Funkce mezinárodních organizací Mezinárodní nevládní organizace

1. Funkce mezinárodních organizacíMezinárodní nevládní organizace Mezinárodní organizace

2. Jaké plní mezinárodní organizace role v mezinárodním systému?

3. Funkce • Artikulace a agregace zájmů • Vytváření norem • Operační aktivity • Socializace • Sběr a distribuce informací • Preventivní diplomacie

4. Artikulace a agregace zájmů • MO je nástrojem agregace a artikulace zájmů • MO reprezentuje určité zájmy • MO jsou místem, kde se agregují a artikulují zájmy • Zájmy artikulují a agregují státy a vytvářejí na půdě velkých IGO formalizované koalice. • Např. Skupina 77 • MO jsou samy aktéry, kteří artikulují a agregují zájmy • Je to MO, která artikuluje a agreguje zájmy

5. Vytváření norem • MO vytvářejí normy, aplikují je a posuzují jejich dodržování. • Určují hodnoty, které by měly panovat v MS • Př. Charta OSN • dodržování lidských práv, rovnost žen a mužů, mír, dodržování smluvních závazků, podpora sociálního pokroku a zlepšování životní úrovně, svoboda

6. Vytváření norem • Normy a hodnoty mohou mít regulační charakter = co je povoleno a co je zakázáno • Př. Charta OSN, kapitola 1 (cíle a zásady) → zákaz použití a hrozby silou • Smlouva o nešíření jaderných zbraní – jaderné odzbrojení států, co vlastní jaderné zbraně, zákaz výroby či jiného získání jaderných zbraní v těch státech, co nevlastní jaderné zbraně. • Montrealský protokol – závazek států chránit ozónovou vrstvu, redukce a postupný úplný zákaz používání freonů.

7. Vytváření norem • Normy a hodnoty redistributivní • Snaží se změnit hodnoty a chování aktérů s cílem změnit rozdělení zboží a služeb → zvýhodňují některé aktéry a druzí nesou dodatečné náklady • Např. Světová banka, Rozvojový program OSN → zabezpečují transfer zdrojů z vyspělých do rozvojových států

8. Vytváření norem • Normy, které se vytváří na půdě MO, mohou být právně závazné nebo ne • OSN → rezoluce VS OSN nejsou právně závazné x rezoluce RB OSN jsou právně závazné • Konvence, dohody, smlouvy uzavřené v rámci OSN nebo specializované agentury také mohou být právně závazné, ale obvykle po ratifikaci účastnických států.

9. Operační aktivity • Implementace programů dohodnutých na půdě MO • První operační aktivitou je specifikace pravidel realizace daných programů • Obvykle národní autority určují podmínky, prostředky a nástroje, kterými bude dosaženo naplnění cílů stanovených v programu MO • Mohou to být samy MO • Světová banka detailně specifikuje náležitosti a podmínky přijetí projektů

10. Operační aktivity • Druhou operační aktivitou je implementace programu • Obvykle závisí na národních autoritách, jak program implementují. • Na úrovni MO se tak děje tehdy, pokud mají MO dostatek finančních a lidských zdrojů, aby mohly program implementovat. • Př. OSN a jeho agentury → poskytování humanitární pomoci, poskytování technické asistence rozvojovým zemím, peacekeepingové mise, přímá správa některých oblastí pod OSN

11. Operační aktivity • Třetí aktivitou je monitoring naplnění programu • Bez monitoringu by programy neměly smysl • Rozdíl v míře pravomocí ohledně monitorování plnění • Př. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE): • Kontroluje, zda státy dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní • Může vyžadovat zprávy o jaderných programech s civilním účelem po členských zemích • Má právo inspekce.

