Vznik starověkých civilizací

1. Vznik starověkých civilizací Egypt a Mezopotámie

2. Starověk • počátek těžko přesně určit - vznik prvních „civilizací“ - asi 4 tis. př. n. l. • konec - domluvou rok 476 n. l. = zánik západořímské říše 2 typy starověkých států: • 1) říše, které vznikly v povodí velkých řek oblast Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína aj. (orientální despocie) • 2) státy klasické /antické – Řecko, Řím (otrokářské demokracie)

3. Podmínky vzniku civilizací • rozvinuté zemědělství roste populace a usazuje se vznik trvalých sídlišť (města a městské státy) • nadprodukt vybírají se naturálie = • vzniká úřednický aparát a vzniká • písmo k zaznamenání daní • společenská dělba práce = oddělení řemesla od zemědělství vznik obchodu a společenských tříd (zemědělci, řemeslníci, kněží, vojáci, obchodníci), hromadění bohatství = počátky soukromého vlastnictví

4. Mezopotámie(řec.mesos = prostřední, potamos = řeka) = „Meziříčí“ • úrodný půlměsíc = kolébka civilizace (dnes Egypt, Turecko, Írán, Irák, Jordánsko, Sýrie, Izrael, Libanon) • počátky civilizací – asi 5 – 4 tisíce př. n. l. • Mezopotámie je název oblasti, nikoli státu nebo civilizace

5. řeky Eufrat a Tigris • Vznikla řada civilizací. Někdy existovaly vedle sebe, většinou vznikaly a zanikaly postupně. Vývoj složitý. • výhoda: úrodná půda, doprava • nevýhoda: nedostatek stavebního materiálu

6. Sumerové • nejstarší známá civilizace a pojmenovaný národ • asi 3 500 př. n. l. v jižní Mezopotámii • městské státy – bojovaly mezi sebou potřeba vojevůdce, vzniká instituce krále • první výskyt písma • zpočátku obrázkové (piktografické), později zjednodušené symbolické znaky - vyvíjí se klínové písmo- tj. otisk rákosu do hliněné a následně vypálené destičky později i kamenný a kovový materiál

7. chrámové hospodářství • písmo vynalezeno z politických a hlavně hospodářských potřeb • později literatura • Sumerové - nejstarší literární památky • Epos o Gilgamešovi (legendární vládce města Uruk, vykonal hrdinské činy, hledal nesmrtelnost) • rozvinuté aritmetické a geometrické znalosti (obsah, objem, úroky, rovnice o 3 neznámých, π, Pythagorova věta, odmocniny)

8. 4 základní početní úkony, šedesátkový systém (dosud zachován při měření času a prostorových úhlů) • kalendář vycházel z lunárního roku - 12 měsíců + přestupný • objev kola a hrnčířského kruhu • Sumery si podrobili kočovníci ze západu, Akkadové, kteří vytvořili první známou říši • dále se střídaly další říše: starobabylonská, asyrská, novobabylonská, chetitská, perská,…

9. vědomosti o dějinách Mezopotámie díky knihovně, kterou založil novoasyrský panovník Ašurbanipal v 7. st. př. n. l. • 25 000 klínopisných tabulek, literární a vědecká díla • objevena v polovině 19. st.

10. Starobabylónská říše (1 900 – 1 600 př. n. l.) • Mezopotámie ovládnuta kočovnými kmeny • centrem Babylón • Chammurappi 18. st. př. n. l. • jeden z prvích psaných zákoníků • jednotný kalendář • po smrti – úpadek říše

11. Chammurapiho zákoník 17. stol. př. n. l. patří mezi nejstarší dochované zákoníky vůbec, (starší jen zápisy o zákonech sumerského krále Urnammy z města Uru (asi 2050 př. n. l.) a další 2 zákoníky z Mezopotámie) • dlouho považován za naprosto nejstarší • při archeologických pracích v prostoru starověkého města Súsy (Íránu) roku 1901 nalezena dioritovástéla Chammurapiho zákoníku • v horní části monolitu z černého kamene se nachází vyobrazení babylonského krále Chammurapiho, jak se modlí k bohu Slunce a spravedlnosti Šamašovi, který sedí napravo od Chammurapiho a symbolicky mu diktuje text zákoníku, zapsaný klínopisem níže • výklad zvykového práva • 282 článků řešících právní otázky ohledně rodiny, soukromého vlastnictví a majetku, obchodu, cen a mezd, půjček a jejich splácení, násilných zločinů, postavení různých společenských vrstev včetně otroků • Monolit býval zasazen do země a vystaven na veřejném místě v Babylóně, zaručoval tak přístup k právnímu řádu komukoliv (gramotnému). Soudní autority v Babylóně se již nadále nemohly v rozsudcích rozhodovat podle své vlastní vůle a musely se řídit kodifikovaným právem, zároveň nikdo jiný nemohl svévolně právo ignorovat a odvolávat se na jeho neznalost. • V současnosti je uložen v Louvru.

