Rozvoj vzdělávání sester

1. Rozvoj vzdělávání sester Zpracovaly: Zuzana Kašpárková Blanka Pelikánová

2. První česká ošetřovatelská škola při c.k. všeobecné nemocnici v Praze • Rok 1914 : Spolek pro povznesení stavu ošetřovatelek - jednatelka, učitelka Františka Fajfrová stala se první představenou první české ošetřovatelské školy v Praze v Ječné ulici, zde vybudován pro budoucí ošetřovatelky i školní internát. Otevření školy bylo oddáleno z důvodu válečných let. • Rok 1916: Otevření první české ošetřovatelské školy, současně s ní byla otevřena i německá škola pro ošetřování nemocných na Karlově náměstí.

3. Rok 1918: Prvních 10 absolventek dvouleté c. k. školy pro ošetřování nemocných v Praze ukončilo své ošetřovatelské vzdělání složením praktické i teoretické zkoušky. Byly prvními sestrami s diplomem o ošetřování nemocných, který je opravňoval užívat titul: diplomovaná ošetřovatelka a nosit odznak diplomované sestry. • Rok 1919: Česká ošetřovatelská škola v Praze – ukončilo vzdělání 11 absolventek. Následující ročníky byly početnější, každá studentka musela mít ke studiu způsobilost a dosahovat nejméně 20 let. Později byla věková hranice o 2 roky snížena.

5. Po roce 1919 začali lékaři požadovat pokrokovější vzdělávání ošetřovatelského personálu. Rakouskou koncepci zdravotnictví nahrazuje sociálně zdravotní linie podporovaná presidentem T. G. Masarykema jeho dcerou Alicí, která zaujímala funkci předsedkyně ČSČK. • Rok 1920: Správa první české ošetřovatelské školy v Praze přešla do rukou ČSČK. Kuratorium, které školu řídilo, bylo zastoupeno 4 universitními profesory ( ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy, zástupcem zemské správy politické, ČSČK, ředitelem Všeobecné nemocnice a předsedkyní Dámského výboru a ředitelky školy – Miss M. G. Parsons. Předsedou kuratoria byl prof. MUDr. K. Weigner. Škola odpovídala za odbornou přípravu ošetřovatelek pro nemocnice a poradny a za výchovu budoucích vedoucích učitelek. Na závěr školy skládaly mezinárodní slib Florence Nightingale.

6. Rok 1923: Do čela Státní české ošetřovatelské školy se dostávají české sestry, které převzaly vedení po odchodu amerických sester. Ředitelkou školy byla jmenována diplomovaná sestra Sylva Macharová a funkci asistentek vykonávaly diplomované sestry E. R. Tobolářová a F. Růžičková. Do prvního ročníku bylo přijato 53 žákyň dosud největší počet. Škola rozhodovala o zařazení svých absolventek na pracoviště. • Rok 1924: Roste zájem o studium ošetřovatelství v r.1924 120 uchazeček hlavními důvody jsou rostoucí nezaměstnanost a to, že školu převzaly české sestry. Ředitelka školy Sylva Macharová se ujala redakce rubriky „ Ošetřovatelská hlídka“ v časopise Zprávy ČSČK. Velká pozornost je věnována praktickému výcviku a práce na odděleních je pod vedením zkušených sester.

7. Diplomovaným sestrám, kterým bylo umožněno studovat na státní revers, byly zadrženy diplomy až do doby splnění povinnosti, kterou byla tříletá práce ve zdravotní službě. V léčebných ústavech byla od sester vyžadována odpovědnost • za - osobní hygienu nemocného, za čistotu a pořádek jeho okolí • - vytváření ovzduší domova, napomáhajícího k léčení • - všechny přípravy pro léčebné přípravky • - všechny přípravy při léčebných zákrocích a za svěřený • ústavní majetek • Rok 1930: Zřízení Státních ústavů pro vzdělávání a výcvik porodních asistentek s desetiměsíčním školením.Doplňkové vzdělání pro dipl. sestry formou pokračovacích kursů při Vyšší škole sociální v Praze. První 6 měsíční kurs v sociální zdravotní péči absolvovalo 18 dipl. sester. Kurs rozšířil znalosti v pedagogice, • v právech a v sociální péči.

