Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje

1. Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje Projekt WB-13-04 http://ndz.hf.vslib.cz 1. 2. 2005

2. Cíl presentace dne 26. 1. 2005 • Popis přístupu týmu k projektu. • Metodika projektu. • Informace o postupu činností v období 1. 9. až 31. 12. 2004. • Návrh dalších činností.

3. I. Popis týmu Do projektu jsou zapojena 3 pracoviště • Katedra podnikové ekonomiky a • Katedra ekonomie z Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci • ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. v Liberci

4. Základní terminologie • Brownfields: oblasti s rostoucí nezaměstnaností, útlumem celého odvětví, znečištěným životním prostředím… }http://www.cabernet.org.uk • Brownfield sites: upuštěná území s ohraničením plochy • Podvyužitá území • Narušená území, pozemky (Dle Ministerstva živ. pr.) • Dříve urbanizované území v současnosti opuštěné • Deprimující zóny (Dle Ministerstva pro místní rozvoj)

5. Základní terminologie Tyto a jiné termíny charakterizují pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území i ve volné krajině, které ztratily svoji původní funkci a ekonomicky i fyzicky deprimují své okolí. Vyznačují se často přítomností ekologických zátěží, zdevastovanými budovami, vylidněným okolím a složitými vlastnickými vztahy. S ohledem na zadavatele tohoto projektu budeme používat termín deprimující zóny. Při průzkumu v terénu (obce, apod., doporučujeme přidat i pojem „Brownfields“).

6. Deprimující zóny Deprimující zóny MMR dále rozlišuje: • Průmyslové deprimující zóny - lze je vymezit jako plochy se značným rozvojovým potenciálem, určené pro velké investory a zařazené do databáze Agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). • Neprůmyslové deprimující zóny - nejsou zajímavé pro velké investory a po jejich regeneraci se předpokládá jejich využití např. pro malé a střední podnikání nebo pro projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP).

7. V projektu WB-13-04 bylo stanoveno 5 cílů • Č. 1 Vytipování neprůmyslových deprimujících zón na příkladu regionu NUTS 3 Liberecký kraj. • Č. 2 Vytvoření souboru případových studií neprůmyslových deprimujících zón. • Č. 3 Definování metrik neprůmyslových deprimujících zón. • Č. 4 Návody na revitalizaci jednotlivých typů neprůmyslových deprimujících zón. • Č. 5 Sociálně-ekonomické zhodnocení projektu.

8. II. Metodika projektu Pro dosažení uvedených cílů projektu byla vytvořena následující metodika řízení projektu: 1. Vytvoření základní databáze NDZ • V programu Excel přehledná databáze NDZ se základními údaji z monitoringu NDZ. • V prostředí Microsoft Access základní databáze NDZ propojující data z monitoringu, makro- a mikro- prostředí (původně úvaha o mezzo- prostředí), v rámci této databáze budou jednotlivé NDZ bodově ohodnoceny.

9. Monitoring Monitoring (kritéria pro vytvoření dotazníku č. 1: září 2004 – březen 2005)*. • Identifikace DZ (záměrně ne neprůmyslové) • Charakteristika DZ včetně jejich popisu • Vztah DZ k okolí • Vztah DZ k okolí včetně infrastruktury • Ekologické zatížení DZ *Vychází z: GREMLICA, T., ŠTÍPKOVÁ, R., NOVÝ, J. Revitalizace „brownfields“ v ČR. Zpracované pro Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2003

10. II. Metodika projektu 2. Tvorba případových studií revitalizovaných NDZ v zahraničí a ČR 3. Hodnocení NDZ dle (bodové hodnocení bariér): • vlivu NDZ na okolí (hledisko vlastnictví), • možnosti dalšího využití NDZ (viz schéma č. 1), • vhodnosti NDZ pro investiční příležitost.

