Politika životního prostředí

1. Politika životního prostředí Dobrý den Eliška Kubásková

2. Politika životního prostředí „Politika životního prostředí v Evropské unii vychází z předpokladu, že hospodářský růst musí být vyvážen péčí o životního prostředí nejen z důvodů udržení kvality našeho života, ale také s ohledem na budoucí generace.“

3. Obsah • Úvod • Vývoj ochrany ŽP v rámci EU • Hlavní body vývoje • Principy ochrany ŽP • Nástroje ochrany ŽP • Evropská agentura pro ŽP (EEA) • Šestý akční program a jeho cíle • Akční programy • Obchodování s emisemi

4. Úvod Hlavní výzvy: • změna celosvětového klimatu • úbytek biologické rozmanitosti • ohrožení lidského zdraví zapříčiněného rostoucím znečištěním • nešetrné využívání přírodních zdrojů • nadměrná produkce odpadů → přísné normy, efektivnější a čistší způsoby výroby, čistší technologie

5. Vývoj ochrany ŽP v rámci EU • Nepřímá zmínka o ochraně ŽP ve Smlouvě o Euratomu • Jako samostatná politika až v Jednotném evropském aktu v polovině 80.let • V současnosti na úrovni Společenství 350 – 500 norem týkajících se ŽP

6. Hlavní body vývoje • 1959 – první norma týkající se životního prostředí - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření; • 1973 – vytvoření první sekce Evropské komise specializující se na ochranu ŽP a přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí; • 1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně ŽP v rámci regulace vnitřního trhu • 1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu ŽP na evropské úrovni; • 1987 – Jednotný evropský akt vytváří zvláštní politiku ochrany ŽP; • 1993 – Maastrichtská sml. zavádí princip, že při přijímání a provádění všech politik Společenství se musí přihlížet k dopadům na ŽP; • 1994 – je zřízen Kohezní fond který mj. financuje projekty na ochranu životního prostředí; • 1999 – Amsterodamská smlouva posílila právní základnu větší ochrany životního prostředí a podpořila trvale udržitelný rozvoj v celé EU; • 2001 – platí VI. akční plán pro životní prostředí (2001-2010).

7. Principy ochrany ŽP • princip „platí znečišťovatel“ • princip udržitelného rozvoje • princip vysoké úrovně ochrany • princip prevence – je levnější a účinnější vzniku poškození životního prostředí zabránit, než řešit poškození, až když nastane; • princip ochrany co nejblíže u zdroje znečistění • princip integrované ochrany – při ochraně ŽP se musí přihlížet ke všem možným dopadům • princip subsidiarity – týká se rozdělení pravomocí mezi ES a členské státy. V politice životního prostředí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému – problémy životního prostředí nerespektují státní hranice, a regulace na úrovni ES je proto většinou účinnější.

8. Nástroje ochrany ŽP Hlavní instituce: • Orgány ES (Evrop. komise – Generální ředitelství pro ŽP, GŘ pro zemědělství, energetiku a dopravu, rybolov) • GŘ pro ŽP připravuje většinu evrop. norem • Evropská agentura pro ŽP– mimo rámec evrop. komise • Specializované evropské agentury pro ochranu lidských práv • Nezávislé lobbystické skupiny

9. Evropská agentura pro ŽPEuropean Environment Agency, EEA • zaměřena na poskytování spolehlivých a nezávislých informací o životním prostředí • založena nařízením přijatým EU v roce 1990 (1994) • sídlem EEA je Kodaň • nepřijímá rozhodnutí ani neprovádí politiky ES - je pověřena shromažďováním, analýzou a rozšiřováním informací o evropském ŽP (k evropským orgánům i veřejnosti)

10. Evropská agentura pro ŽP • Víceletou strategii EEA 2004 - 2008 : • včasné předávání informací v rámci informačních systémů a sítí; • boj proti změně klimatu a snižování míry biodiverzity; • ochrana lidského zdraví a kvality života; • udržitelné využívání zdrojů; • nakládání s přírodními zdroji a odpadem; • mezinárodní spolupráce; • podpora udržitelného rozvoje a environmentálních politik.

