400 likes | 628 Views
Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika Materiál: VY_32_INOVACE_BOT.4 Vytvořený ve školním roce: 2013 Téma : Pletiva
E N D
Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika Materiál: VY_32_INOVACE_BOT.4 Vytvořený ve školním roce: 2013 Téma: Pletiva Předmět a třída: BIOLOGIE, kvinta osmiletého gymnázia Anotace: Materiál je určen pro výklad učiva Pletiva. . Je potřeba PC s internetem, projektor, microsoftpowerpoint. Je vhodné, ale ne nutné, aby měli PC k dispozici i žáci. Autor: Mgr. Lucie Koudelková Klíčová slova: trvalépletivo, meristém, cévní svazky Ověřený dne: 17. 10. 2013
Co jsou to pletiva? • Soubor buněk tvořící morfologický a funkční celek • HISTOLOGIE= nauka o pletivech Obr. 11
Klasifikace pletiv • Podle původu a způsobu vzniku • Podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny • Podle buněčného obsahu • Podle ontogenetického vývoje
A) podle původu a způsobu vzniku • Pletiva pravá • Pletiva nepravá • Pletiva smíšená
A) podle původu a způsobu vzniku • Pletiva pravá • vznikla z buněk, které po rozdělení zůstaly spolu a jsou spojeny střední lamelou Obr. 1
A) podle původu a způsobu vzniku • Pletiva nepravá • Vznikají druhotným seskupením buněk př.: kolonie řas Pediastrum Obr. 9
A) podle původu a způsobu vzniku • Pletiva smíšená • Vznikají propletením a druhotným srůstem pravých pletiv (př. Plektenchym houbových hyf) Obr. 10 Obr. 2
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS • Parenchym • Merenchym • Aerenchym • Aktinenchym • Prosenchym • Kolenchym • Sklerenchym Úkol: V učebnici či na internetu vyhledej charakteristiku výše jmenovaných pletiv.
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS • Parenchym • tenkostěnné buňky kubického tvaru • DĚLENÍ • Merenchym – kulovitý tvar a mezibuněčné otvory • Aerenchym – provzdušňovací, interceluláry vyplněné kyslíkem • Aktinenchym– aerenchymatické pletivo s hvězdicovitě protaženými buňkami
Parenchym Obr. 11
Aerenchym Obr. 8
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS • Prosenchym • Soubor tenkostěnných a tlustostěnných buněk protáhlého tvaru, šikmé příčné přepážky Obr. 15
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS • Kolenchym • Soubor buněk s nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou Obr. 16
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS • Sklerenchym • Soubor buněk s výrazně ztloustlou buněčnou stěnou Obr. 17
C) Podle buněčného obsahu • Chlorenchym • soubor buněk obsahujících chloroplasty • Amylenchym • Zásobní pletivo jehož buňky obsahují škrob
D) Podle ontogenetického vývoje • Pletiva • Dělivá (meristémy) • Trvalá • Krycí • Vodivá, zpevňovací • Základní
D) Podle ontogenetického vývoje • Pletiva dělivá (meristémy) • Pletiva tvořená parenchymatickými buňkami, které mají dělivou schopnost • Dělení • Podle uložení v těle • Podle posloupnosti vzniku
D) Podle ontogenetického vývojeMeristémy • Podle uložení v těle • Meristém difúzní • Nepravidelně rozmístěný • Meristém vrcholový • Na vrcholech stonků nebo kořenů • Meristém vmezeřený • Mezi trvalými pletivy, těsně pod kolénky trav
D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy • Podle posloupnosti vzniku • Meristém počáteční (PROTOMERISTÉM) • Nahosemenné rostliny = jednovrstevný • Krytosemenné rostliny = vícevrstevný • rozlišen na plášť a korpus
D) Podle ontogenetického vývojeMeristémy • Podle posloupnosti vzniku • Meristém prvotní (PRIMÁRNÍ) • Vzniká činností protomeristému • Základ pro tvorbu trvalých pletiv • 3 vrstvy • Protoderm krycí pletiva • Prokambium primární svazky cévní • Základní meristém základní trvalá pletiva
D) Podle ontogenetického vývojeMeristémy • Podle posloupnosti vzniku • Meristém druhotný (SEKUNDÁRNÍ) • Zakládá se z buněk trvalého pletiva, která se začnou dělit • FELOGÉN • z primární kůry, dává vznik sekundárnímu krycímu pletivu • KAMBIUM • z buněk mezi prvotním dřevem a lýkem a z prokambia
Felogén (7) a kambium (5) Obr. 12
D) Podle ontogenetického vývoj • Pletiva trvalá (definitivní) • Tvarově i funkčně diferencovaná, ztratily dělivou schopnost • Dělení • Krycí • Vodivá a zpevňovací • Základní
D) Podle ontogenetického vývojeTrvalá pletiva • Krycí pletiva • Ochrana rostliny před vnějšími vlivy • Vznikají z protodermu nebo z felogénu • DĚLENÍ • PRIMÁRNÍ • Epidermis - pokožka u nadzemních částí rostliny krytá kutikulou (obsahuje průduchy, chlupy, výčnělky) • Rizodermis – pokožka kořene bez kutikuly
Krycí pletiva primární • Epidermis • rhizodermis Obr. 13 Obr. 7
D) Podle ontogenetického vývojeTrvalá pletiva • Krycí pletiva • SEKUNDÁRNÍ • Suberoderm (korek) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem ven • Felogén (korkotvorné pletivo) – sekundární meristém produkující sekundární trvalá pletiva • Feloderm (zelená kůra) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem dovnitř, buňky obsahují chloroplasty BORKA – tvořena buňkami odumřelých sekundárních krycích pletiv = kůra stromů
