1 / 73

Přehled základních koncepčních změn, které přináší NOZ

Přehled základních koncepčních změn, které přináší NOZ. Praha 12.6. 2013 JUDr. Václav Bednář, Ph.D . v. bednar @ akcervenec.eu. Základní změny v koncepci. Občanský zákoník jako základní kodex soukromého práva Jednotná úprava závazkového práva

Download Presentation

Přehled základních koncepčních změn, které přináší NOZ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Přehled základních koncepčních změn, které přináší NOZ Praha 12.6. 2013 JUDr. Václav Bednář, Ph.D. v.bednar@akcervenec.eu

  2. Základní změny v koncepci • Občanský zákoník jako základní kodex soukromého práva • Jednotná úprava závazkového práva • Změna paradigmat vnímání některých soukromoprávních institutů

  3. Základní změny v koncepci • Vztah k dalším soukromoprávním předpisům • Rozsah úpravy • Ruší se 238 zákonných či podzákonných předpisů nebo jejich částí

  4. Terminologie a jazyk NOZ • V soukromém právu mají být soukromoprávní pojmy, nikoliv procesní • osoba x účastník • relativní neúčinnost x odporovatelnost • Zákoník se snaží být terminologicky jednotný • smlouva x závazek x dluh • smlouva – právní skutečnost z níž závazek vzniká • závazek – obligace, závazkověprávní vztah • dluh – povinnost k plnění vzniklá ze závazku

  5. Struktura občanského zákoníku • Obecná část • Rodinné právo • Ne zapisované partnerství • Absolutní majetková práva • Včetně práva dědického • Relativní majetková práva • Závazky • Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem • Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

  6. Soukromé právo • Nezávislost práva soukromého na právu veřejném § 1 odst. 1 • Zakotvení dispozitivnosti a kogentnosti • Demonstrativní výčet kogentnosti § 1 odst. 2: • Rozpor s dobrými mravy • Úprava statusu osob (včetně ochrany osobnosti) • Rozpor s veřejným pořádkem + • Zákon odchýlení se od úpravy zakazuje

  7. Výklad ustanovení soukromého práva § 2 • právo není samoúčelné a připíná se k určité hodnotové soustavě, vyjádřené ve shodě s naším ústavním pořádkem právě a především zásadami práva přirozeného • přirozená práva člověka představují limit pro zákon, a nikoli naopak • navržené ustanovení zdůrazňuje, že zákon nelze vykládat jen z jeho slov, ale je nutno přihlížet především k jeho smyslu

  8. Základní zásady soukromého práva § 3 • Právo na důstojnost, svobodu a vlastní štěstí • Štěstí, co je štěstí? • Demonstrativní výčet základních zásad některé další zvlášť zmiňuje jinde (např. zákaz šikany, ochranu dobré víry atd.)

  9. Legitimní očekávání § 4 a 5 • Není však možné pod rouškou ochrany jednotlivce podlamovat nezbytnou ochranu třetích osob • Rozum průměrného člověka i dnes u spotřebitele • V případě osoby, která se hlásí k určité skupině je pak třeba předpokládat zvýšené znalosti

  10. Legitimní očekávání § 6,7 a 8 • Příkaz jednat poctivě rozdíl oproti stávajícím § 3 • Zákaz těžit z vlastní nepoctivosti • Vyvratitelná domněnka poctivého a dobrověrného jednání • Nezakazuje výkon práva, jímž se právo zneužívá, neboť zneužití není výkonem práva, nýbrž jde o protiprávní (nedovolený) čin, a proto mu nelze přiznat ochranu. • Zjevné - prokazatelné

  11. Použití analogie § 10 • Stanovuje pravidla pro posouzení případu na který nedopadá výslovné ustanovení • Vedle analogie i princip spravedlnosti a zásad soukromého práva

  12. Ochrana soukromých práv § 12 a 13 • Zakotvení ochrany orgánem veřejné moci • Ačkoliv náš právní řád nestojí na precedentech, je třeba pro právní jistotu založit důvodné očekávání rozsudku.

  13. Svépomoc § 14 • Mění se koncept stávající úpravy • Stávající § 6 „ …přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit“ posuzováno objektivně • NOZ dovolenost způsobu svépomoci je podmíněna tím, jak by se přiměřenost jevila osobě v postavení ohrožené strany. • svépomoci sledující zajištění subjektivního práva (např. při zadržení zloděje)

  14. Osoby – hlava II • Fyzické x právnické • Nová terminologie: • Právní osobnost • Svéprávnost • Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát • Osnova též reaguje na nešvar, jímž se v novodobé legislativě s nebývalou četností přičítají práva, zejména však povinnosti entitám postrádajícím právní subjektivitu (nejčastěji orgánům či organizačním složkám právnických osob). § 17

  15. Osoby blízké § 22 • Definuje kdo je osobou blízkou, vychází ze stávající úpravy • Stanoví vyvratitelnou domněnku osoby blízké pro osoby spolu trvale žijící • Odst. druhý reaguje na stávající neuspokojivou judikaturu • podle něj se posuzuje stejně jako poměr osob blízkých i poměr k právnické osobě, je-li právnická osoba jinou osobou podstatně ovlivňována; to však může platit jen s důsledky omezenými na ochranu majetkových práv třetích osob.

