Raný novověk na Moravě I. (1471-1657)

1. Dějiny Moravy Raný novověk na Moravě I.(1471-1657) Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o.Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

2. Raný novověk na Moravě I.

3. Raný novověk na Moravě (1471-1789) • nástup renesančního humanismu Tradiční mezníky: • 1453 – Turci dobyli Konstantinopol; konec stoleté války; Gutenberg tiskne Bibli • 1471 – smrt Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, nástup Matyáše Korvína • 1492 – Kolumbova plavba; konec reconquisty Pyrenejského poloostrova • 1517 – Luther zahájil evropskou reformaci • 1526 – F. Habsburský v čele středoevropské habsburské monarchie (existovala do roku 1918) • 1789 – Velká francouzská revoluce

4. Matyáš Korvín (1471-1490) • Morava jednou ze suverénních stavovských zemí, kolektivní hejtmanská vláda • Vladislav Jagellonský vládnul v Čechách, Matyáš Korvín na Moravě a v ostatních zemích Koruny • humanista Jan Filipec • 1486 – v Brně vytištěna první kniha na Moravě

5. Jagellonci (1490-1526) • 1490-1516 – Vladislav Jagellonský moravským markrabětem • 1516-1526 – Ludvík Jagellonský moravským markrabětem • Vilém z Pernštejna přiměl Ludvíka, aby potvrdil moravská zemská práva nikoliv jako král uherský, ale jako král český • moravská zemská autonomie se zakotvuje jako svoboda, kterou je třeba za každé situace hájit, především vůči Čechům

6. Kultura pozdního středověku a počátku renesance • katolické farní a kapitulní školy, utrakvistické a bratrské školy • olomoučtí humanističtí biskupové Stanislav Thurzo a Jan Dubravius • architekt Anton Pilgram • náboženská tolerance

7. Obr. 1 Co je na obrázku? Kdo je autorem tohoto uměleckého skvostu?

8. Obr. 2 Anton Pilgram

9. Obr. 3 Vyprávěj legendu vztahující se k tomuto obrázku:

10. Obr. 4 Jak se jmenuje tato znojemská památka?

11. Morava v době stavovství,renesance a reformace (16. století) • 1526 – zahynul při útěku z bitvy u Moháče, v níž proti osmanským Turkům bojovali i Moravané, Ludvík Jagellonský • 1527-1564 markrabětem Ferdinand Habsburský, bratr císaře Karla V. • zemským hejtmanem Jan z Pernštejna • 1529 – Turci poprvé zaútočili na Vídeň a dalších 150 let ohrožovali moravskou hranici

12. Turci a náboženská tolerance • Moravané se výrazně podíleli na obraně Evropy proti Osmanské říši, protiturecký boj posílil obhajobu moravských zemských a náboženských svobod • Morava se stává na celé století z nábožensko-politického hlediska výjimečně tolerantní evropskou zemí, šlechtici byli tolerantními nadkonfesijními křesťany • Morava byla nábožensky rozdělenou zemí

13. Ferdinand I.,konflikty se stavovskou obcí • konflikt mezi stavovstvím a panovnickým absolutismem • Ferdinand budoval centrální úřady Rakouské monarchie – vídeňské dvorské rady (ministerstva) • Ferdinand vytvořil Českou dvorskou kancelář (od r. 1624 sídlila ve Vídni), ohnisko centralizace • zemské sněmy ztratily na významu, směly se sejít jen na výzvu panovníka – Ferdinand odebral pravomoc svolávání sněmu hejtmanovi, čímž směřoval k absolutismu • princip zemí byl nedotknutelný

14. Drnovská kniha z roku 1535 – první moravská ústava • Moravské markrabství je svobodnou zemí nezávislou na České koruně i Rakouské monarchii, je odmítnuto podrobení země lenní přísahou, zemské právo je suverénní. • vrcholí náboženská koexistence a tolerance, bratři (Jednota brarská) emigrovali z Čech na Moravu • Jan z Pernštejna – hájil moravské stavovské svobody a autonomii jak proti panovníkovi, tak proti českým stavům; spoluvytvářel zemské právo. Stal se utrakvistickým svorníkem zemí Koruny české

15. Maxmilián II. (1564-1576) • reprezentant humanisticko-erasmiánského křesťanství • největší rozkvět stavovských a náboženských svobod • založil v roce 1573 v Olomouci první univerzitu na Moravě

