Právní odpovědnost ve zdravotnictví

1. Právní odpovědnost ve zdravotnictví JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. D&D Health s.r.o.

2. Program • Úvod, typy právní odpovědnosti • Občanskoprávní odpovědnost • Náhrada škody a ochrana osobnosti • Občanskoprávní řízení, dokazování, znalci • Judikatura, případy z praxe • Pracovní právo a pracovněprávní odpovědnost • Právní ochrana zdravotníka • Připravované zdravotnické předpisy

3. Právní odpovědnost a kvalita • Cíle systému právní odpovědnosti: • Nahradit škodu vzniklou na straně pacienta • Hrozbou finanční sankce motivovat zdravotnická zařízení k prevenci chyb • Problémy: • Ne každá zaviněná chyba vede k právní odpovědnosti • Ne každá oprávněná žaloba vede k odškodnění • Ne každé odškodnění je v dostatečné výši, a i pokud ano, je od něj třeba odečíst administrativní náklady na realizaci nároku • Výsledek: • Ne každé protiprávně způsobené poškození zdraví je dostatečně nahrazeno • Náhodnost sankce ubírá motivaci k předcházení chybám

4. Právní odpovědnost a kvalita • Studie USA: Tradiční systém občanskoprávní odpovědnosti vykazuje vysoký počet falešných negativ... • K nežádoucím příhodám dochází cca u 3% hospitalizací • Asi 1/3 z nich je následkem nedbalosti (právní odpovědnost) • Pouze asi 2% pacientů podá žalobu • Méně než polovina oprávněných žalob vede k přiznání odškodného • Přes 60% z odškodnění padne na administrativní náklady • ...a falešných pozitiv • Pouze asi u 1/6 žalob došlo k zaviněné újmě na zdraví • U výrazného množství vyplacených odškodnění nedošlo vůbec k nežádoucí události (k újmě došlo nezávisle na jednání ZZ)

5. Právní odpovědnost v ČR • Platné právo v ČR nepřispívá ke zvyšování kvality ZP • Trestní právo: • Možnost postihu odrazuje od hlášení problémů a potenciálních nežádoucích událostí • V případě závažných chyb pracoviště může vést k „obětování“ pracovníka, který je „poslední v řadě chybujících“ • Občanské právo: • Zdlouhavý proces (1,5-2 roky) – chybí vazba mezi chybou a sankcí • Špatně odhadnutelná výše odškodných (zejm. nemateriální újma) • Důkazní obtíže – nesprávné vedení dokumentace • Chybí právní nástroj pro odpovědnost za nesprávně nastavený úhradový systém

6. Vývoj v oblasti právních sporů • Nárůst četnosti i výše požadovaných částek • Mediální pozornost • Posun od trestního práva k občanskému • Přelom tisíciletí: • Kauza „zaměněná ledvina“, necelý půlmilion Kč • Recentní případy: • Kauza „Cizkrajov“, těžké trvalé postižení, 16 mil. Kč • Kauza „Karlovy Vary“, dtto., 14 mil. Kč jen na ZSU • Kauza „zaměněné děti“, 3,3 mil., ochr.os.

7. Vývoj právních sporů • Potenciál rozvoje • „Já taky“ - počet žalobců • „Network effect“ - počet právníků činných v oboru • „Je co žalovat?“ - dle odhadů v ČR až „kontaktů se zdravotnictvím“ s vážnou negativní příhodou • Dopady sporů • Větší náklady na spory – vyšší celková cena péče • Veřejnoprávní úhrady v ČR: náklady na spory (pojistné) nelze promítnout; méně peněz na péči?

8. Co s tím…? • Změna („zrealističtění“) platného práva • De lege lata („co je právem/povinností“) • De lege ferenda („co by mělo být právem/povinností“) • Řešení praktických situací • Vlastnosti prostředí: • Striktní, často v praxi nenaplnitelné povinnosti • Nízká vymahatelnost • „Management právních rizik“: dvě právní řešení • „Teoreticky správné“ • „Špatné, ale praktické a právně málo rizikové“

9. Determinanty kvality poskytované péče • Úhrady, dotace a platby • Změna ve financování dle nových předpisů? • Technologie – elektronizace • Větší možnosti sdílení informací? • Lidské zdroje a vzdělávání • Kdo zajistí dostatek zdravotnických pracovníků? • Financování vzdělávání • Výsluhový program...

