Vilfredo Pareto

1. VilfredoPareto ITALSKÝ EKONOM, POLITOLOG A SOCIOLOG

2. PARETŮV ŽIVOT VILFREDO FREDERICO DAMASO PARETO • 15.7.1848 Paříž – 19.8.1923 • Narodil se ve šlechtické rodině • Jeho otec byl stavební inženýr • Studoval inženýrství na Polytechnickém Institutu v Turíně, kde získal vědomosti o matematice a mechanické rovnováze • Promoval jako premiant třídy a získal titul Ing • Zastával místo ředitele Italské železniční společnosti a později byl generálním ředitelem hutního koncernu s rozsáhlými společenskými styky

3. PARETŮV ŽIVOT • Politická angažovanost ve Florencii • Kritizoval socialismus • V roce 1889 po smrti rodičů změnil svůj životní styl, opustil práci a vzal si chudou Ruskou dívku • Začal psát články proti vládě, která ho brzy označila za výtržníka, byl vyšetřován policií a zastrašován zločinci • Jeho aktivit si povšiml Maffeo Pantaleoni a seznámil ho s ekonomickou teorií • začíná studovat filozofii a politické vědy • Byl velice dobrým a rychlým žákem a se svými výjimečnými matematickými schopnostmi byl schopen téměř okamžitě vydávat ekonomické teoretické články

4. PARETŮV ŽIVOT • V roce 1893 získal místo na katedře v Laussane ve Švýcarsku na doporučení Pantaleoniho • Stal se zakladatelem tzv.Laussanské školy • Zde působil 12 let a zažil svá nejplodnější vědecká léta • Při své ekonomické analýze významně využíval statistiku • Jeho nejvlivnějším ekonomickým dílem byla práce Manualedieconomiapolitica (Rukověť politické ekonomie,1906), ve které rozvíjel svou teorii čisté ekonomie postavené na matematické interpretaci ekonomického chování ekonomických subjektů • Roku 1916 napsal své vrcholové sociologické dílo „Trattatodisociologia generál (Pojednání o všeobecné sociologii)“, ve které popsal teorii elit

5. LAUSSANSKÁ ŠKOLA • Centrem Lausannské školy byla Univerzita ve Švýcarském Lausanne • Za nejvýznamnějšího představitele je pokládán Francouz LéonWalras • Skutečným zakladatelem Lausannské školy však byl až Ital VilfredoPareto, nástupce Walrase na katedře politické ekonomie • Mezi hlavní oblasti této ekonomické školy patří zejména ekonomická rovnováha a ekonomie blahobytu (welfareeconomics) • Tato škola považovala všechny trhy za vzájemně závislé. To byl nezbytný předpoklad pro metodu všeobecné rovnováhy • Současně odmítali představu o příčinné závislosti mezi ekonomickými veličinami

6. PARETŮV ŽIVOT • Vytvořil Analýzu lidského chování • Vytvořil pojem Indiferenční křivka, která nahradila mezní užitečnost • Formuloval Teorii blahobytu, která řešila problém ekonomického optima, společenského blahobytu (Paretovo optimum) • Formuloval Teorii elit, která se stala součástí ideologie italského fašismu, měla objasnit stálost rozdělení důchodů • Ke konci života se stal Pareto senátorem Mussoliniho režimu • Působil jako delegát Itálie ve Společnosti národů jmenovaný samotným Mussolinim • Nebyl však fašistou a krátce před svou smrtí varoval fašistickou vládu před omezováním svobod

7. PARETŮV POHLED NA SVĚT • Všechny ideologie (vědu, umění, filosofii) považoval za bezvýznamné odvozeniny stálých vnitřních sil člověka (citů, pověr, vášní, nevědomých sklonů), tedy jakýchsi komplexů, kterým říkal „rezidua“ • Jeho sociologie je svéráznou symbiózou mechanistických a psychologistických prvků • Společnost je pluralistický systém vytvořený z lidských molekul, jež jsou spojeny složitými vzájemnými vztahy

8. PARETOVY TEORIE • Analýza lidského chování • Teorie hodnoty – princip indiferenčních křivek • Teorie blahobytu • Paretův princip (tzv. 80/20) • Teorie elit

9. Analýza lidského chování • Člověk jedná pod vlivem různých citů, emocí, impulsů, pudů, což tvoří skutečný zdroj jeho jednání. např. touží po penězích, po moci, po kariéře, po pomstě • Člověk se domnívá : jeho činy vyplývají z racionálního uvažování • Pareto : racionální zdůvodnění je pouze zastíracím manévrem, nechceme přiznat své pravé sklony a tak dodatečně vytvoříme teorii, která má dodat jakousi logičnost našemu nelogickému jednání. Vysvětlujeme, ospravedlňujeme, hlásáme. Tak vznikají ideologie – slovní zdůvodnění, které mají zamaskovat naše skutečné pohnutky např. „Ukradl jsem sousedovi kolo. Jako důvod uvedu, že jemu to neuškodí a mně to prospěje. Koneckonců vytuneloval banku, kde jsem měl svoje úspory“

10. Analýza lidského chování • Ideologové využívají sklonů člověka jednat nelogicky, tedy na základě různých pudů a emocí, vášní • Pokud se politikovi podaří strefit se do těch pravých emocí, má úspěch • Politik, který šikovně žvaní různé nesmysly, je úspěšný V Paretově teorii jde v podstatě o odhalení toho, že člověk je grázl, ale nechce si to přiznat

