Propojení vysokého školství s klastry, firmami a regionem

1. Propojení vysokého školství s klastry, firmami a regionem Prof. Ing Tomáš Čermák, CSc. Prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Strojírenství Ostrava 2007 6. června 2007

2. Obsah: • Třetí role technické vysoké školy • Inovace v globálním pojetí – příležitost pro průmysl i vysoké školy • Inovační výkonnost ČR a předpoklady jejího růstu • Podporuje stát dostatečně VaV pro konkurenceschopné strojírenství? • Vybudování CPIT – řešení pro MSK • Závěr

3. Závěry semináře RVŠ k 3. roli vysokých školkonaného dne 23.5.2007 1. V souvislosti se změnami paradigmatu role vysokých škol ve společnosti, respektujíce aktuální trendy a směřování EU (Lisabonský proces, Evropský výzkumný prostor) a v souladu s Dlouhodobým záměrem MŠMT k harmonickému rozvoji vysokých škol, účastníci semináře RVŠ silně vnímají důležitost 3. role VŠ ve společnosti zejména z pohledu rozvoje regionů a jejich konkurenceschopnosti.

4. Závěry semináře RVŠ k 3. roli vysokých školkonaného dne 23.5.2007 2. Jedním z klíčových míst pro rozvoj služby veřejnosti VŠ je z tohoto pohledu transfer znalostí a technologií jako základní prvek podpory inovačních procesů vedoucí k uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v odběratelské sféře. 3. Základní podmínkou uplatnění inovací ve společnosti je nastavení účinného a efektivního systému komunikace mezi vysokými školami, odběratelskou sférou a veřejnou sférou.

5. znalosti & dovednosti Regionální transfer pointy RCTT Průmysl, MSP, odběratelé, veřejnost, instituce Studenti VTP PI IC BIC nové firmy spin-outs spin-of … Cílený výzkum a společné projekty Konzultace, expertízy Podpůrné instituce patentování, PR, poradenství, … Finanční instituce banky, fondy, podnikatelští andělé, … Průmyslové vlastnictví – patenty, vynálezy Spin-off Start-up Vláda regionální a národní

6. Význam Klastrů • Klastr jako: geograficky blízká skupina propojených podniků v určité oblasti , které spojují společné a doplňující se charakteristiky. Výhody klastrů: • Lepší přístup ke specializovaným dodavatelům, zaměstnancům, informacím a vzdělávání • Lepší přístup ke specifickým kvalifikacím, aktivům a kapitálu • Využití instituce poskytující specializované vzdělání a další vzdělávání a informační , výzkumné a technické služby

7. Klastry s účastí VŠB – TU Ostrava • Strojírenský • Automobilový • ICT – klastr • Stavební – panelové domy • Dřevařský • HYDROGEN

8. 2 Inovace v globálním pojetí – příležitost pro průmysl i vysoké školy Inovace – klíč k úspěchu v podnikání Technické vzdělání, jeho kvalita a spojení s výzkumem hraje a bude hrát klíčovou roli na globální scéně, neboť: • objevuje talenty • formuje jejich schopnosti • je katalyzátorem inovací Charakteristika předglobální ekonomiky: • pomalé změny v inovacích, v pohybu kapitálu a jeho dostupnosti • strukturální bariéry, uzavřenost technologických lídrů a vertikální integrace

9. Charakteristika současné etapy:- pád strukturálních bariér- dostupnost kapitálu a jeho mobilita- horizontální integrace společností- enormní růst výrobních kapacit s nízkými náklady- široká dostupnost vědeckých a technických poznatků- revoluce v informačních technologiích Podmínky úspěchu: • míra přidané hodnoty • globální firmy • inovativní produkt • kvalita služeb

10. Otevřený inovační model: Talentovaní vědci a inženýři musí být plně zapojeni do podnikatelského prostředí bez ohledu na místo působení. „Potřebujeme-li vyřešit problém – vždy je někdo někde, kdo má to co potřebuji, potřebuji spíše jej tedy najít, než vyřešit vše vlastními silami.“