16. Moravská společnost na počátku novověku • 120 let míru • šlechta podniká – velkostatky, monopoly, byrokratizace, povinnost podaných odebírat vrchnostenské výrobky a dodávat vrchnosti ty svoje za stanovenou cenu • Židé v poddanských městech nebyli uzavřeni do ghett, vrchním moravským zemským rabínem byl JehudaLivabenBecalel (známý jako rabbiLöw, židovský učenec, legendární tvůrce golema) • neúčinné usnesení, že mají být všichni Romové odstraněni ze země

17. Olomouc – jezuitská kolej povýšena v roce 1573 na první univerzitu na Moravě • Jihlava – textilní centrum • cechy, pokusy vytvořit obchodní společnosti • propast mezi šlechtou a městy narušila stavovskou soudržnost země v době náboženského konfliktu • povyšování do šlechtického stavu bylo silným právem panovníka • Trident přinesl i Moravě po sto letech konec nadkonfesijního křesťanství a konfesionalizaci • katolický biskup Stanislav Pavlovský, biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav • Moravská zemská konfese

18. Kultura renesance a manýrismu • Karel starší ze Žerotína – nejvýznamnější osobnost • jazyk nazýván moravským i českým • bratrští gramatici – Optát, Blahoslav; Bible kralická – kodifikace jednotného spisovného jazyka • lékař Tomáš Jordanus z Klausenburgu • dějepisec Bartoloměj Paprocký z Hlohol: Zrcadlo slavného Markrabství moravského

19. Obr. 5 Židovský hřbitov v Boskovicích

20. Obr. 6 Moravská renesance v podobě arkád zámku v Bučovicích

21. Obr. 7 Dům Pánů z Lipé, Brno

22. Obr. 8 Paprockého Zrcadlo slavného Markrabství moravského

23. Stavovská povstání a třicetiletáválka (1. polovina 17. století) Rudolf II. (1576-1609) • protireformní katolík a absolutista • František z Dietrichštejna olomouckým biskupem a kardinálem, rekatolizátor střední Evropy • 1605 – vpád Bočkajovců na Moravu Jak se liší Tvoje představa o Rudolfu II. z pohádky Císařův pekař od historické skutečnosti?

24. Moravské stavovské povstání (1608) • moravský zemský sněm svrhl vládu Ladislava Berky z Dubé, zvolen moravský zemský výbor v čele s Karlem z Lichtenštejna, členem Karel starší ze Žerotína • uzavřena konfederace mezi Matyášem, Uhry, Rakušany a Moravany – smlouva na ochranu míru, stavovských a náboženských svobod • Matyáš s uhersko-rakousko-moravskými spojenci proti Rudolfově Praze; Češi císaři slíbili poslušnost, aby získali majestát na náboženské svobody – vláda v zemích Koruny české rozdělena (Čechy – Rudolf, Morava – Matyáš)

25. Žerotínovo hejtmanství 1608-1614 • česká zrada moravského stavovského povstání, evangelismu a stavovství • Moravané holdovali markraběti Matyášovi • hejtmanem byl zvolen Karel starší ze Žerotína • vrchol politických dějin autonomní země Moravy • 1611 uzavřely české a moravské stavy dokument o vztahu obou zemí – Moravané získávají větší autonomii a posilují svoji pozici v České dvorské kanceláři

26. Obr. 9 Karel starší ze Žerotína

27. České stavovské povstání a Morava • českými stavy zvolen nekompromisní katolík Ferdinand II. Štýrský • opozici vedl luterán hrabě Jindřich Matyáš Thurn, absolvent ivančické školy • prohabsburská neutralita Moravy byla pro české povstání diplomatickým a vojenským neúspěchem

28. Květnový převrat 1619 • Ladislav Velen ze Žerotína v čele převratu na Moravě • Thurnovo vojsko vyrazilo na Moravu, z Olomouce do Vídně utekl Valdštejn (Moravan) a odnesl moravskou zemskou pokladnu. • třicetičlenné direktorium, sněm mu dal za úkol vypovědět jezuity ze země, potrestání Valdštejna a přípravu konfederace s Čechami • převratem roku 1619 vstoupila Morava do ničivé evropské třicetileté války – v zemi řádí vojáci obou stran, propukají morové epidemie

29. Vítězství u Věstonic, konfederace • císařský dvůr preferoval vojenské řešení • pod vedením Tiefenbacha a Ladislava Velena ze Žerotína porazilo 5. srpna 1619 v bitvě u Věstonic moravské zemské vojsko císařskou armádu generála Dampierra, na jehož straně byli i Lichtenštejn a Valdštejn • září 1619 – konfederační ústava – Česká koruna stavovskou monarchií, federací autonomních zemí. Všemi zeměmi na generálním sněmu volený král přísahal věrnost konstituci a měl reprezentativní roli. Jednotlivé země byly autonomní, měly vlastní daně, vojsko, zemská práva a zvyklosti. V ústavě byla zaručena náboženská svoboda.

