Soli

1. Soli Názvosloví, vznik a použití solí, hydrogensoli a hydráty solí, hnojiva, použití solí ve stavebnictví Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Definice solí • Sůl je sloučenina, složená z kationtu kovu, případně kationtu amonného NH4+a aniontu kyseliny.

3. Příklady solí • Chlorid sodný – kuchyňská sůl NaCl • Dusičnan sodný - Chilský ledek NaNO3 • Pentahydrát síranu měďnatého – skalice modrá CuSO4 . 5H2O • Hydrogenuhličitan sodný – jedlá soda NaHCO3

4. Rozdělení solí Soli můžeme dělit podle různých hledisek, např.: • Podle rozpustnosti ve vodě • Podle kyseliny, od které se odvozují • Podle jiných hledisek

5. Rozdělení solí podle rozpustnosti ve vodě • Soli rozpustné ve vodě – např. halogenidy, většina ostatních solí • Soli nerozpustné ve vodě – např. uhličitan vápenatý, barnaté soli, dusičnan stříbrný

6. Rozdělení solí podle kyselin, od kterých jsou odvozeny • Halogenidy – fluoridy, chloridy, bromidy, jodidy (soli kyseliny fluorovodíkové…) • Sulfidy (soli kyseliny sirovodíkové) • Sírany (soli kyseliny sírové) • Siřičitany (soli kyseliny siřičité) • Uhličitany (soli kyseliny uhličité) • Dusičnany (soli kyseliny dusičné) • …………..

7. Jiné rozdělení solí – např.: • Normální soli • Kyselé soli - hydrogensoli • Hydráty solí Podle použití: • soli používané ve stavebnictví • v potravinářství • v zemědělství – hnojiva

8. Názvosloví solí bezkyslíkatých kyselin – jako názvosloví dvouprvkových sloučenin • Podstatné jméno Odvozeno od názvu prvku na druhém místě ve vzorci + koncovka –id • Přídavné jméno Název kationtu s koncovkou podle oxidačního čísla Např.:KICl-I Cl-I sůl kys. chlorovodíkové - chlorid chloriddraselný

9. Podstatné jméno Odvozeno od názvu kyseliny (aniontu) + koncovka –an Přídavné jméno Název kationtu s koncovkou podle oxidačního čísla Např.:KINVO-II3 -I NV sůl kyseliny dusičné – dusičnan dusičnan draselný NVO-II3 –I dusičnanový anion Názvosloví solí kyslíkatých kyselin

10. Názvosloví hydrogensolí • Tvoří se zařazením slova hydrogen- před podstatné jméno názvu soli • Počet atomů vodíku vázaných v aniontu hydrogensoli označujeme číslovkou: mono (pro 1 – zpravidla se neuvádí), di (2), tri (3) … • Např.: NaH2PVO4dihydrogenfosforečnan sodný

11. Hydráty solí • Některé soli vytvářejí krystaly, ve kterých jsou vázány molekuly vody. Takové soli se nazývají hydráty. • Počet molekul vody v hydrátu se vyznačuje číslovkou. • Např.: dihydrát síranu vápenatého CaSO4 . 2H2O

12. Vznik solí Soli mohou vznikat různými chemickými reakcemi, např.: • Neutralizací • Reakcí kovu s nekovem • Reakcí kovu s kyselinou • Reakcí kyselinotvorného oxidu s hydroxidem • Reakcí hydroxidotvorného oxidu s kyselinou • Srážecí reakcí • …………

13. Vznik solí neutralizací • Kyselina + hydroxid voda + sůl • Kyselina dusičná + hydroxid sodný voda + dusičnan sodný • HNO3 + NaOH H2O + NaNO3

14. Např.: vznik chloridu sodného slučováním sodíku s chlorem Kov + nekov sůl Sodík + chlor chloridsodný 2Na + Cl2NaCl Vznik solí reakcí kovu s nekovem

