1 / 34

Standardní model elementárních částic a jejich interakcí

Standardní model elementárních částic a jejich interakcí. aneb. Cihly a malta, ze kterých je postaven náš svět. CERN. V našem vesmíru pozorujeme útvary a struktury v nesmírně širokém rozmezí velikostí, od miliard světelných let po triliontiny milimetru. Hmota se skládá z atomů

mele
Download Presentation

Standardní model elementárních částic a jejich interakcí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Standardní model elementárních částic a jejich interakcí aneb Cihly a malta, ze kterých je postaven náš svět CERN

  2. V našem vesmíru pozorujeme útvary a struktury v nesmírně širokém rozmezí velikostí, od miliard světelných let po triliontiny milimetru.

  3. Hmota se skládá z atomů • Každý atom tvoří atomové jádro a obal z elektronů • Jádro je složeno z protonů a neutronů

  4. Kdyby byl atom veliký jako fotbalové hřiště, bylo by jádro veliké zhruba jako fotbalový míč (a proton ještě desetkrát menší)

  5. Hmota se skládá z atomů • Každý atom tvoří atomové jádro a obal z elektronů • Jádro je složeno z protonů a neutronů Je to vše ?

  6. Lákavá představa (která se ve 30. letech 20. stol. mohla zdát velmi blízko skutečnosti): • z několika základních druhů částic (elektron, proton, neutron a nemnoho dalších) by se dal poskládat celý svět • jádra všech chemických prvků • chemické vlastnosti (tj. elektronový obal) • jaderné vlastnosti a radioaktivita …. k tomu by bylo třeba umět popsat i síly mezi částicemi - ale i to vypadalo nadějně

  7. Základní síly: • gravitace • elektromagnetická síla V atomové fyzice odpovídá za vlastnosti elektronového obalu, určuje chemické vlastnosti Drží pohromadě protony a neutrony v jádru, překonává elektrické odpuzování stejně nabitých protonů • silná jaderná síla • slabá jaderná síla Může za radioaktivitu beta, kromě jiného za beta rozpad neutronu neutronproton+elektron+neutrino

  8. Již ve 30. letech se však tento úhledný obraz světa začal hroutit. Způsobily to objevy nových částic, jež nezapadaly do výše naznačeného schématu (byly pozorovány při srážkových experimentech - s částicemi kosmického zářenía spostupem času i na urychlovačích.

  9. Postupně byl objeven těžší „sourozenec“ elektronu mion, několik těžších partnerů protonu a neutronu (hyperony), a také řada částic nového typu zvaných mezony. Jednoduchý obraz světa přestával být jednoduchý. Bylo těžko představitelné, že základních „cihel“ světa je několik desítek druhů a stále přibývají. JE SVĚT TAKTO SLOŽITÝ?

  10. Odpověď (a současný pohled na svět subjaderných částic): NĚKTERÉ ČÁSTICE (JAKO PROTON ČI NEUTRON) NEJSOU „FUNDAMENTÁLNÍ“ Existuje něco ještě „základnějšího“, a sice KVARKY

  11. Základní částice hmoty jsou • leptony • kvarky Částice, na něž působí silná síla, se skládají z několika málo typů kvarků. Nazývají se HADRONY

  12. Fundamentální částice hmoty • 3 rodiny/generace • každou generaci tvoří dvojice kvarků a dvojice leptonů • kvarky se nevyskytují jako volné částice, skládají se z nich hadrony

  13. Fundamentální částice hmoty • leptony „necítí“ silnou sílu • neutrina mají velmi malou hmotnost a 0 elektrický náboj • kvarky mají el. náboje -1/3 nebo 2/3 náboje protonu Všechny fundamentální částice hmoty jsou fermiony se spinem 1/2

  14. Fundamentální částice hmoty • všechnu „běžnou“ hmotu okolo nás tvoří částice z první generace • ke každé částici hmoty existuje antičástice První generace

