DOMÉNOVÉ JMÉNO A DOMÉNA Z HLEDISKA NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

1. DOMÉNOVÉ JMÉNO A DOMÉNA Z HLEDISKA NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. Katedra průmyslového vlastnictví MUP a podnikového a evropského práva VŠE v Praze Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

2. Přehled dopadů NOZ do oblasti doménových jmen Výraz „NOZ“ v tomto příspěvku znamená Nový občanský zákoník; NOZ se domén a doménového jména výslovně nedotýká, přesto je pro jeho právní režim významný. Dopady: • Základní zásady NOZ • Doménové jméno či doména a pohledávky k nim se vztahující jako nehmotná věc • Vazba doménového jména na jméno a osobnost vlastníka • Povaha smlouvy o registraci doménového jména • Povaha registrace doménového jména z hlediska veřejných rejstříků a konflikt mezi skutečným vlastníkem doménového jména a osobou, která je ve jmenném rejstříku doménových jmen nesprávně zapsána • Úprava licenční smlouvy, smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a kupní smlouvy • Úprava závazků z deliktů v souvislosti s doménovým jménem • Úprava nekalé soutěže – nástroj ochrany ve sporech Martin Boháček: Doménová jména z hlediska NOZ

3. Vybrané základní zásady NOZ a doménové jméno Základní zásady NOZ a doménové jméno • Výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy • Ochrana důstojnosti, cti, soukromí člověka • Soukromé právo vyvěrá i z obecně uznaných zásad spravedlnosti s přihlédnutím ke stavu právní nauky i rozhodovací praxe • Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že takto a v dobré víře jednal • Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo stavu, který vyvolal • Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochranu • Předvídatelnost práva – důvodné očekávání, že rozhodnutí jeho případu bude obdobné jako případu shodného v podstatných rysech a právo na přesvědčivé vysvětlení odchylky Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

4. Rozlišení doménového jména a domény, vztah DN ke jménu člověka • Doména – virtuální prostor přiřazený k doménovému jménu, kam může uživatel umísťovat nehmotný obsah • Doménové jméno – označení domény • Internet Protocol (IP) • Domain Name Systém (DNS) – umožňuje přiřadit symbolické označení – doménové jméno (DN) • DN – je skutečně jménem svého vlastníka? • Povaha DN z hlediska jména člověka (jako jeho přirozeného práva) a názvu právnické osoby i z hlediska obchodní firmy Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

5. Právní povaha doménového jména z hlediska právní teorie • Relativní závazkové právo jako smluvní nárok majitele na vedení zápisu v databázi registrátora • Právo s trvalým či opakovaným výkonem – s povahou držby • Hmotná věc (fyzicky se jedná o sérii elektron-magnetických záznamů v binární podobě) • Předmět kvazi-vlastnického práva – podle této koncepce se ale nejedná o nehmotný statek, protože nemá potenciální ubikvitu, může ho užívat jen jedna osoba • Jiná majetková hodnota – tato teorie je takto kvalifikuje, protože je spojeno s tím, že lze dát DN do zástavy • Nehmotný statek (nikoliv pouhé právo k nehmotnému statku) Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

6. Věci nehmotné z hlediska nové úpravy věcí v NOZ • Definice věci v právním smyslu v § 489 NOZ – „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“ • Prospěšnost a užitečnost, ale i právní (nikoliv faktická) ovladatelnost je společný znak pro věci i nehmotné hodnoty, které věcmi nejsou • Od osoby nejsou rozdílné její osobnostní práva a tedy ani nehmotné předměty těchto práv – nejsou pak věcmi, ani nehmotnými věcmi • NOZ v § 496 dělí věci na hmotné a nehmotné a za věc nehmotnou pokládá „práva, jejichž povaha to připouští a věc bez hmotné podstaty“ • Podle § 498 NOZ je nehmotná věc, vzhledem k tomu, že není nemovitostí, řazena mezi věci movité, ovšem bez dalšího řešení jejího právního režimu Věcí nehmotnou jsou: • Konflikt vlastnického práva a práva proti nekalé soutěži? I obecného vlast. práva a zvláštních absolutních práv dle ZOZ, AutZ, ochrana osobnosti aj. • Otázka, zda mohou být k nehmotnému statku jiná práva, než vlastnická – např. autorské právo osobnostní, ale i právo ke jménu, obchodní firmě, goodwillu; DZ k § 461 NOZ uvádí, že k nehmotné věci vzniká „především“ vlastnické právo, tedy ne výlučně; • Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní - § 977 NOZ, numerus clausus Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

