Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů

1. Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627

2. Hlavní témata • Co je lobby, lobbying, lobbování? • Lobbování jako součást veřejné politiky • Za co lobbují knihovny • Postup lobbování • Rozhodovací procesy ve státní a veřejné správě • Nástroje a techniky lobbování • Příklad lobbování za zájmy knihoven – regionální funkce knihoven

3. Čeští lobbisté a jejich partneřianeb: politika je svinstvo? Marek Dalík Jacek Spyra Jan Večerek Zdeněk Kořistka

4. Co je lobby, lobbying, lobbování • Jazykový slovník: • Lobby – hala, vestibul, foyer ale také: nátlaková/zájmová skupina • Lobbying – vykonávat nátlak, ovlivňovat • Různý význam, často hanlivý, je spojováno s korupcí, nátlakem a poskytováním protislužeb, provádí se od nepaměti • Americký Kongres na konci 19. stol. - v předsálí (tj. lobby) kongresu čekali zástupci zájmových skupin na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“. • Pokřikování na chodbách se mění v rafinovaný soubor aktivit • Od poloviny 20. let 20. stol. – regulace: etické kodexy, oficiální registrace • Dnes běžná aktivita při správě veřejných věci - EU

5. Co je lobbování • Lobbování je přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout • Lobbying – v podstatě předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit

6. Lobbying je komunikační disciplína • Forma dialogu mezi občany a těmi, kdo nesou odpovědnost za správu věcí veřejných • Vnášení věcné kompetence do politického rozhodovacího procesu • Ti, kdo rozhodují jsou cíleně informováni a existuje snaha je nasměrovat určitým směrem • Dva aspekty poskytované informace • čistá informace • ovlivňování

7. Charakteristické rysy lobbyingu • Lobbying je zaměřen a ovlivňování rozhodovacích procesů • Identifikace problému, určení jeho příčin • Návrh řešení – analýza různých variant • Volba řešení – hodnocení variant vzniklých z analýzy, výběr konkrétního řešení • Kontrola a hodnocení výsledků • Lobbying vykonávají osoby, které nejsou součástí rozhodovacího procesu • Ovlivňování musí být chtěné a záměrné • Uskutečňuje se pomocí speciálních komunikačních nástrojů, často s použitím nekonvenčních prostředků • Zaměřuje na systematické působení na specifické věcné rozhodnutí

8. Ovlivňování veřejné politiky • Kde je možno ovlivňovat veřejnou politiku? • Kde se rozhoduje? - orgány výkonné a zákonodárné moci: • Parlament • Vláda, kraje, obce, města a jejich orgány • Poradní orgány, komise, pracovní skupiny na úrovni vlády, kraje, města, obce • Tripartita • Připomínkovací proces • Řídící a monitorovací výbory – strukturální fondy EU • Správní řízení • Ovlivňování na státní, krajské úrovni a obecní úrovni - limity

9. Proč lobbovat za knihovny? • Knihovny jsou veřejnou službou • Jsou financovány z veřejných zdrojů • Problémy knihoven se musí dostat do silového pole různých zájmů • Využít všech nástrojů demokracie ke společnému prospěch - demokracie nejsou pouze volby • Stanovení priorit • Rozdělení rozpočtu • Za čí zájmy lobbujeme? • Za své osobní • Za zájmy své instituce • Za zájmy svých uživatelů • Za zájmy veřejnosti

10. Za co zpravidla lobbujeme • Financování jednotlivých knihoven • Legislativa • Knihovní zákon • Autorský zákon • Legislativa povinného výtisku • Daňové zákony • Smlouva o půjčování zvukových dokumentů • Mzdové předpisy - Katalog prací • Vznik a financování celostátních dotačních programů – RISK, VISK, PIK, RF, 1N, strukturální fondy • Programové prohlášení, koncepce, strategické dokumenty • Vláda, kraj, město, obec • Programové dokumenty pro čerpání strukturálních fondů EU • Vznik a financování dotačních programů na úrovni kraje?? • Programy politických stran ??