12. Operační aktivity • Soudní rozhodování • Obvykle jsou kompetence soudních těles limitované • Př. MSD • Strany sporu musí nejprve přijmout jurisdikci MSD a teprve poté může být rozhodnutí závazné. • Větší roli hraje RB → posuzování, zda stát neporušil zákaz užití síly

13. Operační aktivity • Sankce MO jsou rozhodnutím členských států proti členovi, který nedodržuje mezinárodní závazky • Různé formy: • Často může být daný člen pouze odsouzen na půdě MO → morální tlak ze strany ostatních členů nebo domácích zájmových skupin, poškození mezinárodní reputace státu

14. Operační aktivity • Mnohé MO umožňují vyloučení člena, pokud soustavně porušuje závazky • Vyloučení se ale příliš nepoužívá, protože znamená ztrátu vlivu nad daným státem • Omezení práv členského státu, která vyplývají z jeho členství • OSN – VS může na základě doporučení RB zbavit členského státu práva hlasovat.

15. Operační aktivity • Sankce nevojenského charakteru • OSN - RB vůči státům-agresorům • Sankce nemusí vést k nápravě a často nevedou • Sankce vojenského charakteru • Závisí na členských zemí, zda poskytnou své jednotky a svěří je velení MO (např. OSN)

16. Socializace • Funguje na dvou úrovních v mezinárodním prostředí • Agenti socializace fungují v mnoha státech světa a přímo se dotýkají života jednotlivců • Nadnárodní korporace → fast-foody, Microsoft • Nevládní organizace – př. skaut

17. Socializace • Na půdě MO mezi zástupci států • V rámci MO členské státy přijímají určité hodnoty → vliv na chování a jednání států, které se chovají způsobem akceptovatelným pro mezinárodní komunitu • Př. OSN → ustavit společný systém hodnot je obtížné → státy se nechtějí příliš pouštět do odsuzování jednání jiných států nebo je vyloučit z OSN • Př. UNESCO → výrazný vliv na formování národních vzdělávacích, vědeckých a kulturních institucí a přijetí vnitrostátních norem v daných politikách → poskytování národní podpory vědě

18. Sběr a distribuce informací • MO shromažďují informace a distribuují je svým členům, jsou místem pro výměnu informací • Informace buď jí dávají členové, nebo je získává sama (experti, NGOs) • MO informace publikují obvykle v ročenkách → i pro širokou veřejnost • Např. MO hrají nezastupitelnou roli při získávání informací o světovém šíření zbraní, ekonomickém růstu ve světě, mírách nezaměstnanosti, dětské úmrtnosti, porušování lidských práv, poškození životního prostředí

19. Sběr a distribuce informací • Informace mají vliv na rozhodování v rámci MO, ale i na rozhodování státních a nestátních aktérů. • Mají vliv na vytváření pozic. • Mohou změnit vnímání problému. • Např. vliv projektu PISA OECD, který monitoruje vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků → vliv na členské státy a reformy ve vzdělávání

20. Sběr a distribuce informací • MO často zakládají vlastní výzkumné instituty, vytváří výzkumné projekty nebo žádají výzkum od vědeckých institucí • Vliv epistemických společenství • Životní prostředí → shromáždění informací o stavu ozónové vrstvy a shoda mezi odborníky o opatřeních k řešení tohoto problému. • Závislost států na expertech vedla k tomu, že přijaly ochranu ozónové vrstvy za svou.

21. Sběr a distribuce informací • MO slouží i jako místo výměny informací → vzájemné poznávání, hodnoty, kultura, pozice. • Roste vliv NGO • Např. Rada OSN pro lidská práva je závislá na zprávách NGO (Amnesty International nebo Human Rights Watch).

22. Preventivní diplomacie • Začala se rozvíjet na půdě OSN zejména po skončení Studené války • Agenda pro mír (1992) • Cílem je zabránit vzniku ozbrojeného konfliktu • Součástí mohou být mediace, mírové konference, vyslání zvláštních vyslanců • Významnou roli hraje systém včasného varování → OSN monitoruje politickou situaci ve všech zemích světa a snaží se tímto rozpoznat hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti

23. Preventivní diplomacie • Významně se na ni podílejí regionální organizace – OBSE, OAS, AU • nevládní organizace → včasné varování, důležitá role po konfliktu (rekonstrukce oblastí, budování občanské společnosti)