11. Teorie hodnoty • Pareto jednoznačně odmítal představu, že je spotřebitel schopen kardinálně měřit užitečnost • Spotřebitel není schopen posoudit užitečnost určitého statku jako takovou, ale pouze vždy jen v porovnání s jiným statkem. Spotřebitelé pak porovnávají kombinace statků • Definoval užitečnost jako „bezrozměrnou veličinu“. To znamená, že je spotřebitel pouze schopen seřadit kombinace statků do škály preferencí • Člověk umí nalézt vrchol svého uspokojení, ale neumí změřit jeho výšku

12. Teorie hodnoty • Pro analýzu chování spotřebitele využil Pareto aparátu indiferenčních křivek • Vzdálenější křivky představují pro spotřebitele větší užitek • Z toho vyplývá, že kombinace piva a limonády znázorněná bodem A přináší spotřebiteli stejný užitek jako kombinace těchto dvou statků vyjádřené bodem B. Bod C přináší vyšší užitek, než body A a B, protože leží na vyšší indiferenční křivce • Indiferenční křivka je křivka znázorněná na grafu, na jehož dvou osách se zaznamenává množství různých spotřebovávaných statků. Každý bod na téže křivce, která vyznačuje různé kombinace dvou statků, přináší stejnou úroveň uspokojení

13. Teorie blahobytu • Pareto hledal odpověď na to, jak zjistit společenský a ekonomický blahobyt. Řešení, s kterým přišel, se podle něho nazývá Pareto optimum • Toto Paretovo optimum je stav, kterého lze dosáhnout v ekonomice, kde funguje tržní mechanismus na principu dokonalé konkurence • Znamená to v podstatě situaci, kdy žádný subjekt na trhu nemůže zvýšit svůj blahobyt, aby zároveň nesnížil blahobyt jiného subjektu • Jde tedy o jakýsi rovnovážný stav, kdy, pokud by se někdo chtěl mít lépe, mohl by tak učinit jen na úkor někoho jiného „…co největší štěstí pro co největší počet lidí…“

14. Teorie blahobytu • Pomocí Paretova optima nezjistíme jedno konkrétní efektivní řešení. Může existovat mnoho takových situací

15. Teorie blahobytu • Společnost může dosáhnout různých paretovskýchoptim • Může se například jednat o optimum, kdy jsou na tom ve společnosti všichni přibližně stejně, nebo na druhé straně o optimum, kdy je na tom jedna část společnosti velmi dobře a je velmi bohatá, ale druhá je naopak velmi chudá • I tato společnost však může být podle Pareta ve stavu optima, kdy nikdo z bohatých už nemůže více zbohatnout, aniž by se tím někdo jiný nestal ještě chudším, a také ani žádný z chudých se nemůže stát bohatším, aniž by se tak stalo na něčí úkor • Je jasné, že tato společnost, ač paretovsky optimální, bude právě onou chudší částí považována za velmi nespravedlivou. Tím bude náchylná k sociálním nepokojům a nebude tak příliš stabilní

16. PARETŮV 80/20 princip • Matematický vzorec měření efektivity • 80% výsledného zisku je tvořeno pouze 20% činností • 80% zisku přináší pouhých 20% zákazníků

17. Teorie elit • Ve všech oblastech společenského života existuje elita, což jsou ti nejschopnější v různých sférách činnosti • Paretorozděluje společnost na vůdce a vedené. Vůdcové jsou elita • Strukturu společnosti popisuje jako pyramidu, kde špičku tvoří politicky vládnoucí elita, uprostřed je široká střední vrstva průměrně nadaných a nejníže stojí velká masa politicky nekvalifikovaných • Nikdy nevládne masa populace, lid, a to ani v demokracii, kde je idea vlády lidu pouhým mýtem. Ve skutečnosti vládne úzká skupina stranických vůdců • Výhodou elity je, že tvoří malou skupinu. Její členové snadněji mezi sebou komunikují, mohou jednat společně, snadno přejdou do akce. • Masa je odkázána na elitu, kam ji povede • Vůči masám elita využívá nátlak a manipulaci

18. Teorie elit • Paretorozlišoval dvě hlavní třídy vlastností elit: • A/ Lišky – vyznačují se prohnaností, lstivostí, manévrováním, úskočností, schopností přesvědčit, neumějí použít násilí • B/ Lvi – používají násilí, i brutálního, prosazují se nátlakem. Jejich slabou stránkou je, že bývají příliš konzervativní, strnulí, neschopní otevřít se společnosti, stávají se směšnými • Jen vzácně se obě třídy vlastností nacházejí pospolu • Elita většinou udržuje své pozice k uchování dominance. Rozhoduje o dosazování na vedoucí místa a může se pokusit zvýhodnit vlastní rodiny, příbuzné či přátele

19. Teorie elit – cirkulace elit • Běžným vysvětlením je, že elita může být čím dál uzavřenější a nemusí se jí zdařit otevřít se novým ideám a asimilovat nové členy. Hodnoty a priority elity tak narážejí na hodnoty a priority společnosti jako celku, což vyvolává vznik kontra-elity, která je schopna mobilizovat masu a najít v ní oporu pro nahrazení zavedené elity novou vládnoucí skupinou • Lišky, které vynikají v získávání souhlasu politickým manévrováním, neumí použít násilí, je-li toho třeba. Budou svrženy kontra-elitou, jež má vlastnosti třídy II. a je schopna rozhodné akce. Pro Lvyje příznačné užití nátlaku, a to organizovaným způsobem, jejich slabou stránkou je však sklon stát se příliš konzervativními a jsou nakonec směšnými a vzdálenými populaci. Potřebují pomoc těch, kdo mají vlastnosti třídy I. – ti mezi ně postupně proniknou a elitu přetvoří • Dle Pareta je model cirkulace elit univerzální pro celé dějiny