Přehled základních koncepčních změn, které přináší NOZ

1. Přehled základních koncepčních změn, které přináší NOZ Praha 12.6. 2013 JUDr. Václav Bednář, Ph.D. v.bednar@akcervenec.eu

2. Základní změny v koncepci • Občanský zákoník jako základní kodex soukromého práva • Jednotná úprava závazkového práva • Změna paradigmat vnímání některých soukromoprávních institutů

3. Základní změny v koncepci • Vztah k dalším soukromoprávním předpisům • Rozsah úpravy • Ruší se 238 zákonných či podzákonných předpisů nebo jejich částí

4. Terminologie a jazyk NOZ • V soukromém právu mají být soukromoprávní pojmy, nikoliv procesní • osoba x účastník • relativní neúčinnost x odporovatelnost • Zákoník se snaží být terminologicky jednotný • smlouva x závazek x dluh • smlouva – právní skutečnost z níž závazek vzniká • závazek – obligace, závazkověprávní vztah • dluh – povinnost k plnění vzniklá ze závazku

5. Struktura občanského zákoníku • Obecná část • Rodinné právo • Ne zapisované partnerství • Absolutní majetková práva • Včetně práva dědického • Relativní majetková práva • Závazky • Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem • Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

6. Soukromé právo • Nezávislost práva soukromého na právu veřejném § 1 odst. 1 • Zakotvení dispozitivnosti a kogentnosti • Demonstrativní výčet kogentnosti § 1 odst. 2: • Rozpor s dobrými mravy • Úprava statusu osob (včetně ochrany osobnosti) • Rozpor s veřejným pořádkem + • Zákon odchýlení se od úpravy zakazuje

7. Výklad ustanovení soukromého práva § 2 • právo není samoúčelné a připíná se k určité hodnotové soustavě, vyjádřené ve shodě s naším ústavním pořádkem právě a především zásadami práva přirozeného • přirozená práva člověka představují limit pro zákon, a nikoli naopak • navržené ustanovení zdůrazňuje, že zákon nelze vykládat jen z jeho slov, ale je nutno přihlížet především k jeho smyslu

8. Základní zásady soukromého práva § 3 • Právo na důstojnost, svobodu a vlastní štěstí • Štěstí, co je štěstí? • Demonstrativní výčet základních zásad některé další zvlášť zmiňuje jinde (např. zákaz šikany, ochranu dobré víry atd.)

9. Legitimní očekávání § 4 a 5 • Není však možné pod rouškou ochrany jednotlivce podlamovat nezbytnou ochranu třetích osob • Rozum průměrného člověka i dnes u spotřebitele • V případě osoby, která se hlásí k určité skupině je pak třeba předpokládat zvýšené znalosti

10. Legitimní očekávání § 6,7 a 8 • Příkaz jednat poctivě rozdíl oproti stávajícím § 3 • Zákaz těžit z vlastní nepoctivosti • Vyvratitelná domněnka poctivého a dobrověrného jednání • Nezakazuje výkon práva, jímž se právo zneužívá, neboť zneužití není výkonem práva, nýbrž jde o protiprávní (nedovolený) čin, a proto mu nelze přiznat ochranu. • Zjevné - prokazatelné

11. Použití analogie § 10 • Stanovuje pravidla pro posouzení případu na který nedopadá výslovné ustanovení • Vedle analogie i princip spravedlnosti a zásad soukromého práva

12. Ochrana soukromých práv § 12 a 13 • Zakotvení ochrany orgánem veřejné moci • Ačkoliv náš právní řád nestojí na precedentech, je třeba pro právní jistotu založit důvodné očekávání rozsudku.

13. Svépomoc § 14 • Mění se koncept stávající úpravy • Stávající § 6 „ …přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit“ posuzováno objektivně • NOZ dovolenost způsobu svépomoci je podmíněna tím, jak by se přiměřenost jevila osobě v postavení ohrožené strany. • svépomoci sledující zajištění subjektivního práva (např. při zadržení zloděje)

14. Osoby – hlava II • Fyzické x právnické • Nová terminologie: • Právní osobnost • Svéprávnost • Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát • Osnova též reaguje na nešvar, jímž se v novodobé legislativě s nebývalou četností přičítají práva, zejména však povinnosti entitám postrádajícím právní subjektivitu (nejčastěji orgánům či organizačním složkám právnických osob). § 17

15. Osoby blízké § 22 • Definuje kdo je osobou blízkou, vychází ze stávající úpravy • Stanoví vyvratitelnou domněnku osoby blízké pro osoby spolu trvale žijící • Odst. druhý reaguje na stávající neuspokojivou judikaturu • podle něj se posuzuje stejně jako poměr osob blízkých i poměr k právnické osobě, je-li právnická osoba jinou osobou podstatně ovlivňována; to však může platit jen s důsledky omezenými na ochranu majetkových práv třetích osob.