11. Lobbování knihovnických sdružení • ÚKR – hlavní zaměření na MK • SKIP – dlouhodobá a cílevědomá spolupráce s politiky • Navazování kontaktů s politiky, zvaní na odborné akce • Vysvětlování problémů, pozitivní prezentace knihoven • Kontakty s představiteli různých rezortů – MK, MI, MMR, MV, MŠMT, MPSV • Celostátní mediální akce – Týden knihoven, BMI, Andersen, Moje knih • Legislativa, dotační programy, koncepce • AKVŠ – Rada vysokých škol, MŠMT • SDRUK – povinný výtisk • Odbory – mzdové otázky, zákoník práce • Vzájemná spolupráce v konkrétních dohodnutých případech • Aktuální problém – neumíme lobbovat na krajské úrovni

12. Postup lobbyingu • Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti • Politický audit – zda je možno dosáhnout výsledku a kdy • Stanovení cílů • Plán lobbyingové kampaně - co říci komu a kdy a v jaké formě • Vyhodnocení výsledků

13. Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti • Lobbování či ovlivňování je dlouhodobý proces – nejedná se o akční záležitost na pátek odpoledne • Je nutno začít tak brzy, jak je jen možno – vytvořit si informační náskok – znalost procesu rozhodování • Sledovat okolí, včas rozpoznávat trendy, registrovat personální změny v rozhodovacím procesu • 6 způsobů lobbování • lobbování pro zamezení určitého rozhodnutí • lobbování pro vynucení si určitého rozhodnutí • lobbování pro získání určité výhody oproti konkurenci • lobbování pro odvrácení určitého postupu • lobbování pro získání podpory • lobbování pro poukazování na závady

14. Politický audit – je možno dosáhnout výsledku a kdy? • Je problém přesně definován? • Jaká je naše pozice? • Co chceme změnit? • Je reálná určitá změna? • Jaké máme spojence a jakou máme opozici? • Jaké je politické klima, jaká je nálada ve společnosti? • Hrozby a příležitosti

15. Stanovení cílů • Jasná definice realistického cíle – srozumitelná formulace • Na co se při lobbování zaměřit • Dobře definovat a dokumentovat problém • Naznačit možnosti řešení

16. Plán lobbyingové kampaně

17. Adresáti – na koho budeme působit? • Ten, kdo se zabývá lobbováním, by měl co možná nejpřesněji znát svou cílovou osobu. Nestačí oslovit „spřátelené“ osoby. • Adresáti: • Poslanci, zastupitelé a jejich spolupracovníci, např. asistenti • Politické strany • Úřady a jejich pracovníci – ministerstvo, krajský úřad, obecní a městský úřad – vedoucí odboru, referenti • ”Nezávislí” experti a vědci, výzkumné ústavy • Jiné lobbystické skupiny nebo spolky • Media • Obyvatelstvo • Jiné konkrétní cílové skupiny, firmy apod.

18. Legislativní proces a jeho adresáti

19. Řízení obce a kraje • Správa obce zahrnuje: • Zastupitelstvo (5 – 55 členů) • Radu – výkonný orgán (5 – 11 členů) • Starostu, místostarostu • Obecní úřad (tajemník, zaměstnanci) • Zvláštní orgány (výbory – finanční, kontrolní, komise) • Orgány kraje • Zástupitelstvo 45 až 65 členů • Rada kraje 9 až 11 členů • Hejtman • Výbory, komise • Krajský úřad • Ředitel krajského úřadu, odbory oddělení

20. Nástroje lobbování • Přímé lobbování - zahrnuje všechny osobní komunikační nástroje, které popisují osobní prezentaci zájmů, žádostí a informací přímo u toho, jenž rozhoduje, nebo u jeho bezprostředního spolupracovníka - rozhovory, telefonáty, dopisy, emaily, pozvání na večírek, odbornou akci, členství ve výboru • Nepřímé lobbování - obsahuje aktivity, které se realizují se pomoci třetích osob: osobních známých toho, který rozhoduje, médií, zájmových spolků, politických stran apod.

21. Přímé lobbování – jak to dělat? • Přímé lobbování – nejúčinnější nástroj lobbyingu. • Nefunguje podle předem daného schématu: dojít tam - říct názor - jít domů - vliv zaručen. • Jak to dělat? • Je můj partner, kterého chci oslovit, skutečně ten zodpovědný? • Představení – čí zájmy zastupuji • Stručná prezentace problému či požadavku • Nepřicházet s pěti experty a stovkami podkladů • Žádat umírněně! Správně dávkovat informace ve vhodné formy • Žádné demonstrace moci - vyvolávají odmítnutí • Nepoučovat, netvářit se, že všechno vím lépe • Být pozitivní, profesionální a politicky korektní • Jaký výkon (službu) mohu v politické výměně nabídnout? • Nikdy nezapomeňte: vy něco chcete!