11. Šestý akční program „Životní prostředí 2010: naše budoucnost, naše volba“ • 2001 - 2011 • Komplexní systém ochrany • Stejná ochrana pro všechny členské státy • Pružnost v přizpůsobování se místním a regionálním požadavkům • Klade důraz na prosazování již existujících zákonů • Dopady na ŽP by se měly zohledňovat ve všech politikách EU – problémy ŽP se musí řešit u jejich zdrojů

12. Šestý akční program Zaměření akčního programu: • změnu klimatu a globální oteplování; • přírodní stanoviště, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny; • vztah životního prostředí a zdraví; • přírodní zdroje a nakládání s odpady. • Založen zejména na zásadě „znečišťovatel platí“, předběžné opatrnosti a preventivní akce a na zásadě nápravy znečištění u zdroje

13. Cíle šestého akčního programu • zdůraznit změnu klimatu jako výjimečnou výzvu v příštích 10 letech a přispět k dlouhodobému cíli stabilizovat koncentrace skleníkových plynů – kvůli zabránění narušení klimatického systému • (max. zvýšení globální teploty o 2 °C nad hodnoty z předindustriálního období a udržet koncentrace CO2 pod 550 ppm → globální snížení emisí skleníkových plynů o 70 % ve srovnání s rokem 1990); • ochrana, zachování, obnovení a rozvoj fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů → stop rozšiřování pouští, ztráta biologické rozmanitosti; • přispět k vysoké úrovni kvality života a sociálního blahobytu občanů zajištěním životního prostředí, ve kterém stupeň znečištění nemá škodlivé účinky na zdraví člověka a na životní prostředí, a podporou udržitelného rozvoje měst; • efektivnější využívání zdrojů a lepší nakládání se zdroji a s odpady, → za účelem zajistit, aby spotřeba obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nepřesáhovala míru únosnosti ŽP

14. Zajištění těchto cílů • Lepší informovanost o dopadu výrobních procesů a výrobků na ŽP • Podpora používání ekoznaček • Podpora používání vlastního prohlášení výrobců o vzniklých environmentálních dopadech • Propagace environmentální politiky při zadávání veřejných zakázek

15. Akční programy • od roku 1972 • pomohly zapojit ŽP a ekologické aspekty do všech oblastí politiky Společenství • 1973 - EU přijala První akční program po náhlém zvýšení zájmu veřejnosti o problematiku ochrany ŽP • první čtyři akční programy ochrany ŽP (1973-1991) obsahovaly zmínku o potřebě politické integrace, ale nespecifikovaly, jak by bylo možné integrace dosáhnout • až čtvrtý akční program ochrany životního prostředí se poprvé vážně zabýval potenciálním konfliktem mezi vnitřním trhem a environmentálními politikami • pátý akční program Evropského společenství pro životní prostředí "Směrem k udržitelnému rozvoji" skončil dne 31. prosince 2000

16. Kjótský protokol • = protokol kRámcové úmluvě OSN o klimatických změnách • název podle japonského města Kjóto, ve kt. byl v 12/1997 dojednán • Ratifikován 16. 12. 2004, v platnost vstoupil až 16. 2. 2005. • Průmyslové země se zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. • redukce se vztahuje na koš 6 plynů, resp. jejich agregované průměrné emise (v jednotkách tzv. uhlíkového ekvivalentu) za pětileté obd. 2008 - 2012. • oxid uhličitý, methan a oxid dusný- emise budou porovnávány k 1990 • hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový - emise mohou být porovnávány buď s rokem 1990 nebo 1995.

17. Z historie Kjótského protokolu • začátkem 90. let mezinárodní společenství začalo jednat o snížení znečištění • v 1992 vznikla tzv. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu, která nezávazně požaduje "stabilizovat" exhalace - První skutečně účinnou dohodou je Kjótský protokol (12/1997) • signatáři několik let vyjednávali o prováděcích dodatcích, kt. se podařilo schválit v 2001 • do 10/2004 smlouvu ratifikoval dostatečný počet zemí, aby mohla skutečně vstoupit v platnost

18. Ratifikace Protokolu • Pro jeho platnost byly stanoveny 2 podmínky, které musely být splněny: • ratifikace alespoň 55 státy. • ratifikace tolika průmyslově vyspělými zeměmi (Dodatek I), aby jejich podíl na emisích všech prům. vyspělých států v roce 1990 činil alespoň 55 %. Bylo tedy nutné, aby protokol podepsala jedna země z dvojice USA, Rusko. Ani jedna z nich se k tomu ale léta neměla. • USA Protokol odmítly ratifikovat (jejich podíl na emisích prům.vysp. zemí činil cca 36 %) → osud Kjótského protokolu závisel na Rusku. Evropské země, kterým na Kjótu záleželo nejvíce, nakonec v 11/2004 získaly podpis Ruska výměnou za slib, že podpoří členství země ve Světové obchodní organizaci.

