Sociální politika

1. Sociální politika Mgr. Selma Muhić-Dizdarević Katedra občanského sektoru FHS UK

2. Literatura • Tomeš, Igor, 1931-Sociální politika : teorie a mezinárodní zkušenost / Igor Tomeš ; Socioklub - Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politikyPraha : Socioklub, 2001262 s.[000209720] • Potůček, MartinSociální politika / Martin PotůčekPraha : Sociologické nakladatelství, 1995142 s.[000224301]

3. Definice • SP jako praktická aktivita formuje vztah jedinců a sociálních podmínek jejich života • SP jako vědecká disciplina zkoumá proces tvorby a realizace politik týkajících se vztahu jedinců a sociálních podmínek jejich života. (dle M. Potůčka) • Dle Tomeše: SP je soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo udržení a fungování sociálního systému.

4. Principy a subjekty SP • Sociální spravedlnost • Sociální solidarita • Subsidiarita • Participace (spoluúčast) • Subjekty: stát a jeho organy, samospráva (obec), občan, rodina, domácnost, zaměstnavatelé (firmy), občanské iniciativy, dobročinné organizace, charitativní instituce, odborové organizace, církve

5. Historie SP • Nejstarší pojem - chudinské (Poor Law, 17. st.) a dělnické zákonodárství (Workers or Industrial Law). Nejdříve s tim začala svobodná města a pak to převzal stát. • Na přelomu 19. a 20. st. se začal používat pojem sociální správa (social administration). Ta vykonává dvě funkce: mocenskou a služební • V roce 1913 se začala sociální správa vyučovat v Londýně na London School of Economics

6. Historie SP • Otto von Bismarck (1815-1898) • Poprvé státní regulace ekonomiky a produkce a poskytování kolektivního sociálního zabezpečení • Motivace: podpořit loajalitu císaři, odcizit dělníky od sociálně demokratické strany, snížit vliv církve, zvýšit produktivitu práce • Soustava pojištění poprvé rozděluje různé kategorie dělníků a zaměstnanců

7. Přehled vývoje sociální politiky v Německu • Do 1. sv. války: • 1870 . Vznikl Úřad pro sociální politiku, 1889 zavedeno starobní a invalidní pojištění • Výmarská republika: • 1922 zákon o péči o děti a mládež, 1924 zákon o sociální pomoci • Období nacizmu: sociální pomoc garantována pouze arijským rodinám, 1938 samostatně výdělečně činní zahrnuti do povinného starobního a invalidního pojištění, 1941 zavedeno povinné zdravotní pojištění pro důchodce

8. Po 2. sv. válce • Nová německá ústava zakotvila pojem Sozialstaat – sociálně tržní hospodářství neboli politika podpory zaměstnaností, udržení příjmové úrovně, podpora samosprávných principů v sociálním pojištění a participace pracovníků na řízení (Mitbestimmung)

9. Po 2. sv. válce – Německo

10. Karl Gunnar Myrdal (1898-1987) • Zásadní myšlenka: neexistuje sociální věda zbavená zájmů. Když se politicky angažujeme, je naši povinnosti uvést hodnotové předpoklady naše analýzy, který jsou pak mimovědecký (nevyplývají z vědecké analýzy). • Krize, která ze Švédska udělala stát blahobytu měla své kořeny v řešení populační krizí ze třicátých let 20.st. Od té doby se ve Švédsku prosazuje univerzalistický typ sociálních služeb.

11. William Henry Beveridge (1879-1963) • Přímo ovlivnil zavedení prvního povinného pojištění v nezaměstnaností ve VB v roce 1911 • Navrhl zavedení flat rate, nevztahovat výši dávek na výši příjmu. Chtěl maximálně omezit přístup zkoumání potřebnosti (means test). • Podařilo se mu sjednotit celý systém sociálního pojištění a udělat ho povinným pro všechny. Principy, které uplatnil: organizace soc. pojištění je jenom jedna ze součástí politiky vedoucí k obecnému sociálnímu blahu, soc. zabezpečení bude založeno na spolupráci mezi státem a individuem, finančně se na něm podílejí zaměstnanci, zaměstnavatele a stát, cílem je vyvinout nástroje chránící jednice „od kolébky do hrobu“, soc. pojištění je povinné, soc. pomoc a dobrovolné pojištění možné.

