Nástin dějin ekonomických teorií

Nástin dějin ekonomických teorií Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Dějiny ekonomických učení • Antika (Řecko,Řím) • zpočátku součástí filozofických a církevních prací • obhajoba naturálního hospodářství – vyzdvihování zemědělství • odmítání lichvy i tržního hospodářství (do 13. století) • První ucelená koncepce – merkantilizmus • bohatství ztotožněno s penězi • zaměření na obchod, politiku aktivní peněžní bilance • Thomas Mun (1571-1641) • doporučují podporovat výrobu omezit spotřebu dováženého zboží,omezit vývoz surovin a nezpracovaných zem. produktů, podpora tranzitního obchodu, podpora dopravy výrobků vlastní dopravou • stát zasahuje do ekonomiky

Dějiny ekonomických učení V 17. stol. klasická francouzská a anglická politická ekonomie • začátek utváření ekonomie jako uceleného teoretického celku • jejich pozornost se přesouvá od obchodu k výrobě, odmítání zásahů státu do ekonomiky → obhajoba hospodářského liberalizmu

Dějiny ekonomických učení V 18. stol.: • ve Francii – fyziokratická škola • Vznik na základě kritiky merkantilismu • Francois Qusnay(1694-1774) – jediný zdroj bohatství = zemědělství • v Anglii – klasická politická ekonomie • William Petty(1623-1687) zakladatel teorie pracovní hodnoty • Adam Smith(1723-1790) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (Bohatství národů)r.1776 • považován za začátek moderní ekonomie • tržní mechanizmus chápán jako samoregulující se přirozený řád ovládaný tzv.neviditelnou rukou trhu • David Ricardo(1772-1823) Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) • pokrok jeakumulace kapitálu, která je možná jen při určité úrovni zisku • rozpracovává dále teorii pracovní hodnoty a teorii rozdělování

Dějiny ekonomických učení • V pol. 19. stol. se politická ekonomie rozdělila na dvě větve • socialistický směr • Karel Marx (1818-1883) • dílo Kapitál • předvídání procesu globalizace, interpretace hist. vývoje • neoklasicismus • navázání na A. Smithe • zkoumání podmínek tržní rovnováhy – vztah nabídky, poptávky a ceny • poptávka závisí na mezní užitečnosti • tento směr se dělí na tři školy: • 1.rakouská – teorie mezního užitku (C. Menger) • 2.lausanneská – teorie celkové rovnováhy (V. Pareto) • 3. cambridgeská – teorie dílčí rovnováhy (A. Marshall)

Dějiny ekonomických učení • 20. stol. • 1. J. M. Keynes (1883-1946) • Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) • rozsáhlejší zásahy státu do ekonomiky v době ekonomické recese • východisko pro hospodářskou politiku po 2. sv. válce • 2. moderní ekonomie hlavního proudu (neokeynesiánství) • vychází z neoklasicismu a keynesiánských teorií • počátky ve velké neoklasické syntéze v pojetí P. A. Samuelsona (světoznámá učebnice Economics) • 3. konzervatizmus • vychází z neoklasicismu • východiskem je racionální chování ekonomických subjektů, při maximalizaci zisků sledují optimální alokaci zdrojů a efektivnost výroby • prosazování obnovy konkurenčních podmínek • hlavní kritik výše uvedených směrů

Dějiny ekonomických učení • 4. Postkeynesiánství • doplnění teorie efektivní poptávky o teorii cen, rozdělování, peněz • tržní ekonomika = nerovážný ekonomický systém • nutnost proticyklické regulace ekonomiky • 5. Chicagská škola • představitel – G. J. Stigler • teorie informací- informace = vzácné zboží • 6. Institucionalizmus • důraz na význam formální stránky fungování ekonomiky • představitel – M. Sojka

Keynesiánství • pozornost zaměřena na problémy nezaměstnanost a cyklický vývoj ekonomiky • Celkovou výši nezaměstnanosti vysvětluje úhrnná efektivní poptávka • poptávka po spotřebních předmětech (C-consumption) • poptávka po investičních statcích (I-investments) • Úhrnná efektivní poptávku představuje národní důchodY (yield) • výdaje peněžních důchodů na osobní spotřebu (C) auspořené peněžní důchody (S-savings) Y = C + S • poptávka, po spotřebních předmětech C a investičních statcích I Y = C + I • úspory a investice se jeví jako přebytek Y nad osobní spotřebou • základní podmínka makroekonomické rovnováhy S = I

Keynesiánství • Velikost úspor závisína velikosti • důchodu,průměrném sklonu ke spotřeběAPC = C/Ya průměrnému sklonu k úsporám APS = S/Y součet sklonu ke spotřebě a sklonu k úsporám je roven 1 • Mezní sklon ke spotřebě – MPC = C/Y • Mezní sklon ke úsporám – MPS = S/Y • Vývoj úspor a spotřeby je určen základním psychologickým zákonem => lidé s růstem důchodu zvyšují svoji spotřebu, ale pomalejším tempem než roste důchod.