8. Doplňková školení byla zaměřena např. pro rentgenové asistentky, • pro péči o děti i jiná. Školení se dostávalo dívkám a ženám v oboru • péči o dítě v dvou pokrokových ústavech v Praze - Krči a v Ostravě • Rok 1931: Celkový počet absolventek oš. škol, civilních i řádových byl rozmístěn následovně: Diplomované sestry civilní řádové celkový národnosti: čes. něm. čes. něm. počet v oš. školách 3 1 1 - 5 v nemocnicích a léč. úst. 212 195 69 179 655 v děts. prevent. ústavech 14 12 - - 26 v OZSR 15 - - - 15 v soc. zdrav. poradnách 58 35 - - 93 v nemoc. poj. a fondech 21 5 - - 26 v soukr. rodinách 45 30 - - 75 na dalším obd. studiu 74 60 - - 134 442 338 70 179 1029

9. Ošetřovatelé – muži, bratři různých církevních konventů, např. nejznámějšího řádu Milosrdných bratří usilovali o odborné vzdělání. Bylo jich přes tisíc a dosud úspěšně pracovali v léčebných ústavech v Praze, v Prostějově, ve Valticích, v Kuksu, v Brně a ošetřovatelství se stalo jejich životním posláním. • V řeholních ošetřovatelských školách se pomocným a praktickým ošetřovatelkám umožňovalo vzdělání alespoň formou odborného minima a to přímo na pracovištích. • Spolek diplomovaných sester ( vznik v roce 1921 ) usiloval o vyšší počty civilních diplomovaných sester, a o otevření dalších ošetřovatelských škol. Prosazoval prodloužení studia o jeden rok, aby mohl být studijní program a praktický výcvik prohlouben.

10. Pražská ošetřovatelská škola byla ČSČK předána do působnosti státní zdravotní správy. ČSČK zůstal organizátorem a provozovatelem krátkodobých kursů. V Moravské Ostravě se konaly jednoroční kursy pro ošetřovatelky, které byly vyšší formou předchozích tříměsíčních kursů. • Rok 1933: V Ostravě byl zřízen Ústav pro vzdělávání porodních asistentek první svého druhu v ČSR. Na jeho prosazení měl největší zásluhu doc. MUDr. František Pachner. Na Slovensku byla zřízena civilní Krajinská ošetřovatelská škola M. R. Štefánika v Turč. Sv. Martině. • Rok 1934: Byla otevřena škola pro výcvik dietních pracovnic a to zásluhou Ženského výrobního spolku a za podpory ministerstva školství a zdravotnictví.

11. Rok 1935: Proběhla II. konference o odborném ošetřovatelském školství. Jednání účastníku směřovalo ke sjednocení odlišných učebních plánů a osnov škol českých a německých a k potřebě jednotných učebnic. Byl zde vznesen požadavek na zavedení specializačních kursů u absolventů škol pro laboratoře, rentgen, fyzikální terapii a instrumentování. Česká ošetřovatelská škola v Praze je stále jedinou civilní školou na území Čech a Moravy. • Rok 1936: Vznikla Masarykova státní škola zdravotní a sociální péče, aby novým obsahem dávala absolventkám solidní zdravotnický základ i pro péči kurativní. Výše školného a internátního poplatku přesahovala možnosti širších vrstev obyvatelstva. Po otevření byly zahájeny dva kursy v sociálně zdravotní péči, český a německý. Škola přijímala pouze maturantky.

12. Začátkem roku 1936 byl pro diplomované sestry uspořádán kurs pohotovosti: absolvovalo jej 350 diplomovaných sester, přednášky se konaly denně od 18 do 20 hodin ve Všeobecné nemocnici v Praze. Za kurs se platilo 10 Kč. Pro dobrovolné sestry se připravovaly kursy na 50 místech ČSR, kde se učily mj. zacházet s plynovými maskami. ČSČK se zabýval podle zákonných ustanovení úkoly CPO ( Civilní protiletecké obrany ). Apeloval na vysokou mravní a odbornou úroveň těch, kteří budou předání vojenské správě. Nepřetržitě se školilo. • Rok 1937: Byly otevřeny další dvě školy a to německá ošetřovatelská škola kongregace Dcer Největšího Spasiteleve Znojmě a česká civilní Státníošetřovatelská škola ČSČK v Moravské Ostravě.

13. V září 1938 byly krutě dotčeny životní podmínky našeho státu mnichovskou dohodou čtyř velmocí. Ztráta uzemí ČSR, obětována k záchraně evropského míru se projevila ve ztrátě 37% všeobecných veřejných nemocnic, 34,6% ostatních nemocnic, 31% ústavů pro choromyslné, 40% léčeben pro tbc, 46% ozdravoven a 65% soukromých sanatorií. V zabraném uzemí zůstalo i 5 řádových ošetřovatelských škol v Opavě, ve Znojmě, v Ústí nad Labem a na Slovensku v Košicích a dva tisíce sester. Ministerstvo zdravotnictví organizovalo jen krátkodobé kursy pro pracovnice, přidělené protiepidemické akci v uprchlických táborech. V prosinci 1938 bylo ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy zrušeno, rovněž bylo zrušeno i samostatné ministerstvosociální péče a místo nich zřízeno jedno ministerstvo sociální azdravotní správy. Perspektivní vzdělávání sester ustupovalo válečnému období.