12. 1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. • 16. Jestliže někdo ukryl ve svém domě buď otroka, nebo otrokyni, uprchlé z paláce nebo nevolníkovi, a na výzvu hlasatele je nevydá, tento majitel domu bude usmrcen. • 22. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen. • 109. Jestliže šenkýřka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince nezadržela a do paláce nepřivedla, bude tato šenkýřka usmrcena. • 195. Jestliže dítě udeřilo svého otce, uříznou mu jeho ruku. • 196. Jestliže právoplatný občan vyrazil oko příslušníku plnoprávných občanů, vyrvou mu oko. • 197. Jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost. • 198. Jestliže vyrval oko nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí jednu minu stříbra. • 205. Jestliže otrok jiné osoby udeřil příslušníka třídy plnoprávných občanů ve tvář, uříznou mu ucho. • 233. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků.

13. Zikkuraty • monumentální stavby - terasovité věže až 100 m vysoké, na vrchu svatyně • obvykle 7 poschodí („šťastné číslo“) • nedostatek kamene stavby z hlíny, rákosu, asfaltu • sušené nebo pálené glazované cihly • známo 32 zikkuratů (většina v Iráku a Íránu) • „babylonská věž“ (Bible)

14. Egypt • tři tisíce let historie • povodí Nilu • Sahara - úrodné stepi (nástěnné malby uprostřed pouště!) - postupně nastává suché a horké podnebí vzniká poušť lidé se koncentrují v úrodném údolí Nilu • červen – říjen - záplavy úrodné naplaveniny - potřeba regulovat tok Nilu

15. Sjednocení Dolního a Horního Egypta • kolem 3 tisíce př. n. l. faraon Meni - hlavní město Mennofer (řec. Memfis) • Panovníci po celou historii Egypta nosí dvojitou korunu • Dějiny Egypta se dělí na období: Archaické / Stará říše / Střední říše / Nová říše / Pozdní období

16. 32 dynastií panovníků • příčiny rozpadu říší: sociální bouře, decentralizační tendence provinčních úředníků, nájezdy (např. v 17. st. př. n. l. rozvrátili Egypt Hyksosové) • 6. stol. př. n. l. Peršané • 4. stol. př. n. l. Alexander Veliký • poslední rod Ptolemaiovci • 31 př. n. l. – římská provincie • 7. stol. n. l. - Arabové

17. Egyptská společnost • panovník / farao • kněží • šlechta, úředníci, písaři,vojáci • řemeslníci, obchodníci • zemědělci • otroci

18. Písmo • po Sumerech druhý národ znalý písma • vývoj z obrázkového písma - asi 3 300 př. n. l. • hieroglyfy (posvátné) • z nich zjednodušené typy vhodné k psaní na papyru: • hieratické (kněžské) • démotické(lidové) • papyrus - rostlina v deltě Nilu

19. papyrus

21. Rosettská deska • egyptské písmo dlouho nerozluštěno • 1799 - Napoleon v Egyptě - francouzský voják našel 30 cm tlustou, černou, ulomenou desku s textem psaným 3 písmy: hieroglyfickým, démotickým a řeckým • porovnáním s řečtinou - hieroglyfy vyluštěny….

22. …až 1821 - geniální francouzský vědec Francois Champollion (1790 - 1832) • (v 9 letech uměl řecky a latinsky, v 17 letech - členem akademie věd v Grenoblu, v 18 uměl 12 jazyků!) • Rozluštil nejdříve jména v kartuších • Rosettská deska - v Britském muzeu

23. desítková číselná soustava (nelze dělit, násobit) – zlomky, rovnice • geometrie (vyměřování polí, odvodňovací a zavodňovací zařízení) – síť trojúhelníků, obvod kruhu • vyspělá astronomie (nutnost předvídat záplavy) - kalendář • lékařství - znalost anatomie (mumifikace)

24. náboženství • asi 2000 bohů, někteří místní, jiní „celostátní“ • často zpodobňováni částečně jako lidé, částečně jako zvířata - např. Horus (hlava sokola) • uctívala se zvířata (posvátný býk Apis, had, krokodýl, beran, kočka, …) • Amon-Ra (bůh nebes) • Osiris (bůh podsvětí)

25. život pozemský jen příprava na posmrtný (= věčný) život • člověk - tři duše: „ba“, „ka“, „akh“ • k životu po smrti nutno zachovat tělesnou schránku balzamování • příprava mumie - 70 dní • složité pohřební rituály, nákladně vybavené hrobky • celá egyptská civilizace založena na náboženství • král se po smrti stal bohem

26. panovníci • Meni – sjednotitel Dolního a Horního Egypta (kolem 3 100 př. n. l.) • Džóser– nejstarší pyramida(26. st. př. n. l.) • Cheops – Stará říše – největší pyramida • Senvosret II. – chrámy v Karnaku (Střední říše) • Hatšepsut – královna, která vládne jako muž • Amenhotep IV. (Achnaton) – pokus o náboženskou reformu (Nová říše) • Tutanchámon - bezvýznamný, jediná nevyloupená hrobka, objevena 1922 • Ramesse II. Veliký - 13. stol. př. n. l. – první dochovaná mírová smlouva v historii (s chetitským králem), Abú Simbel • Kleopatra - poslední panovnice

27. Amenhotep IV. - 14. st. př. n. l. – náboženská reforma s cílem zlomit moc kněží • nahradil uctívání mnoha bohů jediným slunečním bohem Atonem • nové hlavní město Achetaton • přijal jméno Achnaton • snad zavražděn, po jeho smrti návrat ke starému náboženství • manželka Nefertiiti

31. Anubis