Keynesiánství • Investiční multiplikátork • vyjadřuje o kolik se změní agregátní (celková) poptávka, jestliže se zvýší investiční výdaje o jednotku =>důchodotvorný efekt • ∆Y = a. ∆I • Princip akceleracea • akcelerátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem produktu Y (důchodu, poptávky) a jím vyvolaným přírůstkem poptávky po kapitálu K (po čistých investicích) =>kapacitotvorný efekt • ∆K = a. ∆Y

Keynesiánství Koeficient akcelerace udává velikost dodatečného kapitálu závisí na typu technického pokroku

Keynesiánská hospodářská politika • Za hlavní cíl považuje vysoký stupeň zaměstnanosti a rovnovážný růst • Příčina nezaměstnanosti je v nedostatečné poptávce • Stát musí podporovat růst poptávky zvýšenými výdaji • Fiskální politika je hlavní nástroj zásahů • stát by měl formou daní odčerpat úspory a přeměnit je v investice (stavba dálnic, škol atd.) a podněcovat soukromé investice (nízká úroková míra) státními zakázkami • Zaměření na poptávku a její podněcování expanzivní hospodářská politika

Konzervatismus • Rozlišujeme tři hlavní proudy • a) Monetarismus (chicagská škola) • Milton Friedman (1912-2006) • F.A. Hayek (1899-1993) • požadavek volné konkurence a co nejmenší zásahy státu do ekonomiky, dokonalost tržního mechanismu. • kvantitativní teorie peněz (cen) – pro stabilitu je nutné zajistit rovnováhu mezi N a P po penězích, zvyšovat množství peněz v oběhu podle tempa růstu HDP • snížení inflace má být dosaženo snížením nabídky peněz • otevřená inflace umožňuje optimální alokaci zdrojů a nastolení porušené rovnováhy • psychologické reakce mohou ovlivnit průběh ek. procesů

Konzervatismus • b) ekonomie strany nabídky • hlavní podněty hospodářského rozvoje ze strany nabídky podněty k práci, k úsporám a k investicím • podněty k práci oslabeny vysokými podporami v nezaměstnanosti, vysokými daněmi atd. • s rostoucím zdaněním se zvyšuje práce v domácnostech a nelegální práce • nepříznivý vliv vysokého daňového zatížení je vysvětlováno pomocí Lafferovy křivky • úkolem je stanovit optimální míru zdanění- bod L = za tímto bodem lidé dávají přednost volnému času před prací • vysoké zdanění je i příčinou inflace • c) teorie racionálního očekávání • dává přednost pasivní monetární (peněžní) a fiskální (rozpočtové) politice státu • předpoklad racionálně jednajícího člověka, jehož kritériem rozhodování je očekávaná reálná mzda nebo zisk • jen v případě, že bude mzda nebo zisk větší než námaha, zapojí se subjekt do pracovního procesu • R. J. Lucas

Lafferova křivka

Konzervativní hospodářská politika • předpokladem efektivního fungování tržního mechanizmu je cenová stabilita • nízká míra inflace, vyrovnaný státní rozpočet • zaměřena na stranu nabídky, restriktivní charakter • k posílení podnětů k práci prosazuje nízké zdanění pracovních příjmů, snížení podpor v nezaměstnanosti a jiných sociálních výdajů. • za podnět k úsporám je považována vysoká úroková míra

Institucionalizmus kritika neoklasické ekonomie instituce podstatný vliv na ek. chování lidí J. R. Commons(1862-1945) právní pojetí institucí sankcionované normy chování

Nová institucionální ekonomie • organizace = hierarchicky uspořádané struktury • instituce = pravidla různých spol. omezení • formální (ústava, zákony) • neformální (tradice, zvyky) • Ronald H. Coase (1910) • transakční náklady • tržní • manažerské (vnitrofiremní) • politické

Nástin dějin ekonomických teorií