Přizpůsobení hostitele parazitu

1. Přizpůsobení hostitele parazitu

2. Obsah • Evoluce rezistence proti parazitu • Změny biodemografických parametrů • Koevoluce v systémech parazit-hostitel • Možnosti cílených zásahů člověka do koevolučních procesů

3. Obsah • Evoluce rezistence proti parazitu • Změny biodemografických parametrů • Koevoluce v systémech parazit-hostitel • Možnosti cílených zásahů člověka do koevolučních procesů

4. Rezistence a tolerance • Rezistence – schopnost hostitele zabránit infekci nebo množení parazita v organismu hostitele • Tolerance – schopnost tolerovat infekci a množení parazita – minimalizovat vliv parazita na biologickou zdatnost hostitele

5. Přizpůsobení hostitele parazitu • Behaviorální – naučené i vrozené vzorce chování • Fyziologické – indukce obraných látek • živočichové – imunita • rostliny – sekundární metabolity • Genetické – rozšíření či dokonce fixace genů pro rezistenci (toleranci)

6. Behaviorální přizpůsobení • vyhýbání se místům se zvýšeným výskytem parazitů a vektorů • obrana proti invazi parazitů a vektorů

7. Obrana pasoucího se dobytka před ovády

8. Behaviorální přizpůsobení • vyhýbání se místům se zvýšeným výskytem parazitů a vektorů • obrana proti invazi parazitů a vektorů • odstraňování vektorů • impaly se zacementovanými mezerami mezi zuby na jedné straně čelistí měly na příslušné straně 10× více ektoparazitů

9. Fyziologické mechanismy • Imunita a přirozená rezistence u živočichů • mnohdy se uplatňuje princip něco za něco (trade offs) – větší infekce motolicemi u kojících ovcí tlustorohých Ovis canadensis • umělé zvětšení snůšky u lejska, koňadry a vlašťovky je provázeno zvýšením parazitovanosti

10. Vliv umělého zvětšení snůšky na intenzitu nákazy samce vlašťovka-roztoč lejsek-hematozoa koňadra-Plasmodium zmenšení kontrola zvětšení zmenšení kontrola zvětšení zmenšení kontrola zvětšení změna velikosti snůšky

11. Princip „něco za něco“ u vlašťovek změna v koncentraci IgG po imunizaci Část kontrol (prázdné kolečko) nebyla imunizována beraními červenými krvinkami. prodloužení zkrácení prodloužení kontrola manipulace s ocasními pery

12. Korelace rezistence s hladinou kortisonu u člověka Délka onemocnění (% dnů nemoci) hladina kortisonu (standardizovaná)

13. Fyziologické mechanismy • Imunita a přirozená rezistence u živočichů • Sekundární metabolity u rostlin • ředkev okousaná bělásky má v listech 10× větší koncentraci indol glukosinolátů a má 30× větší hustotu trichomů než neokousaná (nejde indukovat mechanickým poškozením) • při následném novém útoku housenek má o 60 % větší produkci semen než kontrolní rostliny • produkce kairomonů lákajících přirozené nepřátele • produkce feromonů indukujících obrané látky v nenapadených rostlinách • Epigenetické dědění indukovaných změn • přírůstky housenek na potomcích okousávané ředkve byly o 20 % menší

14. Genetické přizpůsobení • Pokusy dokazují dědivost rezistence • roztoč Rhipicephalus appendiculatus a Theileria parva (sporozoa)– dědivost 0,25.

15. Korelace mezi rezistencí otce a potomků Vlaštovky a roztoči, Ornithonyssus bursa Do každého hnízda přidáno 50 roztočů), některá vajíčka přenesena do cizího hnízda (b).

16. Genetické přizpůsobení • Pokusy dokazují dědivost rezistence • roztoč Rhipicephalus appendiculatus a Theileria parva – dědivost 0,25 • Ornithonissus bursa u vlašťovek • Proč polymorfismus? • trade offs (cena rezistence) vosička Asobara tabida a drosofila – v Anglii parasitováno 6-8 %, místy až 50 %, ve Švédsku místy až 100 %. Obvykle 5 % parazita enkapsuluje (černá tečka na abdomenu mouchy). Po 5-8 generacích 50 % přežití. Rezistentní mouchy však mají výrazně nižší životaschopnost za podmínek nedostatku živin

17. Cena rezistence • Kompetitivně jsou rezistenti často slabší (platí i pro rezistenci vůči chemickým agens) • Rezistence mnohdy velmi nákladná, v rezistentní mšici specifická esteráza reprezentuje 3 % všech proteinů • Možnost využití v praxi – vytěsnění toxigeního kmene Aspergilus flavus netoxigením při zpracovávání bavlny • Geny modifikátory však mohou postupně zvýšit fitness rezistentních organismů na původní hodnotu