10. Prameny práva • Úmluva o lidských právech a biomedicíně • 96/2001 Sb.m.s., účinná od října 2001 • Čl.5-9: informovaný souhlas a poučení • Čl. 10: právo na soukromí a dokumentace • Zákon o péči o zdraví lidu • 20/1966 Sb.; zejm. § 11, § 23, § 55, § 67b • Vyhláška o zdravotnické dokumentaci • 385/2006 Sb. (64/2007 Sb.), účinná od 1. 4. 2007 • Obecné právní předpisy: • OZ, TZ, procesní předpisy • Rekodifikace trestního práva (40/2009 Sb.); změny v OSŘ i v TŘ • Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob • Zákoník práce • Připravované právní předpisy • Zákony „o službách“ a „o záchrankách“, patrně k 1.4.2012

11. Přehled typů právní odpovědnosti • Trestněprávní • Zásahy do nejdůležitějších práv osob – zdraví, soukromí, majetek • Občanskoprávní • Zejména finanční kompenzace škod na zdraví a dalších hodnotách • Správněprávní • Registrace a stížnosti dle 160/1992 Sb. • Povinnosti dle 48/1997 Sb. • Stížnosti dle 20/1966 Sb. • Disciplinární • Porušení zákona a/nebo předpisů ČLK • Pracovněprávní • Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli

12. Občanskoprávní odpovědnost

13. Osoba, způsobilost mít práva • Nutno rozlišovat • Způsobilost k právům • Způsobilost k právním úkonům • § 7 (1) Vznik fyzické osoby • Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. • Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. • § 7 (2) Zánik fyzické osoby • Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak.

14. Občanskoprávní odpovědnost • Dva základní typy • Ochrana osobnosti (§11 a násl.) • Odpovědnost za škodu (§420 a násl.) • Ochrana osobnosti • Neoprávněný zásah do osobnostních práv • Vznik újmy na osobnostních právech • Příčinná souvislost • Obecná odpovědnost za škodu (§420) • Protiprávní jednání • Škoda • Příčinná souvislost • Zavinění (kromě případů objektivní odpovědnosti)

15. Předcházení škodám • § 415 • Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. • § 417 • (1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. • § 418 • (1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. • (2) Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. • § 419 • Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena.

16. Náhrada škody – obecná odpovědnost • § 420 • Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. • Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. • Žalobce tvrdí a prokazuje • Porušení právní povinnosti • Škodu • Příčinnou souvislost • Žalovaný tvrdí a prokazuje • Absenci zavinění

17. Základní pojmy - výklad • Protiprávní jednání • Obecná prevenční povinnost (§415 OZ) • Specifické povinnosti zdravotníka • Postupovat dle pravidel pro informovaný souhlas • Vést zdravotnickou dokumentaci dle zákona • Dodržovat mlčenlivost • Postupovat „lege artis“

18. Pojem lex artis • Usnesení NS z 22.3.2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005 • Stanoví-li lékař při výkonu svého povolání (při poskytování zdravotní péče) chybnou diagnózu, pak to samo o sobě ještě nemusí opodstatňovat závěr, že již tímto porušil svou povinnost vyplývající pro něj z ustanovení čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (uveřejněné pod č. 96/2001 Sb.m.s.), § 11 odst. 1 a § 55 odst. 1, 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, tj. povinnost poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (povinnost vykonávat své povolání „lege artis“). • Závěr o porušení takové povinnosti však může být namístě v případě, když nesprávná diagnóza je důsledkem závažného porušení postupů pro její určování, které lékař zavinil (alespoň ve formě nedbalosti ve smyslu § 5 tr. zák.) a které spočívá např. v bezdůvodném nevyužití dostupných diagnostických metod. Postup lékaře je ovšem vždy nutno hodnotit tzv. „ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl k dispozici v době svého rozhodování. • Jestliže porušení uvedené povinnosti je v příčinné souvislosti se vznikem trestněprávně relevantního následku, pak za splnění dalších zákonných podmínek lze vyvozovat též trestní odpovědnost lékaře, a to zpravidla za trestný čin spojený s ublížením na zdraví (např. podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák.).

