Podpora zdravého duševního vývoje dětí v prostředí české školy

1. Podpora zdravého duševního vývoje dětí v prostředí české školy 1992 - 2005 Státní zdravotní ústav garant WHO komunitního programu podpory zdraví ve škole ČR PhDr. Miluše Havlínová, CSc. národní koordinátorka programu

2. Současný stav: co máme a co děláme • Strategické kroky dlouhodobého směřování od pilotních škol podporujících zdraví k rozšíření podpory zdraví do dalších škol a celého školství RVP / ŠPZ • Modelový program s metodikou pro školy -manuály: publikované a inovované • Koordinovaná síť certifikovaných škol v programu po celé ČR • Příklady dobré praxe v oblasti implementace i strategie • Prokazatelné zkušenosti s řízením změn ve škole cyklickým procesem: písemný projekt – realizace - autoevaluace - inovace projektu • Relevantní nástroje k auto-evaluaci a evaluaci • Výzkumná šetření

3. VÝCHODISKA

4. Duševní zdraví a Škola • Duševní zdraví / Zdravý duševní vývoj: ukazatelé duševního zdraví vykazují v celku bio-psycho-sociálního modelu nejpočetnější interakce s ostatními dvěma složkami - Duševní zdraví je rozhodující prioritou

5. Priorita, avšak v interakci

6. Duševní zdraví a Škola • Škola: • hierarchicky uspořádaná masová instituce • úkolem: povinné vzdělávání dětí (3)-6-15 • školou projde každý - celá populace • skládá se ze skupiny dětí a dospělých • děti v závislé pozici na dospělých / instituci riziko institucionálního stresu potence stát se komunitou dětí a dospělých místem pohody a podpory duševního zdraví

7. Psychický dis-komfort je institucionálním rizikem školy • Produkuje specifický institucionální stres, který pramení z vlastních zdrojů • Sklízí ve svém prostředí dopady problémů, které pramení buď částečně nebo zcela odjinud (rodina, parta, společnost) riziko patogenního vývoje

8. Psychická pohoda dětí (učitelů..)je reálnou potencí a šancí školy Cestou k vytvoření ze školy místa pohody je cílevědomá a systematická proměna podmínek ve škole silami všech skupin aktérů (vedení, učitelů, rodičů, žáků, obce) šance salutogenního vývoje

9. Zdroje psychických rizik / pohody ve školních interakcích dítěte • Vzdělávací proces: motivace, cíle, náplň, organizace, formy, metody, hodnocení • Sociální role žáka • Mezilidské vztahy a chování mezi soc. skupinami • Životní cíle a osobní rozvoj dítěte během docházky • Vztah rodiny a školy / kvalita rodiny, sociální opora • Škola v hierarchickém kontextu: stát, veřejnost, obec Šesti-faktorový model: Cooper & Marshall & Torrington (1979)

10. Zdroje psychických rizik / pohody ve školních interakcích dítěteSchéma

11. Psychické stavy, procesy a vlastnostinamáhané a ohrožované ve škole = priority vyžadující podporu: • Individuální potřeby a osobní rozvoj • Kognitivní vývoj a motivace ke vzdělávání • Emocionální prožívání školních situací • Výkonová zátěž vyučovacího/učebního procesu • Sebedůvěra, odolnost a integrita vyvíjející se osobnosti • Citové připoutání /sociální opora

12. Priority v podpořezdravého duševního vývoje dětí ve škole

13. Cíleně generovat podmínky pro psychickou pohodu Podporovat duševní zdraví žáků v tak dramaticky ambivalentním prostředí pro duševní zdraví jako je škola, vyžaduje programově zde: • vytvářet salutogenní podmínky ve všem, co se ve škole dělá a děje • předcházet vzniku patogenních činitelů

14. Jak posílit salutogenní činitele duševní pohody ve škole? • Analyzovat podmínky, jaké ve škole existují pro zdravý duševní vývoj žáků z hlediska jejich patogenních a salutogenních účinků. • Vyhodnotit, ve kterých podmínkách má škola vážná rizika a které by proto měla přetvořit. • Na základě těchto kroků vypracovat akční školní program změny podmínek. • Použít filozofii, principy a zásady podle manuálů • Program podpory zdraví ve škole (ZŠ) • Kurikulum podpory zdraví v MŠ

15. PROGRAM

16. Filozofie programu Škola podporující zdraví Založena na třech přístupech: • 1. Holistický: všechny složky zdraví jsou v interakci/interakční bio-psycho-sociální model • 2. Komunitní: všechny skupiny osob ve škole jsou aktéry: žáci, učitelé, vedení, rodiče, obec • 3. Environmentální: na psychiku dětí má vliv všechno, co se ve škole odehrává: • v plánované výuce (kurikulum) • v prostředí – v kontrolovaných složkách v živelných dějích (skryté kurikulum)

