Nástup Habsburků v českých zemích

1. Nástup Habsburků v českých zemích www.zlinskedumy.cz

2. Ferdinand I. (1503-1564)českým králem od roku 1526 • po smrti Ludvíka Jagellonského se na základě dynastických dohod stal nástupcem manžel jeho sestry Anny Ferdinand I. Habsburský • čeští stavové však jeho nástup na trůn podmínili řadou podmínek (téměř žádnou nesplnil) a nakonec jej 23. října 1526 přijali za českého krále, slavnostní korunovace proběhla 24. února 1527 • [1] Anna Jagellonská (1503-1547), manželka Ferdinanda I.

3. Ferdinandova politika, vztahy se stavy • energický, nadaný a systematický vladař; cílem bylo dosažení silné panovnické moci – nutná srážka krále a stavovské opozice • typický střet krále a stavů – výběr berní = daní (Ferdinand potřeboval značné sumy), o jejichž výši rozhodoval zemský sněm • 1546 – 1547 – Šmalkaldská válka, kdy bojoval Ferdinand I. proti říšským knížatům a žádal české stavy o vojenskou hotovost – stavové odmítli • [2] Ferdinand I.

4. Ferdinandova politika, vztahy se stavy • Jan IV. Z Pernštejna, představitel východočeské šlechty, se v tuto chvíli překvapivě nepostavil do čela protihabsburské opozice, což stavovský odboj zklamalo, účast v odboji odmítla i moravská a slezská šlechta • Ferdinand I. v říši vojensky uspěl a potrestal odbojné české stavy, dal popravit dva měšťany a dva zemany; tresty dopadly hlavně na města (omezení samosprávy, pokuty, bourání hradeb), celkově posílil svou pozici • [3] Renesanční zámek v Pardubicích, který vlastnil Jan IV. z Pernštejna, čelní představitel stavovské opozice za vlády Ferdinanda I.

5. Ferdinand I. a řešení náboženské otázky • Ferdinand tvrdě pronásledoval Jednotu bratrskou - většina trestaných šlechticů za odboj byli členy této církve (za svou víru však trestáni být nemohli – to by vyvolalo další nevoli vůči králi) • další členové Jednoty bratrské z řad měšťanů a poddaných museli přestoupit na jinou víru (kališnictví, katolictví), nebo emigrovat – do Slezska a Polska – velká část byla z východních Čech (Růžový palouček u Litomyšle – pověstné místo loučení s vlastí) • Jan Augusta, biskup Jednoty bratrské byl po ukrývání v lesích okolo Litomyšle vězněn 16 let na hradě Křivoklátě • [4] Biskup Jednoty bratrské Jan Augusta (1500 – 1572)

6. Ferdinandův rodinný život • Ferdinand byl synem krále španělského Filipa I. Sličného a Johany Šílené (matka později shledána neschopnou vlády a dožila v izolaci) • starším bratrem Ferdinanda byl Karel V., král španělský a císař Svaté říše římské; roku 1556 předal říšský trůn právě Ferdinandovi • Ferdinand měl s manželkou Annou Jagellonskou patnáct dětí (královna Anna zemřela na horečku omladnic po porodu poslední dcery Johany roku 1547) • syn Maxmilián II. se stal Ferdinandovým nástupcem, druhorozený syn Ferdinand způsobil pozdvižení, když roku 1557 vstoupil do manželství s kupeckou dcerou FilipínouWelzerovou • [5] Maxmilián II. (1527 – 1576)

7. Kultura za Ferdinanda I. • architektura – obvykle italští autoři, například Paolo della Stella či Giovanni Maria Aostalii, tvůrci Letohrádku královny Anny; dalším typem staveb jsou zámky (často později dostavované, či upravované), např. v Telči, Pardubicích, Kaceřově či Moravské Třebové • literatura – Kronika česká Václava Hájka z Libočan; řada překladů do českého jazyka (Jan Blahoslav – Nový zákon), obecně rozvoj české literatury • knižní malba – kancionály • malířství – portréty, sgrafita • [6] Letohrádek královny Anny • [7] Nádvoří zámku v Telči

8. Otázky a úkoly • 1. Jakým způsobem se stal Ferdinand I. českým králem? • 2. Pokuste se charakterizovat Ferdinandovu osobnost (pomocí charakterových vlastností). • 3. Jak hodnotíte způsob, jakým řešil Ferdinand I. střet s českými stavy? • 4. Proč bylo tak nezvykle pohlíženo na sňatek mladšího králova syna Ferdinanda? • 5. Pokuste se v okolí svého města (školy, bydliště) nalézt alespoň dva příklady staveb z doby krále Ferdinanda I.

9. Zdroje: • [1] MALER ZU SCHWAZE, Hans. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Annajagiello.jpg • [2] BOCKSBERGER DER AELTERE, Hans. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hans_Bocksberger_der_Aeltere_001.jpg • [3] HRON, Josef. Wikipedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pardubice_z%C3%A1mek3.JPG • [4] PŘECECHTĚL, Josef Rupert Maria. Wikipedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Augusta_1861.jpg • [5] CUSTOS, Dominicus. Wikipedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maximilian_II_HRR_MATEO.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prag_Belvedere_20110430.jpg?uselang=cs • [6] BJALEK, Michal. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupnýna WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Tel%C4%8D,_n%C3%A1m._Zachari%C3%A1%C5%A1e_z_Hradce_1,_Tel%C4%8D_1.JPG?uselang=cs • [7] JUANDEV. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha,_Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_zahrada,_rekonstrukce_kr%C3%A1lovsk%C3%A9ho_letohr%C3%A1dku_%28003%29.JPG

10. Literatura • Dějiny zemí Koruny české. Paseka, Praha 1992. ISBN 80-7185-005-5. • Vorel, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české, Paseka, Praha Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-648-7.