19. Zavinění: úmysl • § 15 Úmysl • (1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel • a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo • b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. • (2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.

20. Zavinění: nedbalost • § 16 Nedbalost • (1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel • a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo • b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. • (2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.

21. Základní pojmy - výklad • Škoda • Skutečná škoda a ušlý zisk (§442 OZ) • Škoda na zdraví (§444 a násl.) • Bolestné a ztížení společenského uplatnění • Účelné náklady léčení • Ztráta na výdělku/důchodu • Škoda usmrcením: Jednorázové odškodné, náklady pohřbu, výživné pozůstalým • Bolestné a ZSU, Vyhláška 440/2001 Sb. • Seznamy bodů pro bolest a ZSU (nejbližší položka) • Základní hodnota: body x 120 Kč • Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit.

22. Lékařský posudek • Posudek bolestného/ZSU: • Zpracovává ošetřující lékař a vydává jeho ZZ • V soudním řízení ale typicky znalec • Vydání posudku: • U bolesti, jakmile je možno zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, • U ZSU zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví. • Nový lékařský posudek lze vydat v případě výrazného zhoršení následků. Tento posudek nahradí dosavadní lékařský posudek. • V praxi • Velká variabilita posudků

23. Škoda • Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to • a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, • b) každému dítěti 240 000 Kč, • c) každému rodiči 240 000 Kč, • d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, • e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, • f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.

24. Škoda • § 445 • Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval. • § 449 • (1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. • (2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře. • (3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

25. Základní pojmy - výklad • Příčinná souvislost • Conditio sine qua non • Vznik škody následkem zákroku, nebo následky dalšího rozvoje choroby? • Souhlasové spory: byl by pacient býval nepodstoupil zákrok? • Příčinná souvislost v praxi • Žalobce musí prokazovat (znalecký posudek) • Nutno prokázat příčinný vztah protiprávního jednání vůči každé položce škody

26. Příčinná souvislost a důkazní břemeno • Usnesení NS z 25.11.2003, sp.zn.25 Cdo 168/2003 • Příčinná souvislost mezi léčebným postupem, který nebyl lege artis, a škodou na zdraví pacienta (jako jedna ze základních podmínek obecné odpovědnosti za škodu) musí být najisto postavena; důkazní břemeno v tomto směru nese žalobce.

27. Příčinná souvislost a souhlasy • Usnesení NS z 24.5.2007, sp.zn.25 Cdo 1555/2005 • Nedostatky v poučení pacienta při bezchybném použití zdravotnického přístroje • Jestliže pooperační komplikace nebyly vyvolány v důsledku zvolené metody ani použitého přístroje, nejsou pro posouzení odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu na zdraví významné formální nedostatky ohledně poučovací povinnosti a souhlasu pacienta s výkonem. • "Poučení a souhlasové formuláře jako (doslova) papírový tygr"

28. Náhrada škody: obecná pravidla • § 438 Společná odpovědnost • (1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. • (2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody. • § 441 Zavinění poškozeného • Byla-li škodazpůsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

29. Důkazní břemeno a příčinná souvislost • Rozsudek NS z 25.6.2002, sp.zn.25 Cdo 1400/2000 • Jestliže si pacientka v porodnici vlastním jednáním v náhlé tzv. kvalitativní poruše vědomí způsobila újmu na zdraví, bylo by možno usuzovat na porušení prevenční povinnosti ošetřujícího personálu, pokud zde existovaly konkrétní okolnosti, které jej měly vést k nepřetržitému dohledu nad pacientkou či k jiným zvláštním opatřením způsobilým zabránit jí v možnosti provést nepředvídatelný čin vedoucí k újmě na zdraví.

30. Jednání s následkem zvětšení rozsahu škody • Rozsudek NS z 14.11.2002, sp.zn. 25 Cdo 253/2001 • Odpovědnost žalovaného za protiprávní jednání, jehož následkem se zvětšil rozsah škody, přichází v úvahu i v případě, kdy bezprostřední příčinou vzniku škody bylo jednání poškozeného.