  16. Ustanovení o člověku • Přesněji řešeny otázky vzniku a zániku právní osobnosti • Zejména pak důkaz smrti • Upravena i problematika změny pohlaví, vyvratitelná domněnka okamžiku změny

  17. Zletilost x svéprávnost • Osnova rozlišuje mezi zletilostí a svéprávností • Zletilost vázána čistě na věk • Svéprávnost nikoliv, nově více možností jak dosáhnout plné svéprávnosti

  18. Nabytí svéprávnosti • Dosažením zletilosti • Uzavřením manželství • Přiznáním svéprávnosti (prominutí let) - soud vyhoví: • Návrh nezletilého • Osvědčena schopnost sám se živit • Souhlas zákonného zástupce - v ostatních případech rozhodne soud

  19. Podpůrná opatření • Předběžné prohlášení • Nápomoc při rozhodování • Zastoupení členem domácnosti • Omezení svéprávnosti • Primární je omezit zásah státní moci do rozhodování člověka o obstarání svých záležitostí • Vycházeje z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením

  20. Předběžné prohlášení § 38 až § 44 • Možnost upravit předem, jak mají být mé záležitosti spravovány a kým (tím je opatrovník vázán) • Forma primárně veřejná listina, případně soukromá s datem a dvěma svědky (identifikovatelnými) • Soud následně nepřezkoumává povolání za opatrovníka, jen přezkoumá způsobilost spravovat s náležitou pečlivostí zájmy jiné osoby, konflikt zájmů • Neplatné předběžné prohlášení, není bez právního významu, soud k němu přihlédne

  21. Nápomoc při rozhodování § 45 až § 48 • Dává možnost osobě s duševní poruchou sjednat si pro své rozhodování podpůrce i více • Smlouva písemná nebo ústní před soudem • Smlouvu o nápomoci schvaluje soud • Podpůrce nejedná za podporovaného, ale spolu s ním

  22. Nápomoc při rozhodování § 45 až § 48 • Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného, ani se na jeho úkor bezdůvodně obohatit • Může namítat neplatnost právního jednání podporovaného • Na návrh podpůrce nebo podporovaného soud podpůrce odvolá, případně i bez návrhu, pokud podpůrce porušuje závažně své povinnosti

  23. Zastoupení členem domácnosti § 49 až § 54 • Ten, kdo nemá jiného zástupce, může jej zastoupit člen domácnosti • Je třeba schválení soudu, který má zjistit názor zastoupeného • Zástupce není oprávněn dát souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity s trvalými následky (stříhání, holení, darování krve ano) • Omezení v nakládání s prostředky na účtu zastoupeného do měsíční výše životního minima

  24. Omezení svéprávnosti § 55 až § 65 • Nebude možné zbavit svéprávnosti • Omezení na určitou záležitost nebo na dobu určitou max. na 3 roky • Lze zahájit řízení o prodloužení, právní účinky původního trvají po dobu řízení max. 1 rok

  25. Omezení svéprávnosti § 55 až § 65 • Při jmenování opatrovníka soud přihlédne k přání opatrovance a jeho rodiny, nesmí tam být nedůvěra • Vždy musí zůstat zachována způsobilost jednat v běžných záležitostech denního života • Jednal-li bez opatrovníka, je jednání neplatné, jen v případě, že je mu na újmu

  26. Nezvěstnost § 66 až § 70 • Považuje se za vhodné upravit institut nezvěstnosti, který v dnešním právu chybí • Nově „předstupeň“ pro prohlášení za mrtvého • Reaguje se ale i na potřeby běžného života, kdy je jasné, že dotyčný není mrtvý.

  27. Domněnka smrti § 71 až §76 • Prohlášení za mrtvého na návrh • Soud určí den, který se pokládá za den jeho smrti • Manželství (partnerství) zaniká ke dni, který je pokládán za den smrti. Manželství ani partnerství se již neobnovuje

  28. Prohlášení nezvěstného za mrtvého • Plyne-li z okolností, že jsou vážné pochybnosti, zda je nezvěstný ještě živ (nezvěstnost sama o sobě nestačí), lze jej prohlásit za mrtvého. • Pro ten účel se stanoví s ohledem na různé okolnosti lhůty v trvání tří, pěti a sedmi let v závislosti na charakteru rozhodné události.