12. Def. SP jako praktické aktivity • Mishra – SP jsou ty sociální dohody, mechanismy a opatření, které souvisejí s distribuci zdrojů dle určitých kritérií potřeb. • Marshall –SP užívá politické moci k nahrazení, doplnění či modifikaci ekonomických aktivit tak, aby docílila výsledků, kterých ekonomický systém sám o sobě nemůže docílit. Řídi se jinými hodnotami než volný trh, především principem solidarity a sociální legitimity. • Gesellschaftspolitik a Sozialpolitik

13. Def. SP jako praktické aktivity • Aktivní SP – kurativní přístup, pasivní SP – paliativní přístup • Kategorizace solidarity: • reziduální (stát se stará jen o ty, kteří se nemůžou postarat o sebe z objektivních důvodů) • korporativní (stát nutí občany aby se o sebe postarali sami a stát se pak stará jen o ty, kteří se nemůžou postarat o sebe z objektivních důvodů) • institucionální (stát přebírá veškerou zodpovědnost za soc. péči na sebe a vytváří systémy instituci - redistribuce zdrojů)

14. SP jako vědecká disciplina • Abel-Smith – SP se zabývá nerovnostmi a jejich rozdělením ve společnosti, zkoumá politické procesy, instituce a činnosti, které tuto rovnost ovlivňují

15. Důležité pojmy • Sociální zabezpečení (social security, Sozialsicherheit) poskytuje ochranu v případě: ohrožení zdraví a nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci s povolání, stáří, mateřství, rodičovství a smrti živitele (dle mezinárodních dokumentů) • Nástroje soc.zabezp. jsou: • Sociální pojištění • Sociální zaopatření a podpora • Sociální pomoc • Sociální služby

16. Důležité pojmy • Sociální péče (social welfare), vznikl v průběhu 2. sv. války , dle Pusice je to souhrn opatření, která společnost vyvinula, aby zvládla své sociální problémy. • Sociální ochrana (social protection) může být: preventivní, terapeutická a rehabilitační (integrační a reintegrační), její nástroje jsou: sociální pojištění, sociální zaopatření a sociální pomoc. • Soc.pojištění: úrazové, nemocenské, zdravotní, v mateřství, ve stáří, invalidity, pozůstalých, v nezaměstnanosti, rodinné přídavky. Jedná se o povinné, zákonem vymezené (dle pojištěných osob a dle povinných plátců a dle věcného rozsahu) pojištění, kdy stát stanovuje způsob správy a financování.

17. Důležité pojmy • Sociální zaopatření jsou peněžité dávky poskytované v případech definovaných zákonem nebo smlouvou • Sociální pomoc (social assistance) je pomoc občanům ve stavu nouze. Vztahuje se na dlouhodobě nezaměstnané občany, staré občany, zdravotně postižené občany, standardní a nestandardní rodiny, sociálně dezintegrované občany. Dávky soc.pomoci můžou být peněžité, věcné nebo ve formě služeb. • Pojem záchranná sociální síť (social safety net) zavedla Světová banka začátkem 80. let v souvislosti s ekonomickými reformami v Latinské Americe a v Asii. Zabezpečení existenčního minima.

18. Vztah HP a SP • HP › SP: příjmovou politikou, rozdělováním zdrojů ze státního rozpočtu, soustavou daňových úlev, strukturální politikou, mírou inflace • SP › HP: úrovní lidského kapitálu, podmínkami zaměstnávání pracovníků, stanovením odvodů z mezd, stanovením podmínek přiznávání sociálních dávek…

19. Welfare state • Termín poprvé použit k popisu situace ve VB během 2. sv. války • Klíčový pojem teorie SP • Klíčová myšlenka: sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou. • Překlad do češtiny: stát veřejných soc. služeb (Potůček), stát všeobecného blahobytu, asistenční stát, sociální stát

20. Welfare state • Podmínky vzniku: • Formováni národních státu a jejich transformace do masových demokracií (Francouzská revoluce) a rozvoj kapitalismu (průmyslová revoluce) (Flora – Heidenheimer) • Oslabeni klasických podpůrných funkcí rodin, rodu a místního společenství (industrializace, urbanizace). Důležitost zdraví a vzdělání populace pro reprodukci pracovní síly

21. Welfare state • Politické podmínky: míra artikulace a institucionalizace sociálních a ekonomických zájmů (svépomocná sdružení, politické strany, odbory) • Kulturní podmínky: Evropa vs. USA • Marshall: lidská rovnost vyžaduje také ekonomickou rovnost, proto je potřeba rozšířit práva občana na občanská, politická a sociální. Soc. práva jsou: právo podílet se na užívání sociálního dědictví dané společnosti a žít životem odpovídajícím standardům převažujícím v dané společnosti. WF se podílí na udržení „sociální harmonie“ • 18. st. občanská, 19. st. politická, 20. st. sociální, 21. st. kulturní práva