11. Globální reality: Stárnutí populace ve vyspělých státech USA, Evropa, Japonsko • rostoucí náklady zdravotnictví vs. omezené příjmy Růst populace v rozvojovém světě • příležitost pro firmy s vlivem na délku a kvalitu života v něm Udržitelnost • inovace musí vést ke stejné či nižší ceně i při využití obnovitelných materiálů a produkci méně odpadů Konkurenceschopnost • je založena na inovacích vytvářejících a udržujících „knowledge-based business“ a generujících dobře placené zaměstnání

12. Způsob dosažení:- Účinná spolupráceuniverzitního a průmyslového světa Role univerzit v této spolupráci: • Vyhledávat a rozvíjet talenty • Identifikovat nové technologické platformy • Naplnit 3. roli univerzity – pomoci ekonomice buď přímou spoluprací nebo spin-off aktivitami • Vytvářet pracovní místa • Zvyšovat finanční zdroje univerzity na bázi knowledge-based business

13. Inovační výkonnost ČR a předpoklady jejího růstu

17. 4 Podporuje stát dostatečně VaV pro konkurenceschopné strojírenství? DZS VV NPV II NPV III Programy deklarující podporu strojírenství – bez adekvátní finanční podpory

18. Technologická náročnost vs. aktivity výzkumu a vývojeDZSVV, NPV II, NPV III

19. Regionální konkurenceschopnost v ČR

20. Možnosti zvýšení inovační výkonnosti Restrukturalizace řízení VaV od systému politika pro vědu ( 50tá a 60tá léta) • Vědecká komunita autonomně rozhoduje o prioritách systému – vznik AV ČR – samostatní kapitola státního rozpočtu 60. ústavů, 6 mld.Kč, 6,5tis. lidí. Kde jsou institucionální kapacity pro strojírenství? Věda pro politiku, nebo-li od výzkumné politiky k inovační politice – Národní inovační systém NIS Národní systém vzdělání • základ komplexního propojení vědy a techniky • interakce vysokých škol a podnikového sektoru • technologické platformy • projektové řízení, mezioborové úkoly

21. Národní inovační strategie Dokument, který vyžaduje: - změnu zákona 130/2002 o podpoře VaV - změnu zákona o VŠ – 3. role VŠ místo doplňkové činnosti - změnu daňových předpisů – daňové asignace - daňové odpisy na VV realizovaný na veřejných vysokých školách

22. pak lze naplnit Maastrichtské memorandum: • Rozvoj techniky je závislý na dynamice rozvoje odborného vědění • Dynamika nových segmentů odborného vědění, které mají obvykle mezioborovou povahu, může být nejlépe kontrolována a využívána ve vzdělávacích institucích, avšak tato jejich úloha je podmíněna veřejnou podporou • Inovační proces je lokálně podmíněn, vyznačuje se značnou rozmanitostí a rozdíly mezi firmami, obory, regiony. Taková rozmanitost rozšiřuje růstové možnosti ekonomických aktérů, pokud jsou schopni ji využít.

23. Regionalizace výzkumu a vývoje pro inovace

24. Odstranění deformace v institucionálním financování

25. Počet uzavřených smluv na VŠB-TUO v DČ

26. Celkový objem finančních prostředků v rámci DČ (v tis. Kč.)

29. Zvýšení výdajů podnikového sektoru do VaV

30. Zlepšení spolupráce mezi podniky a vysokými školami

31. 5 Vybudování CPIT – řešení pro MSK

32. Strategie VŠB-TU Ostrava pro zlepšení spolupráce s průmyslem Současný stav na VŠB – TU Ostrava VYBUDOVÁNÍ CENTRA POKROČILÝCH INOVAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Centrum pokročilých inovačních technologií (dále jen „CPIT“) bylo založeno na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (dále jen „VŠB-TUO“) za účelem podpory a rozvoje vědy, výzkumu, vývoje a inovací v Moravskoslezské kraji 1.1.2005. Jeho investorem, zřizovatelem a provozovatelem je v plném rozsahu VŠB- TUO.

