Psychologie

1. Psychologie Mgr. Josef Ledvoň, 2010 Společenskovědní seminář Co to je? Čím se zabývá? Jaká je náplň práce psychologa?

2. Psychologie - věda Psychologie je společenská věda, která se zabývá duševními jevy, snaží se porozumět chování, jednání a prožívání lidí, předvídat a formulovat je. Studuje vnitřní prožívání a vnější chování lidí… Řecké slovo „psyché“ (duše) – „logos“ (slovo, věda) Vznik moderní psychologie- r.1879- něm. psycholog Wundt založil psychologickou laboratoř, kde experimentoval … INTROSPEKCE: Wundt a jeho studenti trávili hodiny posloucháním metronomu. Měnili rychlost úderů i délku tikání. Pokaždé důkladně zkoumali své pocity . Zjistili, že některé stavy jsou příjemné a jiné nepříjemné. Rychlé údery = pocit vzrušení, pomalé uklidnění; prožívají mírné napětí před každým ťuknutím a mírné pocity úlevy po něm. Zkoumali vjemy a pocity, které vyvolávají zvuky, světlo, barvy a další podněty. Wundt pozoroval viditelné reakce studentů…

3. Psychologie - historie Hippokratés (460 př. n. l. – 377 př. n. l.) – antické Řecko, temperament lidí: sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik … R. Descartes(17. st.) – vědomí: „Myslím, tedy jsem.“ F. Bacon, J. Locke(16. - 17. st.)- úloha a význam smyslového vnímání na psychickou činnost…

4. Psychologie - význam 1. Poznávat lidi 2. Vysvětlovat chování a prožívání lidí 3. Předvídat pravděpodobný vývoj 4. Působit na lidi (výchova, prevýchova, poradenství, atd.) 5. Uspořádat podmínky, ve kterých lidé žijí, učí se, pracují 6. Lépe poznávat sebe sama pro lepší způsob učení, práce, života

5. Psychologie - úlohy

6. Psychologie - úlohy

7. Psychologie - metody 1. Pozorování - introspekce (sebepozorování) a extrospekce (pozorování druhých) 2. Experiment - uměle navozené podmínky, ve kterých zkoumáme reakce člověka 3. Rozhovor 4. Dotazník - otázky písemně, tematicky (např. hodnoty) 5. Anamnéza - poznávání životopisu člověka (podmínky, vlivy prostředí, . . . ) 6. Metoda analýzy produktu činnosti (např. grafologie), 7. Psychologické testy

8. Psychologie - metody

9. Efekt primárnosti - experiment • Luchins (in Hovlandetal., 1957) • Experiment: • Pokusné osoby četly 2 odstavce textu o jistém Jimovi. • První odstavec popisoval jeho chování tak, aby odpovídalo introverzi. • Druhý odstavec pak popisoval jeho chování tak, aby odpovídalo extraverzi. • 1. skupina p.o. četla odstavce v pořadí 1-2, druhá v pořadí 2-1. • 1. skupina p.o. pak popsala Jima jako introvertního, 2. skupina jako extravertního.

10. Psychologie - úlohy

11. Psychologie - psychika Biologicky dána: - nervovou soustavou (mozkem) - dědičností (vrozené vlohy, předpoklady, dispozice): temperamentu, inteligence, tělesné znaky, nemoci (i duševní) - vliv dědičnosti je značný. - žlázami s vnitřní sekrecí = hormony přímo do krve - biologické potřeby (žízeň, atp.) - tělesný stav (únava, nemoc), růst organismu

12. Psychologie - význam Sociálnědána: - lidé a vztahy k nim - rozhodující jsou osobní vztahy, matka a dítě - citová deprivace (ochuzení) má trvalý dopad na osobnost - vztah k sociální skupině (rodina, třída, parta) - vztahy mezi skupinami (sportovní kluby, atp.) - vliv skupiny na jednotlivce - člověk je vždy součástí skupiny, - společenské normy, - kultura Bez lidské společnosti nevzniká opravdová lidská psychika!

