsledku dříve nebo později začne platit, že MCk budou větší než MRPk.

9. Optimální množství kapitálu • Roste-li I, musí firmy zpravidla rozšiřovat i počet zaměstnanců (L) a další faktory (materiál). • Firmy obecně porovnávají MR a MC spojené s rozšířením (kdy v MC jsou zahrnuty i OPC). • Optimální zásoba kapitálu z pohledu firmy (K*) je potom taková, kdy se MR a MC rovnají. Čili u další investice (nad rámec K*) by pro tuto dodatečnou investici platilo: MR < MC. • Vedle pojmu optimální množství kapitálu se používá rovněž výraz stálý stav kapitálu!

10. Optimální zásoba kapitálu Ještě jednou z pohledu firmy: • Velikost I je dána produkcí firem, samotná produkce odhadem budoucích MR a MC. • Součet produkce jednotlivých firem, kdy platí MR = MC, generuje optimální výši firemních investic, která je nutná k dané produkci. • Rovněž na agregátní úrovni (AL), lze hovořit o optimální kapitálové zásobě neboli stálém stavu kapitálu (K*) – vzniká jako suma optimálních zásob kapitálu jednotlivých firem, které mají sídlo na daném území. • HDP, který je díky danému (agregovanému) K* vyprodukován lze označit jako Y* (potenciální HDP).

11. Optimální zásoba kapitálu (K*) a kolísání I • Hodnota optimální zásoby kapitálu říká, že firmy investují správnou částku (optimálně). • Pokud se mění množství investic, pro které MR = MC, budou firmy více (MR › MC) nebo méně (MR ‹ MC) investovat. • Změna MR nebo změna MC je opět dána mnoha faktory (technologický pokrok, zdanění, výše mezd, ceny surovin …). • Nezapomínejme, že investice jsou dlouhodobé, čili firmy zajímá MR a MC v řádu několik let. MR a MC může firma pouze odhadnout. Proto hovoříme o očekávaných MR a MC (I se týkají delšího času). Změnu hodnoty I může tedy být ovlivněna mj. očekávání vývoje MR a MC. • Do MC patří též úroková míra (i). Pokud i roste, rostou firmám MC a budou méně investovat. Pokles i opačné důsledky. • Na K* (investice splňující podmínku MR = MC) působí řada faktorů, investice potom mohou velmi kolísat.

12. Optimální stav kapitálu (graficky)

13. Vysvětlení předcházejícího snímku • MRPK = příjem z mezního produktu kapitálu • MCK = mezní náklady na kapitál (pro jednoduchost předpokládáme, že jsou konstantní). • Pokud MRPK ≥ MCK (vlevo od K*), vyplatí se firmě rozšiřovat zásobu kapitálu, tj. investovat. • ¨Vpravo od K* už se firmě investovat nevyplatí (MRPK ‹ MCK)

14. Optimální množství kapitálu • Na základě v předcházejících snímcích uvedeného, lze říci, při optimální zásobě kapitálu (K*, tj. sumě optimálních zásob kapitálu všech firem) je na AL produkován potenciální produkt (Y*). • Lze potom psát:ν = K*/Y*, • v = jedná se o průměrný produkt kapitálu, pokud u všech firem MR=MC • Na AL: K* = v * Y*

15. Model akcelerátoru • Chce-li firma zvýšit produkci, musí zvýšit I. • Na agregátní úrovni (AL): velikost I závisí na velikosti HDP, roste-li HDP, musí růst I. I jsou tedy podmínkou toho, aby HDP rostl. • Jinak řečeno, abychom vyrobili určitý HDP, potřebujeme k tomu určité množství I. Bez určité dané hodnoty I daný HDP nevyrobíme. Pokud chceme vyrábět více (na AL zvýšit hodnotu Y, musíme zvýšit hodnotu I. • Tomu přístupu se říká model akcelerátoru.

16. Změna optimální zásoby kapitálu • Pokud firmy předpokládají, že rozšíření produkce (např. díky inovaci) splňuje podmínku MR ≥ MC, v daném čase (mezi současným obdobím t a budoucím obdobím t+1), tak by se měla změnit optimální zásoba kapitálu (vzrůst z K*t na K*t+1). • Firmy budou rozšiřovat I jako rozdíl mezi K*t+1 a K*t, čili zvyšují investice (množství kapitálových statků), dokud opět nezačne platit MR = MC, čili dokud se nedostanou do nové (vyšší) hodnoty optimální zásoby kapitálu (K*t+1). • I = K*t+1 – K*t. • Protože platí:K*t+1 = v * Y*t+1K*t = v * Y*tlze psát: I = v * Y*t+1 - v * Y*tI = v * ΔY

