1 / 43

Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu

Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu. přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT. Osnova:. Současná situace PEZ- uhlí, jádro Dosluhování stávajících elektráren Výhledy po roce 2035 (dostavba JE Temelín) Česko versus Evropské souvislosti- spotřeba el.energie-

louis-cummings
Download Presentation

Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT

  2. Osnova: • Současná situace PEZ- uhlí, jádro • Dosluhování stávajících elektráren • Výhledy po roce 2035 (dostavba JE Temelín) • Česko versus Evropské souvislosti- spotřeba el.energie- • OZE: výroba el.energie přímo v místě spotřeby (zaměstnanost v mikroregionu) - voda - vítr - biomasa - geotermální energie - slunce 4. Počet získaných pracovních míst při vzniku nového OZE • Struktura pracovních míst • Závěr 7. Literatura

  3. Současná situace PEZ- uhlí, jádro • Dosluhování stávajících elen 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) do 2013 Další 4 retrofity do 2020 • Výhledy po roce 2035 (konec těžby uhlí) - Dostavba JE Temelín

  4. 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) • ETU II (nyní 4x200, plán 4x 200MW) - v současnosti se pracuje na bl.D (bl.C dokončen), 2009- pokračování na bl.A,B • EPR II (nyní 5x200, plán 4x 200MW), výstavba 2010-2013 • EPC (nyní 5x200, plán 3x200+ výstavba nového paroplynového zdroje 660MW), výstavba 2008-2013 • ELE (nyní 3x110, plán 1x110+ výstavba nového zdroje s kritickými parametry 660MW), výstavba 2007-2012

  5. 2. Česko versus Evropské souvislosti • Závislost EU na dovozech PEZ (očekává se trvalý růst z dnešních 50% na 70% do roku 2050 a na 80% do roku 2050) • Bezpečnostní riziko- země původu • Dopravní trasy • Země původu • Blokace výstavbě energetických celků- rozpad profesionálních projekčních týmů

  6. 4 pilíře energetické politiky EU • Vytvoření efektivního vnitřního energetického trhu s cílem nepodlomit celkovou konkurenceschopnost evropských ekonomik • efektivní propojení přenosových sítí a budování nových sítí zejména ve směru sever- jih • podpora výzkumu a využití nízkouhlíkatých energetických technologií • úspory a zvýšení energetické účinnosti při vytápění, při využívaní el.spotřebičů, v oblasti přepravy energií a v nákladní i osobní dopravě, podpora OZE

  7. 3. OZE: výroba el.energie přímo v místě spotřeby (zaměstnanost v mikroregionu) • Podíl energie z OZE (91 PJ) na primárních energetických zdrojích (1910 PJ) v roce 2007- 4,77% • závazek do roku 2020 z Evropské komise pro Česko dosáhnout podílu 13% • Rozvíjení energetického mixu - voda- vítr- biomasa- geotermální energie- slunce

  8. Tabulka 1- Nabídka elektrárenských bloků (stálé ceny roku 2005)

  9. A) Voda - nelze ji skladovat jinak než PVE- ČR patří s 350 kWh/ha mezi hydrologicky chudé země- skoro veškeré místa pro stavbu nových MVE jsou již využita- vodní toky jsou malé, pramení na území ČR- 2176 MW instalovaného výkonu- investiční náklady u MVE průměrně 155 000 Kč/kWe.- u rekonstruovaných elektráren počítáno s navýšením hltnosti, zvýšení výkonu a účinnosti. Tab.2- Očekávaná průměrná výroba v VE do 2030 bez PVE (TWh)

  10. Tabulka 3- Využitelný primární hydroenergetický potenciál České republiky Zdroj: MZe

  11. B) Vítr • V roce 2006 na území ČR celkem 66 větrných elektráren s úhrnným instalovaným nominálním výkonem 65,5 MW, roku 2007 bylo již cca 100 větrných elektráren s celkovým výkonem 114 MW Tab. 4- Očekávaný vývoj výroby elektrické energie z větru do roku 2030

  12. V následujících letech budou stavěny větrné elektrárny jen se stroji 2, 3 a 6MW. V roce 2020 se předpokládá instalace cca 1160 MW ve větrných elnách. Takový výkon bude vyžadovat výkonovou zálohu. Při dnešních kritériích vyžaduje výkon přesahující 500 MW výkonovou zálohu o velikosti 20% z výkonu přesahujícího 500MW.