13. Psychologie – sociální vliv • Eshův experiment (1951) • SolomonEsh provedl sérii experimentů, které demonstrovaly sílu konformismu ve skupinách. Lidem, kteří se experimentu zúčastnili, bylo řečeno, že jde o experiment, který má za úkol prověřit zrak. Do skupiny byli zařazeni současně jak skutečně prověřovaní lidé, tak "nastrčení pokusní králíci". Byly jim zadávány jednoduché otázky týkající se délky několika linií a "nastrčení pokusní králíci" poskytovali shodné, vědomě lživé odpovědi. Při tom 32% skutečně prověřovaných lidí lživá tvrzení podporovali. Když odpovídali pravdivě, cítili se velmi nepříjemně. Experiment prokázal, že mnozí z nás jsou ochotni přijmout společný názor většiny jako jedinou a nezvratnou pravdu.

14. Psychologie - obory Příklady: obecná psychologie sociální psychologie vývojová (ontogenetická) psychologie psychologie osobnosti psychopatologie neuropsychologie

15. Psychologie - úlohy

16. Psychologie – v životě psychologie zdraví (psychohygiena) poradenská psychologie pedagogická psychologie psychologie práce řízení soudní psychologie psychologie sportu vojenská psychologie psychologie trhu a reklamy

17. Psychologie – pojmy Psychika - osobnost se skládá z prožívání a chování Vědomí - uvedomělé bytí člověka; vnitřní, subjektivní prožívání - vědomá část psychiky; uvědomování si duševních zážitků; vědomí je nejvyšší formou psychiky Nevědomí = ne plně uvědomovaná část psychiky

18. Psychologie – pojmy Prožívání - souhrn psychických procesů a stavů, jako vjemy, představy, emoce (city), procesy řešení problému, rozhodování, vybavování z paměti Cítění - umožňuje cítit - vnímat city a emoce Snahy se projevují v motivaci a vůli

19. Psychologie – pojmy Chování - vnější projev prožívání (psychiky); lze pozorovat, registrovat, měřit. Zahrnuje též výrazové pohyby, jako mimiku, gestikulaci…

20. Psychologie - úlohy

21. Psychologie – poznávání Smyslový vjem - je odrazem jednotlivých vlastností předmětu a jevu v psychice (barvy, chutě, tóny, zvuky, chlad, atd.). Prostřednictvím smyslových orgánů. 1. receptor přijímá podněty a zpracovává je do podoby vzruchu (soustava buněk odpovídající na mechanické, chemické nebo světelné podněty) 2. nervové dráhy vedou vzruchy do mozku 3. zpracování vzruchu (příslušná část mozku)

22. Psychologie – poznávání Smyslový vjem - základní druhy: 1. zrakový, sluchový, čichový, chuťový 2. dotykový 3. chladu a tepla 4. bolesti 5. pohybový (pohyb a poloha jednotlivých částí těla) 6. interoceptivní (změna ve funkci a stavu orgánu)

23. Psychologie - úlohy

24. Psychologie – vnímání Vnímáme (jde o psychický proces): 1. tvar a velikost 2. prostor 3. hloubku 4. pohyb 5. čas - na to není orgán (smysl), clověk vnímá na základě změn kolem sebe i fyziologických procesů) je velmi subjektivní 6. meziosobní

25. Meziosobní vnímání Zimbardo (1971) - experiment prováděný na Stanfordské univerzitě (USA). Některým studentům přidělena role „vězňů“, jiným „dozorců“. Role dozorců udělala ze studentů po několika dnech surové bachaře. Když si mysleli, že nejsou sledováni, dopouštěli se krutostí na „vězních“. Ne všichni se chovali sadisticky, ale ti „slušní“ nikdy nevystoupili proti chování „zlých“. Za kruté chování nenesly vinu osobní predispozice, ale svůdnost moci, která je v některých prostředí s rolí spojená.

26. Fyzickáatraktivita- experimenty • Spojení krásy s talentem • Stereotyp - krásní lidé jsou talentovanější • Experiment: Středoškolští studenti měli hodnotit eseje napsané studentkami. Přiložena fotografie autorky. Když se autorka jevila posuzovateli jako atraktivní, měl tendenci ji dát lepší známku. (Landy andSigall, 1974)

27. Fyzickáatraktivita - experimenty • Clifford a Walster (1943) nechali učitele z 400 škol, aby si prostudovali hodnocení určitých dětí. K tomuto hodnocení byla přiložena fotografie atraktivního nebo neatraktivního dítěte (dívky či chlapce). • Učitelé posuzovaly atraktivní dítě (dívky i chlapce) jako bystřejší a inteligentnější než neatraktivní děti. • Dion akol. (1972). Pokusné osoby ochotně souhlasily s tím, že neatraktivní dítě spáchalo trestný čin, avšak byly méně ochotny akceptovat, že trestný čin spáchalo atraktivní dítě.