22. Welfare state • Gilmour: aby lidé cítili ke státu loajalitu, proto je stát musí ochraňovat a poskytovat další požitky • Mishra: welfare state udržuje integritu společnosti • Habermas: WF je nástroj kompenzace nedostatku legitimity kapitalismu

23. Kontraargumenty (von Hayek, Nozick, marxisté) • Nová pravice: svoboda a rovnost jsou neslučitelné, základem společnosti jsou individuální politická svoboda a volný trh • Marxisté: WF je pouhý nástroj sociální kontroly ovládaný kapitalisty, kapitalismus je jinak založen na násilí a soutěži

24. Krize WF • Krize nákladů • Krize efektivity • Krize legitimity • Holland – potřebujeme welfare society ne WF. • Tu pomůže neformální sektor (rodina, sousedé, lokální společenství), neziskové organizace, trh – to se označuje jako welfare mix. Zastanci jsou welfare pluralists

25. Typologie WF (Ttitmuss, Esping-Anderson, Potůček)

26. Hlavní rysy WF (Jones, Potůček)

27. SP jako politika • Normální situace – autoregulace • Zrání problémové situace – včasná intervence • Problémová situace – intervence nezbytná a obtížná • Zrání kritické situace – nutné nasazení sil a prostředků havarijního typu • Kritická situace – sociální katastrofa • Revoluční situace

28. Fáze politického cyklu • Příprava rozhodnutí (strategické, taktické a operativní) • Přijetí rozhodnutí (autoritářský vs. demokratický způsob) • Realizace rozhodnutí (legislativní, finanční, institucionální, výchovné a propagační podmínky) • Vyhodnocování důsledků realizace rozhodnutí

29. Nástroje SP • Právo (zejména pracovní právo, zdravotní právo, a právo sociálního zabezpečení atd.) • Ekonomické nástroje (získávání a rozdělování zdrojů, daně – rozpočet, příspěvky do fondu – sociální dávky) • Sociální programy (doporučení a stimulace) • Nátlakové akce • Média • Organizační struktury (průřezové instituce) • Veřejné slyšení (public hearing)

30. Aktéři SP • Občan • Rodina • Sousedství • Církve • Svépomocná sdružení • Specializované instituce poskytující služby • Neziskové organizace • Firmy • Odbory • Politické strany • Profesionální sdružení • Média • Státní moc a správa • Samospráva • Veřejná správa (státní správa + samospráva) • Nátlakové skupiny

31. Nestátní organizace jako sociální subjekty • Státní soc.subjekty mají vlastní a pronajaté služby a zařízení • Nestátní ziskové mají vlastní a pronajaté služby a zařízení • Nestátní neziskové můžou být nadace /vlastní zdroje+dary a granty), občanská sdružení (vlastní zdroje, dary, granty+kontrakty) a neziskové organizace (vlastní zdroje, dary, granty + kontrakty)

32. Nestátní organizace jako sociální subjekty • Nestátní subjekty – role: • Posilují povědomí občanské odpovědnosti, spoluodpovědnosti a solidarity • Prohlubují státní sociální politiku o etický kontext moderního občanství – spoluodpovědnost za věci veřejné • Zefektivňují sociální činnost zvýšením jejich adresnosti a snižováním jejich nákladů

33. Nestátní organizace jako sociální subjekty • Stát je kontroluje: • Licencováním (udělováním povolení k provozu činnosti) • Akreditaci (ověřování profesní způsobilosti k sociálním činnostem) • Auditem • Inspekci (sociální policie, tak kde jde o zákonem upravenou činnost)

34. Oblasti SP • Politika zaměstnanosti • Politika sociálního zabezpečení • Zdravotní politika • Vzdělávací politika • Politika tykající se bydlení • Rodinná politika • Další

35. Politika zaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti dle Knolla • Frikční (dobrovolná) • Sezónní (kolísání počasí a spotřeby) • Strukturální (vázáná na druh práce a neochotu se přizpůsobit) • Konjunkturální (makroekonomický rozměr)

36. Politika zaměstnanosti • Ekonomický rámec: Rozsah ekonomických aktivit a absorpční schopnost trhu práce, cena pracovní síly, strukturální změny národního hospodářství, výše fin. prostředků na PZ, míra nezaměstnanosti • Cílová populace – veškeré ekonomický aktivní obyvatelstvo