22. Jak oslovit politika (úředníka)? • Proč právě tento politik? • Potlačit všechny předsudky, zapomenout na stranickou příslušnost • Zjistit si o politikovi potřebné údaje – profese, členství v institucích a radách • Co můžete politikovi nabídnout, co pro něj bude užitečné? • Jaké jsou naše požadavky? • Co od politika potřebujeme? • Jak se s ním kontaktovat? – zvát na vlastní akce • Udržovat dlouhodobý kontakt

23. Co může lobbování přinést politikům? • Získá nové informace o problematice • Získá podklady, které může využít • Získá schopnost vyjadřovat se profesionálně a se znalostí problematiky • Získá nápady pro své iniciativy • Zjistí názor veřejnosti • Získá zpětnou vazbu o fungování dosavadních opatření Objevte pro svého politika knihovnu jako jeho téma!

24. Vytváření sítě vztahů a známostí - Networking • Ivan Mládek – jak získat nedostatkové zboží • Hodně nebo málo vztahů • Kvalitní nebo povrchní vztahy • Než navazujete vztahy: • Čeho chcete dosáhnout? • Kdo by mohl pomoci a koho již znáte? • Kdo vám chybí?

25. Nepřímé lobbování - nástroje • Navazování kontaktů mezi těmi, kteří rozhodují • Iniciování kontaktů osobních známých, politiků a těch, kdo rozhodují • Podpora úředníků při přípravě zákonů, nařízení a novel – rešerše, návrhy řešení a formulací • Upozorňování politiků a úředníků na důsledky jejich rozhodnutí (zákona) • Nabídky expertů do poradních orgánů atd. • Informování členů vlastní skupiny o postupu • Vytvoření zájmových koalic nebo vstup do nich • Spolupráce s médii a Public Relations – získejte veřejnost na svou stranu • Prezentace dotazů, výsledků analýz a technických dat • Vnášení nových témat a poukazování na zatím ignorovaná témata • Získání vědeckých pracovníků a významných osobností pro prezentaci názorů • Iniciování kontaktů mezi voliči a jejich poslanci - lobbování Grass-Roots: iniciování hromadných dopisových, faxových a telefonních akcí • Organizace protestů a demonstrací • Akce pod skrytou identitou - ”nechej třetí dělat v tvém jménu dobro a mlč!”

26. Nepřímé lobbování – kdy použít? • Používá se souběžně s přímým kontaktem • Používá se tam, kde skupina těch, kteří rozhodují je moc velká nebo obtížně identifikovatelná • Při snaze informovat veřejnost o problému nebo o připravovaném rozhodnutí • Cíl - vytvořit skupinu veřejnosti usilující o prosazení určité žádosti • Aby se dala doložit široká podpora pro určitou žádost • Když ten, který rozhoduje, akceptuje lobbujícího jen omezeně • Pro vyvinutí tlaku na toho, kdo rozhoduje • Když se realizují skryté akce

27. Případová studie Lobbování za financování regionálních funkcí knihoven CÍL: Získání dotací na zajištění RF VÝSLEDKY: Zajištění RF je legislativně zakotveno v KZ Roční objem dotací cca 130 mil. Kč

28. Výchozí situace • 1. pol. 90. let – rozpad systému knihoven – okresní úřady postupně převádějí knihovny do kompetence měst a obcí • Nové městské knihovny na okresní úrovni nemají finance na zajištění podpůrných služeb • Dotační financování knihoven na okresní úrovní mizí • SVK – ztráta zájmu o veřejné knihovny v kraji, rušení nebo redukce metodických útvarů • NK ČR – v roce 1998 a 2000 – průzkum stavu a financování regionálních funkcí • Ministerstvo vnitra, parlament – příprava reformy veřejné správy – zánik okresů, vznik krajů

29. Lobbování za financování RF • 1999 - NK ČR – dopis přednostům okresních úřadů • SKIP – jednání s poslanci o situaci veřejných knihoven • 2000 - SKIP – dopis ministrovi financí, ministrovi vnitra, ministrovi kultury a poslancům o situaci + jednání s poslanci • Parlamentní výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu… požaduje od MK zprávu o stavu obecních a okresních knihoven v ČR, • SKIP a NK ČR - tlak na MK, aby zahájilo vyjednávání s MF • prosazení zajištění RF do návrhu knihovního zákona • 2001 leden – usnesení vlády k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven – RF jsou financovány částkou 25 mil. Kč • duben – Prostějovská výzva – zahájení přípravy Programu RF • 2002 leden – usnesení vlády k Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven – RF jsou financovány částkou 91,8 mil. Kč, v roce 2002 – 128,8 Kč • 2003 – Převod krajských knihoven na kraje – zajišťují RF • 2005 – novela zákona o rozpočtovém určení daní a knihovního zákona – financování RF převedeno (131 mil. Kč) do kompetence krajů – pokles financování o 5 mil. Kč • 2006 – další pokles financování o 3 mil. Kč Co dělat? – Lobbovat!