33. CPIT je od počátku budováno v souladu s Koncepcí vědy a výzkumu MSK, která má za cíl „podporou rozvoje výzkumných a vývojových kapacit Moravskoslezského kraje a úspěšným zaváděním výsledků výzkumu a vývoje do praxe dosáhnout zvýšení konkurenceschopnosti místní a regionální ekonomiky, a tím prosperity celého území kraje“. Tato skutečnost je dokladem zájmu Moravskoslezského kraje a města Ostravy o podporu vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu.

34. NANIN Lokalita projektů CPIT

35. CÍL „VELKÉHO PROJEKTU“ CPIT Cílem CPIT je vytvoření centra excelence regionu Moravskoslezsko se zaměřením na dlouhodobý rozvoj prioritních oborů a o jeho začlenění do evropského výzkumného prostoru. Zabezpečení trvalé a efektivní spolupráce mezi CPIT VŠB-TUO a podniky. Vytvoření klíčové infrastruktury výzkumu a technologického rozvoje jako zdroje technických inovací a růstu podnikavosti v regionu Moravskoslezsko.

36. Očekávané výstupy „VELKÉHO PROJEKTU“ CPIT • Posílení kapacit výzkumu a vývoje v regionu Moravskoslezsko výstavbou kritického množství nových výzkumných a vývojových kapacit spolu s dlouhodobým rozvojem prioritních oborů a jejich zapojení do evropského výzkumného prostoru v následujících oblastech: • Informační a komunikační technologie • Nanotechnologie • Mechatronika • Environmentální technologie • Technologie energetiky • Nové materiály a technologie jejich výroby • Pokročilé stavební technologie.

37. Předpokládané výzkumné zaměření CPIT VŠB-TUO

38. Výstavba objektů výzkumných a technologických laboratoří „TL1“, „TL2“, „budova G TL1“, „TL3“ a „TL4“. • Vybavení výzkumných a technologických laboratoří moderní přístrojovou, laboratorní a výzkumnou technikou. • Nárůst znalostí a dovedností využitelných k růstu konkurenceschopnosti regionu Moravskoslezsko (patenty, nové metody a postupy, technologie, transfer technologií a komercionalizace). • Vytvoření nových pracovních míst v regionu Moravskoslezsko. • Přírůstek počtu publikací uveřejněných na Web of Science (Web of Knowledge).

39. Časový plán rozvoje činnosti CPIT 1Q 2009 předpoklad 2009 2013 05 / 2007 05 / 2008 2008 R E A L I Z A C E P R O J E K T U C P I T VÝZKUMNÁ UNIVERZITA VŠB-TU Ostrava Rozvoj činností center VaV v CPIT-TL1 Výstavba CPIT-TL1 center VaV INV infrastruktura „velký projekt“ CPIT a projekty OP VaVpI, OP PI Výstavba CPIT-TL2 příprava PI & RCTT Činnosti Podnikatelského inkubátoru & RCTT

40. 5 ZÁVĚR VŠB-TUO se zapojuje stále více do spolupráce s vysokými školami a výzkumnými institucemi v České republice a Evropě. Tyto pozitivní změny se pronikavě urychlí realizováním našeho projektu CPIT. Přínosem pro zlepšení komunikace bude vytvoření partnerské informační platformy pro region Moravskoslezsko. Realizace projektu CPIT dále umožní rozvinout trvalou a efektivní spolupráci mezi CPIT VŠB-TUO, podniky a ostatními partnery a to vše pak povede k růstu konkurenceschopnosti regionu Moravskoslezsko. CPIT VŠB-TUO umožní nárůst znalostí a dovedností jako Zdroje inovací využitelných k růstu HDP regionu Moravskoslezsko.

41. Souhrn všech aktivit a výstupů realizovaného projektu CPIT pak dovolí označit VŠB-TUO centrem excelence regionu Moravskoslezsko. Realizace projektu CPIT přispěje k zajištění cílů a priorit Moravskoslezského kraje, v oblasti posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu zajišťujícího růst, konkurenceschopnost a k vytváření pracovních míst v regionech na úrovni NUTS II a přispěje k urychlení konvergence regionu Moravskoslezsko a tím k naplnění cíle „Konvergence“, který představuje prioritu strukturálních fondů EU.

42. Děkuji za pozornost !