37. Politika zaměstnanosti Funkce PZ • Příprava pracovních sil pro uplatnění na trhu práce • Vytváření pracovních příležitosti (přímo-nepřímo) • Zprostředkovatelská funkce • Paliativní funkce

38. Politika zaměstnanosti • Aktivní – pasivní PZ • Instituce: Ministerstvo práce, tripartita (stát+zaměstnavatele+zaměstnanci – odbory), úřady práce

39. Politika zaměstnanosti Typy PZ • Reálně socialistický • Skandinávský model • Model konsensuální, korporativní demokracie • Tržně liberální 67

40. Politika zaměstnanosti Postupy: • Omezování nebo prodlužování pracovní doby • Vzdělávání – „odložení vstupu na trh práce“ (Potůček) • Zkracování týdenní pracovní doby • Zavádění částečných pracovních úvazků • Zavádění flexibility pro odchod do důchodu

41. Politika zaměstnanosti Problém minimální mzdy • Poprvé zavedená na přelomu 19/20 st. na Novém Zélandě a v Austrálií, v Evropě s 50-let. zpožděním • Tří přístupy • Skandinávie, D, GR, I a CH stanovují MM ve velmi omezeném rozsahu pro okrajové kategorie zaměstnanců • GB a IR ve vybraných odvětvích, když chybí odborová struktura a mzdy jsou nepřiměřeně nízké • USA, CAN, JAP, LX a NL: MM je nutná jako součást standardizace nákladových podmínek tržní soutěže

42. Politika sociálního zabezpečení • SB má za cíl kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolnosti, ohrožující uznaná sociální práva • Historický vzniká ve formě péče o chudé, nemocné a staré, pak se omezuje buď na specifické skupiny nebo situace, tendence k univerzalizaci až po 2. sv. válce • Ve Všeobecné deklaraci lidských práv. SB je uznáno jako právní závazek států vůči občanům

43. Chudoba • Absolutní – nedostatek prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní potřeby, ohrožení existence. Vyskytuje se spíše v Africe a v rozvojových zemích. • Relativní – jedná se o stav, v němž jedinec nebo skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti. V Evropě. • Subjektivní – vycházející ze porovnávání se spotřebou bohatých.

44. Chudoba • Měření chudoby: • Normativní – stanovy se tzv. spotřebitelský koš (souhrn cen, zboží a služeb) – definování okruhu nezbytných potřeb (např. německý zákon o soc. pomoci) • Relativní – vztah úrovně příjmu a dosahovanému průměrnému přijmu v dané zemi. V Evropě nastává stav chudoby, když se dosahuje 50-70% průměrných příjmů.

45. Chudoba • Životní, existenční minimum – je taková minimální úroveň příjmů, která umožňuje elementární existenci člověka. Pod tou úrovní nastává ohroženi hladem. • Sociální minimum – odráží všeobecný názor na nejnižší přijatelné uspokojování všech potřeb, byť na minimální úrovní. • Prosperující ekonomika automatický nezničí chudobu.

46. Politika sociálního zabezpečení • Základní životní situace pro SB: dětství a mládí, mateřství a rodičovství, nemoc a úraz, chudoba, invalidita, stáři, smrt živitele. • Historická sekvence vývoje SB: kompenzace pracovních úrazů, kompenzace nemocí z povolání, nemocenské, mateřské přídavky, důchody, příspěvky pozůstalým, invalidní důchody, rodinné přídavky, podpora v nezaměstnanosti, dávky životního minima

47. Politika sociálního zabezpečení (soustavy SB dle způsobu financování)

48. Politika sociálního zabezpečení Struktura 1. Sociální pojištění (zabezpečuje finančně jedince při výskytu událostí, které lze předvídat a proti kterým je pojištěn). • Typy pojišťovacích soustav: • Povinné pojištění • Pojištění dle povolání (resortní, podnikové atd.) • Soukromé pojištění

49. Politika sociálního zabezpečení 2. Státní sociální podpora • Váže se na sociální situace, ne něž se nebývá možné se předem připravit (mateřství, výchova dítěte, invalidita, rodinné krize a rozvody) • Není vázáná na odvody z příjmu • Může být poskytnuta každému kdo se v příslušné situaci (univerzálně) nachází nebo na principu potřebnosti

50. Politika sociálního zabezpečení 3. Sociální pomoc • Uplatňuje se, když všechno ostatní selže • Poskytuje se buď ve formě peněžních dávek nebo služeb (sociální péče) • Je podmíněná zkoumáním potřebnosti Otázka: mají dávky být přidělovány univerzálně nebo adresně?