24. Mezinárodní nevládní organizace (INGO) • Definice OSN: jedná se o mezinárodní organizace, které nejsou založeny na základě mezivládní smlouvy. Jsou to dobrovolné asociace. • Nicméně tato definice zahrnuje značné množství aktérů. • Negativní vymezení: • NGO nemůže být zisková, • prosazovat používání násilí, • nemůže se jednat o školy nebo univerzity, • politickou stranu

25. Mezinárodní nevládní organizace (INGO) • Další definiční znaky: • Nevládní organizace jsou apolitické – nevymezují se ideologicky. Např. Greenpeace v době Studené války odmítal dělení světa vzhledem k problémům přesahujícím dělení Východ-Západ • Zaměřují se na úzce vymezený cíl. Cíle jsou obecně prospěšné. • Činnost INGO není územně omezena • Organizace jako federace národních nevládních organizací • Organizace centrální s národními pobočkami

26. Mezinárodní nevládní organizace (INGO) • Rozdělení: např. geografické na INGO Severu a Jihu. • INGO Severu mají zázemí v rozvinutých zemích a Jihu v rozvojových zemích • Sever → např. Oxfam International, Amnesty International, Human Rights Watch • Jih → př. Banka Gramín

27. Mezinárodní nevládní organizace (INGO) • Financování: • Soukromé zdroje: členské příspěvky, dary, zisky z investic • Veřejné zdroje: na základě dohod nebo grantů • Tlak na IGO a státy buď: • Přímý → kontaktování daných osob, forma školení • Nepřímý → skrze mezinárodní kampaně, soudy

28. Mezinárodní nevládní organizace (INGO) • Funkce v MS • Sběr a distribuce informací • Důležité je jejich sepětí s lokální úrovní – důkladná znalost problémů a možných řešení • Expertní analýzy, publikace studií, vytváření metodik • Implementace politik států nebo IGO • Plní úkoly na konkrétním místě → např. distribuují humanitární pomoc, kterou posílají státy. • Podporují mezinárodní soukromé interakce • Nadace, které poskytují granty, pořádají světové konference • Pro některé odborníky je jejich role nezastupitelná při budování světové občanské společnosti

29. Transvládní organizace • Uskupení státních aktérů, kteří nejsou kontrolováni vládou. • Fungují na bázi formálních dohod a jasně stanovených pravidel • Meziparlamentní unie (1899) • Evropský výbor guvernérů národních centrálních bank

30. Transvládní organizace • Transvládní vztahy • Nadnárodní byrokratická politika • Transvládní koalice • Síť vládních úředníků, která vykonává agendu z části nezávisle na rozhodnutí národní vlád (aktéři se ne vždy chovají jako zástupci svých vlád). • Vznikají na bázi pravidelné komunikace a fungují na základě formálních a neformálních dohod. • Např. transatlantické vládnutí (kontakty mezi úředníky vládních útvarů – životní prostředí, hospodářství, atd.)

31. Nadnárodní korporace • Soukromé organizace orientované na zisk, které provozují obchodní aktivity a mají pobočky ve dvou a více zemích. • Nejsou všemi odborníky považovány za MO. • Proti: ziskový charakter a vazba na konkrétní stát, kde mají sídlo. • Pro: na základě těchto argumentů by ani INGO nemohly být považovány za MO

32. Nadnárodní korporace • Nadnárodní korporace disponují obrovskými zdroji a mohou výrazně ovlivnit ekonomiku států. • Od obchodních společností se liší tím, že vlastnictví, řízení a obchodní aktivity MNC přesahují hranice několika států. • Jejich cílem je produkovat zboží a služby na světových trzích za co nejnižší cenu a maximalizovat svůj profit

33. Nadnárodní korporace • Za nejstarší nadnárodní korporace se považují východoindické společnosti: • Britská Východoindická společnost měla sídlo v Londýně s pobočkami a obchodními aktivitami v Nizozemsku, Americe, v Číně, jihovýchodní Asii a Indii • Jedna z prvních akciových společností na světě

34. Nadnárodní korporace • V současnosti existuje několik desítek tisíc nadnárodních korporací, dělí se do 4 kategorií: • Zemědělství a těžební průmysl • Finanční služby • Průmyslové společnosti • Služby