28. Psychologie – vnímání Proces vnímání - vnímání není pouhým otiskem skutečnosti do psychiky, ale složitým psychickým procesem!

29. Psychologie - úlohy

30. Psychologie – fantazie Představivost a fantazie - názorný obraz předmětu a tvaru, které v daném okamžiku nevnímáme. Nejde o vytváření z ničeho, základem je naše zkušenost, vjemy a paměťové představy. Fantazie - druhy: tvůrčí (konstruktivní) - vytváření nových představ (umělecká tvorba, vynálezy, atp.). Rekonstrukční - představy na základě slovního popisu (představím si New York, kde jsem nikdy nebyl).

31. Psychologie – myšlení Myšlení - nejvyšší poznávací funkce člověka! Člověk proniká do podstaty, odhaluje souvislosti, vztahy, řeší problémy, vytváří nové poznatky. Formy myšlení: 1. pojem - mentální reprezentace určité skupiny objektu vystihující jejich podstatné znaky 2. výrok (soud) - něco tvrdíme o objektu (ryba žije ve vodě) 3. úsudek - výrok vyplývající z předchozích (voda v bazénu je teplá - vzduch je studený - voda je vyhřívaná)

32. Psychologie – „jsem…“ • Vývoj seberealizaceOrientace sebepojetí i výchozí aspekty seberealizace procházejí během vývoje určitými zákonitými proměnami. Proměny sebezažívání „motivačně – poznávací stránky Já“ výstižně vyjadřují následující heslovité parafráze:batole – „Jsem to, co mohu svobodně dělat!“předškolní věk – „Jsem to, co učiním!“dětství – „Jsem to, co dovedu!“dospívání – „Jsem to, čemu věřím!“raná dospělost – „Jsem to , co miluji!“střední dospělost – „Jsem to, co poskytuji!“zralá dospělost – „Jsem to, co po mně zůstane!“

33. Psychologie – řeč Prostřednictvím řeči člověk přemýšlí a vyjadřuje myšlenky. Je nástrojem (prostředkem) komunikace (verbální). Slouží k vzájemnému styku (komunikaci), působení (prosbou, výzvou, příkazem, zákazem), dorozumění, sdělování a předávání zkušeností. Řeč rozlišujeme na vnitřní a vnější (písemná, hovořená).

34. Psychologie - úlohy

35. Psychologie – pozornost Pozornost je psychický stav projevující se soustředěním vnímání a dalších psychických procesů na jeden jev (jednu činnost). 1. Bezděčná pozornost je podmíněna změnou prostředí, nečekaným zvukem, světlem, pohybujícími se předměty… 2. Záměrná pozornost závisející na cíli a volním úsilí. Slouží k upoutání pozornosti na delší čas…

36. Psychologie – paměť Paměť je zásobárna (sklad) poznatků a informací, odraz minulého prožívání a chování ve vědomí člověka. Lidská paměť je vlastnost a soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení. Křivka zapomínání - po 19 minutách zapomene 41,8 % naučeného;po 24 hodinách 66,3%,po 1 měsíci 75%

37. Psychologie – smysl bytí • Celkové pořadí prvních deseti nejfrekventovaněji uváděných „smyslů existence“ bylo: • vlastní blaho (majetek, příjemný život, jídlo-pití) • seberealizace (sebevýchova, vzhled, úspěch) • rodina (láska, založení rodiny, děti, domov) • hlavní zaměstnání (vzdělání, studium, povolání, práce) • kolektiv (přátelství, skupinové vztahy, sociální úkoly) • zájmy (vědění, věda, záliba, sport, cestování) • prožitky (touha něco prožít, příroda, umění) • služba, přesvědčení (náboženství, politika, reformy) • vitální potřeby (zdraví, sebezáchova v nouzi) • jiné (nezralé a rozporné údaje)

38. Psychologie – city Podstatným znakem je příjemnost × nepříjemnost, přitahování × odpuzování, atp… City = emoce. Nálada je citovým stavem - hodiny až dny. Prožívání stavu - jak se člověk cítí (nálada) Prožívání vztahu - líbí × nelíbí