Krycí pletiva sekundární Obr. 14
D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva • Vodivá a zpevňovací pletiva • Soustava trvalých pletiv zajišťujících rozvádění látek v rostlinném těle • Vznikla s přechodem na souš • LÝKO – zajišťuje asimilační proud (= rozvod asimilátů z fotosyntetizujících orgánů) • DŘEVO – zajišťuje transpirační proud (= rozvod minerálních látek z kořene)
D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva • Vodivá a zpevňovací pletiva • DĚLENÍ • LÝKO (floém) • Sítkovice – hlavní vodivá složka lýka • Lýkový parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti • Buňky průvodní – funkce zásobní a vyživovací • Lýkový sklerenchym – zajišťuje lýku pevnost v tahu
D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva • Vodivá a zpevňovací pletiva • DĚLENÍ • DŘEVO (xylém) • Cévy – vodivé dráhy u krytosemenných rostlin z mrtvých buněk, které mají rozpuštěné příčné přepážky • Cévice – vodivé dráhy u vyšších rostlin z mrtvých buněk, které mají příčné přepážky • Dřevní parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti • Dřevní sklerenchym – zajišťuje dřevu pevnost v tahu
Xylém a floém • dřen • protoxylem • xylem • floem • Sclerenchym • cortex • epidermis Obr. 6
D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva • Vodivá a zpevňovací pletiva • CÉVNÍ SVAZKY • Soubor složek lýkové a dřevní části vodivých pletiv • Primární lýko a primární dřevo vzniká z prokambia • Sekundární lýko a sekundární dřevo vzniká z kambia
Vodivá a zpevňovací pletivaCÉVNÍ SVAZKY D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva • Typy CS • Úplné – obsahují dřevo i lýko • Neúplné – obsahují pouze jednu složku • Otevřené – mezi dřevem a lýkem je kambium • Uzavřené – nemají kambium • Podle polohy složek • soustředné (lýko x dřevostředné), paprsčité, bočné (lýko I dřevo), dvojbočné (lýko I dřevo I lýko)…
Cévní svazky Obr. 3 Obr. 5 Obr. 4
D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva • Základní pletiva • Vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy • Funkce: zásobovací, fotosyntetická, dýchací • DĚLENÍ • Buňky vyměšovací – uzavírají zplodiny látkové přeměny • Mléčnice – obsahují oranžové emulze tříslovin, latexu, bílkovin, kaučuku • Interceluláry– mezibuněčné prostory různého původu a funkce • Hojivá pletiva – podílejí se na zacelování mechanicky poškozených místech rostlin
Opakování • Vysvětli pojem kolenchym, prosenchym, parenchym… • Jaký je rozdíl mezi trvalými pletivy a meristémy? • Jaké pletivo zajišťuje druhotné tloustnutí? • Jaké znáš typy vodivých pletiv? • U jakých organismů se vyskytují pletiva nepravá? • U jakých organismů se vyskytují pletiva smíšená? (správnost odpovědí si zkontroluj podle výpisků)
Internetové zdroje • User:Micropix. File:Cyperus alternifolius, stalk, Etzold green 9.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cyperus_alternifolius,_stalk,_Etzold_green_9.jpg?uselang=cs> • Tony Wills.Gymnopilus_junonius-02.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gymnopilus_junonius-02.jpg?uselang=cs > • Frank Vincentz. Aptenia cordifolia2 ies.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aptenia_cordifolia2_ies.jpg > • Frank Vincentz. Celery crosssection.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Celery_cross_section.jpg > • Frank Vincentz. Armoraciarusticanaies.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Armoracia_rusticana_ies.jpg>
Internetové zdroje • SuperManu. Stem histology crosssectiontag.svg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stem-histology-cross-section-tag.svg?uselang=cs> • Chippolito. Rootxs.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Root_xs.jpg> • User:Bb143143. Aerenchyma2.JPG [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aerenchyma2.JPG> • Luis FernándezGarcía. Pediastrum.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pediastrum.jpg> • AndreasKunze. Hyphaewith septa.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2009-07-02_Hyphae_with_septa.jpg?uselang=cs> • User:Micropix. Tradescantia[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tradescantia,_leaf,_Etzold_green_2.JPG?uselang=cs> • Autor neuveden. Kambium.png[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kambium.png?uselang=cs> • Obr. 13, 14, 15, 16, 17 vlastní
Použitá literatura • ČABRADOVÁ, V. HASCH, F., SEJPKA, J. VANĚČKOVÁ, I. Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. FRAUS, 2005, ISBN 80-7238-424-4 • DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2004, ISBN 80-7290-179-6 • SKÝBOVÁ, J. Stručný přehled systému a ekologie vyšších semenných rostlin. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2003, ISBN 8072901516 • KINCL, M. KINCL, L. JAKRLOVÁ, J. Biologie rostlin pro gymnázia. Fortuna, 2008, ISBN 80-7168-947-5