Kvalitativní výzkum – sběr dat a práce s nimi

Kvalitativní výzkum – sběr dat a práce s nimi Metody sběru dat a možnosti jejich analýzy

Metody sběru dat Pozorování Rozhovor Ohniskové skupiny Projektivní metody Videozáznamy

Pozorování • strukturované vs. nestrukturované (předem vymezené a určené jevy vs. vágně formulovaný seznam otázek) - např. Flandersův systém; • návrh plánu pozorování – témata/otázky, záznamový arch, vstup do terénu, klíčové osoby, terénní poznámky • maximálně využívat záznam – možnost opakovaného pozorování

Pozorování

Pozorování • pozorování • OSTRAQJe upravený Flandersův systém, který obsahuje redukované počty kategorií:O – ticho ve tříděS – mluví žáciT – mluví učitel (kromě otázek položených žákům)R – verbální odmítnutí žáků, jejich kritika, trestáníA – akceptace, empatie, odměny, pochvaly, povzbuzování žákůQ – otázky pro žáky (k rozvoji poznávacích funkcí) • Index direktivityJe hodnota, která označuje míru direktivity učitele v hodině. Vypočítá se podle následujícího vztahu, ve kterém se uplatňují kategorie systému Id = (A+Q)/(T+R)Hodnota Id < 1 označuje spíše direktivního učitele, resp. direktivní styl řízení učebních činností žáků, hodnota Id > 1 označuje spíše nedirektivního učitele, resp. nedirektivní styl řízení učebních činností žáků.

Rozhovor • nestrukturovaný („běžný rozhovor“, zvl. formou je narativní r., flexibilita vs. problém držet se relevantních témat, cílů studie) • polostrukturovaný (schéma závazných otázek – tzv. jádro) • strukturovaný (pořadí a znění otázek je stanoveno) navázat kontakt, informovat (proč, o nás, kolik času) a získat souhlas, domluvit se na rozhovoru, ukončení - věnovat dostatek pozornosti účastníkům • otázky • rozhodovací (ano-ne), alternativní, doplňovací • přímé, nepřímé, projektivní

Ohniskové skupiny • skupinová debata na téma určené výzkumníkem (ohnisko) • různá míra strukturovanosti • různé role výzkumníka • moderátor diskuse (případně další pomocný moderátor) • pozorovatel • příprava • výběr a oslovení účastníků, místo, čas (úměrný velikosti skupiny, 6-10, max. 18-20) • záznam, • kolik skupin? – pokud hlavní metoda, alespoň 3-6 • průběh • zahájení (přivítání, informování, seznámení s pravidly) • úvodní diskuse a motivace – nastartování • jádro diskuse- menší zasahování moderátora • ukončení;

Ohniskové skupiny • pravidla ohniskové skupiny

Projektivní metody projektivní princip (jakýkoli „produkce“ – slovni, pohybová, výtvarná atd.) např. : Lidé mají různé představy o různých věcech, lidech, situacích v životě. Zajímalo by nás, jak byste popsal(a) dobrého žáka… 20 statement test

Triangulace • rozmanitost pohledů na zkoumanou otázku • kombinace metod (např.pozorování, ohnisková skupina) • kombinace zdrojů dat (dotazování učitele, jeho kolegů, jeho žáků) • kombinace přístupů (kvanti- kvali)

Analýza kvalitativních dat • realistický přístup – výpověď účastníka je pravdivý popis reality (indikátor reality) • narativistický přístup – výpověď účastníka je jeho konstruování (jeho způsob interpretace) reality • nutnost udržovat spojení mezi tvrzením a zdrojem dat (ne „U nesouhlasí s ŠVP“ – ale „U říká, že nesouhlasí s ŠVP“ – odtud se ptáme dál nikoli proč U nesouhlasí s ŠVP, ale proč U říká, že nesouhlasí s ŠVP)

Základem je otevřené kódování • při volbě kódu si klademe otázku, o čem daná část textu vypovídá • návodné otázky • co – téma?, jev? • kdo – o koho jde, v jaklých rolích? • kdy – jaký čas, jak dlouho? • kde? – místo, prostor, lokalizace? • jak intenzivně – jak moc, jak silně? • proč? – příčiny? • kvůli čemu? – jaký záměr? • pomocí čeho – jaké strategie? jaké prostředky? • určitá pasáž může nést víc než jeden kód

jako kódy používáme zkratkovité vyjádření významu • správné „nálepky“

Běžné chyby v kódování • přílišná reproduktivnost (vybírají se klíčová slova, in vivo termíny) • příliš dlouhé úseky jedním kódem – ztráta informací • nepřesné vystižení sdělovaného významu (nepřiléhavá „nálepka“)

Analýza kvalitativních dat postupně seznam kódů - z něj kategorie kategorie jako • nadřazené označení více konkrétních projevů • trsy kódů dále lze zpracovat • výčtem • analýzou odchylných případů – specifikace podmínek výskytu vzorců určitých kódů • komparace – porovnávání různých vzorců

Analýza kvalitativních dat • analytické závorkování – to, co zkoumáme má vždy dvě roviny – CO (co se děje, co účastník vypovídá) a JAK (to účastník popisuje – jakým způsobem, jaké volí prostředky, jak popisuje sebe) nejprve kódujeme CO, potom stejný materiál JAK • vytváření struktur, příběhů • „vyložení karet“ – přepovídání pomocí kódů • kontrastování – dva protikladné, „krajní“ případy • typologizace

Analýza kvalitativních dat • techniky zakotvené teorie • otevřené kódování – axiální kódování – selektivní kódování • model Strausse, Corbinové příčinné podmínky  jev kontext intervenující podmínky následky

Analýza kvalitativních dat • všechny způsoby zpracování otevřených kódů směřují k vytvoření analytického obrazu (analytického příběhu) - jak to je…?, proč se děje tohle…? jaké jsou postoje…? • co bylo v datech, jaké kategorie, jaká vzniká teorie – jaké proměnné a jaké bztahy mezi nimi jsme nalezli • primární interpretace (vlastně úroveň analýzy dat - nestačí), sekundární interpretace – o čem naše data vypovídají, co jsme nalezli a proč se to, co jsme nalezli děje, či jak je to vysvětlitelné

ukázka textu

Kvalitativní výzkum – sběr dat a práce s nimi