  13. Obr. 1 Průměrná rychlost větru v ČR ve výšce 100m nad terénem [m/s] Zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR [16]

  14. C) biomasa Tab. 5- Celkový roční dostupný potenciál biomasy v ČR Tab. 6- Využití biomasy pro energetické účely

  15. Zemědělská biomasa • Zemědělskou biomasou rozumíme veškerou primární produkci fytomasy pěstovaná na zemědělské půdě, hlavně z orné půdy • Po odečtení zemědělské biomasy 2,07 mil. ha z celkových 3,05 mil.ha orné půdy (resp.z celkových 4,26 mil.ha veškeré zemědělské orné půdy) zbyde na potenciál fytomasy pěstované na orné půdě cca 1mil.ha, což představuje 132 PJ

  16. Lesní biomasa • Při roční těžbě cca 17 700 000 m3 dřeva byla vyčíslena dřevní hmota, která by mohla být ročně k dispozici pro energetické použití na celkových 10 695 000 m3. její energetická hodnota představuje 84,1 PJ.

  17. Tabulka 7: Potenciál energetické biomasy vČR (zdroj CZ BIOM 2003)

  18. Tab. 8- Využití biomasy pro energetické účely

  19. Tabulka 9: Seznam energetických bylin pro dotace MZe v r.2005-6

  20. Tabulka 10- Výroba z biomasy v elektrárnách ČEZ, a. s., v ČR

  21. V řadě uhelných elen se spaluje s uhlím i biomasa. Nejdéle v elně Hodonín. Následovaly spalovací zkoušky u fluidních kotlů v Tisové, Poříčí a Ledvicích. V roce 2004 byla biomasa zkušebně spalována v elně Chvaletice. Zkoušky prokázaly, že je možné spoluspalovat biomasu ve fluidních kotlích přibližně na úrovni 20% tepelného obsahu směsi. Celkem spalování biomasy dosáhlo v roce 2005 v elnách ČEZ 115 337 MWh.

  22. D) Geotermální energie Z nitra Země je v kontinentální zemské kůře uvolňován tepelný tok směrem k povrchu o průměrné hodnotě 57 mW/m2. Využití této energie je proto velmi perspektivní. V našich podmínkách je však nutné uvažovat mimo tepelných čerpadel pouze se systémem „hot dry rock“ (HDR). K roku 2020 by se mělo objevit 12 instalací o celkovém výkonu 80 MWe s ročním využitím 6000hod. K roku 2050 už by projektů mělo být 140 s instalacemi 5 až 30 MWe.

  23. Tab. 11- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z geotermálních zdrojů Tab. 12- Očekávaný vývoj využití geotermálního tepla do roku 2030

  24. Obr. 2- Příhodné oblasti pro využití geotermální energie v České republice Zdroj: Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie [17]

  25. Odhad dostupného potenciálu v ČR činí 10 TWh elektřiny a 26,9 PJ tepla. Investiční náklady technologie HDR o výkonu 5 MWe jsou ve výši 240 mil. Kč/ MWe.

  26. E) Slunce • V našich klimatických podmínkách dopadá na každý metr čtvereční území od 950 do 1100 kWh energie ročně. Na celou ČR ročně dopadá okolo 80000 TWh energie ze Slunce, tedy zhruba 250x více, než činí roční spotřeba energie.

