Bankovní unie Jednotný mechanismus dohledu

1. Bankovní unieJednotný mechanismus dohledu 13. prosince 2012

2. Směrem k bankovní unii Červen 2012 • Dopis čtyř předsedů – „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“. • ER – přímá rekapitalizace bank z prostředků ESM; výzva k přípravě harmonogramu vzniku bankovní unie (BU). Září 2012 • Německý ústavní soud schválil vznik ESM. • Návrhy jednotného mechanismu dohledu (SSM); sdělení Komise – plán vzniku bankovní unie. Říjen 2012 • ER – výzva k přijetí návrhů SSM do konce roku 2012, zachování rovného přístupu a integrity jednotného trhu.

3. Další postup ke vzniku bankovní unie Do konce roku 2012: • SSM - Nařízení upravující činnost ECB a novela nařízení o EBA. Následně: • Směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank (BRRD). • Směrnice o systémech pojištění vkladů (DGSD). • Regulace kapitálových požadavků (CRD IV/CRR). Během roku 2013 • Jednotný orgán pro řešení problémů bank členských zemí SSM. Březen 2014 • ECB začne vykonávat ji svěřené úkoly v rámci jednotného dohledu.

4. Jednotný mechanismus dohledu(SSM)

5. Nařízení upravující činnost ECB Klíčové principy • ECB bude zodpovědná za efektivní a konsistentní fungovaní SSM a bude přímo dohlížet banky eurozóny. • Národní orgány dohledu (NOD) budou zodpovědné za dohled nad méně významnými úvěrovými institucemi. • Možnost úzké spolupráce se zeměmi mimo eurozónu. • Koordinace postupů v rámci EBA. • Striktní oddělení dohledu a měnové politiky – Rada dohledu. • Nezávislost ECB při výkonu dohledu. • Odpovědnost Evropskému parlamentu a Radě.

6. Novela nařízení o EBA Klíčové principy • Snaha o zachování principů jednotného trhu. • Pokyny EBA se budou nově vztahovat i na ECB – v případě odmítnutí může EBA vydávat pokyny přímo jednotlivým finančním institucím. • Vytvoření nezávislé odborné skupiny pro posuzování porušování práva EU a závazné mediace (čl. 17 a 19). • Úprava hlasovacích kolokvií – rozhodnutí (čl. 17 a 19) budou přijata, pokud s nimi bude souhlasit prostá většina účastnících se států a prostá většina neúčastnících se států. • Prostá většina v obou skupinách států bude zapotřebí v rámci EBA i při hlasovaní o technický standardech a normách (čl. 10 – 16).

7. Politika České republiky Původní priority • Zachování jednotného trhu. • Zachování finanční stability. • Otázka dlouhodobého přístupu k pravidlům veřejné podpory. • Kompaktnost pravidel pro BU. • Rovné postavení NOD zemí eurozóny a zemí podílejících se na úzké spolupráci s ECB. • Rovné postavení ECB a NOD zemí neúčastnících se SSM v rámci EBA. Hlavní úspěchy: • ECB – recitál deklarující zachování pravomocí NOD neúčastnících se států při možné přeměně dceřiné společnosti na pobočku, povinnost informovat klienty bank a nemotivovat banky k přeměně samotné. • EBA - zajištění rovnováhy v hlasovacích mechanismech EBA tak, aby je nebylo možné kdykoliv přehlasovat státy eurozóny.

8. Hlavní otázky diskutovány členskými státy • Rozsah úvěrových institucí dohlížených ECB. • Hlasovací mechanismy v EBA. • Pozice států v rámci úzké spolupráce s ECB. • Přijetí nařízení a jeho faktický vstup v platnost.

9. Detailněji k uvedeným bodům

10. Rozsah činnostiECB Kompromis předsednictví: • ECB bude dohlížet na významnější úvěrové instituce (alespoň 2 v každém zúčastněném státu), NOD budou ECB pomáhat a budou zodpovědné za dohled nad méně významnými bankami. • Rozlišovací kritéria: velikost (hodnota aktiv 30 mld. Euro), význam pro ekonomiku (poměr aktiv k HDP 20%), názor NOD na velikost banky přezkoumatelný ECBatd. Pozice ČS a CZ: • „Jižní státy“ (IT, PT, ES, FR) požadovaly nižší limity hodnot aktiv. Naopak SE, DE, LU, MT a BG požadovaly hranici kolem 50 mld. Euro. • AT, DK, HU a CZ vystupovaly v těchto otázkách spíše neutrálně.

11. Hlasovací mechanismy v EBA Kompromis předsednictví: • Pro rozhodnutí podle článků 10 až 16 dvojitý většinový hlasovací mechanismus v Radě orgánů dohledu. • Pro rozhodnutí podle článků 17 a 19 byl zvýšen počet členů nezávislé odborné skupiny. • Dvojitý většinový hlasovací mechanismus v Radě orgánů dohledu; Pozice ČS a CZ: • Široká podpora dvojitého většinového hlasovacího mechanismu pro rozhodnutí týkající se článků 10 až 16. • Některé ČS (SE, PL, HU, BG, DK) včetně CZ požadovaly pro rozhodnutí podle článků 17 a 19 přijímání aktivním hlasováním v Radě orgánů dohledu.

12. Pozice států v úzké spolupráci s ECB Kompromis předsednictví: • Státy mimo eurozónu mohou vstoupit do režimu úzké spolupráce s ECB. V rámci Rady dohledu budou mít rovné postavení s ostatními „eurozónovými“ státy. Finální rozhodnutí bude přijímáno Radou guvernérů (RG) složené pouze ze států eurozóny. „Neeurozónové“ se jeho rozhodnutím nemusí vázat. RG s nimi pak, ale za určitých podmínek, může ukončit spolupráci. Pozice ČS a CZ: • PL požadovalo, aby se „neeurozónové“ státy nemusely řídit takovými rozhodnutími RG, které by měly negativní fiskální dopad na jejich ekonomiku. • HU, DK, SE, BG LU a CZ v tomto požadavku PL na rozdíl od FR podporovaly. Podle vyjádření EK by se měla otázka financování řešit až v návrzích o krizovém řízení (BRR).

13. Přijetí nařízení a jeho aplikace Kompromis předsednictví: • ECB začne vykonávat jí svěřené úkoly v rámci SSM 1. března 2014. Pozice ČS a CZ: • Zatímco některé státy (FR, IT, PT, ES), včetně EK, prosazovaly co nejrychlejší vznik SSM, NL, DE, UK a LU preferovaly jeho pozdější start. • NL a DE požadovalo sladit přijetí SSM spolu se schválením CRDIV/CRR. DE navíc požadovalo dostatek času na projednávaní daných nařízení pro jejich parlament. • CZ upřednostňovala kvalitu přijímaných ustanovení nad rychlostí jejich schválení. • Rovněž zde byl požadavek na to, aby byla ECB na svou dohledovou činnost řádně připravena.

14. Děkuji Vám za pozornost. Martina Koudelková martina.koudelkova@mfcr.cz Tel.: 257 042 940