Je cesta od represe k prevenci postižení cestou k větší společenské odpovědnosti?

1. Je cesta od represe k prevenci postižení cestou k větší společenské odpovědnosti? Ivana Olecká, Kateřina Ivanová

2. Základní otázka • Společenská odpovědnost = moderní a diskutované téma • Proč? – vykročila společnost novým (společensky odpovědným) směrem? • Je současná společnost etičtější než společnosti předchozí, nebo si jen našla jinou cestu, jak prosazovat staré zájmy?

3. Fenomén postižení • postižení znamená v první řadě vybočení z normy • dodržování norem zajišťuje stabilitu a kontinuitu společnosti a dodává světu řád čitelný pro jeho aktéry • společnost má tendenci vylučovat členy, kteří nesplňují požadavky normy

4. Fenomén postižení • kult zdraví a mládí x postižený člověk • postižení je třeba vnímat nejen jako somatický problém, ale také jako psychický a sociální stav • největší překážku v zapojení do společenského života nepředstavují tělesné vady, ale předivo mýtů, obav a nedorozumění, které s nimi společnost spojuje (srov. Murphy 2001, str. 95)

5. Kritika pokusů o periodizaci přístupů k postiženým jedincům • veškeré snahy o periodizaci přístupů k postiženým jedincům v historii lidstva jsou již ze své podstaty zjednodušující a zkreslující pravou podstatu věci • dějiny postižení jsou dějinami ambivalentních postojů

6. Sovákovaperiodizace(1983, str. 56) • Stádium represivní • Stádium zotročování • Stádium charitativní • Stádium renesančního humanismu • Stádium rehabilitační • Stádium socializační • Stádium prevenční

7. chybí písemné záznamy nálezy těl dospělých lidí s tělesnou vadou – šance na přežití pro postižené existovala. nálezy rituálních pohřbů a figurálních plastik se zobrazeným postižení – výjimečné postavení nelze zcela vyloučit fakt, že společnost se těchto jedinců zbavovala – ať už jako malých dětí nebo později jako dospělých jedinců Pravěk

8. doklady z antiky spíše ukazují k represivním tendencím – Platón, Aristotelés zákoníky mezopotamské a zákoník Solónův tyto na první pohled jednoznačné tendence poněkud nabourávají Starověk

9. zákoník akkadského vladaře Lipit-Ištara (1934 – 1924 př. n. l.) „Jestliže něčí první manželka ztratila zrak nebo ochrnula, neopustí dům; vezme-li si její manžel druhou ženu, bude živit (svou) pozdější ženu i (svou) první ženu“ Chammurapiho zákoník formuluje řadu tělesných trestů pro různá provinění vůči svobodným občanům doslova dle pravidla oko za oko, zub za zub Mezopotámie

10. Plútarchos: Životopisy slavných Řeků a Římanů ve Spartě otec neměl právo rozhodnout o životě svého dítěte, ale odnášel je k nejstarším krajanům, kteří posuzovali jeho zdraví. Slabé a nevzhledné dítě bylo nařízeno odnést a vhodit do propasti v pohoří Táygetos Starověké Řecko

11. příklon k eugenetice plodit své potomky mají rodiče jen ve správném věku doporučeno děti s vadou odkládat řád mravu podle Aristotela zakazuje odkládat novorozeňata a proto je třeba ustavit počet dítek, a pokud rodiče tento počet překročí, má se plod vyhnat dříve, než začne pociťovat (Politika 1335b20) Platón a Aristotelés

12. své hodnoty a postoje odvozuje z hodnot křesťanských, zformulovaných v Bibli ve Starém zákoně je postižení člověka vnímáno jako Boží trest v Novém zákoně jsou formulovány základní hodnoty lásky člověka k člověku a milosrdenství Středověk

13. Infanticidum ConstitutioCriminalisCarolina (1532): – tvrdě trestáno smrtí provinilé matky – v zákoníku Ferdinandea (1656) pak byl trest zmírněn – byl nahrazen stětím polehčující okolnosti: usmrcené dítě bylo „proti povaze a tvaru lidskému“ Novověk

14. 10. 12. 1948 vyhlášena Všeobecná deklarace lidských práv: „Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství“ Evropská sociální charta z roku 1961 v části I., článku 15 výslovně zmiňuje právo na zaměstnání osob se zdravotním postižením 20. století

15. 1971 Deklarace práv mentálně postižených (OSN) 1975 Deklarace práv zdravotně postižených osob 1981 – mezinárodní rok zdravotně postižených (OSN) 1989 Úmluva o právech dítěte čl. 23: „Duševně nebo tělesně postižené dítě má požívat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost, podporujících sebedůvěru a umožňujících aktivní účast dítěte ve společnosti.“ Dále zaručuje „Právo postiženého dítěte na zvláštní péči, v závislosti na rozsahu existujících zdrojů podporují a zabezpečují oprávněnému dítěti a osobám, které se o ně starají, požadovanou pomoc odpovídající stavu dítěte a situaci rodičů nebo jiných osob, které o dítě pečují.“ 28. října 1993 Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Další dokumenty

16. antická společnost je v dnešním kontextu obecně odsuzována za usmrcování postižených dětí po jejich narození současná společnost od těchto praktik zcela neupustila vyspělost lékařské vědy umožnila zbavovat se postižených jedinců v období předcházející jejich narození postižené děti již nejsou shazovány ze skály Táygetos, jejich právo na rovnocenný přístup však stále není absolutní Shrnutí

17. práva členů diskriminovaných skupin se prosazují velmi stěží a pomalu uvolnění omezení pro menšinové skupiny jsou vždy doprovázeny obavami o omezení členů většinové společnosti v tom tkví jeden z hlavních důvodů, proč je prosazování práv menšin tak složité Závěr

18. Závěr • periodizace neodpovídají skutečnému vývoji fenoménů, ale jsou jen pouhým pokusem o zjednodušený popis velmi komplikovaných jevů • pouze poctivý a vědecky hodnotově neutrální způsob zkoumání nás může dovést k rozuzlení otázky, zda je skutečně současná společnost na cestě k větší či menší společenské odpovědnosti – toť ovšem výzva k běhu na dlouhou trať

19. Děkuji za pozornost