Lidský kapitál a znalostní společnost

1. Jan Švejnarpřednáška v Liberci 19. 9. 2008 Lidský kapitál a znalostní společnost

2. Podstata globalizace • Globalizace -- výrazněintenzivnější propojení ekonomik • Revoluce v oblasti informačních a telekomunikačních technologií • Snížení ochranných opatřeníbránících mezinárodnímu obchodu a mezinárodním tokům kapitalu • Produktivita je podstatně vyšší než byla, vnějšíšoky a hospodářská opatřenímají globální dopad • Výsledky jsou často nerovnoměrně rozvrstveny jak mezi zeměmi, tak mezi občany jednotlivých zemí

3. Výzva pro Českou republiku • Vytvořit podmínky pro dlouhodobýúspěch ve světě

4. Růst z pohledu ekonomické teorie • Produkční funkce v makroekonomických modelech: • L … práce • K … tradiční kapitál • A1 … technický pokrok zvyšující celkovou efektivitu produkce • A2 … „lidský“ kapitál, znalosti a zkušenosti zvyšující produktivitu práce • Růstu produkce na obyvatele (Y/L) je možné dosáhnout • Zvyšováním kapitálové vybavenosti (K/L), tj. investicemi • Technickým pokrokem • Zvyšování vybavenosti práce lidským kapitálem, tj. investicemi do kvalitního vzdělání • V řadě modelů se však zvyšování kapitálové vybavenosti promítá do tempa růstu jen dočasně, na vině jsou klesající výnosy z vybavenosti tradičním kapitálem • To však nemusí platit pro lidský kapitál a pro technický pokrok, tyto veličiny jsou schopné efektivně ovlivnit dlouhodobý růst

5. Zdroje růstu v tranzitivních ekonomikách Rozklad průměrného reálného tempa růstu HDP tranzitivních ekonomik v letech 1996-2006 Zdroj: Iradian (2007)

6. Vzdělanost a informace • Výzkum, vzdělání a inovace – šance na dlouhodobý úspěch ve světové ekonomice • Záleží na: • Kvalitním, rychlém a cenově dostupném přístupu k informacím – informační společnost • Schopnostech tyto informace efektivně využít – jak při běžných ekonomických aktivitách, tak při generování nových znalostí – role vzdělávacího systému • Problém: • ČR v řadě ukazatelů zaostává proti průměru EU • Navíc ani EU nepatří ve světové ekonomice ke špičce • V řadě oblastí zaostávání nejen za tradičními šampióny typu USA a Japonsko, ale i za nově industrializovanými zeměmi jako např. Korea • Neměli bychom si své cíle stanovit ambiciózněji než pouhé dohánění EU?

7. Dostupnost informací a internet • Kromě tradičních zdrojů (např. kvalitní univerzitní knihovny) v současné době stále důležitější role zdrojů elektronických zdrojů: • Internetový přístup k databázím a knihovnám • Možnost efektivní týmové spolupráce prostřednictvím internetu • Na čem záleží: • Cenově dostupné kvalitní připojení k internetu • Vybavenost domácností a zejména studentů výpočetní technikou • Dostupnost kvalitních zdrojů

8. Uživatelé internetu (počet uživatelů na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

9. Ceny vysokorychlostní internetu 2007Cena nejlevnějšího programu v USD (PKS) za měsíc Zdroj: OECD Broadband Portal 2007

10. Osobní počítače na 1000 obyvatel Zdroj: World Development Indicators

11. Výdaje na vědu a výzkum v roce 2005Hrubé domácí výdaje na R&D v % HDP Zdroj: OECD (2007) * rok 2004, ** rok 2003

12. Podíl (%) populace 25-34 s dosaženým terciárním vzděláním v roce 2005 Zdroj: OECD (2007) * rok 2003

13. Podíl (%) programů s délkou 5 a více let na celkovém počtu úspěšných zakončení terciárního vzdělání - 2005 Zdroj: OECD (2007) * Rok 2004

14. Jak definovat a měřit kvalitní školství? • Kvalita školství se někdy zužuje na srovnávání podílu vysokoškolsky vzdělané populace • To nestačí – ve skutečnosti více záleží i na jiných faktorech: • Kvalita vysokých škol • Samostatnost a politická nezávislost • Struktura studentů podle oborů • Kvalitní střední a základní školství • Nutná podmínka pro odpovídající úroveň vysokých škol a výzkumu

15. Pozice českých univerzit ve světě • Máme bohaté tradice, mezinárodní žebříčky (QS World University Rankings) zmiňují UK i ČVUT mezi nejstaršími univerzitami • Současnost je výzva - podle QS World University Rankings 2007 je mezi nejlepšími 400 světovými univerzitami: • Karlova univerzita na 290. místě jako jediný zástupce českého vysokého školství (123. místo mezi evropskými univerzitami) • Pro srovnání mají v tomto žebříčku: • ČLR – celkem 8 univerzit, z toho Pekingská univerzita je na 36. místě • Tchajwan – 4 univerzity, National Taiwan University na 102. místě • Jižní Korea – 7 univerzit, Seoul National University je na 51. místě • Indie – 3 univerzity, University of Delhi na 254. místě • Polsko – 3 univerzity, Jagellonská univerzita (Krakov) na 331. místě • Maďarsko, SR, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Pobaltí – 0 • Metodika QS - vážený průměr hodnocení v následujících kategoriích: • Peer review, recruiter review, názorů zahraničních zaměstnanců a studentů, poměry zaměstanci/studenti a citace/zaměstnance

