380 likes | 589 Views
VLASTNOSTI FUNKCÍ. FUNKCE SUDÁ A LICHÁ. RNDr. Jiří Kocourek. FUNKCE SUDÁ. f. FUNKCE SUDÁ. f(x). f. x. FUNKCE SUDÁ. f(x). f. x. –x. FUNKCE SUDÁ. f(x). f(-x). f. x. –x. FUNKCE SUDÁ. Pro libovolné x z definičního oboru platí : f( – x) = f(x). f. x. –x. FUNKCE SUDÁ.
E N D
VLASTNOSTI FUNKCÍ FUNKCE SUDÁ A LICHÁ RNDr. Jiří Kocourek
FUNKCE SUDÁ f(x) f x
FUNKCE SUDÁ f(x) f x –x
FUNKCE SUDÁ f(x) f(-x) f x –x
FUNKCE SUDÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = f(x) f x –x
FUNKCE SUDÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = f(x) f x –x
FUNKCE SUDÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = f(x) Graf sudé funkce je souměrný podle osy y f x –x
FUNKCE SUDÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = f(x) Graf sudé funkce je souměrný podle osy y y = x 2 Příklad:
FUNKCE SUDÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = f(x) Graf sudé funkce je souměrný podle osy y y = 0,5|x|–|x+2|–|x–2|+5 Příklad:
FUNKCE LICHÁ x f f(x)
FUNKCE LICHÁ –x x f f(x)
FUNKCE LICHÁ f(–x) –x x f f(x)
FUNKCE LICHÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = – f(x) f(–x) –x x f f(x)
FUNKCE LICHÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = – f(x) f(x) –x x f f(–x)
FUNKCE LICHÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = – f(x) Graf liché funkce je souměrný podle bodu [0,0] f(x) –x x f f(–x)
FUNKCE LICHÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = – f(x) Graf liché funkce je souměrný podle bodu [0,0] Příklad: y = 2x
FUNKCE LICHÁ Pro libovolné x z definičního oboru platí : f(–x) = – f(x) Graf liché funkce je souměrný podle bodu [0,0] Příklad: y = |x+1|–|x–1|+x
VLASTNOSTI FUNKCÍ FUNKCE ROSTOUCÍ A KLESAJÍCÍ
FUNKCE ROSTOUCÍ f f(x1) x1
FUNKCE ROSTOUCÍ f f(x2) f(x1) x1 x2
FUNKCE ROSTOUCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) < f(x2) f f(x2) f(x1) x1 x2
FUNKCE ROSTOUCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) < f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny větší hodnoty f(x)“ f f(x2) f(x1) x1 x2
FUNKCE ROSTOUCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) < f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny větší hodnoty f(x)“ f f(x2) x1 x2 f(x1)
FUNKCE ROSTOUCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) < f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny větší hodnoty f(x)“ f x2 x1 f(x2) f(x1)
FUNKCE ROSTOUCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) < f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny větší hodnoty f(x)“ Příklad: y = |x+1|–|x–1|+x
FUNKCE ROSTOUCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) < f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny větší hodnoty f(x)“ Příklad: y = x 2 – 3 na intervalu á0,+¥)
FUNKCE KLESAJÍCÍ f(x1) x1 f
FUNKCE KLESAJÍCÍ f(x1) f(x2) x2 x1 f
FUNKCE KLESAJÍCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) > f(x2) f(x1) f(x2) x2 x1 f
FUNKCE KLESAJÍCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) > f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny menší hodnoty f(x)“ f(x1) f(x2) x2 x1 f
FUNKCE KLESAJÍCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) > f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny menší hodnoty f(x)“ f(x1) x2 x1 f f(x2)
FUNKCE KLESAJÍCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) > f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny menší hodnoty f(x)“ x2 x1 f(x1) f f(x2)
FUNKCE KLESAJÍCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) > f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny menší hodnoty f(x)“ Příklad: y = 2|x–3|–2|x–1|–x
FUNKCE KLESAJÍCÍ Pro libovolnou dvojici x1,x2 z definičního oboru platí : x1 < x2Þ f(x1) > f(x2) „Většímu x jsou přiřazeny menší hodnoty f(x)“ Příklad: y = x 2 – 3 na intervalu (-¥,0ñ