Teorie ES a jejich aplikace

1. Teorie ES a jejich aplikace Biskup Jiří, Fakulta stavební, ČVUT Praha, Květen 2004

2. Charakteristika ES • Systémy zakládající se na vědění. • Napodobují počínání expertů při řešení problémů v určitém oboru. • Vyznačují se odděleným vědomostním základem a řídícím systémem.

3. Struktura ES V ideálním případě se ES skládají za tří vrstev: • Vedení dialogu • Řídící systém • Vědomostní základ

4. Schéma ES

5. 3. Vrstva-vědomostní základna Obsahuje členěné, odborně zaměřené vědomosti a zkušenosti, heuristiku expertů. Tzn.: vědomosti o tom, jek experti postupují při oborově specifických problémech. Část vědomostního základu může obsahovat faktické vědomosti. Tato část se potom označuje jako databáze.

6. 2. Vrstva-řídící systém Skládá se ze všech složek, které provádí operace na vědomostní základně. • Složka řešení problémů – hlavní složka, jenž při řešení problémů vybere a propojí příslušné části vědomostního základu. • Vysvětlovací složka – informuje o průběhu vyhledávání řešení. • Složka získávání vědomostí – podporuje během vypracování struktury ES a později během jeho nasazení do praxe ošetřování vědomostního základu.

7. 1.Vrstva-vedení dialogu První vrstva je dialogová úroveň. Rozhraní s uživatelem. Její formulování velkou mírou rozhoduje o tom, zda bude ES přijatý uživatelem. Grafické a pomocí menu řízené možnosti zadávání stejně jako přirozené jazykové vedení dialogu ulehčí obsluhu systému.

8. Vývoj ES Pro vývoj ES lze použít nástroje, které jsou běžně dostupné na trhu, např.: Shell ( jedná se o ES s prázdným vědomostním základem). Získání vědomostního základu je nejdůležitější úkol při tvorbě ES. Vybudování vědomostního základu může probíhat následovně: • Strukturování problémové oblasti ( zjišťování vědomostí, členění vědomostí). • Sestavení prvního provozuschopného systému ( prototypu). • Testování a zlepšení systému. • Vyzkoušení a hodnocení systému v praxi.

9. Oblasti použití ES • Diagnostika • Plánování výrobních postupů • Pozorování a kontrola technických procesů • Konfigurace komponent pro komplexní systémy • Tvorba rozvrhů na VŠ • Porada při výběru vhodné metody

10. Kdy je vhodné použít ES? • Je odborný úsek dobře ohraničen od všeobecných vědomostí? • Je odborný úsek uspokojivě chápán? • Existuje teoretický průnik odborného úseku? • Existují „skuteční“ zkušení odborní experti? • Jsou odborní experti vždy k dispozici? • Jak vysoký je praktický užitek expertního systému ve srovnání s nákladem na jeho vypracování? Čím více otázek je kladně zodpovězeno, tím výhodnější může být nasazení ES.

11. Příklady použití ES • MYCIN – diagnostikování bakteriálních nemocí a terapeutické návrhy. • PROSPECTOR – předvídání ložisek minerálů. • MOLGEN – plánování molekulárních genetických experimentů. • DEX.C3 – diagnostika chyb v automatických převodovkách C3 od firmy Ford. • EVA – konzultace u majetkových investic.