11. Hodnocení využitelnosti NDZ např. pro inovační podnikání Specifika využitelnosti NDZ Prostorové vymezení okolí NDZ Dopravní napojení a obslužnost NDZ Identifikovaná odvětvová seskupení Doplňující kritéria Reálná využitelnost objektu Oblast bydlení Dálnice, silnice Měkká infrastruktura Zpracovatelský průmysl v obci Oblast podnikání železnice Omezení výstavby včetně ekol. zátěže Potenciál pracovní síly, vzdělání, V+V, kritéria klastrů… Veřejně prospěšná zařízení autobusové spoje Turistický potenciál Územní omezení vlakové spoje Vliv ceny Zařízení komerční Vlastnické vztahy Průmysl (lehký, těžký) Inženýrské sítě Zemědělská půda, lesy plocha Turistické atrakce Schéma č. 1 Pozn. Jedná se o upravený model Barbary Vojvodíkové, která je autorkou modelu pro hodnocení vhodnosti budoucího využití areálu bývalých důlních podniků v Ostravě.

12. II. Metodika projektu 4. Výběr představitelů jednotlivých typů neprůmyslových deprimujících zón dle možností dalšího využití (viz následující tabulka č. 1), včetně možností financování. 5. Případové studie vybraných představitelů pro ukázku revitalizace neprůmyslových deprimujících zón. 6. Sociálně-ekonomické zhodnocení.

14. Možnosti financování revitalizace NDZ lze stručně charakterizovat: • z rozpočtu obcí (záleží na vlastnictví NDZ) • ze státního rozpočtu • účelové dotace z fondů • z fondů evropské unie • ze soukromých zdrojů • kombinací (PPP) • kombinací financování se zapojením majitelů infrastrukturních médií

15. III. Aktivity v první etapě výzkumu (1.9. – 30.11.2004) • Průzkum (1) v terénu na úrovni NUTS 3 – Liberecký kraj. • Informační výzkum na makroekonomické úrovni. • Informační výzkum a výběr kritérií pro definování NDZ, tvorba databáze NDZ. • Analýza potenciálních klastrů dle koeficientů LQ. • Zahájení mapování stávajících zkušeností v zahraničí včetně studie, Velká Británie, SRN, Finsko. • Zahájení mapování stávajících zkušeností v  ČR. • Analýzy územní samosprávy, pracovní setkání. • Možnosti financování NDZ: Partnerství veřejného a privátního sektoru- PPP.

16. Název lokality Katastrální území Obec Počet obyvatel obce Plocha deprimující zóny Vlastnictví Technická infrastruktura Dopravní napojení Omezení výstavby Regulativy dle územně plánovací dokumentace Původní využití Poslední využití Od kdy nevyužíváno Návrhy využití do budoucna Kontakt Monitoring – dotazník č. 1

18. Regenerace neprůmyslových „deprimujících zón“ jako součást strategie regionálního rozvoje Stav k 24. 1. 2005 Monitoring: 184 měst a obcí Počet „deprimujících zón“: 256 objektů

19. Zámeček Libchava

20. Rokytnice nad Jizerou

21. Chrastava –Kulturní dům

22. Liberecké výstaviště – pavilon A Lomnice nad Popelkou

23. Liberecké výstaviště – pavilon A „úvaha o komplexu CVLK“

24. Centrum vzdělanosti Libereckého kraje • Cílem CVLK je rozvoj celoživotního vzdělávání. • Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, p.o., bude zatím sídlit v budově krajského úřadu na Masarykově třídě v Liberci, kde se nachází část odboru školství. • V budoucnosti by CVLK mělo sídlit v komplexu budov na Masarykově třídě, tam by už kromě koordinace probíhala i výuka. • V současné době vzniká projekt, v roce 2007 se Liberecký kraj bude ucházet o peníze z Evropské unie.

25. Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci • Území Kateřinského údolí kopíruje údolí říčky Černé Nisy, asi 3 km severně od centra města Liberce. • Údolí je nástupem do Jizerských hor směrem od Frýdlantu v Č. • Délka řešeného úseku je 5 km. • Na konce 19. století zde proběhla výstavba náročných výrobních objektů s realizací náhonů na řece, výstavby nájemních domů a vil továrníků. • Ukončení výstavby bylo přibližně v r. 1920. • V 60. letech 20. stol. zde byly umístěny státní podniky bez respektování krajinného prostředí.

26. Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci • V současné době je to nejzanedbanější lokalita v Liberci s: • výrobními závody těsně vedle bydlení, • velkým množstvím chátrajících budov, které hrozí zřícením, • černými skládkami, • nevyrovnanou sociální strukturou obyvatelstva.

27. Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci • Výkres širších vztahů

28. Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci

29. Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci

36. Identifikace klastrů

37. Analýza potenciálních klastrů dle koeficientů LQ • Klastry byly vymezeny na základě výpočtu koeficientu lokalizace (LQ). • Pro výpočet LQ byla použita data MPO o počtu pracovníků a přidané hodnotě podle odvětví OKEČ. • V dalších fázích byla provedena dekompozice koeficientů LQ na úroveň obcí s rozšířenou působností (RP) a úroveň obcí, dle ukazatelů počtu pracovníků, přidané hodnotě podle odvětví OKEČ a vlivu infrastruktury.

38. Mapa: Maxima LQ dle přidané hodnoty (Liberecký kraj)

39. MAPA: Maxima LQ dle počtu pracovníků v odvětví (LK)

40. Revitalizace deprimujících zón v Liberci - zkušenosti z ČR • Babylon, Liberec (textilní průmysl) • Nové využití od roku 1998 • Golfcentrum Liberec (textilní průmysl) • Nové využití od roku 2004 • Centrum Vzdělanosti LK (areál výstaviště, historická budova lázní,…) • Ve fázi zpracované studie a přípravy projektu a zaregistrování CVLK, p.o. , projekt bude podán v roce 2007. • Kateřinské údolí (postprůmyslová oblast) • cyklostezka s historickou stezkou po průmyslu 19. a 20. století. • Ve fázi provedené analýzy současného stavu. • Ukázka ze zahraničí viz příspěvek K. Maršíkové

41. Zmapování stávajících zkušeností v  ČR: Babylon, Liberec, ČR • 1946 Znárodnění Tkalcovny hedvábí. • 1949 Textilní továrna Silka n.p. • 1965 Hedva n. p., závod 05 (pod. ředitelství Moravská Třebová) • 1990 Privatizace a změna právní formy na akciovou společnost. • 1996 Zánik společnosti Hedva Liberec a.s. • 1997 Změna vlastníka, registrace v OR Centrum Babylon, a.s. a zahájení revitalizace. • 1998 CENTRUM BABYLON LIBEREC – otevření (1. etapa)

42. Zmapování stávajících zkušeností v  ČR: Babylon, Liberec, ČR • Revitalizace zcela hrazena ze soukromých zdrojů – Ing. Vajner • Nově byl objekt otevřen jako centrum rodinné • zábavy s: • aquaparkem, • lunaparkem, • bowlingem, • diskotékou, • nákupním městem, • byznys centrem s konferenčními sály, • restauracemi a hotelem.

43. Hedva, státní podnik

44. Centrum Babylon, a.s.

45. Hedva pohled z Nitranské ulice

46. Centrum Babylon – pohled z Nitranské ulice

47. Hedva – Výrobní hala po ukončení provozu

48. Hala jako Královská zahrada

49. Revitalizovaný objekt na Výstavišti v Liberci • Bývalý prodejní pavilon BYTEXU, po ukončení provozu zcela rozebrán – zůstala pouze konstrukce. • Prodej koberců • Nové golfové centrum • http://www.golfcentrumliberec.cz • Majitelem je občanské sdružení Golfcentrum Liberec

50. Zdevastovaný prodejní pavilon Bytexu (LVT) v Liberci na začátku roku 2004