31. Náhrada škody: Nezpůsobilí • § 422 • Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. • Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. • Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. • § 423 • Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.

32. Náhrada škody: Zvláštní případy • Škoda způsobená přístrojem (§ 421a) • (1) Každý odpovídá i za škoduzpůsobenouokolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. • (2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. • V praxi • Časté využití – objektivní princip, netřeba prokazovat jednání non lege artis, stačí prokázat „původ v povaze přístroje“ • Obtížné rozlišení od obecné odpovědnosti; případ „zavaděč“

33. Nesterilní jehla a kontakt s nosičem viru • Rozsudek NS ze dne 29. 5. 1997, sp.zn.2 Cdon 961/96 • Došlo-li k onemocnění pacienta v důsledku použití nesterilní injekční jehly při léčebném zákroku, jde o objektivní odpovědnost zdravotnického zařízení za škodu způsobenou pacientovi na zdraví. • Jestliže k nákaze pacienta došlo proto, že při lékařském zákroku se dostal do kontaktu s pracovníkem zdravotnického zařízení, jenž byl nosičem viru, nebyla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci.

34. Vlastnosti přístroje a metody • Rozsudek NS ze dne 29. 7. 2009, sp.zn.25 Cdo 2046/2007 • Posouzení, zda zjištěné okolnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta při lékařském zákroku, mají původ v povaze použitého přístroje ve smyslu § 421a ObčZ není otázkou znaleckou (tedy skutkovou), nýbrž posouzením právním, jež náleží soudu. • Pro závěr, zda má škoda původ v povaze použitého přístroje či věci, není významné, jde-li o důsledky rizika, které je s použitím takového přístroje či věci obecně či obvykle spojeno. Není rozhodující ani to, zda bezvadný a funkční přístroj způsobil škodu v důsledku vnějších okolností, zda škodlivé účinky jeho použití jsou známy nebo zda ke škodě dochází zcela ojediněle.

35. Působení zdravotní pomůcky • Rozsudek NS ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005 • Tlak drátěné fixační kličky na míchu uvnitř páteřního kanálu je okolností, jež má původ v povaze věci užité při lékařském zákroku.

36. Steh, který zaškrtil močovod • Rozsudek NS ze dne 30. 1. 2008, sp.zn.25 Cdo 118/2006 • Umístil-li operatér při gynekologické operaci steh v určitém místě a přitáhl jím okolní tkáň natolik, že zaškrtila močovod, nebyla zdravotní újma vyvolána okolností mající původ v povaze vlákna použitého k vytvoření stehu. Nastala-li pro neprůchodnost močovodu ztráta ledviny, je porušení právní povinnosti zdravotnického zařízení třeba posuzovat z hlediska, zda neprůchodnost močovodu poškozené nebyla včas diagnostikována a odstraněna.

37. Příčinná souvislost a 421a • Rozsudek NS ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1200/2007 • I v případě odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje či jiné věci, použité při poskytování zdravotnických služeb, musí být prokázána příčinná souvislost. O vztah příčinné souvislosti se jedná, je-li prokázáno, že konkrétní újma poškozeného byla vyvolána účinky přístroje či jiné věci použité při poskytnutí služby, které vyplývají právě z povahy této věci. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává.

38. Vnesené nebo odložené věci • § 433 • Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. • Odpovědnosti … se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou. • § 434 • Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené prováděcím předpisem. (5000 Kč) • Byla-li však škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení. • Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do úschovy. • § 436 • Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

39. Ochrana osobnosti • §11 • Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. • § 13 • (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. • (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. • (3)Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. • § 15 • Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

40. Ochrana osobnosti • § 15 • Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím rodičům. • § 16 • Kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobí škodu, odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. (??)