16. Ustanovení o člověku • Přesněji řešeny otázky vzniku a zániku právní osobnosti • Zejména pak důkaz smrti • Upravena i problematika změny pohlaví, vyvratitelná domněnka okamžiku změny

17. Zletilost x svéprávnost • Osnova rozlišuje mezi zletilostí a svéprávností • Zletilost vázána čistě na věk • Svéprávnost nikoliv, nově více možností jak dosáhnout plné svéprávnosti

18. Nabytí svéprávnosti • Dosažením zletilosti • Uzavřením manželství • Přiznáním svéprávnosti (prominutí let) - soud vyhoví: • Návrh nezletilého • Osvědčena schopnost sám se živit • Souhlas zákonného zástupce - v ostatních případech rozhodne soud

19. Podpůrná opatření • Předběžné prohlášení • Nápomoc při rozhodování • Zastoupení členem domácnosti • Omezení svéprávnosti • Primární je omezit zásah státní moci do rozhodování člověka o obstarání svých záležitostí • Vycházeje z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením

20. Předběžné prohlášení § 38 až § 44 • Možnost upravit předem, jak mají být mé záležitosti spravovány a kým (tím je opatrovník vázán) • Forma primárně veřejná listina, případně soukromá s datem a dvěma svědky (identifikovatelnými) • Soud následně nepřezkoumává povolání za opatrovníka, jen přezkoumá způsobilost spravovat s náležitou pečlivostí zájmy jiné osoby, konflikt zájmů • Neplatné předběžné prohlášení, není bez právního významu, soud k němu přihlédne

21. Nápomoc při rozhodování § 45 až § 48 • Dává možnost osobě s duševní poruchou sjednat si pro své rozhodování podpůrce i více • Smlouva písemná nebo ústní před soudem • Smlouvu o nápomoci schvaluje soud • Podpůrce nejedná za podporovaného, ale spolu s ním

22. Nápomoc při rozhodování § 45 až § 48 • Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného, ani se na jeho úkor bezdůvodně obohatit • Může namítat neplatnost právního jednání podporovaného • Na návrh podpůrce nebo podporovaného soud podpůrce odvolá, případně i bez návrhu, pokud podpůrce porušuje závažně své povinnosti

23. Zastoupení členem domácnosti § 49 až § 54 • Ten, kdo nemá jiného zástupce, může jej zastoupit člen domácnosti • Je třeba schválení soudu, který má zjistit názor zastoupeného • Zástupce není oprávněn dát souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity s trvalými následky (stříhání, holení, darování krve ano) • Omezení v nakládání s prostředky na účtu zastoupeného do měsíční výše životního minima

24. Omezení svéprávnosti § 55 až § 65 • Nebude možné zbavit svéprávnosti • Omezení na určitou záležitost nebo na dobu určitou max. na 3 roky • Lze zahájit řízení o prodloužení, právní účinky původního trvají po dobu řízení max. 1 rok

25. Omezení svéprávnosti § 55 až § 65 • Při jmenování opatrovníka soud přihlédne k přání opatrovance a jeho rodiny, nesmí tam být nedůvěra • Vždy musí zůstat zachována způsobilost jednat v běžných záležitostech denního života • Jednal-li bez opatrovníka, je jednání neplatné, jen v případě, že je mu na újmu

26. Nezvěstnost § 66 až § 70 • Považuje se za vhodné upravit institut nezvěstnosti, který v dnešním právu chybí • Nově „předstupeň“ pro prohlášení za mrtvého • Reaguje se ale i na potřeby běžného života, kdy je jasné, že dotyčný není mrtvý.

27. Domněnka smrti § 71 až §76 • Prohlášení za mrtvého na návrh • Soud určí den, který se pokládá za den jeho smrti • Manželství (partnerství) zaniká ke dni, který je pokládán za den smrti. Manželství ani partnerství se již neobnovuje

28. Prohlášení nezvěstného za mrtvého • Plyne-li z okolností, že jsou vážné pochybnosti, zda je nezvěstný ještě živ (nezvěstnost sama o sobě nestačí), lze jej prohlásit za mrtvého. • Pro ten účel se stanoví s ohledem na různé okolnosti lhůty v trvání tří, pěti a sedmi let v závislosti na charakteru rozhodné události.

29. Prohlášení nezvěstného za mrtvého • Člověka prohlášeného za nezvěstného lze prohlásit za mrtvého nejdříve 5 let, počítaných od konce roku, ve kterém byl prohlášen za nezvěstného • Člověka, který je nezvěstný, ale nebyl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého po 7 letech od konce roku v němž byl naposledy viděn

30. Prohlášení nezvěstného za mrtvého • Zvláštní ochrana nezvěstných nezletilých • Nelze je prohlásit za mrtvé dříve než uplynutím 25 roku od jejich narození • Stal-li se člověk nezvěstný po události, při níž byl ohrožen život většího počtu osob, může být prohlášen za mrtvého uplynutím 3 let od konce roku, ve kterém se událost stala

31. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Tři pravidla spojená s integritou člověka • Zásah do integrity člověka zásadně s jeho souhlasem • Lidské tělo nesmí být zdrojem majetkového prospěchu • I po smrti je tělo pod právní ochranou • Lidské tělo není věc • Zakazuje se naložit s pozůstatky nedůstojně • Pravidlo pro vydání ostatků zemřelého

32. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Zásah do integrity je chápán šířeji než jen jako profesionální lékařská péče (tetování, léčitel atd.) • Poučení o povaze zásahu a možných následcích • Písemné poučení v případě zásahu podle § 96 • Poučení a souhlas není třeba ve stavu nouze podle § 99

33. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Držení člověka v zařízení jen s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon něco jiného • Omezení svéprávnosti není samo o sobě zákonným důvodem • Věc zvláštní obliby nesmí být odňata ani v tomto případě § 459

34. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Právo na informaci co se stalo s oddělenou částí těla • Oddělená část nesmí být použita nedůstojným způsobem, to platí i o tom, co má původ v lidském těle • Bezbolestně oddělitelná, obnovitelná část lidského těla může být přenechána jinému a hledí se na ní, jako na věc movitou

35. Tělesná a duševní integrita § 91 - 117 • Nakládání s tělem po smrti, vychází z vůle člověka • Právo rozhodnout o svém pohřbu • Nevyvratitelná domněnka nesouhlasu s pitvou a nakládáním s tělem § 115

36. Právní skutečnosti

37. Domněnky a fikce • Osnova sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí a v tom směru volí jednotnou dikci shodnou s klasickou českou právní terminologií. • Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku. • Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka. • Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

38. Právní jednání • Terminologie OZ: právní úkon (§ 34) „Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“ • § 545 NOZ: (není definice) „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“ • Úprava zdánlivého právního jednání, k takovému to se nepřihlíží

39. Právní jednání • V zásadě bezformálnost • Nově pojata možnost změny právního jednání - Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. (§ 564)

40. Právní jednání • Soukromá listina • Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. • Veřejná listina • Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. • Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

41. Právní jednání • Jednání vůči nepřítomnému • Vychází se z dnešních pravidel kontraktačního procesu konkrétně § 45 stávajícího OZ • Stanovena domněnka doby dojití • Zásilka došla 3 pracovní den po odeslání • Je-li posíláno do jiného státu pak 15 pracovní den po odeslání

42. Neplatnost právního jednání • Zdánlivost x neplatnost • Snaha primárně držet právní jednání v platnosti • Ten kdo neplatnost způsobí, nemůže se jí dovolávat ani uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu

43. Následky neplatnosti • Zachováno dělení na neplatnost relativní a absolutní • Preference neplatnosti relativní • I jednání pod fyzickým či psychickým donucením bude relativně neplatné • Absolutní § 588 Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

44. Promlčení § 609 a násl. • Lépe zvolená konstrukce – dnes se primárně řeší jak se má zachovat veřejná moc (soud jej k námitce nepřizná) • Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. • Bylo-li plněno po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže dlužník požadovat zpět to, co plnil • K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

45. Promlčení § 609 a násl. • Zákon jasně rozlišuje mezi lhůtou a dobou • Lhůta – čas vymezení osobě, aby si projevem vůle zachovala vlastní právo • Doba – ostatní případy • V tomto kontextu je třeba vnímat i pravidlo stanovené § 607

46. Promlčení • Také NOZ stanoví, která práva se promlčují a případné výjimky • Promlčuje se právo na odčinění újmy na životě, zdraví, cti atd. nikoliv samotné právo na život, zdraví, čest atd. • Promlčují se opětující se plnění z výživného • Promlčení pohledávky nebrání zástavnímu věřiteli v uspokojení ze zástavy. Promlčuje se však i zástavní právo • Nepromlčuje se právo vlastnické

47. Počátek běhu promlčecí lhůty § 619 • Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. • Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. • Další ustanovení, které stanoví počátek běhu promlčecí lhůty v konkrétních případech

48. Délka promlčecí lhůty § 629 • Obecná promlčecí lhůta je 3 roky, nikoliv však stanovena čistě subjektivně • Nejdéle s majetkové právo promlčí v 10 letech, kdy dospělo • Možnost sjednat i lhůty kratší či delší. Nejméně rok nejdéle 15 let. • Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

49. Některá zvláštní ustanovení o délce promlčecí lhůty • Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. § 639 • Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. § 643

50. Věc v právním smyslu • Změna v koncepci pojetí věci • Dochází k definici věci. Nelze přijmout argument, na jehož základě platný občanský zákoník již v roce 1964 definici věci v právním smyslu odmítl, totiž že věc je přírodní fakt, a že ji tedy právo nemůže definovat. • Stávající stav nefunkční došlo k prolomení dogmatu o vlastnictví jen věcí hmotných např. zákon o ochranných známkách, zákon o průmyslových vzorech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, obchodní zákoník a další • Zjednodušení úpravy