Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE

1. Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha VŠCHT Praha Jedovatá stopa – 4. díl

2. Paličkovice nachová (Claviceps purpurea) popř. C. paspali parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující stádium - sklerocium - námel obsahuje toxické látky. Alkaloidy houby paličkovice nachové tvoří velmi početnou skupinu látek (asi 30). Zastoupení některých alkaloidů se liší podle druhu námele, lokality jeho pěstování a druhu trávy. Nejběžnější jsou alkaloidy ergotamino-ergotoxinové skupiny (nerozpustné ve vodě), zodpovědné za ergotismus. Druhou skupinou alkaloidů jsou amidy kyseliny lysergové (ve vodě rozpustné), s nejdůležitějšími zástupci erginem a ergobasinem.

3. Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další Aflatoxiny jsou jsou produkované toxigenními kmeny Aspergillus flavus (asi 35 % kmenů produkuje aflatoxiny řady B), A. parasiticus (téměř 100 % kmenů je schopno produkovat aflatoxiny řady B i G), A. argeninicus a A. nomius. Tyto látky působí jako hepatotoxiny a hepatokancerogeny. Byly identifikovány začátkem 60. let ve spojitosti s epidemií označovanou jako krůtí X onemocnění, při které zahynulo na 100 000 krůtích mláďat v okolí Londýna po zkonzumování krmiva s obsahem toxické arašídové mouky. Za určitých podmínek (vlhkost, teplota) A. flavus a A. parasiticus jsou schopny růst a tvořit aflatoxiny na téměř každém organickém substrátu (včetně všech zemědělských komodit). Postupně byly identifikovány 4 přirozené typy aflatoxinů: AFB1, AFB2, AFG1 a AFG2. AFB1 má akutní toxicitu LD50 v rozsahu 0,4 - 18 mg/kg v závislosti na živočišném druhu. Při vysokých hladinách se toxicita projeví za 3-6 hodin jako nekróza hepatocytů, poškození srážlivosti a kapilární fragilitou. To může vést k širokým hemoragiím a případné smrti. V roce 1974 byla zaznamenána první epidemie aflatoxikózy u lidí. Tato začala současně ve více než 150 vesnicích v severozápadní Indii. Několik set lidí vykazovalo příznaky otravy doprovázené poškozením jater a žloutenkou. Více než 100 lidí zemřelo..

4. Mykotoxiny druhů rodu Fusarium jsou laktony kyseliny  b-resorcylové - zearalenony. Jsou méně toxické než některé jiné mykotoxiny, jejich efekt je však silně estrogenní. Byly detekovány v kukuřici a dalších obilninách a způsobují syndromy hyperestrogenismu. Hlavním druhem v produkci zearalenonů je Fusarium graminearum protože široce infikuje krmivářské a potravinářské obilí a je schopna produkovat až 1900 µg/kg toxinu v suché váze obilí. V současné době je izolováno 15 derivátů základní struktury zearalenonu (dříve označovaný jako F-2 toxin). Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další Čarodějnice prý dokázaly vyvolat ztrátu mléka u kojících žen i ovlivnit laktaci samic hospodářských zvířat, ovlivnit plodnost mužů a žen a vyvolávat některé nemoci postihující pohlavní ústrojí. Látky, které se mohou projevovat podobnými efekty jsou bezpochyby zmíněné estrogenní mykotoxiny, z nichž nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující je zearalenon..

5. Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další Saprofytické a parazitické houby z rodů Dendrochium, Fusarium, Myothecium, Trichothecium, Stachybotrys, Cephalosporium a Uerticimonosporium vytváří rozmanitou skupinu mykotoxinů označovaných společně jako trichotheceny. Jsou to estery seskviterpenických alkoholů obsahujících trichothecenový tricyklický systém. V letech 1944-45 se ve městě Orenburgu v Německu vyskytla rozsáhlá epidemie později označená jako alimentární toxické aleukie (ATA), způsobená válečným hladomorem, kdy lidé na jaře konzumovali ozimé klíční rostlinky kontaminované houbami rodu Fusarium. Bylo postiženo 10 % obyvatelstva, z nichž 60 % zemřelo. ATA se rozvíjí zánětem ústní dutiny a gastrointenstinální sliznice resultujícím ve vomitus, diareu, bolesti břicha. Tyto symptomy mizí obvykle po několika dnech a pacient se cítí dobře, ale může se rozvinout progresívní leukopenie, agranulocytóza a popřípadě rozsáhlé hemoragie, nekrotická angína, sepse a poškození kostní dřeně. Ve spojení s ATA byly z přezimujícího obilí izolovány jako toxigenní houby Fusarium poae a F. sporotrichoides a byla v nich dokázána tvorba trichothecenů

6. Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další

7. Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další

8. Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další

9. Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další