240 likes | 588 Views
VY_32_INOVACE_06-07. Kyjevská Rus. Nejstarší stát ve slovanském prostředí východní Evropy. Kyjevská Rus. Nejstarší stát , který se v 9.–11. století vytvořil ve slovanském prostředí východní Evropy .
E N D
VY_32_INOVACE_06-07 Kyjevská Rus Nejstarší stát ve slovanském prostředí východní Evropy
Kyjevská Rus • Nejstarší stát, který se v 9.–11. století vytvořil ve slovanském prostředí východní Evropy. • Zanechal stopu v dějinách i kultuře tří budoucích východoslovanských národů :a) Rusů,b) Ukrajinců,c) Bělorusů. • Území mezi řekami Vislou a Dněprem, vedla tudy cesta varjagů do Řecka (z Baltu do Konstantinopole).
Rozsah Kyjevské Rusi v 11. století Autor: CaptainBlood, Název:Kievan Rus en.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kievan_Rus_en.jpg
Počátky Kyjevské Rusi • Varjagové měli zájem nad kontrolou trhových osad území. • Ozbrojení varjagové si brzy zabezpečili postavení vládců v důležitých slovanských střediscích. • V Novgorodu vládl varjag kníže Rurik, jeho potomek Oleg se roku 882 zmocnil Kyjeva, území spojil. • Stal se tak zakladatelem rurikovské dynastie a státu zvaného Kyjevská Rus.
Rurikovci • Rurik - byl původem norman-varjag (Švédsko), pohan, k pohanství se hlásili i jeho potomci (měli už většinou slovanská jména – důkaz, že slovanský živel stále převládal). • Další knížata – rozšíření území směrem na jih až k Byzantské říši. Úzké kontakty. • Vladimir – si vynutil sňatek s byzantskou princeznou, avšak musel souhlasit s přijetím křtu z rukou byzantských kněží = roku 988 přijetí křesťanství na Rusi a počátek rozsáhlé christianizace. Slovanské obyvatelstvo nerado opouštělo staré bohy.
Rurikovci • Jaroslav Moudrý – první polovina 11. století, největší rozkvět státu, vydal nejstarší ruský zákoník a nástupnický řád – snažil se (marně) předejít sporům o trůn. • Kyjevská Rus nadále prosperovala, avšak systém nástupnictví a státní správy umožnil regionálním vládcům získat větší moc na úkor kyjevských knížat. • Kyjevská Rus se postupně rozpadla, na jejím místě se vytvořily menší státní celky. Ty poté nedokázaly obstát vůči náporu mongolských kmenů.
Nájezdy mongolských kmenů • Mongolské kmeny značnou část země obsadily, vyplenily a začaly vybírat od místních vládců poplatky. • Přesto dochází k rozvoji Moskevského knížectví, jež postupně získávalo stále větší území a poté i nezávislost na mongolské Zlaté hordě.
Zánik Kyjevské Rusi • Kyjevská Rus neměla dlouhého trvání. • Ruský stát se v průběhu 12. století rozpadl na řadu menších knížectví (vzájemná řevnivost mezi knížaty), která nedokázala čelit nájezdům asijských kočovníků.
Rozpad Kyjevské Rusi na jednotlivá knížectví Autor: SeikoEn , Název:PrincipalitiesofKievan Rus' (1054-1132).jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Principalities_of_Kievan_Rus'_(1054-1132).jpg
Písemnictví • S přijetím křesťanství se začalo rozvíjet písemnictví. Bohoslužba byla sloužena ve staroslověnštině (mnozí kněží byli Bulhaři – srozumitelnost sdělení). Literární díla také ve staroslověnštině. • Použito však nový typ písma – cyrilice, z níž se pak později vyvinula azbuka. • Nejvýznamnější práce v 11. stol. Pověst dávných let – dějepisné dílo připisováno mnichu Nestorovi. • Během 11. stol. asi také vznikaly ústně tradované skladby s hrdinskou tématikou, tzv. byliny. Bohatýr Ilja Muromec.
Hmotné památky • Z architektonických památek Kyjevské Rusi se v původní podobě dochovalo málo. • Dřevěné stavby zanikly, kamenné objekty byly často mnohokrát přestavovány, mnoho bylo zničeno v době mongolské expanze. • Počátkem 10.století stál v Kyjevě chrám sv. Sofie (dřevěný), kamennou verzi nechal postavit po roce 1037 kyjevský kníže Jaroslav I. Moudrý. Chrám měl protějškem ke chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Původní podoba kyjevského katedrálního chrámu sv. Sofie (podle byzantského vzoru stavitelství) Autor:AlexanderNoskin , Název:Maket Sofii.JPGZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maket_Sofii.JPG
Zlatá brána • Za vlády Jaroslava Moudrého bylo hlavní město obklopeno mohutnými hliněnými valy v délce 3,5 km. Dovnitř se vcházelo třemi vstupy, z nichž nejproslulejší byla Zlatá brána, kterou nechal kníže vystavět zřejmě roku 1037.
Zlatá brána v Kyjevě, rekonstrukce z roku 1982 Autor:Dezidor, Název:Золоті ворота.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Золоті_ворота.jpg
Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková