420 likes | 662 Views
1.světová válka 1914-1918. Charakteristika. První globální válečný konflikt Bojovalo se v Evropě, Asii, Africe, na světových oceánech Objevily se nové formy boje (zákopová válka, letecké boje, tankové útoky…) Využity byly nové druhy zbraní (kulomety, letadla, tanky, ponorky, bojové plyny…)
E N D
Charakteristika • První globální válečný konflikt • Bojovalo se v Evropě, Asii, Africe, na světových oceánech • Objevily se nové formy boje (zákopová válka, letecké boje, tankové útoky…) • Využity byly nové druhy zbraní (kulomety, letadla, tanky, ponorky, bojové plyny…) • Poválečné uspořádání světa přispělo k prohloubení problémů vedoucích později k nové válce (2.sv.válka)
Příčiny • Na konci 19.st.se prohloubily rozpory mezi světovými velmocemi snažícími se získat, upevnit a rozšířit ekonomickou a politickou moc • Anglie a Francie měly nejrozsáhlejší koloniální panství • Nově sjednocené Německo se snažilo nabýt kolonií jako zdroje surovin a odbytiště zboží • Německo se po sjednocení cítilo být vojensky silnou mocností, hlavně vůči tradičnímu rivalovi Francii • Rakousko-Uhersko se po uklidnění vnitropolitických problémů snažilo rozšířit svůj vliv aspoň na Balkán, kde po rozpadu Osmanské říše vznikaly nové státy – Řecko, Srbsko, Rumunsko a Bulharsko
Dvoj(Troj)spolek • Po sjednocení (1871) se Německo postupně sbližovalo s Rakousko-Uherskem, r.1879 vytvořili tzv.Dvojspolek, od r.1882 se připojila Itálie – vzniká Trojspolek. • Itálie však později ze spojeneckého svazku vystoupila. • 1914 se připojilo Turecko,1915 Bulharsko • Během války byly tyto státy též označovány jako Ústřední mocnosti.
Trojdohoda • Takto byl označován blok států Francie, Velké Británie a Ruska, který ve válce tvořil opačnou stranu. • Toto spojenectví se rodilo pomaleji a složitěji, mezi jednotlivými státy bylo třeba překonat mnohé rozpory (tradiční rivalita Francie a Anglie, nedůvěra obou vůči ruské expanzi na Balkáně aj.)
Srdečná dohoda • Byla uzavřena mezi Anglií a Francií v dubnu 1904 a znamenala fakticky dohodu o rozdělení Afriky mezi obě velmoci. • Stala se tak základem pro budoucí Trojdohodu, uzavřenou v srpnu 1907. • Francie a Rusko uzavřely spojenectví již v r.1894.
Záminka • Stal se jí známý sarajevský atentát 28.června 1914. • Jeho obětí se stal následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este a jeho manželka Žofie roz.Chotková. • Atentát provedli srbští nacionalisté.
František Ferdinand d´Este1863-1914 • Synovec císaře Františka Josefa I. • Následníkem se stal poté, co syn Františka Josefa Rudolf spáchal sebevraždu spolu se svou milenkou na zámku Mayerling u Vídně (1889) • Manželství s Žofií Chotkovou muselo překonat velká úskalí – žena nebyla pro budoucí roli císařovny dost „urozená“ • Jejich děti (Žofie, Maxmilán a Ernest) tak byly vyloučeny z následnictví. • O to více bylo jejich manželství šťastné a romantické.
Atentát • Příčiny vedoucí k atentátu sahaly až do poslední třetiny 19.století a k situaci na Balkáně. • Po rozpadu Osmanské říše se zde vytvářely nové státy a jejich hranice a národnostní složení byly nejasné a rozporuplné. • Mezi nově vzniklými státy stále více rostl vliv Srbského království.
Atentát • Území jiného státu – Bosny a Hercegoviny s hlavním městem Sarajevem připadlo pod samosprávu Rakouska-Uherska(1908), což velmi nelibě neslo Srbsko. V zemi žilo i mnoho tzv.bosenských Srbů. • Ze Srbska byla podporována tajná teroristická organizace Černá ruka. • Jejími členy byli i pozdější atentátníci Gavrilo Princip,Nedjelko Čabrinovič,Trifun Grabež a další.
Atentát • František Ferdinand s manželkou přijel do Sarajeva koncem června na vojenské manévry jako generální inspektor armády. • Ochranu mu poskytovala jen malá skupina místních policistů. • První pokus provedl atentátník Čabrinovič, který na jedoucí vůz hodil bombu.Ta se však odrazila a zranila asi 20 lidí,následník zůstal nezraněn. • Atentátník se pokusil o sebevraždu jedem a skokem do řeky, byl však zadržen. • Později byl (jako neplnoletý)odsouzen ke 20 letům vězení, zemřel však dříve na tuberkulózu.
Atentát • Přes tuto nepodařenou akci následník trůnu pokračoval v programu návštěvy. • Kolona vozů se však nedopatřením odchýlila od plánované trasy a ocitla se zcela náhodou v blízkosti jiného atentátníka – Gavrila Principa. • Ten okamžitě využil situace a vystřelil proti vozu několik ran. • Arcivévoda a jeho žena utrpěli smrtelná zranění. • Atentátník později uvedl, že Žofii zabil jen nešťastnou náhodou. • Žofie byla v té době znovu těhotná.
Důsledky atentátu • Atentát šokoval celou Evropu.Rakousko-Uhersko ultimativně žádalo Srbsko o důkladné prošetření atentátu. • Srbsko se však od atentátu distancovalo a popíralo svou účast na vyzbrojení teroristů. • Přesně o měsíc později – 28.července 1918 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a zahájilo tak 1.světovou válku.
Začátek války • Dne 3. srpna vyhlásilo Německo válku Francii (den předtím obsadilo Lucembursko) a 4. srpna vstoupila německá vojska do neutrální Belgie, aby tak získala průchod do Francie. • Porušení neutrality Belgie dalo Velké Británii podnět na vypovězení války Německu (4. srpna). Dne 6. srpna vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, 7. srpna ohlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora. • Do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie. • Z asijských zemí vstoupilo do války po boku Dohody Japonsko (23. srpna) a Turecko, resp. Osmanská říše po boku Německa a Rakousko-Uherska (30. října). • Malý srbský konflikt se rozrostl na světovou válku.
Začátek války • Německo si trouflo vést válku na 2 frontách – na Z proti Francii a na V proti Rusku. Plán počítal s tzv.bleskovou válkou – rychlou porážkou Francie a poté přenesení bojů na východní frontu. • Francie se však dokázala nečekaně úporně bránit (bitva na řece Marně) • Válka tak přerostla v tzv.zákopovou válku
Začátek války • Ani na východní frontě se Německu nedařilo tak,jak očekávalo. Muselo tedy na východ přesunout část svých vojs z Francie, čímž se průběh bojů dále podloužil a zpomalil. • Rakousko-uherská vojska (v jejich řadách mnoho českých vojáků) bojovala hlavně na východní frontě (Halič) proti Rusku, se střídavými úspěchy,i zde boje přerostly v zákopovou válku. • Po počátečních úspěších b yla rak.-uh.vojska odražena i na srbské frontě.
1915 • Během roku vznikla nová fronta – italská,Itálie bojovala na straně Dohody. • Rak.-Uh. a Německo bylo úspěšnější na východní frontě,kde se vojska posunula hodně na východ. • Zmizela srbská fronta definitivní porážkou Srbů,obsazením země spolu s černou Horou. • Na západní frontě pokračovala úmorná zákopová válka.
1916 • Zesílily boje na západní frontě,která se ukázala být nejdůležitější. • Německo útočilo v okolí pevnosti Verdun.Boje trvaly kolem 10 měsíců, o život přišlo na obou stranách kolem 700 000 mužů. • Ještě krvavější byly boje na řece Sommě,ztráty byly přes milion mužů. • Takové ztráty historie vojenství ještě nepoznala.