  15. Základní „cihly“ hmoty jsou leptony a kvarky. Jak na sebe vzájemně působí? Co drží kvarky pohromadě?

  16. Na částice působí síly Ve světě částic se síly popisují jako vzájemné působení částic hmoty s jinými částicemi interakce Vedle základních částic hmoty existují částice-nosiče síly

  17. Základní síly: • gravitace • elektromagnetická síla nosič: foton náboj: elektromagnetický působí na všechny částice kromě neutrin kvantová elektrodynamika nosič: gluony náboj: barevný působí na kvarky kvantová chromodynamika • silná jaderná síla • slabá jaderná síla nosiče: částice W a Z náboj: slabý působí na všechny částice elektroslabá teorie

  18. Silná jaderná síla v původním smyslu, tj. síla mezi protony a neutrony v jádru, se z tohoto pohledu jeví jako zbytková síla Analogie: elektromagnetická síla mezi elektrony a jádrem vs. molekulární síly (i když u silných interakcí je situace složitější)

  19. Teoretický obraz s • leptony a kvarky, fermiony se spinem 1/2, jako základními částicemi hmoty a • silami zprostředkovanými nosiči - bosony se spinem1, jež jsou popsány • elektroslabou teorií (fotony, částice W a Z) - elektromagnetické a slabé interakce • kvantovou chromodynamikou (gluony) - silné interakce mezi kvarky • dostal jméno STANDARDNÍ MODEL

  20. Jednoduchý proces: interakce elektronu s elektronem vyměňují si foton

  21. Rozpady částic rozpad mionu beta rozpad neutronu

  22. Anihilace

  23. Vytváření nových částic ? Kvarky nepozorujeme jako volné!

  24. Standardní model popisuje silné interakce mezi kvarky, v experimentech pozorujeme hadrony. Kvarky nemohou existovat jako samostatné částice. Vlastnosti kvantové chromo-dynamiky jsou takové, že kvarky tvoří pouze barevně neutrální („bílé“) kombinace - což jsou „běžné“ hadrony.

  25. q hadrony q hadronizace hadrony

  26. Fyzikové umějí pro podobné (i složitější) procesy či veličiny spočítat teoretické předpovědi pro měřitelné veličiny a srovnat je s experimentem

  27. Standardní model a experimenty v CERN • objev nového typu slabých procesů, které elektroslabá teorie předpověděla (zprostředkovaných částicí Z) (1973) • objev nosičů slabých interakcí W a Z (1983) (Za tento objev získali C. Rubbia a S. Van der Meer v roce 1984 Nobelovu cenu) • všestranná prověrka standardního modelu, přesné změření jeho parametrů v experimentech na urychlovači LEP (1989-2000)

  28. STANDARDNÍ MODEL • pomocí malého počtu základních principů, základních stavebních prvků a základních parametrů popisuje svět nejmenších částic • přes 30 let odolává stále tvrdším experimentálním prověrkám • nalézá uplatnění i ve fyzice na největších vzdálenostech (astrofyzice) • „odrazový můstek“ pro novou fyziku

  29. Je tedy STANDARDNÍ MODEL dokonalý? • základní problém: „malý počet“ základních principů a základních parametrů není dost malý • odkud se berou hmotnosti částic? / Higgsova částice • SM nemá co říci ke gravitaci • nestačí na některé další otevřené problémy:

  30. Otevřené problémy: • proč jsou právě 3 generace • otázky kolem hmotností neutrin • proč není ve vesmíru stejně hmoty jako antihmoty • temná hmota a energie ve vesmíru - až 95% hmoty a energie ve vesmíru je „něco jiného“ • ……….

  31. Na standardním modelu je patrně nejpozoruhodnější, že mnohonásobně překonal očekávání, která měli jeho tvůrci v době jeho vzniku. Standardní model nebude nikdy patřit do „starého železa“. Při hledání nové fyziky v příští generaci experimentů budou fyzikové tím úspěšnější, čím lépe budou rozumět pozadí - „obyčejným“ procesům popsaným SM. Jeho důkladná prověrka a přesné změření parametrů jsou důležité pro hledání nových jevů.

More Related