110 likes | 222 Views
Ekonomická socializace dětí. Jak se od prasátka dostat až k finanční nezávislosti?. Děti a peníze. zpočátku děti vnímají peníze pouze přes jejich fyzikální vlastnosti, vnímají je jako objekty, předměty nechápou pojetí, směnitelnosti dělitelnosti, ekonomickou fci peněz
E N D
Ekonomická socializace dětí Jak se od prasátka dostat až k finanční nezávislosti?
Děti a peníze • zpočátku děti vnímají peníze pouze přes jejich fyzikální vlastnosti, vnímají je jako objekty, předměty • nechápou pojetí, směnitelnosti dělitelnosti, ekonomickou fci peněz • přesto vidí nákupy svých rodičů, sledují ekonomické chování a také se na něm podílejí • ještě dříve, než je pochopí si osvojují jejich používání
Děti a peníze • N. Godfreyová (1995) provedla výzkum ekonomické socializace v rodinách: 70% dětí nebylo informováno o příjmech rodiny ALE: 90% rodičů si přeje, aby jejich děti financím lépe rozuměly • Davis a Taylor (1979): děti si musí osvojit témata: • Vydávání peněz: pojmy jako vzácnost, rozdíly cen apod. • Účtování: vytváření peněžních plánů • Půjčování: pojem a náklady půjček • Vydělávání peněz: přijímání rizika, pochopení konkurence
Kapesné • Nefunkční systémy: • Peníze přidělovány dle potřeby: neplánovitě, nepravidelně • Peníze za vykonanou práci • Platby spojené s odpovědností (např. výsledky ve škole) • Platba bez omezení – pravidelně, zcela bez odpovědnosti • Funkční systém: • Vysvětlit systém (cca ve věku 6 až 7 let) • Platit rozumné částky rostoucí s věkem • Předem dohodnout, co bude placeno • U mladších týdně, u starších měsíčně • Nespojovat kapesné s domácími pracemi • Pokud je kapesné vyčerpáno, neposkytovat další prostředky • Dítě smí přijímat vlastní spotřební rozhodnutí • Chyby nesmí být důvodem k redukci kapesného
Ekonomické chování u zvířat Jak obchodují sloni, opice či ryby?
Příklady ekonomického chování u zvířat: • Samice paviána platí drbáním (grooming) za možnost pochovat si mládě (Henzi& Barrett, 2002) • Ryby si nechávají menším druhem čistit svá ústa. K těm, které nabízejí kvalitnější servis, se častěji vracejí. (Bshary&Schäffer, 2002) • Za drbání mezi sebou šimpanzi sdílí jídlo (De Waal& Berger, 2000)
Reciprocita u primátů • Symmetry-based "We're buddies„ • Attitudinal"If you're nice, I'll be nice„ • Calculated"What have you done for me lately?"
Vyplácení mzdy za práci • De Waal& Berger (2000): • Aby opice získaly jídlo, musely spolupracovat • Pokud pracovala pouze jedna, pak mechanismus nefungoval a neměly nic • Opice, která měla přístup k jídlu, pak té druhé „platila“ za pomoc
Spolupráce slonů Josh Plotnik et al (2011): • Ojedinělý výzkum spolupráce 12 slonů v Thajsku • Pro získání kukuřice museli sloni spolupracovat, jinak nedostali nic • Sloni „táhli za jeden provaz“ • Pochopili výhodu spolupráce • Dokázali spolupracovat, i pokud jeden na druhého museli počkat.
Nefér obchod Brosnan& de Waal (2003): • Opice (kapucíni) dostávaly za oblázek plátek okurky • Pokud u sebe vzájemně viděly, že dostávají to samé, pak s výměnou nebyl žádný problém • Jakmile experimentátorka dala jedné opici grep místo okurky, druhá opice se vzbouřila a odmítala oblázek za okurku vyměnit • Některé opice po experimenátorce plátek okurky naštvaně házely.
Použitá literatura • Chen, M. K., Lakshminaryanan, V. & Santos, L. R. (2006). The evolution of our preferences: Evidence from capuchin monkey trading behavior. Journal of Political Economy,Vol. 114(3), 517-537. • Henzi, S. P. & Barrett, L. (2002). Infants as a Commodity in a Baboon Market. Animal Behaviour, Vol. 63(5), 915-921. • Brosnan, S. F. & de Waal, F. B. M. (2003). Monkeys Reject Unequal Pay. Nature, Vol. 425, 297-299. • De Waal, F. B. M. and Berger, M. L. (2000) Payment for Labour in Monkeys. Nature, Vol. 404, 563. • Plotnik, J.M., Lair, R., Suphachoksahakun, W. & de Waal, F. B. M. (2011). Elephants know when they need a helping trunk in a coopertive task. PNAS. DOI: 10.1073/pnas.1101765108. • Bshary, R. &Schäffer, O. (2002). Choosy Reef Fish Select Cleaner Fish That Provide High-Ouality Service. Animal Behaviour, Vol. 63(3), 557-564.