18. Geny modifikátory a trade offs Změny v zastoupení streptomycin-senzitivní linie E. coli ve směsné kultuře. Obr. b ukazuje průběh kompetice rezistenta se senzitivní linií připravenou genovou manipulací (přenosem původní alely z dlouhodobě adaptované linie rezistentní). Různé barvy odlišují paralelní pokusy. Schrang et al. Proc.R.Soc. Sci. 264: 1287-681, 1997

19. Výsledky modelování • Geny velkého efektu (velký rozdíl v rezistenci mezi rezistentními a senzitivními) polymorfismus možný i v případě, že cena rezistence je velmi malá (díky poklesu výskytu parazita v populaci rezistentních). • Zachování polymorfismu pro geny pro toleranci velmi obtížné, fixují se za všech podmínek (takže nelze zjistit jejich přítomnost). • Mutualismus se spíše vývine v důsledku fixace genů pro rezistenci než genů pro avirulenci.

20. Rezistence u mezidruhových hybridů • V hybridní zóně zvýšená prevalence parazitů Mus musculus a M. domesticus – více nematodů i tasemnic, nikoli více trypanosom. Obdobné výsledky u rostlin ve vztahu k herbivorům (pozor na efekt vegetativního množení)

21. Intenzita nákazy kokcídií Sarcocystis muris 250 200 M. domesticus M. musculus M. domesticus M. musculus intenzita nákazy (103/mg tkáně) 150 hybridi hybridi 100 50 0 samci samice

22. Rezistence u mezidruhových hybridů

23. Rezistence u mezidruhových hybridů • V hybridní zóně zvýšená prevalence parazitů Mus musculus a M. domesticus – více nematodů i tasemnic, nikoli více trypanosom. Obdobné výsledky u rostlin ve vztahu k herbivorům (pozor na efekt vegetativního množení) • Efekt žumpy a zřídla

24. Obsah • Evoluce rezistence proti parazitu • Změny biodemografických parametrů • Koevoluce v systémech parazit-hostitel • Možnosti cílených zásahů člověka do koevolučních procesů

25. Změna biodemografických parametrů • Zkrácení délky života • Prodloužení délky života • Zrychlení dospívání • Zkrácení období rozmnožování • Posun směrem k sexualitě

26. Zkrácení délky života(skupinový výběr) nestrukturovaná populace strukturovaná populace

27. Zkrácení délky života(skupinový výběr) • Populace krátkověkých je postihována parazitem méně než populace dlouhověkých • Jestliže však možnost vzájemné nákazy, vyhrají dlouhověcí • Ve strukturované metapopulaci mohou vyhrát krátkověcí

28. Prodloužení délky života • Útěk v čase před parazitem • periodické cikády rodu Magicicada v Americe, délka larválního vývoje 13 nebo 17 let Prvočísla – parazit s kratším vývojovým cyklem se s maximem výskytu nemůže synchronizovat. (Existují i jiná vysvětlení – např. speciace)

29. Zkrácení doby dospívání(individuální výběr) • Aedes aegypti a mikrosporidie Edhazardia aedis – vývoj parazita delší než vývoj hostitele, přenos vertikálně pomocí dvoujaderných spor, když vyklíčí ještě v původní larvě vytvoří horizontálně přenášené jednojaderné spory, které larvu zabijí. Tlak na rychlý (z hlediska viability suboptimální) vývoj.

30. Životní cyklus Edhazardia aedis

31. Zkrácení doby dospívání (individuální výběr) • Plži Biomphalaria glabrata nakažení motolicí kladou vajíčka dříve

32. Zkrácení doby rozmnožování(individuální výběr) • Přítomnost sněti Microbotrium violaceum způsobuje krátkou dobu kvetení samičích květů Silene latifolia (menší riziko nákazy)

33. Zvětšení fertility • Přepnutí z chemostatického do turbidostatického režimu – selekce na rychlejší množení • U člověka pozorováno, že po odfiltrování všech možných rušivých proměnných existuje korelace mezi fertilitou a bohatostí parazitární fauny v dané lokalitě.

