120 likes | 327 Views
Pedagogika jako věda (vědecká disciplína). Kateřina Dvořáková 79407@seznam.cz. Seminář k nástinu dějin pedagogiky a úvodu do pedagogiky. Téma:. 1. Vznik pedagogiky jako vědecké disciplíny. Termín pedagogika
E N D
Pedagogika jako věda (vědecká disciplína) Kateřina Dvořáková 79407@seznam.cz Seminář k nástinu dějin pedagogiky a úvodu do pedagogiky Téma:
1. Vznik pedagogiky jako vědecké disciplíny Termín pedagogika • Z antického Řecka, slovem paidagógos byl označován otrok, který pečoval o syna svého pána, doprovázel jej na cvičení a do školy (tento výraz se přesunul do antické latiny – jakožto paedagogus s posunutým významem otrok – učitel, vychovatel.) Definice pojmu pedagogika • Přesná definice není k dispozici, pedagogika chápána jako věda s širokým spektrem zájmů a obrovským polem působnosti – zde tedy ty nejvýstižnější: • 1. pedagogika = věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti. Není tedy vázána pouze na vzdělávání ve školských institucích a na populaci dětí a mládeže. (Pedagogický slovník) • 2. pedagogika = věda o permanentní výchově, o celoživotní výchově dětí, mládeže i dospělých. (Vladimír Jůva)
Základní charakter pedagogiky: • Věda o edukaci (o výchově a vzdělávání). • Zahrnuje teorii i praxi, má charakter normativní (pedagogika vytváří určité normy, vzory, doporučení, jak realizovat edukaci) a zároveň i explanativní ( zjišťuje, popisuje, vysvětluje různé jevy edukační reality). • Má svůj předmět bádání, význam a úkoly, obsahovou strukturu , účel a poslání, výzkum a jeho metody.
Vznik, prameny: • jako vědní obor se začala vytvářet v době, kdy výchova začala hrát v životě společnosti důležitou úlohu a kdy vznikla potřeba vytvořit výchovně vzdělávací instituce • zobecnění praktických pedagogických zkušeností existovalo i prvobytně pospolné společnosti • v otrokářské společnosti lze mluvit o konkrétnějším utváření pedagogického myšlení • ve starém Řecku a Římě – soustavy pedagogických názorů na hlavní otázky výchovy a vyučování • pedagogika se zprvu rozvíjela v rámci filozofie, postupně se začala formovat jako samostatný poznatkový obor
Dílčí pedagogické disciplíny: • obecná pedagogika (formuluje cíle, pojmy, kategorie) • didaktika (teorie vzdělání a vyučování) • teorie výchovy (zkoumá cíle, úkoly, obsah, metody a organizaci výchovy tělesné, rozumové, pracovní a technické, mravní a estetické) • teorie mimoškolní výchovy • sociální pedagogika (společenské fce výchovy) • speciální pedagogika (somatopedie, oftalmopedie, logopedie, surdopedie, psychopedie, etopedie,…) • srovnávací pedagogika (zaměřena na jevy, které lze srovnávat, příp. učební plány) • teorie řízení a správy škol • dílčí pedagogické obory (teorie výchovy v jeslích, předškolní pedagogika, školní pedagogika, vysokoškolská pedagogika)
Vztah k jiným vědám: • pedagogiku zařazujeme mezi vědy společenské • je těsně spjata s jinými vědami (společenskými, technickými, přírodními,…) • vědy, s nimiž se těsně stýká: - filozofie,biologie, psychologiesociologie, logika, matematika, historie, právní vědy,estetika, architektura, ekonomické vědy, geografie , fyzika, chemie
2. Předmět pedagogiky: Předmětem pedagogiky je výchova • analyzuje výchovný proces • zkoumá jeho zákonitosti a definuje podmínky úspěšné a účinné výchovně vzdělávací práce Pedagogika se zabývá člověkem v situaci výchovy, zabývá se vším, co vytváří nějaké edukační prostředí, procesy, jež se v těchto prostředích realizují, a výsledky a efekty těchto procesů. (Jan Průcha) Výchova: • cílevědomé, záměrné, soustavné a organizované působení na člověka • rozvíjení osobnosti (různé definice)
Složky výchovy: • existují různá pojetí, např. Spencer vymezil 3 složky (rozumovou, tělesnou a mravní) • Dnes nejčastěji používáno 5 složek: rozumová mravní estetická tělesná pracovní Základní činitelé výchovy: • pedagog • vychovávanýjedinec • prostředkyvýchovy • Účinnost výchovy závisí na kvalitách pedagogovy osobnosti, jeho činnosti, i na předpokladech a aktivitě žáků. Funkce výchovy: • Příprava k sociálním rolím • Rozvoj základních kvalit osobnosti • Rozvoj v kulturních oblastech
Význam pedagogiky: • Teoretický význam – odhaluje zákonitosti výchovy a její důležitou úlohu v životě jedince a společnosti • Praktický význam – množství podnětů pro edukační aktivity výchovným a školským pracovníkům, rodičům i pracovníkům souvisejících profesí. Úkoly pedagogiky: • Analytické úkoly – ped. zkoumá aktuální výchovnou realitu • Verifikační úkoly – ped. ověřuje, zda dosud platí určité poznatky • Prognostické úkoly – ped. formuluje perspektivní výchovné cíle
Obsahová náplň pedagogiky Předmět pedagogiky (výchova člověka) je natolik rozsáhlý, že musíme přistoupit k rozdělení vědy na specializované disciplíny: • Podle obsahu zkoumání: obecná ped., srovnávací ped., dějiny ped. a školství, teorie výchovy, obecná didaktika, oborové didaktiky, ped. diagnostika, ped. evaluace, ped. prognostika, teorie řízení škol a školství, technologie vzdělávání. • Podle věku: předškolní ped., školní, vysokoškolská, andragogika (výchova a vzdělávání dospělých), gerontagogika (výchova a vzdělávání seniorů) • Podle fází společenského vývoje: antická, křesťanská, renesanční, reformní, pragmatická, moderní a postmoderní pedagogika • Speciálně pedagogické vědy: psychopedie, somatopedie, surdopedie, logopedie, oftalmopedie, etopedie • Podle oblastí aplikace: rodinná, sociální, profesní, inženýrská, vojenská ped., ped. volného času, výchova v nápravných zařízeních, výchova v organizacích dětí a mládeže, alternativní
Literatura: • JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999. • JŮVA, V.et al. Základy pedagogiky (pro doplňující pedagogické studium). Brno: Paido, 2001. • PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. • PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J.; Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001