STAROVĚK III. Dějiny a umění starověkého Říma

1. STAROVĚK III.Dějiny a umění starověkého Říma A3V 18.11. 2010 Mgr. Jitka Nováková

3. Etruskové • Apeninský poloostrov - úrodný sever, zbytek území méně vhodný k zemědělství • první vyspělá civilizace – Etruskové • přejali písmo od Řeků, kultura navazuje na tradici pravěké italské kultury • v Itálii se Etruskové objevili v 10.-9.stol.př.n.l. • věřili v posmrtný život, stavěli tzv. nekropole (města mrtvých) • Etruskové měli vyspělé zemědělství, řemesla a obchod • r. 474 př.n.l. – porážka od Řeku, r.265 dobyli Etrurii Římané

5. Založení Říma, etruští králové • r. 753 př.n.l. – spojením několika vesnic byl založen Řím • území ovládali Etruskové, vybudovali klenutou stoku Cloaca maxima a chrám na Kapitolu zasvěcený bohům Iupiter, Iuno a Minerva • v letech 753 – 510 př.n.l vládlo 7 králů, poslední Tarquinius byl etruského původu • Servius Tullius – tvůrce význ. reforem, rozdělil obyvatelstvo podle majetku do 4 tříd • pol. 5. stol.př.n.l. – vznik republiky

9. Římská republika • politický život byl v rukou patricijů – zastávali významné úřady a funkce • plebejové – na řízení Říma se nemohli příliš podílet • tribun lidu – úředník, právo „veto“ (Zakazuji!) • sněm, senát (nejdůležitější orgán) • v čele římského státu stáli 2 konzulové (voleni na 2 roky), cenzoři • v případě nebezpečí stál v čele státu diktátor • práva a povinnosti občanů

10. Punské války264 – 146 př.n.l. • název dostaly podle Kartáginců - Punů • příčina rozpoutání války: boj o Sicílii • první punská válka - Římané porazili Kartágince poblíž Sicílie • druhá punská válka - boj o ovládnutí Hispánie, Kartáginci byli poraženi • třetí p. válka - Kartágo zapáleno vypleněno • r. 168 př.n.l. – tři makedonské války, skončily vítězstvím Římanů, stávají se vládci Středomoří

11. Krize římské republiky • Řím se stal mocnou říší, vznikaly latifundie (statky), bezzemci se stávali chudinou, klesala cena otroků • důsledek: otrocká povstání – např. v letech 73 – 71 př.n.l. Spartakovo povstání • status diktátora – prvním na neomezenou dobu byl konzul Sulla • první triumvirát: Crassus, Pompeius a Caesar – skuteční vládci Říma

13. Druhý triumvirát • druhý triumvirát – konzul Marcus Antonius, Marcus Lepidus a Octavianus – převzetí moci měli schválené zákonem, pronásledovali své odpůrce • r. 31 př.n.l. – námořní bitva u Aktia – bitva mezi Markem Antoniem a Octavianem, který se stal vládcem Říma • skončila éra římské republiky

14. Principát • způsob vlády v době raného císařství, veškerou moc měl v rukou princeps (první) • 1. stol. př.n.l. – Octavianus získává titul Augustus (vznešený) • vznik provincií v Germánii • vznik soustavy vojenských táborů, pevností zvané Limes Romanus • důvod:snaha zabezpečit římské hranice • kolonát - nový způsob hospodaření s půdou • r. 79 př.n.l. – výbuch sopky Vesuv

16. Dominát a zánik impéria • krize impéria – 2. stol.př.n.l. – vláda adoptivních císařů (Traianus, Hadrianus), vzkvétaly provincie • úpadek zemědělství, převládala naturální směna • další problém: udržování nákladného úřednického aparátu a vojska • střídání panovníků, tzv. vojenských císařů • vláda Diokletiana – získal titul princeps dominus – pán • r. 395 – rozdělení římské říše na západořímskou a východořímskou • r. 476 – zánik záp. říše, konec starověku

17. Výtvarné umění starověkého Říma • architektura – inspirace řeckými vzory i Etrusky • obliba iónských a korintských sloupů • nejznámnější stavba – Panteon (chrám všech bohů) • Římané stavěli divadla, amfiteátry (např. Colosseum v Římě), triumfální oblouky (Constantinův oblouk v Římě) • veřejné lázně, vodovody, silnice, činžovní domy

20. Sochařství • návaznost na řecké sochařství, kopie • Římané vynikali v portrétu – smysl pro realistické zachycení • historický reliéf – součást triumfálních oblouků nebo sloupů (výjevy z voj. tažení, myt. náměty) • nejznámnější památky – Traiánův sloup v Římě a Ara Pacis (oltář míru) a další.

23. Malířství • nástěnné malby, náměty: zápasy, výjevy z mytologie • výzdoba stěn domů – figurální kompozice, mytologie, odlišná kvalita • mozaiky a fresky (domy v Pompejích) • portrét – snaha zachytit osobnost a charakter člověka

25. Náboženství • Římané uctívali přírodní jevy, přírodniny • později užívali stejná božstva jako Řekové (Jupiter, Minerva, Mars, Venuše, Apollo a další) • Římané přijímali božstva podrobených národů • počátky křesťanství – 30. léta 1. stol. • zákl. myšlenka: láska k bližnímu, všeodpouštějící láska • pronásledování křesťanů – 3. stol. n.l.