1 / 18

Aplikace keramick ch materi lu - shrnut

Keramick materily. s vznamnm podlem skeln fzes prevahou krystalick fze - monominerln nebo vceminerlnhutn nebo provit. Porceln. uitkov porceln a sanitn keramikaprevauje sklo (n = 1,48-1,49) s mullitem (celkem 10-25 obj. %, mne v uitk. porcelnu)kremen (5 - 25 obj.

luthando
Download Presentation

Aplikace keramick ch materi lu - shrnut

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

    1. aplikace keramickch materilu - shrnut Stavebn keramika Sanitrn keramika Uitkov keramika Elektrokeramika rovzdorn materily Biokeramika

    2. Keramick materily s vznamnm podlem skeln fze s prevahou krystalick fze - monominerln nebo vceminerln hutn nebo provit

    3. Porceln uitkov porceln a sanitn keramika prevauje sklo (n = 1,48-1,49) s mullitem (celkem 10-25 obj. %, mne v uitk. porcelnu) kremen (5 - 25 obj. %); otaven, sklo v jeho blzkosti bohat na SiO2 (n = 1,46-1,47, bez mullitu) strep sanitn keramiky mne cist; mullitiz. zbytky sld, event. ivcu (ruzn orientace jehlic, v pseudom. po slde v rovine puv. lupnku) uzavren pry: cm vet teplota a doba vpalu, tm vet pry, ale men pocet

    4. Laboratorn porceln bez kremene, vce mullitu (jehlice zpevnuj strep) glazury na porceln uitkov: cir; obsahuje bubliny (mely by bt jen pod povrchem), event. zbytky kremene nekdy s cristobalitem sanitn keram.: bl glazura, obsahuje jemn zirkon jako kalivo (vysok n, velikost zrn blzk ?) hned (elektroporceln): kalivo spinel s Fe, Mn

    5. Kamenina sklo (30-40 %, laboratorn k. 60 %) mullit, otaven kremen, cristobalit, tek minerly reakcemi mohou vzniknout spinelidy, cordierit aj.

    6. Historick keramika ni teplota vpalu ? heterogenn, mlo fzovch zmen metakaolinit; mullit vznik jen nekdy casto lomky hornin jako ostrivo (mue bt cenn informace o puvodu materilu) vetinou hodne hematitu - Fe2O3 (opakn) zvetrn: a ve strepu nebo u v surovine? vpal se mue projevit na muskovitu: od 800 do 1050 C kles dvojlom

    7. Cihlrsk vrobky provit (plyn z lehciva a rozkladu CaCO3) minerln zrna v modernch cihl.v. velmi mal vpal: cihly 900-1000 C, taky trochu vce objemov zmeny: smrten pri ztrte H2O a CO2; expanze kremene pri 574 C z ostriva kremen, zbytky sld, ivcu aj., pseudomorfzy po ivcch, kalcitu matrix: sklo cerven zbarven (intenzita stoup s teplotou vpalu a do 1200 C), mullit? silikty Ca,Al vznik pri vpalu (gehlenit, anortit)

    8. Obkldacky ruzn druhy - odlin sloen; vetinou mne SiO2 ne cihlrsk vrobky obvykle hojn anortit

    9. Monominerln materily silikty: cordieritov, steatitov keram. oxidov keramika: korund, ZrO2, TiO2 (rutil), MgTiO3, BaTiO3, BeO, spinelidy MO.Fe2O3 (ferrity se strukturou spinelu), ferrity se strukturou magnetoplumbitu, ThO2 dal (neoxidov keram.): SiC, Si3N4 zkoumaj se spe v nbrusech (i kvuli jemnozrnnosti); lze pout leptn

    10. Steatitov keramika - z mastku Mg3Si4O10(OH)2 enstatit MgSiO3 (ztrta H2O); cristobalit, sklo tvrdost (vysok homogenita); el. izolace Cordieritov keramika cordierit Mg2Al4Si5O18 vznik a pri vpalu nzk koef. teplotn roztanosti (tmer 0) nosice katalyztoru, plic pomucky pro vpal keramiky, elektrotechnika

    11. korundov keramika velmi nzk provitost prdavek MgO zabranuje rekrystalizaci napr. steny vbojek, elektronika

    12. Sklokeramika prprava cstecnou krystalizac skla leucitov keramika syntetick l. KAlSi2O6; snadno krystalizuje ze skla zvl. zubn nhrady; inertn

    14. Slnek portlandskho cementu slnek + sdrovec (max. 5 %) = cement vpal asi na 1450 C, asi od 1250 C vznik tavenina a voln CaO, kter reaguje s SiO2 na belit 2CaO.SiO2 (C2S) (! mineralog. nzev larnit) CaO dle reaguje s belitem na alit C3S, kter od kraje nahrazuje vet shluky CaO vznikne souvisl alit s ostruvky belitu z taveniny krystalizuje mezern hmota: trikalciumalumint C3A, tetrakalciumalumintferrit C4AF, trochu skla event. i periklas MgO

    15. slnek mikroskopie: hlavne v odraenm svetle pouv se leptn, nejcasteji k. octovou dky ruzn chem. odolnosti minerlnch fz dochz k zabarven kvantitativn zastoupen hlavnch fz lze urcit obrazovou analzou

    16. Hlinitanov cement beton m vy poctecn pevnost, ale je citliv na vlhkost; pouit sp ve smesch bauxit + vpenec (1:1) slinut pri 1350 C nebo taven hlavn sloka CA (CaO.Al2O3), zbytek hl. dal kalciumaluminty; gehlenit C2AS, brownmillerit C4AF

    17. Betony a hydraulick malty hydratace minerlu Ca; nejduleitej produkt je gel 3CaO.2SiO2.3-4H2O vetina minerlu (krome kameniva) velmi jemnozrnnch; vhodn spe elektronov mikroskopie degradace betonu: karbonatace, sulfatace; reakce kameniva s alkliemi

    18. vzdun malty Ca(OH)2 pri tuhnut reaguje na CaCO3 postupne rekrystalizace kalcitu (pribv sparit hrubeji krystalick kalcit na kor mikritu jemne kryst. oblasti), degradace malty zachoval malta by mela bt velmi jemnozrnn (krome psku) sdrov maltoviny

    19. Sdra CaSO4.1/2H2O + H2O ? CaSO4.2H2O rychle tuhnouc pojivo formy na vytvren keramiky ze suspenze

More Related