17. Model programu Škola podporující zdravíCíl: kompetence člověka odpovědného za zdraví své i druhých Principy Uspokojování individuálních potřeb Rozvíjení komunikace a spolupráce Pilíře a zásady v ZŠ Pohoda prostředí Otevřené partnerství 1 Věcně podnětné, estetické, 8 Demokratická komunita hygienicky nezávadné chování respektující jednotlivce, 2 Sociálně bezpečné participace, spolupráce v týmu 3 Životospráva 9 Kulturní středisko, součást života obce Aktivizující učení 4 Smysluplnost cílů pro žáka (kompetence) 5 Možnost výběru a přiměřenost nabídky 6 Spoluúčast a spolupráce ve výuce 7 Motivující hodnocení pokroků žáka

18. STRATEGIE

19. Dílčí úkol Zdraví 21: 13.4 Zajistit, aby příležitost zařadit se: do MŠ podporujících zdraví mělo nejméně 50% dětí předškolního věku; do ZŠ podporujících zdraví mělo až 95% dětí školou povinných aneb Podpora zdraví do škol Strategie na snížení nerovností ve zdraví vyrovnáváním příležitostí vzdělávací nabídky ve všech školách - výchova ke zdraví

20. Podmínka pro plnění Zdraví 21 Fungující program Evropské WHO, EU a CE / Health Promoting School Škola podporující zdraví / ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1989 převzat WHO pro evropské země 1991 nabídnut zemím střední Evropy 1992 přijat a zahájen v ČR

21. Etapy implementace podpory zdraví do škol v ČR PILOTNÍ 1992–1999 STRATEGICKÁ 2000-2007 INTEGRAČNÍ 2008-2015

22. 1.etapa PILOTNÍminulost: 1992-1999 • Ustavení sítě škol podporujících zdraví (ŠPZ) z prvních dvou vln přihlášených • Pilotáž v 11 vybraných ŠPZ • Rozšíření sítě ŠPZ o mateřské školy • Evaluace procesu a výsledků: program je životaschopný a přínosný • Metodický výstup: vytvoření národního modelu podpory zdraví ve škole – manuály pro MŠ a ZŠ

23. 2. etapa: STRATEGICKÁsoučasnost: 2000 – 2007: • Školy v síti pracují podle modelového programu podpory zdraví (publikovaných manuálů) • Jsou získáváni strategičtí partneři pro spolupráci a odpovědnost, zvl. ze školství • Podařilo se zakotvit podporu zdraví a výchovu ke zdraví v nových školských dokumentech Rámcových vzdělávacích programů – RVP • Začíná probíhat implementace podpory zdraví a výchovy ke zdraví do školních vzdělávacích programů – ŠVP (každá škola podle svých podmínek) • Do sítě ŠPZ vstupují další zájemci, MŠ a ZŠ z nejrůznějších míst ČR

24. 3. etapa: INTEGRAČNÍbudoucnost: 2008 - 2015 • Podpora zdraví a výchova ke zdraví budou závazně zakotveny ve školních vzdělávacích programech-požadavek RVP • Dobrou školou bude taková, která mezi ostatními kritérii bude vyučovat výchovu ke zdraví a naplňovat ukazatele podpory zdraví ve škole • Kvalitu školy z hlediska podpory zdraví bude vyhodnocovat školní inspekce (ČŠI) • Kritéria kvality školy a nástroje evaluace ČŠI se již připravují • Kritéria kvality školy budou uvedena ve veřejnou známost jako cíle k dosahování

25. Přechod centrální koordinace na krajskou úroveň • Naplňování náročného cíle Podpora zdraví do škol – Zdraví 21- není centrálně přímo řiditelné. • Nutno využit existujícího krajského zřízení jako mezičlánku: řada kompetencí zvláště v oblasti regionálního školství (MŠ, ZŠ, SpŠ) přenesena na kraje a zřizovatele. • Zainteresování školství na podpoře zdraví, aby se stala součástí života všech škol, je prakticky realizovatelné jedině blíže kontaktu se školskými orgány a školou v rámci krajů a obcí.

26. EVALUACE / VÝZKUM • Auto-evaluace / škola o sobě • Evaluace /vnější posuzovatel o škole • Výzkumná šetření

27. Evaluační procesy • Cyklická auto-evaluace ŠPZ v sítiprogramu: MŠ 1x za 3 roky: od 1998 celkem 3x ZŠ 1x za 4 roky: od 1999 celkem 2x Výstup pro školu: východisko pro inovaci školního projektu Výstup pro celou síť: východisko pro inovaci programu, metodiky, strategie • Evaluace při příležitostech potřeby: přijímání školy do sítě, problémy, tematické inspekceČŠI

28. Výzkumná šetření 2002 MŠMT: Sociální klima v základních školách ČR (ŠPZ N=33: kontrolní školy N=33) 2003 – 2004 NPZ MZ ČR: Tvorba a ověření auto-evaluačních dotazníků ve škole v MŠ (INDI MŠ), v ZŠ (INDI 9) 2004 Statistické zpracování auto-evaluačních dotazníků INDI (deskripce a vztahy mezi indikátory) 2005 Šetření dotazníkem HBSC u žáků (N=4.000) v ŠPZ (N=73) při dodržení téhož formátu jaký má celostátní a evropský výzkum HBSC (porovnání)

29. Podpora zdravého duševního vývoje dětí v prostředí české školy Podrobnější informace o programu Škola podporující zdraví obsahuje leták a brožura k dispozici na výstavce * Děkuji za pozornost