7. Historický pohled na pojetí věci - a věci nehmotné • V NOZ návrat k pojetí Obecného zákoníku občanského (OZO, ABGB) z r. 1811 – dle dikce § 292 OZO byly hmotnými věcmi „ty, které lze smysly vnímati; jinak slují nehmotné; např. právo loviti, ryby chytati a všechna jiná práva“ • Sedláček mezi nehmotné věci řadí všechna práva vůbec, tedy i právo vlastnické, právo imateriální - patentní, autorské, známkové, nakladatelské, k modelům – dnes vzorům, ale i jiné věci, které nemají povahu práv, jako zákaznictvo, obchodní renomé, obchodní tajemství, organizace věcí v podniku • NOZ se zásadně liší od dosavadního vnímání věcí v českém právu jako pouze hmotných předmětů - bylo ovlivněno německou užší koncepcí věci rozlišující majetek a vlastnictví • Úzké pojetí věci se odrazilo v československém občanském zákoníku z r. 1950 a přetrvávalo v interpretaci občanského zákoníku 1964 do konce r. 1913 • Výjimečně nehmotné věci již do r. 2013 – ochranné známky, vzory, Ústava • Doménové jména ani doména samy tedy dosud věcí podle českého práva nebyly a byly právně chráněny jen v rámci ochrany proti nekalé soutěži nebo v rámci smluvního práva Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

8. Právní povaha DN jako věci nehmotné podle NOZ • Doménové jméno neoznačuje osobu, a to i kdyby se v něm objevilo příjmení (popř. i jméno) určité osoby fyzické či název osoby právnické, ale počítač, uzel počítačové sítě – výraz „jméno“ (name) proto působí klamavě, přesnější by byl výraz „označení“ (sign, indication) • Nejedná se o osobnostní právo či nehmotný předmět osobnostního práva jeho majitele • Definice věci dle NOZ se nepochybně vztahuje i na doménu, resp. doménové jméno jako předmět smluvních poměrů, závazků ze smlouvy o registraci • Relativní subjektivní právo k doménovému jménu má také povahu věci nehmotné - pohledávka věřitele vůči dlužníkovi je sice relativní právo a patří do obligačního práva (její vznik, způsob plnění, dluh dlužníka, žaloba věřitele vůči němu aj.), ale zároveň je pohledávka jako určitý majetkový statek – je věc v právním smyslu (nehmotná), resp. součást věřitelova majetku - předmětem jeho vlastnictví vůči všem ostatním, předmět absolutního práva Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

9. Povaha smlouvy o registraci DNz hlediska NOZ • Princip časové priority přihlášky DN • Přihlašovatel DN jej následně získává do vlastnictví smlouvou se správcem (registrátorem) a zápisem do centrálního registru příslušného správce TLD • vzhledem k vývoji techniky již DN není spojeno jen s jedním jmenným serverem, ale s celou jejich sadou a naopak je možné, že na velmi výkonných počítačích je registrováno několik doménových jmen • DN je zapsáno na dobu určitou, a pokud není registrace prodloužena, dochází k zániku (vypršení) zápisu a pak se dané označení stane volným – ztratí pak povahu věci? • Doménu, resp. doménové jméno lze převést, údaje o něm lze změnit • Povaha smlouvy o registraci – nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 NOZ, zároveň zakládá absolutní právo, vlastnické vůči všem ostatním Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

