Download
1 / 29
E N D
Daleko v Tichém oceáně, v nejzápadnějším cípu souostroví Karolíny, leží Palauská republika. Skládá se ze tří set ostrůvků, ze kterých je dvaceti tisíci obyvateli osídleno jen neuvěřitelných sedm z nich. Krás a tajemství se tu ale skrývá mnohem víc – třeba pod mořskou hladinou, kde vás provedou původní místní obyvatelé, medúzy. V 17. až 19. století bylo souostroví španělskou kolonií, na konci 19. století převzalo nadvládu Německo. V urputných bojích 1. světové války ostrovy obsadili krvežízniví japonští vojáci. Od konce 2. světové války až do devadesátých let bylo území součástí Poručenského území Tichomořských ostrovů pod správou Spojených států amerických, od konce sedmdesátých let jako Mikronéská federace. V roce 1986 sice byla uzavřena Dohoda o volném přidružení k USA, ale tato byla ratifikována až v roce 1993. Vstoupila v platnost o rok později tj. 1.10.1994, kdy souostroví získalo skutečnou nezávislost Dle této smlouvy je Palau uznáván jako samostatný suverénní stát, který provádí svou nezávislou zahraniční politiku, neodporující uzavřené dohodě s USA. Za bezpečnost země plně odpovídají USA.
Zajímavosti Ostrovy na podmořském hřbetě jsou na jihovýchodě lemovány hlubokokomořským příkopem, hlubokým 8138 m. Je to prý jedna ze tří zemí světa (spolu s Lichtenštejnskem a Brunejem), která má nulový státní dluh. ( Sem by měli povinně jezdit naši politici, aby se naučili hospodařit bez různých balíčků. Ale za své! ) Palau se přidala ke koalici zemí ve Válce proti teroru, a to i přesto, že nemá armádu.
Hlavním městem je Koror. Celková populace republiky je 19.000 lidí s hustotou 44 osob na kilometr čtvereční. Kapitol - sídlo vládních úřadů v hlavním městě
Mikronésie je krásné souostroví s dlouhými plážemi, zelenými palmami a vždy milými lidmi. Ostrovní ráj leží mimo hlavní turistické trasy, takže cizinců nikdy mnoho nepotkáte.
Nejlepší doba pro návštěvu neexistuje, protože do Mikronésie se dá jet kdykoliv. Moře je teplé po celý rok, teplota se dvanáct měsíců v roce pohybuje kolem příjemných 26 °C.
Díky dvěma světovým válkám, které se tudy kvůli Německu v první a Japonsku ve druhé válce chtě nechtě přehnaly, tu můžete najít zbytky opevnění a mnoho dalších válečných stop včetně zchátralých vojenských budov.
Nejzajímavější je ale mořské dno kolem ostrova Peleliu, kde tiše odpočívá kolem pěti set vraků lodí a letadel a to v podstatě hned u břehů ostrova.
Najdeme zde exluzivní potápěčské safari s nejméně dotčenými korálovými útesy na světě
V moři se zde ale také skrývá i nebezpečí - nejrůznější jedovaté ryby, hadi a korály. Na pevnině se na druhou stranu nevyskytuje ani jeden jedovatý živočich.
Bělocípí žraloci přijímají člověka v klidu a pokud nejsou vyprovokováni, nejsou agresivní. Od člověka spíše rychle odplavou, napadnout ho mohou, pokud nenajdou cestu úniku. Obvykle májí kolem 1,5 m, ale zaznamenáni byli i jedinci přes 2 m. Hmotnost se pohybuje kolem 20kg.
Původní obyvatelé sem přišli asi 2500 let př. n.l. z Indonésie. Zdrojem obživy je hlavně sběr tropických plodů (kokosové ořechy…) a rybolov. Gramotnost obyvatel je 92 % !
Obyvatelé Palau jsou všeobecně klidné povahy, jsou přátelští (i k cizincům), pohostinní a komunikativní. Ale bacha! V této části světa existoval i kanibalismus!
Evropana může někdy překvapit pomalost jednání nebo reakce (např. v obchodě), která však spíše odráží pomalejší životní rytmus