34. Vliv parazitů na fertilitu a délku života člověka fertilita dožití 165 států bylo rozděleno podle hrubého národního produktu do 10 kategorií od >$150 do >$20 000 a byla studována asociace parasitární pestrostí v dané zemi (levé boxy –podprůměrná, pravé – nadprůměrná). Guegan and Teriokhin 2000

35. Korelace mezi genetickým polymorfismem a mírou parazitace u čmeláků Heterozygotní ryby mají méně parazitů než homozygotní Obdobný trend u ptáků Polyandrie, polygynie, negativně asortativní rozmnožování

36. Sexualita • Preference pohlavního rozmnožování před nepohlavním • Červená královna • vnitrodruhové srovnávací studie • mezidruhové srovnávací studie • Absence sexuality u bdeloidních vířníků a u želvušek – mimořádně odolná dormantní stádia – utečou svým parazitům

37. Korelace mezi tlakem parazitů a sexualitou

38. Sexualita gekonů a prevalence škrkavek 50 asexuální linie 40 30 20 10 počet hostitelů 0 1 2 3 4 5 6 50 sexuální linie 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 6 lokality

39. Obsah • Evoluce rezistence proti parazitu • Změny biodemografických parametrů • Koevoluce v systémech parazit-hostitel • Možnosti cílených zásahů člověka do koevolučních procesů

40. Adaptace parazita na hostitele • Lokální adaptovanost parazita a hostitele – při dlouhodobém soužití – větší rychlost množení ale také větší hostitelská specifita • Dobře prokázáno u fytofágů • Vzestup virulence spalniček při nákaze sourozenců • Plasmodium knowlesi (parazit opic) při dlouhobém pasážování na člověku (léčba syfilis) začal způsobovat malárii • korelace vzdálenosti lokality s virulencí u Pleistophora intestinalis (parazit Daphnia magna)

41. Adaptace hostitele na parazita • Knotovka bílá Silene latifolia má větší rezistenci proti lokálním izolátům sněti Microbotryum violacea (pohlavní množení, metapopulační struktura)

42. Cyklická koevoluce parazita a hostitele • Větší citlivost nejhojnějšího partenogenetického klonu plže Potamopyrgus antipodarum vůči lokální populaci motolic – dvě možná vysvětlní – Červená královna × trade offs mezi rezistencí a kompetitivní schopností. Při infekcí motolicemi z jiných lokalit však závislost mezi abundancí kmene a rezistencí nejsou – doklad pro Červenou královnu. • To samé ukazují teréní studie, nejhojnější kmen je v následujících letech nejvíce napadený a málo početný.

43. Potamopyrgus antipodarum

44. Negativní dědivost biologické zdatnosti a) Stejné jezero b) Cizí jezero c) Hybridní motolice 29 32 1,0 1,0 1,0 15 66 0,8 0,8 0,8 127 podíl infikovaných plžů 0,6 0,6 0,6 28 0,4 0,4 0,4 131 27 53 14 21 19 52 0,2 0,2 0,2 125 27 0 0 0 12 19 22 63 min 12 19 22 63 min 12 19 22 63 min Plži Potamopyrgus antipodarum byli vystaveni experimentální infekci larvami motolic rodu Microphallus. Jestliže plži i motolice pocházeli ze stejného jezera, byli zástupci čtyř majoritních klonů plže (12, 19, 22 a 63) vůči infekcivnímavější, než směsná populace zhruba 100 minoritních klonů plže (min), tvořících dohromady zhruba polovinu plžů v jezeře. U motolic z cizího jezera či hybridů efekt mizí.

45. Potamopyrgus antipodarum - infekční pokusy plži Poerua 0,8 plži Ianthe 0,6 infikovanost 0,4 0,2 0,0 Poerua směsný Ianthe původ parazitů

46. Cyklická koevoluce parazita a hostitele II • Invazní rostlina Chondrilla juncea na 13 z 16 lokalit nejhojnější fenotyp napaden rzí • Problém – koevoluce parazita a hostitele, na každé lokalitě může být systém v jiné fázi

47. Cyklická koevoluce parazita a hostitele III Stejná rychlost evoluce Evoluce parazita rychlejší podíl infikovaných Sympatrický Alopatrický Sympatrický Alopatrický Hostitel Hostitel Výsledek modelování, náhodně odebráno 6 vzorků, proporce infikovaných v lokální populaci záleží na fázi koevolučního cyklu.

48. Obsah • Evoluce rezistence proti parazitu • Změny biodemografických parametrů • Koevoluce v systémech parazit-hostitel • Možnosti cílených zásahů člověka do koevolučních procesů

49. Rezistence na penicilin a osvěta Vzestup frekvence rezistentních pneumokoků se zastavil po zahájení osvětových programů.

50. Metody zpomalení vzniku rezistence(platí i pro jedy) • Rotace typů pesticidů • Pyramiding) • Rotace koncetrace pesticidů • Strategie HDR (high dose-refuge) • díky vysoké koncentraci se i částečně dominantní geny pro rezistenci začnou chovat jako recesivní (heterozygoti také zabiti) • v refugiích mají rezistenti i nerezistenti stejnou zdatnost (nebo nerezistenti dokonce větší) – odtud se mohou do zbytku populace šířit dominantní geny pro senzitivitu (nefunguje u asexuálních) • vliv refugia důležitý sám o sobě, když 10 % plochy – vznik rezistence zpomalen 2-3×, když 25 % - 5-6×.