  29. Prohlášení nezvěstného za mrtvého • Člověka prohlášeného za nezvěstného lze prohlásit za mrtvého nejdříve 5 let, počítaných od konce roku, ve kterém byl prohlášen za nezvěstného • Člověka, který je nezvěstný, ale nebyl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého po 7 letech od konce roku v němž byl naposledy viděn

  30. Prohlášení nezvěstného za mrtvého • Zvláštní ochrana nezvěstných nezletilých • Nelze je prohlásit za mrtvé dříve než uplynutím 25 roku od jejich narození • Stal-li se člověk nezvěstný po události, při níž byl ohrožen život většího počtu osob, může být prohlášen za mrtvého uplynutím 3 let od konce roku, ve kterém se událost stala

  31. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Tři pravidla spojená s integritou člověka • Zásah do integrity člověka zásadně s jeho souhlasem • Lidské tělo nesmí být zdrojem majetkového prospěchu • I po smrti je tělo pod právní ochranou • Lidské tělo není věc • Zakazuje se naložit s pozůstatky nedůstojně • Pravidlo pro vydání ostatků zemřelého

  32. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Zásah do integrity je chápán šířeji než jen jako profesionální lékařská péče (tetování, léčitel atd.) • Poučení o povaze zásahu a možných následcích • Písemné poučení v případě zásahu podle § 96 • Poučení a souhlas není třeba ve stavu nouze podle § 99

  33. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Držení člověka v zařízení jen s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon něco jiného • Omezení svéprávnosti není samo o sobě zákonným důvodem • Věc zvláštní obliby nesmí být odňata ani v tomto případě § 459

  34. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Právo na informaci co se stalo s oddělenou částí těla • Oddělená část nesmí být použita nedůstojným způsobem, to platí i o tom, co má původ v lidském těle • Bezbolestně oddělitelná, obnovitelná část lidského těla může být přenechána jinému a hledí se na ní, jako na věc movitou

  35. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Nakládání s tělem po smrti, vychází z vůle člověka • Právo rozhodnout o svém pohřbu • Nevyvratitelná domněnka nesouhlasu s pitvou a nakládáním s tělem § 115

  36. Právní skutečnosti

  37. Domněnky a fikce • Osnova sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí a v tom směru volí jednotnou dikci shodnou s klasickou českou právní terminologií. • Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku. • Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka. • Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

  38. Právní jednání • Terminologie OZ: právní úkon (§ 34) „Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“ • § 545 NOZ: (není definice) „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“ • Úprava zdánlivého právního jednání, k takovému to se nepřihlíží

  39. Právní jednání • V zásadě bezformálnost • Nově pojata možnost změny právního jednání - Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. (§ 564)

  40. Právní jednání • Soukromá listina • Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. • Veřejná listina • Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. • Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

  41. Právní jednání • Jednání vůči nepřítomnému • Vychází se z dnešních pravidel kontraktačního procesu konkrétně § 45 stávajícího OZ • Stanovena domněnka doby dojití • Zásilka došla 3 pracovní den po odeslání • Je-li posíláno do jiného státu pak 15 pracovní den po odeslání

  42. Neplatnost právního jednání • Zdánlivost x neplatnost • Snaha primárně držet právní jednání v platnosti • Ten kdo neplatnost způsobí, nemůže se jí dovolávat ani uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu

  43. Následky neplatnosti • Zachováno dělení na neplatnost relativní a absolutní • Preference neplatnosti relativní • I jednání pod fyzickým či psychickým donucením bude relativně neplatné • Absolutní § 588 Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

  44. Promlčení § 609 a násl. • Lépe zvolená konstrukce – dnes se primárně řeší jak se má zachovat veřejná moc (soud jej k námitce nepřizná) • Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. • Bylo-li plněno po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže dlužník požadovat zpět to, co plnil • K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

  45. Promlčení § 609 a násl. • Zákon jasně rozlišuje mezi lhůtou a dobou • Lhůta – čas vymezení osobě, aby si projevem vůle zachovala vlastní právo • Doba – ostatní případy • V tomto kontextu je třeba vnímat i pravidlo stanovené § 607

  46. Promlčení • Také NOZ stanoví, která práva se promlčují a případné výjimky • Promlčuje se právo na odčinění újmy na životě, zdraví, cti atd. nikoliv samotné právo na život, zdraví, čest atd. • Promlčují se opětující se plnění z výživného • Promlčení pohledávky nebrání zástavnímu věřiteli v uspokojení ze zástavy. Promlčuje se však i zástavní právo • Nepromlčuje se právo vlastnické

  47. Počátek běhu promlčecí lhůty § 619 • Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. • Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. • Další ustanovení, které stanoví počátek běhu promlčecí lhůty v konkrétních případech

  48. Délka promlčecí lhůty § 629 • Obecná promlčecí lhůta je 3 roky, nikoliv však stanovena čistě subjektivně • Nejdéle s majetkové právo promlčí v 10 letech, kdy dospělo • Možnost sjednat i lhůty kratší či delší. Nejméně rok nejdéle 15 let. • Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

  49. Některá zvláštní ustanovení o délce promlčecí lhůty • Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. § 639 • Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. § 643

  50. Věc v právním smyslu • Změna v koncepci pojetí věci • Dochází k definici věci. Nelze přijmout argument, na jehož základě platný občanský zákoník již v roce 1964 definici věci v právním smyslu odmítl, totiž že věc je přírodní fakt, a že ji tedy právo nemůže definovat. • Stávající stav nefunkční došlo k prolomení dogmatu o vlastnictví jen věcí hmotných např. zákon o ochranných známkách, zákon o průmyslových vzorech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, obchodní zákoník a další • Zjednodušení úpravy

More Related