39. Psychologie – city City - základní znaky: 1. polarita - (láska × nenávist) 2. smíšenost - můžeme prožívat protichůdné city zároveň (i k jednomu předmětu, objektu) 3. neopakovatelnost 4. nakažlivost - převládající city se přenášejí z okolí na jedince 5. pestrost trvání citu - cit může trvat okamžik i celý život

40. Psychologie – city City - základní druhy: 1. tělesné 2. citové reakce - např. hněv - až afekty (bouřlivé) 3. citové stavy - nálada 4. citové vztahy - např. láska - až vášně (silné) 5. vyšší : (a) intelektuální - city při poznávání skutečnosti a řešení problému (b) estetické - prožívání krásy přírody nebo uměleckého díla (c) etické - uspokojení z dobrého činu, pocit viny (d) sociální - spolucítění s druhými lidmi

41. Psychologie – city City - vnější projevy: 1. pohyby obličeje - mimika (smích, údiv, pláč) 2. pohyby celého těla - pantomimika 3. zabarvení hlasu 4. Změny funkcí vnitřních orgánů (pot, bušení srdce, zrychlený dech, zrudnutí)

42. Psychologie - úlohy

43. Psychologie – vůle, motivace Vůle - označuje psychické procesy a vlastnosti, které zajišťují řízení činnosti a dosahování cílů Motivace - lat. moveo - hýbám - vyjadřuje hybné síly chování, činitele chování Proč je člověk aktivní? Proč je jeho aktivita zaměřena jistým směrem? Jaký má jeho aktivita pro tohoto člověka smysl?

44. Psychologie – vůle, motivace Potřeby dle Maslowa: základní fyziologické potřeby potřeby bezpečí sociální potřeby potřeby uznání potřeby seberealizace, sebenaplnění

45. Psychologie – potřeby Základní biologické potřeby: Dostatek kyslíku Nasycení Uhašení žízně Vyprazdňování Optimální tělesná teplota Vyhýbání se bolesti Odpočinek a spánek Sex Mateřský pud

46. Psychologie – postoje Přečtěte si každou z následujících nedokončených vět a pokuste se ji na zvláštní papír hned za její číslo stručně doplnit první myšlenkou, která vás napadne. Pracujte co nejrychleji a bez dlouhého rozvažování. Moje vlastní rodina je oproti jiným ... Myslím, že otcové by se měli více ... Já a moje matka se většinou ... Lidé si vzájemně obyčejně ... Nelíbí se mi, že lidé ... Práce je pro mne ... Největší chybou vedení naší fakulty je ... Moji spolužáci ... Myslím, že povinnosti jsou ... Kdyby se mi studium nedařilo, ... Ve svém volném čase nejraději ... Myslím, že umění lidem ... O prázdninách je nejlépe ... Mou největší touhou je ... Myslím, že můj život byl ...

47. Psychologie – postoje  Uvažte nyní, co vypovídá vaše reakce o jednotlivých postojích i jejich skupinách. Souvisí to zpravidla i s širším charakterem adaptovanosti v té které oblasti: postoj k rodině otci matce lidem jejich nedostatkům postoj ke studiu nadřízeným spolužákům povinnostem vlastní výkonnosti postoj k zájmovému zaměření kultuře formám regenerace sil k vlastní budoucnosti minulosti

48. Psychologie - úlohy

49. Psychologie - úlohy

50. Sympatie - experiment • Je nám sympatický ten, o kterém víme, že jsme mu sympatičtí. Na tom, jak hodnotíme sami sebe také závisí to, jak je nám sympatický ten, který vůči nám projevuje náklonnost. • Experiment - Walster (1965): • Studentka čekala v místnosti na „experiment“. Vstoupil atraktivní student, začal si s ní povídat a případně ji pozval na schůzku. • Pak začal „experiment“ - studentka měla vyplnit dva písemné testy. • Polovině pokusné osob (studentek) řekl experimentátor, že jejich výkon byl velmi špatný (aby se cítily deprimované), druhé polovině pak, že jejich výkon byl dobrý. • Pokusné osoby pak měly za úkol hodnotit pět lidí podle jejich fyzické přitažlivosti. Jedna z osob byl student z čekárny. • Ty studentky, které se cítily deprimované, hodnotily svého obdivovatele jako atraktivnějšího než ty, které se po testu cítily dobře.