Dodnes nevím, jestli t e n Olomouc nebo t a Olomouc …

1. OLOMOUCKÁ NÁMĚSTÍ Dodnes nevím, jestli t e n Olomouc nebo t a Olomouc … Rmoutí mne to, protože jsem si vzal do hlavy, že bych měl znát pohlaví města … Město je jiné v noci, kdy pod ním teče Morava a nad ním Mléčná dráha, je jiné ve dne, kdy slunce bije do omítek, na jaře, kdy i vody jsou zelené a docela jiné, na podzim, kdy platí bronzovými penízky, nebo v zimě, ozdobené vánocemi básník Jan Skácel, 1968

2. Historické centrum s radniční věží a mořickým chrámem - pohled ze zvonice kostela sv.Michala

3. Horní náměstí, honosný dům U černého psa a Caesarova kašna

4. Detaily portálu domu U černého psa

5. Horní náměstí vpředu Herkulova kašna (sochař Michael Mandlík, 1687-88), vzadu Edelmannův palác s pamětní deskou rakouského vojevůdce maršálaRadeckého

6. Prombergův dům na rohu Horního nám., původně renesanční, přestavěn v r.1908. Nakladateli Prombergovi se říkalo moravský Kramerius

7. Nejznámější olomoucká Cesarova kašna, mistrovská práce sochaře J.J. Schauenber-gera z r.1725

8. Petrášův palác, vpředu spodní část sloupu Nejsvětější Trojice

9. Sloup Nejsvětější Trojice Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Měří 35 metrů. V jeho spodní části se nachází kaple. Výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Budování sloupu prosadil kameník Václav Render. Ten stavbu od roku 1716 řídil i platil. Do své smrti vybudoval první patro s kaplí. Dokončení sloupu trvalo do roku 1854, kdy jej za přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího muže Františka I. Lotrinského vysvětil olomoucký biskup Troyer. V roce 2000 byla stavba zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO

12. Radnice, jižní strana s arkýřem

13. Radnice pozdně gotický arkýř kaple sv. Jeronýma Dole: „Žebravý mnich“,údajně mistr kameník, který natahuje ruku, aby mu radní zaplatili honorář

14. Výchoní strana radnice s lodžií z roku 1591 Znaky na poprsnici zleva císařský znak, Uhry, Čechy, Rakousko, Morava, Slezsko, uprostřed znak Olomouce

15. Radnice, pozdně gotické znaky na západním průčelí schodiště

16. Radnice : Zavěšený muž – Sigmund Freud, plastika od Davida Černého (autora Entropy v Bruselu) v rámci výstavy olomoucké galerie Mona Lisa v r.2010

17. Arionova kašna na Horním náměstí před radnicí Velikost kašny je dána impozantní vanou o průměru 11 metrů z maletínského pískovce (spoluautorkou je italská architektka Angela Chiantelli). Okolo je 16 kamenných odrazníků. Ve střední části dominuje želva, která nese na krunýři obelisk, adorující řeku Moravu a hanáckou metropoli. V pravé polovině se tyčí vzhůru mohutný delfín, jehož pevně drží Arion. Všechny části jsou z patinovaného bronzu, podstavec delfína z indické červené žuly

19. Arionova kašna byla odhalena v září 2002. Autorem sochařské výzdoby je Ivan Theimer, malíř a sochař, který v Olomouci strávil třetinu svého života. Po odchodu v roce 1968 působí převážně v Paříži a je autorem řady monumentálních děl (želvy pro Grenobl, obelisk pro Elysejský palác, památník deklarace lidských práv Paříži, pomník J.A.Komenského v Uherském Brodě. Hlavním prvkem je velká želva z bronzu, která nese na svém krunýři 3,84 m vysoký obelisk. Tento monument, stejně jako tělo delfína jsou dekorativně pokryty faksimilemi map, dokumentů a obrazů, které se vztahují k historii Olomouce

20. Na různých místech, často umně skryta, se objevují jména současníků a přátel Ivana Theimera

21. Detaily těla delfína se jmény Emila Viklického (džezový skladatel a pianista), Richarda Pogody, (známý jako konferenciér, kulturní a rozhlasový pracovník), Jana Čapka (spolupracovníka ČT např. v Hovorech H, aj.). Na jiných místech najdeme jméno Adrieny Šimotové, ministra Pavla Dostála, výtvarníka Václava Zykmunda,kunsthisto -rika a současného ředitele Muzea umění Pavla Zatloukala, spisovatele Benjamina Kurase a řadu dalších, asi 50 – 60 jmen

22. Postavy dětí na dvou malých želvičkách drží v rukou mušli a rybu. Vlevo je horní část obelisku

24. Portál Hauenschildova paláce na Dolním nám.

25. Hauenschildův palác Renesanční stavba, nacházející se na Dolním náměstí byla vybudována městskou rodinou Hauenschildů patrně roku 1583. Jedná se o rozlehlou nárožní třípatrovou budovu, postavenou na místě staršího gotického objektu. Z období středověku se dochovaly pouze klenuté sklepy, rozlehlý mázhaus s původními renesančními klenbami a průčelím s velmi bohatou renesanční kamenickou výzdobou, ať již se jedná o portál, či nárožní arkýř s figurálními reliéfy. Výzdoba arkýře čerpá náměty z příběhů v Ovidiových Metamorfózách. Průčelí prošlo barokní úpravou na počátku 18. století a nejvyšší patro je novodobou nadstavbou. Zajímavostí je také fakt, že se zde, v tehdejším hostinci "U černého orla", při svém olomouckém pobytu ubytoval roku 1767 salcburský kapelník Leopold Mozart s ženou a dětmi. Mladý Mozart i přes svou nemoc komponoval a složil zde 6. symfonii F-dur

26. Dolní náměstí s Jupiterovou kašnou, Mariánským sloupem a Hauenschildovým palácem

27. Na závěr: Hanačka s fotoaparátem, keramický secesní reliéf od sochaře Josefa Hladíka v Ostružnické ulici (dům manželů Bubeníkových) KONEC