17. Změna optimální zásoby kapitálu • V praxi ale je přizpůsobení (rozšíření) často delší čas, I vyžadují čas (postavit budovu, pořídit stroj chvíli trvá). Optimální množství kapitálu je tedy dosahováno postupně. • I = ε * (K*t+1 – K*t), ε v intervalu (0, 1). • Na AL: I = v * Y*t+1 – v * Y*t = v * ΔYPři dynamickém přizpůsobení: I = ε * v * ΔY • Nová (vyšší) optimální zásoba kapitálu tedy nemusí být dosažena hned (v daném období, tj. mezi okamžiky t a t+1). Krátkodobě tedy nemusí množství kapitálových statků firem splňovat podmínku MR= MC. • Výše uvedenému se říká model flexibilního akcelerátoru.

18. Optimální množství kapitálu - shrnutí • Teorie říká, že firmy investují jen tehdy, pokud je to pro ně výhodné. • Výhodné je to až do okamžiku, kdy MR = MC. • Potom investovat přestanou. • Na AL tak určíme K* a celkovou výši investic.

19. Kolísání investic (další faktor) • Model multiplikátoru: • Model multiplikátoru říká, že zvýšení I vede k růstu Y - přičemž Y roste rychleji (o větší hodnotu) než I (proč: viz model s přímkou pod úhlem 45 stupňů) • Tento růst Y vyžaduje dle teorie akcelerátoru další růst I (další I jsou nutné, aby Y rostl, abychom vyšší Y vyprodukovali). Čili I musí výrazně růst. • Jinak řečeno: Růst I vede k vyššímu Y (vyššímu než růst I), tento vyšší Y, aby byl dlouhodobě produkován, vyžaduje další růst I. • Pokud ale naopak I klesá, tak pokles má rovněž multiplikační důsledky (přičemž Y klesá rychleji než I). Výrazně nižší (nový) Y ovšem vyžaduje výrazně méně I, takže hodnota I dále klesá. • Jinak řečeno: Pokles I vede nižšímu Y (vyššímu než pokles I), tento nižšíY způsobuje další pokles I. • Z výše uvedeného plyne, že I mohou výrazně kolísat.

20. Fiskální, monetární politika a I • Zkoumají se další faktory ovlivňující I. • Růst G a vytěsňovací efekt • Snížení daní • Daňové výhody • Změna nominální úrokové míry

21. Tobinovo q • Podobně jako optimální kapitálová zásoba, tak i Tobinovo q říká, kolik by firmy měly investovat. • Obecně: další faktor, co ovlivňuje výši I. • q = podíl tržní hodnoty firmy a reprodukční nákladů firmyq = (tržní hodnota firmy)/(reprodukční náklady na kapitál) • Tržní hodnota firmy = nominální množství akcií krát aktuální kurs akcií. Tržní hodnota závisí na očekávaných výnosech firmy • Reprodukční náklady = náklady, za které by se daly pořídit aktiva (kapitálové statky), jež firma má (RC). • Je-li q > 1, vyplatí se firmě investovat, jinak ne. • Proč? Firma emituje nové akcie (nebo dluhopisy spod.), emisí získá tržní hodnotu. Hodnota kapitálových statků (čili RC) je ale nižší než peníze (tržní hodnota) získané emisí. Čili firmě i po koupi kapitálových statků, zbudou nějaké peníze. Firma tedy vydělá.

22. Tobinovo q • Tobinovo q je jiný pohled, kdy je pro firmu výhodné investovat. Výhodné je to tehdy, pokud q je větší než 1, čili tržní hodnota firmy je vyšší než reprodukční náklady na kapitál. • Tržní hodnota závisí na očekávaných výnosech (EP), ty závisí mj. na úrokové míře (i). • Proč? diskontujeme je na současnou hodnotu PV = suma i od 1 do n EP/(1+i)n ), kde EP = ekonomický zisk, i = úroková míra • Roste-li i, klesá PV, snižuje se q, snižují se I.

23. Tobinovo q graficky

24. K předcházejícímu grafu • Pokud je q > 1, vyplatí se firmě investovat (rozšiřovat produkci), tj. čisté investice (nové, dodatečné investice) jsou kladné. • Pokud je q < 1, nevyplatí se firmě rozšiřovat produkci, tj. čisté investice jsou záporné. • Tobinovo q je tedy další faktor, který ovlivňuje výši I (zejména čistých I).