30. Lobbování je normální a nezbytná aktivita Desatero • Jasně definujte své cíle • Najděte si klíčové osobnosti • Buďte aktivní na různých úrovních • Spolupracujte s partnerskými institucemi • Začněte tak brzy, jak je jen možno a pracujte dlouhodobě • Sledujte oboustranný prospěch • Poskytněte klíčovým osobnostem exkluzivní a kvalitní informace i podporu ve vhodné formě • Spolupracujte s médii • Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy • Buďte korektní a profesionální

31. Na závěr • Dobrá rozhodnutí a dotace nepřináší Pánbůh! • Pokud se knihovny a knihovníci nebudou angažovat za své zájmy, bude někdo jiný rozhodovat za ně • Knihovnická sdružení a spolky mohou příznivě ovlivňovat prostředí, ve které knihovny působí • K tomu, aby to mohly dělat: • musí být dostatečně reprezentativní • musí mít dostatečný odborný potenciál aktivních lidí NEZAPOMEŇTE VOLIT TOU SPRÁVNOU RUKOU!

32. Literatura Megan Hodges Geofrey Wood Pavol Frič M. P. C. M. van Schendelen

33. Webové odkazy • Petr Koppl: Lobbování za ekologické problémy - http://www.czp.cuni.cz/info/EU/Lobbying/lobbovan_za_ekologick_problemy.htm • Leoš Prušvic: Lobbování v Česku a po česku - http://www.strat.cz/epp-ed/cl-lobbovani-v-cesku.php • Luděk Rychetník: Regulace lobbování ve Velké Británii - http://www.ipek.cz/projekty/regulace/ • Jiří Šebek: Průvodce účinným lobbováním v ČR - http://www.dbm.cz/pruzkumy/?id=91

34. Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627

35. Případová studie Lobbování SKIP za program VISK CÍL: Získání dotací na podporu využívání ICT v knihovnách VÝSLEDKY: Roční objem dotací cca 30 - 100 mil. Kč

36. Výchozí situace • Rok 1996 – získání poslance M. Prokopa pro prosazení programu RISK – od roku 1997 32 mil. Kč • Informační politiky a strategie – USA, EU, další… • Zelená kniha o úloze knihoven v moderní světě – parlament EU říjen 1998 Knihovny jako místo přístupu k internetu • Státní informační politika – Cesta k informační společnosti – Usnesení vlády květen 1999 • Zákon o svobodném přístupu k informacím 109/99 Sb. – květen 1999 • Strategie knihoven ČR 1999 – 2003 – ÚKR červen 1999 Knihovny plnit společenskou či politickou objednávku

37. Lobbování SKIP za program VISK • Rok 1999 • SIP – téma knihoven • Jednání s předsedou ÚVIS – knihovny a přístup k internetu • SKIP zahajuje přípravu nového programu VISK (původně ICEKNI) • Přesvědčování MK, aby se angažovalo v SIP • Červen - MK navrhuje USIS, aby zařadil VISK do Akčního plánu SIP • Září - Rada vlády pro SIP zařazení VISK do Akčního plánu SIP, vznik Koordinační výbor AP SIP • Rok 2000 • Zastoupení SKIP v Českém fóru pro informační společnost • Účast v BMI – propagování knihoven jako místa veřejného internetu • SKIP – dopis ministru kultury – nutnost angažovat se v rámci SIP • SIPVZ – VISK součást – jednání MK, MŠMT, MD, Český Mobil • 2000 – květen – usnesení vlády k financování VISK – 30 mil. Kč • Rok 2001 – lobbování u poslanců - zvýšené financování VISK o 50 mil. Kč, celkem 119 mil. Kč • Rok 2002 - Zastoupení SKIP v kolegiu ministra informatiky

38. Případová studie: Lobbování za autorská práva CÍL: Vytvoření prostoru pro služby knihoven Placení poplatků ze státního rozpočtu VÝSLEDKY: Vytvoření legislativního prostoru pro služby knihoven Úhrada 30 mil. Kč ze státniho rozpočtu za užití autorských děl

39. Lobbování a autorský zákon • Rozložení zájmů • EU, mezinárodní úmluvy: posílení autorských práv, omezování výjimek • Politikové, ministerstvo: tlak EU na implementaci závazných směrnic - problém, který je nutno řešit • Zájmové skupiny: autoři, ochranky, producenti, firmy, knihovny, archivy, muzea, vzdělávací instituce – různé a velmi protikladné zájmy • Knihovny: vzájemná shoda na řešení problémů s AZ, knihovny se mohou odvolávat na obecný zájem veřejnosti a využít příznivého veřejného mínění • etapa – příprava nového autorského zákona – soulad se směrnicemi EU • etapa – uzavření licenční smlouvy na půjčování nosičů zvuku • etapa – novela autorského zákona a vazbou na směrnice EU

