Český registr dárců krvetvorných buněk

1. Český registr dárců krvetvorných buněk

2. Vznik registrů 1974– Velká Británie : AnthonyNolan Trust *matka nemocného dítěte, pro další nemocné 1988– Holandsko – Europdonor– Jon van Rood – spolupráce sítě registrů • Bone Marrow Donor Worldwide (BMDW) • World Marrow Donor Association (WMDA) 1989 – National Marrow Donor Program, USA - ZentralesKnochenmarkspenderRegisterDeutschland 1991 * Český registr dárců kostní dřeně 2007 - Český registr dárců krvetvorných buněk (certifikace ISO 9001) 1992 * Český národní registr dárců dřeně, Plzeň

3. Významregistru • získává a eviduje zdravé dobrovolníky ochotné darovat krvetvorné buňky • vyhledává shodné dárce (včetně pupečníkové krve) pro jednotlivé pacienty • zajišťuje přípravu dárce k samotnému odběru • zajišťuje transport štěpu k pacientovi

4. TC:FN MOTOL ÚHKT FN Brno FN Plzeň Dárci Vyhledávání pro pacienty Zahraniční registry Odběrové centrum: ÚHKT ve spol. s VFN BMDW více než 18 mil. dárců elektronická databáze dárců Náborová centra: IKEM, ÚHKT, VFN, FNKV, TN FN Brno Mladá Boleslav, Čáslav EMDIS 28 připojených zemí založen na bezprostřední výměně standardních, kryptovaných automatických zpráv Registr Laboratoře: HLA Biochemie Imunologie Hematologie Jednotlivé registry + CBB více než 70 institucí

5. Proč potřebujeme stále nové dárce? Ne všichni pacienti najdou shodného dárce OMEZENÍ NEPŘÍBUZENSKÉHO DÁRCOVSTVÍ: • Věkový limit • Vyřazení – zdravotní důvody – osobní důvody • Ztráta kontaktu s dárcem • Těhotenství

6. K čemusloužíkostnídřeň? Kostní dřeň: • pórovitá hmota v kostech • vznik a dozrávání všech krvetvorných buněk • červené krvinky • bílé krvinky • krevní destičky

7. Bez správné funkce kostní dřeně nemůže člověk přežít.

8. Poruchyfunkcekostnídřeně Onemocnění krvetvorby • anémie • leukémie • poruchy metabolismu • nádory lymfatické tkáně (lymfomy) • poruchy imunity Léčba: chemoterapie – kombinace různých typů léčiv radioterapie – ozařování transplantace KD

9. Transplantace výměnanemocnékostnídřenězazdravou • Přípravapacienta – zničenínemocné KD • Transplantace = infuzetekutého „štěpu“ KD • Obdobípřihojení – sníženáimunitapacienta, ohroženíinfekcemi, čekánínanovoukrvetvorbu – nejkritičtějšíobdobí - organismuspacienta a štěpdárcesinasebe „musízvyknout“

10. Nalezenísprávnéhodárce Vyhledávání shody v HLA znacích (dědičné znaky na bílých krvinkách) je náročné. Různé kombinace 10 základních znaků – každý člověk je originál • tvoří základ imunitních reakcí – kladná vlastnost • pro transplantaci problém – nutnost najít shodu

11. Podmínky pro vstup do registru věk 18-35 let (evidence dárců do 60 let) dobrý zdravotní stav (kontraindikace dárcovství např. - infekční žloutenka, tuberkulóza, astma, AIDS, onemocnění krve, cév, srdce, vysoký krevní tlak, chronické onemocnění vnitřních orgánů, onemocnění štítné žlázy, cukrovka, dlouhodobé užívání léků) hmotnost alespoň 50 kg vstupní vyšetření - odběr vzorkukrve (slin), vyplnění vstupního dotazníku a podpis informovaného souhlasu - poskytnutí kontaktních údajů do databáze registru

12. Co se dějeporegistraci? Ze vzorku krve odebrané při vstupu do registru se určí genetické znaky na bílých krvinkách (HLA). Výsledky testu se vloží do databáze. Při zjištění předběžné shody s pacientem se provádí podrobnější krevní testy, které upřesní míru shody dárce s pacientem a zmapují aktuální zdravotní stav dárce. Jestliže se na základě krevních testů potvrdí potřebný stupeň shody mezi dárcem a pacientem, zahájí se příprava na  odběr krvetvorných buněk.

13. Způsoby odběru krvetvorných buněk • Odběr kostní dřeně se provádí v celkové anestezii – odsátím kostní dřeně z lopat kostí kyčelních. • Odběr krvetvorných buněk – po 4 denní stimulaci růstovým faktorem se oddělují krvetvorné buňky z krevního oběhu pomocí separátoru. • Odběr pupečníkové krve – těsně po porodu.

14. Odběrkostnídřeně

15. Způsoby odběru krvetvorných buněk • Odběr kostní dřeně se provádí v celkové anestezii – odsátím kostní dřeně z lopat kostí kyčelních. • Odběr krvetvorných buněk – po 4 denní stimulaci růstovým faktorem se oddělují krvetvorné buňky z krevního oběhu pomocí separátoru. • Odběr pupečníkové krve – těsně po porodu.

16. Odběr krvetvornýchbuněk

17. Způsoby odběru krvetvorných buněk • Odběr kostní dřeně se provádí v celkové anestezii – odsátím kostní dřeně z lopat kostí kyčelních. • Odběr krvetvorných buněk – po 4 denní stimulaci růstovým faktorem se oddělují krvetvorné buňky z krevního oběhu pomocí separátoru. • Odběr pupečníkové krve – těsně po porodu.

18. Odběrpupečníkovékrve

19. PBSC vs. Kostní dřeň PBSC (TS – separátor) • 2 / 3 všech TX • rychlejší přihojení • vyšší riziko chronické GVHD Preference štěpu dle diagnózy a věku pacienta. Přežívání a riziko relapsu - stejné Kostní dřeň (chirurgie) • bohatší na buňky • pomalejší přihojení • menší riziko GVHD

20. Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze 2 možných způsobů odběru podstoupí. • Dárce má ze zákona nárok na placené pracovní volno: • na všechna potřebná vyšetření • v souvislosti s odběrem na 96 hodin (4 dny) • V případě nalezení předběžné shody s pacientem je dárce zván na podrobnější vyšetření a jsou mu registrem v plné výši hrazeny cestovní náklady. • Registr poskytuje potvrzení o odběru k získání nároku na úlevu na daních. • Dárce je osvobozen od všech regulačních poplatků za vyšetření a hospitalizaci související s odběrem.

21. Děkujemezapozornost IKEM Český registr dárců krvetvorných buněk Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4 www.darujzivot.cz Tel.: 261 362 348 e-mail: cscr-prague@medicon.cz