Koncepce a úkoly personálního řízení v podnicích

1. Koncepce a úkoly personálního řízení v podnicích

2. Osnova přednášky: • Vymezení pojmů • Externí podmínky personálního řízení • Interní podmínky personálního řízení v podniku • Trh práce • Politika zaměstnanosti

3. Vymezení pojmů

4. Personální řízení • v širším smyslu - veškeré činnosti vedoucích pracovníků i specialistů, orientované na člověka. • v užším smyslu - systém řízení personální práce v podniku, tj. činnosti specializovaných útvarů, resp. specialistů - personalistika.

5. Základní součásti personální řízení • utváření systémových podmínek a předpokladůpro ovlivňování jednání pracovníků – úkol personálního útvaru; • vlastní vedení lidí (bezprostřední ovlivňování vědomí - postojů, hodnotových preferencí, sociálních norem a vzorců jednání) a jednání pracovníků (iniciativy, výkonnosti) – úkol vedoucích pracovníků.

6. Hlavní úkoly personálního řízení • vytváření dynamického souladu mezi počtem a strukturou pracovních míst a počtem a strukturou pracovníků; • optimální využívání pracovních sil v podniku, resp. optimální využívání potenciálu pracovníků podniku; • formulace pracovních skupin (týmů), úsilí o efektivní způsob vedení lidí a zdravé mezilidské vztahy; • personální a sociální rozvoj pracovníků podniku, tj. rozvoj potenciálu lidí; • dodržování zákonů v oblasti práce, zaměstnávání lidí a lidských práv.

7. Rozvoj a řízení lidských zdrojů • moderní koncepce zdůrazňující plné využití lidského potenciálu; • poskytování příležitostí, které jsou přínosem pro jedince i pro podnik; • koncentrovaná a soustředěná péče o pracovníka jako člověka, tj. bytost nadanou vlastním rozumem, tvůrčími schopnostmi, zkušenostmi, znalostmi a vůlí pracovat na určité motivační úrovni.

8. Znaky řízení lidských zdrojů • strategický (dlouhodobě zaměřený) komplexní systémový přístup k lidským zdrojům; • aktivní účast manažerů; • sladění a integrace dílčích oblastí řízení lidských zdrojů do jednoho celku; • efektivní vnitropodniková komunikace; • úsilí zaměřené na dosažení konkurenční výhody; • součinnost za účelem dosažení synergického efektu; • podpora rozvoje, participace, odpovědnosti, kreativity.

9. Personální politika • souhrn relativně stabilních zásad, jimiž se podnik řídí při rozhodování týkajících se přímo nebo nepřímo lidského činitele (pracovníků) a práce; • součást podnikové politiky jako celku, tj. pravidel a zásad chování podniku, která vyjadřují systém podnikových hodnot a jejich preference; • obsah - hlavní cíle, priority a normy jednání pro personální oblast; • rozpracována do dílčích oblastí, např.: • zásady vyhledávání a přijímání nových pracovníků, • vzdělávací politika, • mzdová a platová politika, • zásady realizace pracovní kariéry v podniku, • politika vůči zaměstnaneckým (odborovým) organizacím apod.

10. Sociální politika • souhrn specifických opatření a činností, zaměřených na optimalizaci bezprostředních podmínek práce i širších okolností pracovního zařazení; • důležitá podmínka pro stabilizaci pracovníků, jejich identifikaci s vykonávanou prací a s podnikem.

11. Dílčí složky sociální politiky • zdokonalování fyzikálních parametrů pracovního prostředí; • zvyšování bezpečnosti a hygieny práce; • rozvoj právního, sociálního a psychologického poradenství v podniku; • péče o bývalé pracovníky podniku; • sociálně zaměstnanecké výhody pro pracovníky, apod.

12. Nejběžnější personální činnosti • personální plánování, tj. tvorba a průběžná inovace personální strategie a v návaznosti na ni formulace personálních plánů různých typů; • analýza práce, pracovních míst a kompetencí; • vyhledávání, výběr a rozmisťování pracovníků; • organizování a řízení procesů adaptace pracovníků; • motivace a stimulace, včetně odměňování pracovníků; • hodnocení pracovních výkonů a hodnocení pracovníků; • řízení osobního rozvoje pracovníků včetně výchovy a vzdělávání; • řízení a stimulace pracovní kariéry pracovníků; • uvolňování pracovníků; • koncipování zaměstnaneckých vztahů; • péče o pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost pracovníků; • vedení personální evidence.

13. Externí podmínky personálního řízení

14. Vnější podmínky personálního řízení • trh práce, do něhož se promítají faktory: • demografický vývoj společnosti; • změny hodnotových orientací lidí (profesně kvalifikačních, vzdělanostních apod.); • prostorová mobilita obyvatelstva, pracovních zdrojů a pracovních sil vnitrostátní; • předpokládaná mezistátní mobilita, imigrační politika státu; • pracovně právní legislativa a politika zaměstnanosti; • změny techniky a technologie.

15. Vnější podmínky personálního řízení • změny v obsahu pracovní činnosti, zejména: • automatizace a robotizace výrobních procesů; • informatizace práce; • humanizace práce; • ekologizace práce. • obecné trendy: • globalizace; • internacionalizace.

16. Interní podmínky personálního řízení v podniku

17. Vnitřní podmínky personálního řízení • finanční situace podniku; • podniková strategie; • technologické vybavení podniku; • organizační uspořádání podniku; • podniková kultura a filozofie; • způsob a styl řízení a vedení lidí.

18. Trh práce

19. Trh práce • součást trhu výrobních faktorů, charakterizovaný: • nabídkou práce (pracovních sil), tj. počtem lidí v produktivním věku, kteří mají různou pracovní způsobilost; • poptávkou po práci, tj. počtem pracovních míst různého typu v různých podnicích, organizacích.