1916 • Na východní frontě se nově zapojilo Rumunsko na straně Dohody, avšak nepříliš úspěšně. • Pokračovaly boje na italské frontě. • Zuřivě se bojovalo také na moři mezi Velkou Británií a Německem, VB využívala početní převahy.Německo se bránilo útoky ponorek.
1917 • Již se projevilo vyčerpání obou stran,hlavně Německa a Rak.-Uh.,které dokonce nabízely Dohodě mírovou smlouvu,byli však odmítnuti. • V tomto roce došlo k několika převratným událostem. • V únoru 1917 došlo v Rusku k 1.politickému převratu a car musel odstoupit. V listopadu zde pak došlo k bolševické tzv.říjnové revoluci, která nastolila první komunistickou vládu v dějinách. • Tzv.Dekretem o míru vyzvala bojující strany k ukončení války. • Německo výzvu pojalo jako kapitulaci Ruska a uzavřelo s ním jednostranný tzv.Brestlitevský mír. • Mohlo pak nerušeně vrhnout nové síly na západní frontu.
1917 • V důsledku ostřelování amerických lodí německými ponorkami vstoupily v dubnu do války USA a zvýšila se tak početní převaha vojsk Dohody. • Přesto boje dál pokračovaly se střídavými úspěchy. • Nově do války vstoupilo Řecko na straně Dohody. • Ke konci roku po vystoupení Ruska dosáhlo Německo a Rak.-Uh.nových vojenských úspěchů.
1918 • Až po velkých ztrátách na jaře a v létě Německo a jeho spojenci poznali,že válku již nevyhrají. • Na podzim se postupně vzdaly Turecko a Bulharsko. • Koncem října byla definitivně poražena rak.-uh.vojska v Itálii. • 3.11.podepsalo Rak.-Uh.příměří s Dohodou,když se monarchie mezitím prakticky rozpadla (28.10.-vyhlášení samostatné československé republiky).
Závěr války • 11.11.abdikoval poslední rak.-uh.císař Karel. • Rakousko-Uhersko definitvně přestalo existovat. • 11.11.podepsalo také Německo příměří s Dohodou a válka tak oficiálně skončila porážkou Ústředních mocností.
Důsledky války • Mírová jednání byla vedena v následujících letech na několika místech Evropy (Versailles, Trianon, SaintGermain) • Rozpadlo se několik říší – Německo, Rakousko, Turecko, v Rusku zuřila občanská válka • Tvrdé mírové podmínky a vysoké reparace (náhrada válečných škod) způsobily ekonomický chaos a zvýšily již tak válkou způsobenou bídu miliónů lidí.
Důsledky války • Vzor vítězství bolševiků v Rusku a obrovská bída vedla na řadě míst k sociálním nepokojům a k pokusům nastolit komunistické režimy (Maďarsko, Slovensko, Bavorsko) • Boje tak na mnoha místech pokračovaly i po oficiálně ukončené válce.
Důsledky války • Oslabením evropských velmocí dále posílily USA a staly se definitivně světovou velmocí č.1 • Pozitivní význam mělo vytvoření tzv.Společnosti národů se sídlem v Ženevě – předchůdkyně dnešní OSN.
Důsledky válkyBez komentáře Ztráty - Dohoda • Mrtví:5 525 000Zranění:12 831 500Pohřešovaní:4 121 000 Ztráty – Ústřední mocnosti Mrtví:4 386 000Zranění: 8 388 000Pohřešovaní: 3 629 000
Důsledky války • Přes všechny hrůzy války neznamenal její konec dlouholetý mír. • Tvrdé a mnohdy nesplnitelné mírové podmínky vyvolaly v Německu (a nejen tam)myšlenky na odplatu a zvyšovaly sympatie ke krajně pravicovým hnutím typu Hitlerovy nacionálně socialistické strany. • Po dvou desetiletích tak začala nová, ještě ničivější a krvavější 2.světová válka.
Opakování • Jaké byly příčiny 1.světové války? • Co znamenají pojmy blesková a zákopová válka? • V čem byla 1.světová válka jiná než všechny předcházející? • Jak by asi vypadala světová válka dnes? Řešily by světové velmoci své konflikty stejným způsobem jako před cca 100 lety?