15. Vznik solí reakcí kovu s kyselinou Např.: vznik chloridu zinečnatého reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou Kov + kyselina sůl + vodík zinek + kys. chlorovodíková chloridzinečnatý + vodík Zn + 2HClZnCl2 + H2

16. Použití solí • V zemědělství – dusičnany, draselné soli a fosforečnany • Ve stavebnictví, sochařství – vápenaté soli • Výroba keramiky a porcelánu • Výroba pracích a čistících prostředků • V potravinářském průmyslu • Výroba chemických látek

17. Dusičnany • Průmyslová hnojiva: • NaNO3 dusičnan sodný (ledek sodný, chilský ledek) • KNO3 dusičnan draselný (ledek draselný) • NH4NO3 dusičnan amonný (ledek amonný) • Lápis - AgNO3 (dusičnan stříbrný) v kožním lékařství, výroba fotografických filmů a papírů

18. Sírany • Síran vápenatý - nerost anhydrid (CaSO4) a sádrovec (CaSO4 . 2H2O) - výroba sádry (CaSO4 . 1/2H2O) pro stavebnictví, sochařství a štukatérství • Skalice modrá – pentahydrát síranu měďnatého (CuSO4 . 5H2O) – poměďování, k impregnaci dřeva proti hnilobě a k postřikům rostlin proti houbám a jiným škůdcům

19. Uhličitany • Uhličitan vápenatý CaCO3 – v přírodě minerál vápenec (kalcit) a aragonit. Použití: • výroba páleného vápna, • stavební a sochařský kámen, • ozdobný kámen k obkladům budov (leštěný - mramor), • přísada při výrobě železa a cementu, • vápenaté průmyslové hnojivo

20. Uhličitany • Na2CO3 – uhličitan sodný - výroba skla, mýdla, změkčování vody v prádelnách, papírnách, domácnostech (soda, krystalová soda Na2CO3.10H2O) • K2CO3 – uhličitan draselný - výroba skla a mazlavých mýdel • NaHCO3 –hydrogenuhličitan sodný – „užívací soda“ – součást prášků do pečiva, šumivých prášků pro přípravu nápojů

21. Chloridy • NaCl – chlorid sodný – výroba hydroxidu sodného, potravinářský průmysl • KCl – chlorid draselný – výroba hydroxidu draselného, draselné hnojivo • NH4Cl – chlorid amonný – salmiak – náplň suchých článků – baterií, čištění povrchu kovů při pájení

22. Fosforečnany a křemičitany • Fosforečnany – fosforečná hnojiva (např. superfosfát), výroba fosforu a jeho sloučenin • Křemičitany - horninotvorné látky, např. živce, slídy – výroba stavebních materiálů a keramiky

23. Test na závěr • Připravte se • Odpovídejte na následující otázky

24. TEST – otázka č. 1 • která sůl se používá jako prostředek proti tzv. pálení žáhy (při překyselení žaludeční šťávy) a ke zmírnění bolestí při žaludečních vředech – zapiš správný chemický název a vzorec • odpověď

25. TEST – otázka č. 2 • Která sůl se používá ve stavebnictví k výrobě páleného vápna? • Napiš správný chemický název a vzorec, uveď také mineralogický název • odpověď

26. TEST – otázka č. 3 • Uveď název a vzorec soli zvané salmiak. K čemu se tato sůl používá? • odpověď

27. TEST – otázka č. 4 • Zapiš chemickou rovnicí vznik choridu sodného přímým slučováním prvků - reakcí kovu s nekovem • odpověď

28. Hodnocení testu • 1 za všechny odpovědi správně • 2 za jednu chybnou odpověď • 3 za dvě chybné odpovědi • 4 za tři chybné odpovědi • 5 pokud jsi žádnou z otázek nezodpověděl správně

29. Použité zdroje: Čerpáno z: • Beneš, P. – Pumpr, V. – Banýr, J.: Základy chemie 1. díl pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. 2. vydání. Nakladatelství Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-234-8. • www.wikipedia.cz