180 likes | 328 Views
Čeština v systému jazyků. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová Základní škola Kolín III., Masarykova 412 Dostupné na www.7zskolin.cz Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám 1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
E N D
Čeština v systému jazyků Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová Základní škola Kolín III., Masarykova 412 Dostupné na www.7zskolin.cz Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám 1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Čeština patří do indoevropské jazykové rodiny. • Jazykové rodiny ve světě:
nejpočetnější jazyková rodina (3 mld. lidí) • mezi dvaceti v současné době nejpoužívanějšími jazyky je 12 jazyků indoevropských: španělština, angličtina, hindština, portugalština, bengálština, ruština, němčina, maráthština, francouzština, italština, paňdžábština a urdština
??? • Které tři jazyky jsou na světě nejrozšířenější (hovoří jimi nejvíce lidí?)
čínština (tj. standardní čínština) 0,75 miliardy • angličtina 514 milionů • hindština 496 milionů • španělština 425 milionů • ruština 275 milionů • arabština 256 milionů • bengálština 215 milionů • portugalština 194 milionů • malajština-indonéština 176 milionů • francouzština 129 milionů • němčina 125 milionů
Dělení slovanských jazyků: • západoslovanské – čeština, slovenština, polština, lužická srbština • východoslovanské – ruština, běloruština, ukrajinština • jihoslovanské – chorvatština, srbština, bosenština, černohorština, slovinština, makedonština, bulharština
Jazyková příbuznost: • Slovanské jazyky jsou více či méně podobné • Mají stejný prazáklad • vyvinula se z praslovanštiny na konci 10. století. Ukázka: • Otьče našь, iže jesi na nebesi, da svętitъ sę imę tvoe, da pridetъ cěsarьstvo tvoe, da bǫdetъ volě tvoě ěko na nebesi i na zemli; chlěbъ našь nasǫštьnii daždь namъ dьnьsь i ne vъvedi nasъ vъ napastь nъ izbavi ny otъ lǫkavago.
První česky psaná věta: • Přípisek v zakládající listině litoměřické kapituly, asi až ze 12. století: • Pavel dal jest Ploškovicích zemu. Vlach dal jest Dolas zemu Bogu i svjatemu Scepanu se dvema dušníkoma Bogucos a Sedlatu.“
Slovní zásoba češtiny • Jaká je slovní zásoba dospělého člověka? • Dělíme ji na aktivní a pasivní • Aktivní slovní zásoba dospělého, průměrně vzdělaného člověka je cca 3 – 10 000 slov • Pasivní slovní zásoba je asi 50 000 slov
Kolik slov má čeština??? • Asi 300 000 slov • Nejobsáhlejší tištěný souhrn v Příručním slovníku jazyka českého (asi 250 000 hesel)
Původ slovní zásoby češtiny • Až 98 % slov je v češtině praslovanského původu • Přesto mnoho slov přejatých: • Z řečtiny slova z oblasti kultury a vědy (demokracie, parabola) • Z němčiny díky historickým souvislostem mnoho slov (knedlík, šunka, taška, brýle, mnoho slov i nespisovných – majznout, lajsnout,…) • V období NO přejímání z ostatních slovanských jazyků - z polštiny např. báje, věda, půvab; z ruštiny vzduch, příroda, chrabrý • Ruština „obohatila“ češtinu také ve 2. pol. 20. stol. – např. sovět, rozvědka apod. • Z italštiny slova z oblasti hudby (duet, soprán) • Z francouzštiny slova z oblasti módy (baret, blůza, manžeta) • Z angličtiny přejímáme hlavně sportovní výrazy (fotbal, hokej, tenis), nyní hlavně z oblasti IT (software, mail,…) • Z arabštiny např. alkohol, tráva, trafika • Z turečtiny jogurt, klobouk • Z hindštiny slova jóga, džungle
Čeština jako systém: • Jazyk musí mít pevný, ale zároveň pružný systém, aby mohl fungovat a zároveň se rozvíjet • Musí být tzv. kodifikovaný = písemně zakotvený v příručkách • Čeština má několik kodifikačních příruček, např. Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny, vydávané Ústavem pro jazyk český
Dělí se na: • Spisovnou češtinu = podoba českého jazyka, která je určena pro používání na oficiální úrovni; má reprezentativní funkci. Používá se při oficiálních příležitostech, v úředních dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích. Vznikla převážně na základě středočeského nářečí. • Má dvě formy: vypjatě spisovnou a hovorovou • Nespisovnou češtinu = útvary užívané mimo oficiální úroveň; patří sem: slang, argot, profesní mluva, nářečí
Ukázka nářečního textu: Šavla na schodach • Včera asi komusik něsednula ščedrovečerni večeřa, bo jak sem dněskaj šel rano s kyblem směťa do popelaku, na schodach leţela šavla jak cyp. Ten chachar si asi dal na salat mliko nebo co, bo v te šavli bylo cosik bileho mezy tyma kuskama kobzoli a mrkve. No možna že to byl kapr, či ja vim. Natahlo mě jak sem to viděl a trochu sem tam přydal. No humus. Lidi su prasata, no ni? Ukázka z Deniku Ostravaka
Použité zdroje: • KRAUSOVÁ, Zdeňka, PAŠKOVÁ a Jana VAŇKOVÁ. Český jazyk 9 pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Fraus, 2008. ISBN 80-7238-536-4. • SOCHOROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: Pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN ISBN 978-80-253-0950-6. • Denik Ostravaka: Šavla na schodach. In: [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://ostravak.bloguje.cz/ • Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-05-21]. • Příruční slovník jazyka českého, dostupné online:http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php