19. ČR a Kjótský protokol • Ratifikovali jsme v říjnu 2001 • ČR patří mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého a dokonce do druhé pětice v žebříčku nejhorších průmyslových států světa • Přesto nás prakticky k ničemu nezavazuje - může za právní konstrukce smlouvy: závazky byly vyjednány v 1997, ale vztahují se k roku 1990. • začátkem 90. let u nás došlo k poklesu znečištění asi o 1/3. ČR proto shodou okolností vyvázla, ačkoli třeba Německo a VB způsobují o 1/4 nižší znečištění a podle protokolu musí emise dále snižovat.

20. Obchodování s emisemi • klíčovou roli v evropském boji proti změně klimatu sehrává evropské schéma pro obchodování s emisemi skleníkových plynů EU ETS • začalo 1/2005 jako největší multinacionální a multisektorové schéma pro obchodování s emisemi na světě

21. Obchodování s emisemi • umožňuje společnostem, které překračují svoje cílové limity emisí CO2, aby si nakoupily emisní povolenky od „zelenějších“ firem, s cílem pomoci Evropské unii dosáhnout emisních cílů Kjótského protokolu. • Přibližně 12 tisíc průmyslových podniků mohou kupovat a prodávat povolenky k vypouštění CO2 do ovzduší, což pokrývá asi 40 procent celkových emisí CO2 v Evropské unii. • schéma zahrnuje výrobu energie, železárenský, ocelářský, sklářský a cementářský průmysl. Některé sektory s intenzivním vypouštěním CO2 do ovzduší, jako je doprava a stavebnictví, však nejsou v současné době od obchodování s emisemi zapojeny. • 1/2007 - Komise navrhla, aby EU snížila emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20% (ve srovnání s úrovní roku 1990) • → mohlo by „udat tempo nové průmyslové revoluce“. • Cíl byl schválen summitem EU v 3/2007. EU bude usilovat o naplnění cíle bez ohledu na nějaké mezinárodní dohody

22. Z TISKU:EU se zatím neshodla na krocích pro boj s oteplováním (20.10.2008) • Evropská unie je stále rozdělená v tom, jak by měla postupovat, aby dosáhla naplnění svých ambiciózních cílů v boji proti globálnímu oteplování. Z řady zemí, včetně Česka, zaznívají hlasy volající po zmírnění navrhovaných opatření. Vyplynulo to z jednání z 20.10. 2008 ministrů životního prostředí v Lucemburku. • Shoda panuje v tom, že se unie chce na balíčku opatření pro boj s klimatickými změnami dohodnout do konce roku. • Unie se už loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20%. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30%. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na 1/5. • Mluvilo se i o změnách v systému obchodování s emisními povolenkami. • Podle některých ministrů ale plán boje s globálním oteplováním potřebuje hluboké změny - požadavky má i Praha, té se nelíbí návrh, že by si elektrárenské firmy měly nakupovat od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů (chtějí aby náběh byl postupný). http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2125909

23. Z TISKU:Klimatický balík prý EU bude stát 73 miliard eur ročně(15.10.2008) • Energeticko-klimatický balíček EU, o němž jednali v Bruselu šéfové států a vlád EU, prý bude unii do roku 2020 ročně stát 73 miliard eur (1,8 bilionu korun). Vyplývá to z nové studie, jejíž závěry poskytla euroskeptická organizace Open Europe. • Předseda Evropské komise José Barroso (jehož orgán návrhy konkrétních opatření pro boj s klimatickými změnami vypracoval) odhadl náklady celého balíčku ještě před jeho zveřejněním počátkem letošního roku na 0,5% HDP bloku. To při celkovém unijním HDP překračujícím 12 bilionů eur znamená částku kolem 60 miliard eur. http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2124406

24. KONEC • Otázky? • Děkuji za pozornost. • Hezký den.