10. Povaha Centrálního registru, resp. zápisu DN do něj z hlediska veřejných záznamů o právu k věci dle NOZ • Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje dle § 980 NOZ • Není-li zápis ve veřejném seznamu v souladu se skutečným stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu – na její žádost se do veřejného seznamu zapíše, že své právo uplatnila a rozhodnutí o jejím věcném právu (tedy o tom, komu právo skutečně patří), působí podle § 985 NOZ vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis uplatnění svého práva požádala • Centrální registr doménových jmen je veden soukromou osobou – CZ.NIC, z.s.p.o., ale je veřejně přístupný, tedy veřejný • Nejedná se o jeden z veřejných rejstříků podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ale je otázka, zda se nejedná o veřejný záznam ve smyslu § 980 a násl. NOZ • Pokud ano - má se za to, že osoba do něho zapsaná pro dané doménové jméno, je jeho vlastníkem, resp. zároveň, že není volné pro další zájemce o zápis DN • Pokud má zápis DN povahu veřejného záznamu ve smyslu § 980 a násl. NOZ, neboť se jedná o právo k věci nehmotné, měl by zápis do něj i důsledky dle § 984-5 NOZ Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

11. Nová úprava smluv v NOZ používaných při dispozicích s DN v praxi – koupě, licence, dílo • Při převodu doménového jména se vzhledem k prvotní povaze smlouvy, jíž doménové jméno vzniká, lze použít postoupení smlouvy dle § 1895 NOZ jako nového typu změny závazku, které lze použít i pro trvající plnění ze smlouvy; vůči třetím osobám se tím ovšem změní vlastnictví • Otázka je, zda lze použít i smlouvy licenční pro poskytnutí výkonu práva k DN třetí osobě – nabyvateli licence podle nové – obecné úpravy této smlouvy v § 2358 – 2370 NOZ; je to zejména tam, kde DN bude používáno i mimo označování webové stránky, resp. údaje v Centrálním registru – jako významný symbol, „nechráněné“ logo, pokud nabude určitou proslulost • DN vytvořené na základě smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem dle úpravy jako nehmotné dílo chráněné právem duševního vlastnictví dle § 2633-2634 NOZ, vyvoláno nebezpečí záměny rušitele s vlastníkem – kvalifikováno jako porušení či ohrožení práva třetí osoby z duševního vlastnictví dle § 2616 NOZ, popř. kdyby bylo vytvořeno či užito v rámci díla s nehmotným výsledkem dle úpravy nehmotného díla chráněného právem duševního vlastnictví dle § 2633-2634 NOZ Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

12. Postavení CZ.NIC a dalších účastníků dle NOZ • Postavení samotného CZ.NIC, z.s.p.o. • Podle § 3080 bod 1 NOZ se zrušuje občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a tedy i úprava zájmových sdružení právnických osob – úprava formy CZ.NIC • Právní forma CZ.NIC, jako právnické osoby, tedy nová sdružení t z.s.p.o. ohoto typu již nemohou vzniknout • Podle § 3051 NOZ zájmová sdružení právnických osob, vzniklá před 1.1.2014 se i nadále řídí dosavadními předpisy, tedy již zrušeným občanským zákoníkem • Zájmová sdružení právnických osob mohou změnit svou formu na spolek dle NOZ Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

13. Závěr • Příspěvek má povahu diskusní • Některé otázky z oblasti DN se vlivem aplikace NOZ více či teprve nově otevírají, řada výkladových otázek v souvislosti s dopadem NOZ na DN je dosud nejasných a bude postupně vyjasňována jak v právní vědě, tak v soudní praxi • Je otázka, zda sám NOZ v těch pasážích, které se dotýkají oblasti DN, nebude předmětem novely NOZ Martin Boháček: Doménová jména a NOZ

14. DOMÉNOVÉ JMÉNO A DOMÉNA Z HLEDISKA NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Děkuji za pozornost! Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. Katedra průmyslového vlastnictví MUP a podnikového a evropského práva VŠE v Praze Martin Boháček: Doménová jména a NOZ