16. ČR: Hlavní problémy • Dostupnost „VŠ vzdělání“ ve formě dostatečné nabídky již není velký problém – není problém dostat se na VŠ, ale dostat se na některé programy na veřejných VŠ • Problémem je kvalita VŠ vzdělání a struktura nabízených a zejména poptávaných programů • Nedostatečná poptávka po technických oborech • Kvalita VŠ vzdělání však navazuje na problémy s kvalitou středoškolského vzdělávání • Hlavním problémem je však především nízký zájem o vědu a výzkum

17. Zájem o vědu v mezinárodním srovnání Zdroj: Eurobarometer 282/2007

18. Zájem o vědu v mezinárodním srovnání (2) Zdroj: Eurobarometer 282/2007

19. Hlavní problémy českého terciárního vzdělávání • Nedostatečný důraz na kvalitu • Očekávání, že všechny veřejné VŠ mají mít charakter univerzit • Tlaky na to, aby všechny veřejné VŠ byly považovány za výzkumné instituce, a s tím související tlaky na maximální změkčování kritérií pro hodnocení kvality výzkumu a vývoje • Neexistující funkční a akceptovatelná diferenciace VŠ dle jejich funkce a charakteru • Podceňování úlohy VŠ typu „colleges“, v našem pojetí neuniverzitních VŠ • Nevyjasněná role a pozice vyšších odborných škol (VOŠ), provázanost VOŠ a VŠ na celoživotní vzdělávání • Statická koncepce kvalifikace docentů a profesorů včetně vazby na formální podmínky akreditace

20. České školství – jak dál? • Priority: • Zvyšovat kvalitu vysokého školství a jeho reálnou užitnou hodnotu pro společnost • Zajistit a stabilizovat kvalitní personální obsazení univerzit • Kromě tradičně pojatého VŠ vzdělání rozšiřovat nabídku nižších (kratších) typů terciárního vzdělávání • Zefektivnit trh se vzděláním - efektivita volby studijních programů, motivace k lepším výkonům • Možnosti: • Zlepšit dostupnost informací o kvalitě škol • Včetně např. informací o úspěšnosti absolventů na trhu práce • Reforma financování – možné dopady: • Zvýšení objemu zdrojů • Motivace k lepšímu využití zdrojů, zejména ke zkvalitnění výuky a výzkumu • Ovlivnění motivace studentů • Možné cesty v reformě financování • Zavedení participace studentů na veřejných školách • Podpora rozvoje a zvyšování kvality soukromých škol • Intenzivnější spolupráce s firemním sektorem • Zvýšení státní podpory vzdělávání a výzkumu

21. Finanční participace studentů • Výhody: • Zvyšuje motivaci k intenzivnějšímu studiu • Vyšší nároky na kvalitu studia ze strany studentů • Zvyšuje motivaci k efektivní volbě studijního oboru • Nevýhody: • Hrozba horší dostupnosti vzdělání pro nižší příjmové skupiny • Možné znevýhodnění oborů s vyššími náklady (viz např. srovnání medicína vs. ekonomie) • Nevýhody je možné prakticky eliminovat: • Efektivním systémem prospěchových stipendií • Vhodnou strukturou vztahu mezi poplatky a celkovými náklady na studium • Efektivním systémem půjček na studium • Příklad: australský model HELP – tzv. odložená spoluúčast • Další argument pro: • Ukazuje se, že systémy s vyšším podílem soukromých zdrojů (včetně plateb studentů) mohou být ve skutečnosti sociálně spravedlivější díky vyšší nabídce studia a efektivnějšímu fungování trhu se vzděláním

22. Závěry • Úspěch na světové scéně není možný bez rozvoje vědy, výzkumu a školství. • ČR má v těchto oblastech sice bohaté tradice, ale současná pozice není takové jaká by měla (a mohla) být. • Problémy jsou i na straně poptávky – je nutné zvýšit popularitu vědy. • Je nutné hledat způsoby jak podpořit rozvoj vědy a vysokého školství. • Nelze spoléhat jen na stát, pomoci může i spolupráce se soukromým sektorem a případně i finanční spoluúčast studentů

23. Použité zdroje • UIV (2007): Analýza - Ukazatele hodnotící přístup, účast a výstupy z terciárního vzdělávání aneb Kolik vlastně máme studentů – hodně nebo málo? říjen 2007 • Iradian, G. (2007): Rapid Growth in Transition Economies:Growth-Accounting Approach. IMF working paper, WP/07/164 • OECD (2007): databáze MSTI z května 2007

24. Vysvětlivky – stupně vzdělání • ISCED 1 – základní vzdělání (první stupeň, tzn. 1. - 5. ročník) • ISCED 2 - základní vzdělání (druhý stupeň, tzn. 6. - 9. ročník, a nižší ročníky 6 a 8 letých gymnázií) • ISCED 3 – střední odborné či úplné střední všeobecné vzdělání s výučním listem nebo maturitou • ISCED 3C – střední vzdělání s výučním listem • ISCED 4 – pomaturitní vzdělání (nejde o vysokoškolské ani vyšší odborné vzdělání) • ISCED 5B - studijní programy vyšších odborných škol a konzervatoří • ISCED 5A - vysokoškolské vzdělání, zahrnující bakalářské a magisterské studijní programy • ISCED 6 – doktorské studijní programy vedoucí k udělení vědecké kvalifikace