30. Obr. 10 Tolar moravských stavů,olomoucká mincovna 1620

31. Roky 1619 a 1620 • českým králem Fridrich Falcký, moravským zemským hejtmanem Ladislav Velen ze Žerotína • v Olomouci zemřel ve vězení moravský katolický kněz sv. Jan Sarkander • Ferdinand II. Habsburský však po vítězství na Bílé hoře rozdrtil stavovství, prosadil absolutismus a protireformaci • 1621 Moravu obsadil Valdštejn, soudu s povstalci předsedal Dietrichštejn, mezi soudci byl i Vilém Slavata, tresty smrti členům moravského direktoria byly změněny na špilberské vězení

32. Důsledky bělohorské porážkypro Moravu • 234 šlechticům bylo konfiskováno 150 panství a statků s polovinou moravských poddaných, královská města byla připravena o cca 40% svého majetku • zrušení všech náboženských svobod, Dietrichštejn vedl Moravu k úplnému katolicismu, šlechta a měšťané měli možnost kvůli víře emigrovat • bratrské kněze chránil Karel starší ze Žerotína, ale nakonec musel emigrovat i Komenský (Lešno). Byla zlikvidována jak síť Jednoty bratrské, tak i novokřtěnecké osady; vrátili se jezuité

33. Nová ústava Obnovené zřízení zemské pro Moravu, 1628: • katolická církev jediná legální • Habsburkové dědičně moravskými markrabaty • zaveden absolutismus – moc soustředil do svých rukou panovník na úkor zemských stavů, stavům odňata zákonodárná moc • země zůstaly základní teritoriální jednotkou habsburské monarchie; moravský zemský sněm nebyl zrušen, ale svolával jej panovník • útvar Česká koruna zachován, panovník vládl dědičně pomocí České dvorské kanceláře přenesené do Vídně

34. Byrokratizace státní správy Moravy • 1636 v Brně zřízen Královský tribunál (sídlo v Zemském domě, dnešní Nové radnici), v jehož čele stál panovníkem jmenovaný moravský zemský hejtman – zastupoval vídeňskou centrální absolutistickou vládu, od níž získával instrukce prostřednictvím vídeňské České dvorské kanceláře (nejvyšší kancléř Vilém Slavata; zrušena 1749) • výrazně omezena moravská zemská správní autonomie, Morava jedním z článků systému státní správy habsburské monarchie

35. Obr. 11 Zemský dům v Brně, dnešní Nová radnice

36. Švédská okupace Moravy (1642-1650) • 1642 obsadil generál TorstensonOlomouc, Kroměříž byla vypálena; Švédům se vzdala Jihlava, obsadili Znojmo, dobyt Mikulov • odolalo Uherské Hradiště; švédská armáda se rozložila u Brna, poslední překážky před Vídní • 15. srpna 1645 Švédové pokusy vzdali a Brno upevnilo pozici hlavního města Moravy; obráncem Brna byl Raduit de Souches • potlačeno povstání Valachů

37. Obr. 12 Náhrobek Radouita de Souches

38. Obr. 13 J. A. Komenský, mapa Moravy

39. Obr. 14 Co dokážeš na webu zjistit o řádu kapucínů, jimž patří tento kostel?

40. Video-ukázka: http://vimeo.com/49366738 (minuty 18:00-24:10) Děkujeme za pozornost!

41. Zdroje: • Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) • Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

42. Obrazové zdroje: Obr. 1 Stará radnice, Brno, foto O. Hýsek Obr. 2. Anton Pilgram (Vídeň), foto O. Hýsek Obr. 3 Brněnský drak a kolo, foto O. Hýsek Obr. 4 Kostel sv. Václava ve Znojmě, foto O. Hýsek Obr. 5 Židovský hřbitov v Boskovicích, foto O. Hýsek Obr. 6 Zámek v Bučovicích, foto O. Hýsek Obr. 7 Dům Pánů z Lipé, foto O. Hýsek Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zrcadlo_slavn%C3%A9ho_Markrabstv%C3%AD_Moravsk%C3%A9ho_1593.gif Obr. 9 K. Starší ze Žerotína, Brno, foto O. Hýsek Obr. 10 Tryščuk, Petr. lh-shop.cz : Tolar Moravských stavů 1620/21 [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://www.lh-shop.cz/-pic/mince/p1.jpg>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 11 Nová radnice, Brno, foto O. Hýsek Obr. 12 Náhrobek R. de Souches, Brno, foto O. Hýsek Obr. 13 HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 123. Obr. 14 Kapucínský kostel v Brně, foto O. Hýsek