  27. Dodávka zasklených solárních kolektorů činila v roce 2006 více jak 20 tisíc m2, meziroční nárůst je tak 31%. V letech 1977-2006 bylo v ČR celkem instalováno cca 185 tisíc m2 zasklených kolektorů s kovovým absorbérem, z toho dnes funguje zhruba 130tisíc m2. Podle ohadu vyrobily tyto kolektory v roce 2007 152 TJ využité tepelné energie.

  28. Tab. 13- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z fotovoltaiky do roku 2030 Tab. 14- Současný stav materiálů pro fotovoltaickou přeměnu sluneční energie

  29. Obr. 3- Celkové roční sluneční záření na území České republiky [kWh/m2]

  30. Obr.4 – Výroba solárních panelů ve světě

  31. Energetická účinnost přeměny je u tržně dostupných panelů 12 až 15%. V současné době je uskutečňován komerční přechod od článků první generace (křemíkové články na bázi destiček) k tenkostěnným článkům druhé generace (články na bázi tenkých vrstev a filmů např. slitiny CdTe) • Instalováno bylo teprve cca 3MW slunečních elektráren.

  32. Celkový potenciál využití slunečního záření • Podkladové analýzy dospěly k celkovému dostupnému potenciálu ve využití slunečního záření v ČR ve výši 8,3 PJ tepla u termosolárních systémů a 18,24 TWh elektřiny u fotovoltaiky se znalostí stávajících technologických možností.

  33. Obr. 5- Návrh směrnice o podílu OZE

  34. Elektřina z obnovitelných zdrojů • V ČR by se dalo vyrobit z OZE 49,8 TWh elektřiny. Jde o dostupný potenciál, který závisí na techlogickém vývoji. V kratším období by se mělo dát vyrobit 22,5 TWh viz.tabulka 14. Výraznější trendy lze čekat v fotovoltaických a větrných elektrárnách. Nově by pak měly být zprovozněny první geotermální zdroje.

  35. Tabulka 15: Rekapitulace dostupného a využitelného potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR (zdroj Asociace pro využití OZE (2004).

  36. Tab.16- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z OZE k roku 2030

  37. Dostupný potenciál výroby tepla z OZE v ČR činí 152 PJ. Rozhodující roli sehrává využití biomasy. Počítáno je také s využitím geotermální energie.Obr. 6- Primární energie z obnovitelných zdrojů energie- výhled do r.2050 Zdroj: Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie

  38. 4. Počet získaných pracovních míst při vzniku nového OZE Tabulka 17-Průměrný počet pracovních míst potřebných pro každou technologii pro konstrukci a instalaci výrobního prostředku. [5]

  39. Tabulka18: Přímý vývoj zaměstnanosti v energetice podle scénáře Aktivní politiky ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR s aktualizací Státní energetické koncepce: [6]

  40. 5. Struktura pracovních míst

  41. 6. Závěr • Vedle zákona o podpoře výroby elektřiny OZE přijmout legislativu pro výrobu tepla z OZE bez státního rozpočtu • Zjednodušit povolovací proces pro OZE dle směrnice 2001/77/ES • Zahájit účinnou ekologickou daňovou reformu • Podpořit výzkum a vývoj na fotovoltaiku a geotermální energii. • Vést informační kampaň

  42. 7. Literatura: [1] Časopis Energetika; číslo 7/ 2008; ročník 58; [2] novinky z internetu; [3] Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu; verze k oponentuře; 30.9.2008; [4] informace z webu skupiny ČEZ. [5] The impact of renewables on employment and economic growth. Report of the Alterner Project 4.1030/e/97/009. Alterner Programme- Directorate General of Energy of the European Commission. In Exploatation of biomass, Alterner Contractors meeting to enhance the exchange of information and experience, 13 October 2000, Vienna 2000 [6] Scenario of the Ministry of environment of the Czech Republic for actualization of State energetic conception. Ministry of environment of the Czech Republic. Prague 2003

More Related