20. Základní charakteristiky trhu práce • zaměstnanost – situace, kdy lidé v produktivním věku nalézají na trhu práce uplatnění; • nezaměstnanost - situace, kdy lidé v produktivním věku nenalézajína trhu práce uplatnění. • http://www.mpsv.cz/files/clanky/7574/08092009.pdf • Za přirozenou míru nezaměstnanosti lze považovat takovou míru nezaměstnanosti, při níž je počet nezaměstnaných nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst (2 – 3%).

21. Výpočet míry nezaměstnanosti 1. MPSV - míra registrované nezaměstnanosti - dosažitelní uchazeči o zaměstnaní dosažitelní uchazeči evidovaní na ÚP pracovní síla 2. EUROSTAT, ČSÚ - obecná míra nezaměstnanosti - vychází z výběrového šetření pracovních sil - Nezaměstnaní = osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. * 100

22. Nezaměstnanost • dobrovolná nezaměstnanost – nezaměstnaní nemají z různých důvodů zájem o volná pracovní místa, tj.: • frikční nezaměstnanost (nedostatek informací); • strukturální nezaměstnanost; • sezónní nezaměstnanost; • preference volného času před prací; • nedobrovolná nezaměstnanost – celková poptávka po práci je nižší než celková nabídka práce.

23. Další formy nezaměstnanosti • latentní – nedochází k plnému využití pracovní síly; • dočasná; • stagnativní - část nezaměstnaných dlouhodobě a marně hledá zaměstnání; • cyklická – vliv cyklického vývoje ekonomiky; • nepředvídatelná – např. náhlé změny v politických vztazích.

24. Nejčastější příčiny nezaměstnanosti • technický rozvoj, automatizace a robotizace; • vysoká porodnost a v důsledku toho vysoký přírůstek obyvatelstva; • prodlužování pracovního dne a zvyšování přesčasové práce; • vysoká zadluženost a úpadky drobných výrobců a podnikatelů; • nízká úroveň akumulace kapitálu a v důsledku toho i nízká míra investic do rozšiřování výroby; • dosažený stupeň ekonomické prosperity a materiálního bohatství země, který se projevuje např. v tom, že ve vyspělých zemích je vyšší míra nezaměstnanosti žen a vyšších věkových kategorií lidí.

25. Negativní: ekonomické povahy; sociální povahy; politické povahy; psychického a duchovního rázu. Pozitivní možnosti přesunu pracovních sil do rozvíjejících se a prosperujících firem a celých odvětví (restrukturalizace hospodářství); upevnění pracovní kázně a morálky; zájem o zvyšování kvalifikace; lepší úroveň motivace pracovníků. Důsledky nezaměstnanosti

26. Opatření ke snižování nezaměstnanosti • zvýšení poptávky po práci; • snížení nabídky práce; • snížení přirozené míry nezaměstnanosti; • organizované formy pomoci a podpory nezaměstnaným: • zřizování úřadů a zprostředkovatelen práce; • poskytování hmotné, finanční podpory v nezaměstnanosti; • aktivní politiku zaměstnanosti podporou vytváření nových pracovních míst; • legislativní úpravou zaměstnávání a propouštění z práce, tj. omezování pravomoci firem (podniků).

27. Lokální trh práce • území, z něhož se rekrutuje rozhodující část podnikové pracovní síly, vymezené: • adresami trvalého bydliště pracovníků; • geografickou a dopravní situací a dopravními podmínkami v širším okolí sídla podniku; • stávající a retrospektivní dojížďkou pracovníků za prací do podniku (zejména každodenní); • dalšími údaji ze sčítání lidu - zejména o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání v širším okolí podniku; • konkurenční nabídkou pracovních příležitostí v širším okolí podniku (zejména „substituční“).

28. Politika zaměstnanosti

29. Politika zaměstnanosti • systém relativně stabilních zásad, jimiž se subjekt politiky zaměstnanosti (stát, orgány lokální správy, podnik aj.) řídí při rozhodování o pracovních zdrojích a souladu mezi počtem a strukturou pracovních zdrojů a strukturou pracovních příležitostí; • soubor opatření, jimiž se subjekty politiky zaměstnanosti snaží ovlivňovat množství pracovních zdrojů, míru jejich využívání atd..  cíl: žádoucí míra a struktura zaměstnanosti

30. Státní politika zaměstnanosti • Soubor zásad, uplatňovaných při řízení trhu práce v daném státě. • Soubor opatření směřujících k zajištění vyváženosti nabídky pracovních sil a poptávky po pracovních silách na celostátním trhu práce. • Dlouhodobá koncepce.

31. Lokální politika zaměstnanosti • ve zvýšené míře přihlíží ke specifickým rysům trhu práce v daném regionu; • musí být v souladu se státní politikou zaměstnanosti a jejími cíli; • nesmí prosazovat lokální zájmy na úkor zájmů ostatních regionů či na úkor státu.

32. Podniková politika zaměstnanosti • soubor zásad a opatření, jimiž se podnik řídí při zaměstnávání lidí; • autonomní, v první řadě je podřízena cílům podniku a jen v omezené míře musí respektovat záměry státní či lokální politiky zaměstnanosti; • zaměřuje se na formování, fungování či využívání pracovní síly na podnikové úrovni.

33. Podniková politika zaměstnanosti PODNIKOVÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI = PODNIKOVÉ ZÁSADY ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ

34. Otázky k zopakování • Vysvětlete pojmy personální řízení a řízení lidských zdrojů. • Vymezte externí a interní podmínky personálního řízení v podniku. • Charakterizujte základní rysy trhu práce a definujte pojem nezaměstnanost. • Definujte pojem státní/regionální/podniková politika zaměstnanosti.