41. Ochrana osobnosti • Speciální řízení • V prvním stupni před Krajským soudem, v odvolacím před Vrchním • Není možno spojit s řízením o náhradu škody • Promlčení • Listina: základní práva „nepromlčitelná“ • NS: Obecná tříletá promlčecí doba majetkových nároků • Dvojí kompenzace imateriální újmy • Satisfakce vs. kompenzace • Bolestné a ZSU + zadostiučinění: lze…? • Odpovědnost bez zavinění

42. Ochrana osobnosti • Soudy určují částku na základě volné úvahy • Korektiv „přiměřenosti“? • Sankční náhrada škody? • Prokazování škody vs. prokazování osobnostní újmy: „matematika vs. slohová práce“ • Možno žádat odškodnění jakékoliv škody – prostor pro inovace (např. wrongful birth) • Judikatura: • Satisfakce za „reálné ohrožení“, ne jen již vzniklou škodu? • Pojištění odpovědnosti • Pokrývá i ochranu osobnosti? • Očekávané legislativní změny • Integrace do „běžné“ náhrady škody

43. Promlčení • § 100 • Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. • K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. (...) • § 101 • Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. • § 106 • (1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. • (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

44. Promlčení • § 112 • Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. • To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. • § 113 • Jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva proti těmto osobám, promlčení nepočne, dokud jim zástupce není ustanoven. • Již započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí, dokud neuplyne rok po tom, kdy těmto osobám bude zákonný zástupce ustanoven nebo kdy překážka jinak pomine.

45. Znalecké posudky • Právní úprava • Zákon o znalcích a tlumočnících • Očekávaná novelizace • Povinnosti znalce • Zpracovat posudek „řádně“ • Posuzovat otázky faktické, nikoliv však otázky právní (u soudce naopak) • Vyvarovat se „pochybnosti o nepodjatosti“ • Znalci a znalecké ústavy • V praxi • Písemný posudek, pokládání dotazů • Výslech znalce – pozor na překvapení, zejména u ústavů • „šlo poznat že je to WG? NE. Šlo poznat, že tam není karcinom? ANO“ • Hojné využití „soukromých“ posudků a ne-znaleckých dobrozdání

46. Role znalce • Znalec není soudce • Questio facti vs. questioiuris • „Co je, popis skutečností“ vs. „co má být, dle právní normy“ • Informovaný souhlas? Zavinění? Příčinná souvislost? Standardy? • Znalec není svědek • Nejde o skutečnosti, které mohl znalec vnímat přímo • Přínos znalce je v odborném hodnocení zprostředkovaných skutečností • Znalec není „soukromý detektiv“ • Hodnotí skutečnosti dodané zadavatelem, zásadně není odpovědný za jejich neúplnost či nesprávnost • Etická povinnost: upozornit v posudku na zjevné nedostatky předloženého materiálu (zejm. ne-alibistické hodnocení zjevně neúplné dokumentace) • Znalec není „ředitel zdravotní pojišťovny“ • Pokud je hodnocen postup lege artis, širší dopad na ekonomiku zpravidla nebude součástí zadání, do posudku zásadně nepatří (ale §4 odst. 5 ZoZS?) • Znalec není „orákulum“ • Cílem posudku je objektivizovat složité odborné skutečnosti, pro potřebu soudce a procesních stran • Nutnou náležitostí posudku je citace zdrojů a východisek pro závěry – jinak nepřezkoumatelnost! • Znalec je nezávislý na stranách • Rozdíl od angloamerického systému • Povinnost nepodjatosti, i v „soukromých“ posudcích

47. Náklady řízení • Občanský soudní řád, § 137 a násl. • Náklady řízení jsou zejména • Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců • Soudní poplatek • Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, • Náklady důkazů, • Náhrada za daň z přidané hodnoty • Odměna za zastupování. • Placení nákladů • Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce.

48. Náklady řízení • § 142 • Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. • Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. • I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. • § 143 • Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.

49. Náklady řízení • § 146 • Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení (...) • Skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného • Bylo zastaveno. • § 147 • Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. • § 149 • Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. • § 150 • Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

50. Chybný záznam v ZD a náklady • Usnesení NS ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 231/2007 • Mezi nesprávným diagnostickým údajem v lékařské zprávě a vznikem nákladů žalobce v soudním řízení o náhradu škody na zdraví a za právní služby není vztah příčinné souvislosti.