40. Příprava nového autorského zákona • Rozhodnutí vlády o zpracování nového autorského zákona • Zpracování novely AZ na MK • Zástupce knihoven se stává členem pracovní skupiny pro přípravu AZ • Vyjednávání s pracovníky odd. autorského práva – neúspěšné • Návrh AZ vyslán do vnějšího připomínkového řízení – krátká lhůta na připomínky, požadavek knihoven nebyl akceptován • Legislativní rada vlády – žádné změny • Medializace problému • Publikování varovných informací v tisku a dalších médiích • Diskuzní fóra v televizi a v rozhlase • Dopis ministrovi kultury • Poslanecká sněmovna - Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu… • Diskuze s předsedou výboru – pozvání na odbornou akci • Diskuze se zpravodajem návrhu AZ – diskuzní fóra v rozhlase a televizi • Spolupráce se specialisty – zpracování kvalitních připomínek • Akceptování 40 změn a připomínek knihovníků • Schválení zákona

41. Smlouva o půjčování nosičů zvuku • 1996 – uzavřena smlouva mezi SKIP a OSA – symbolická odměna • 2000 – vchází v platnost nový autorský zákon • 2002 – ochranky vyzývají knihovny k jednání o nové smlouvě • Ochranky – základní požadavek – zákaz absenčního půjčování • Analýza současného stavu půjčování zvukových dokumentů v ČR a v zahraničí • Vyjednávání s poslanci o novele autorského zákona • Medializace problému • Publikování varovných informací v tisku a dalších médiích • Medializace problému • Diskuzní fóra v televizi a v rozhlase, diskuze na chatu • Dopis ministrovi kultury • Získání názorů známých představitelů z oblasti populární hudby • Získání podporu manželky předsedy vlády • Přesvědčení ministra kultury o nutnosti politického řešení • Vyjednávání za přítomnosti ministra kultury • Ministerstvo kultury uvolňuje 5 mil. Kč na úhradu licence • 2004 – uzavření a podpis smlouvy

42. Novela autorského zákona • EBLIDA – lobbování v orgánech Evropské unie za zájmy knihoven • 2001 – Směrnice EU o informační společnosti – nutnost harmonizace • Aktivity knihoven • ÚKR – dopis ministrovi - účast knihoven v týmu zpracovatelů • Svět knihy – praxe Public Lendig Rights ve Velké Británii • ÚKR – dopis ministrovi – problém placení poplatků za půjčování • Jednání s náměstkyní ministra pro legislativu – MK akceptu placení poplatků • Řada dalších požadavků knihoven nebyla akceptována • Návrh zákona – vnější připomínkové řízení • SKIP + ÚKR – zpracování společného stanoviska knihoven • Distribuce stanoviska na kraje a další připomínková místa - MŠMT • Spolupráce se sdruženími archivářů, muzeí, odbory, Unií zaměstnavatelských vztahu • Vypořádání připomínek – silná pozice knihoven • Změna návrhu novely AZ • Legislativní rada vlády – informování zpravodaje o řešení problémů knihoven • Sněmovna – zaslání návrh knihoven všem poslancům Výboru pro vědu, vzdělávání… • Jednání s náměstkyní ministra pro legislativu – získání pozitivního stanoviska • Jednání s poslanci o návrhu knihoven • Zasedání Výboru pro vědu, vzdělávání… - připomínky knihoven odsouhlaseny do druhého čtení

43. Jak hodnotí lobbování politici? • Politici se spoléhají hlavně na své rešerše a názory svých kolegů • Lobbování je pouze jedna z mnoha forem komunikace. • Lobbisté musí jasně označit subjekty, jejichž zájmy zastupují • Lobbisté se mají chovat transparentně a respektovat potřeby politiků • Informace od lobbistů jsou často jednostranné a zkreslené • Jen někteří lobbisté poskytují kvalitní informace • Nejlepší lobby mají informační technologie, naopak nejhorší jsou profesní a nevládní organizace • Pouze 12% politiků považuje lobbování za důležité • Velký vliv na rozhodování politiků mají regionální dopady • Preferovanou formou komunikace s lobbisty jsou osobní setkání, písemné materiály, konference, návštěvy institucí a email • Hospodářské noviny jsou médium s největším vlivem na rozhodování politiků