Projekt VODA ŽIVÁ duben 2010 – leden 2011

1. Projekt VODA ŽIVÁduben 2010 – leden 2011 Střední škola obchodu, služeb a podnikání a vyšší odborná škola Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice Tým: studenti oboru Analýza potravin – 3. ročník

2. Původně jsme si vybrali jen potok Dobrá voda, ale protéká převážně lesy a málo obydlenými oblastmi, proto jsme ho chtěli porovnat s potokem Kyselá voda, který ve své dolní části protéká urbanizovanou a zemědělskou krajinou. Dalším důvodem byl důvod, že jsou oba toky částečně dosažitelné MHD od školy. Pro projekt jsme si vybrali 2 menší toky: Kyselá voda Dobrá voda Výběr toků pro projekt

3. Dobrá voda Potok Dobrá voda pramení v nadmořské výšce 530 m 49°0‘28‘‘N, 14°34‘45‘‘E, asi 3,5km SV od obce Rudolfov. Délka toku je cca 6,349 km, plocha povodí 12,138 km2, správcem povodí je Zemědělská vodohospodářská správa. Potok protéká převážně lesy a kosenými loukami, okolní svahy mají na pravém břehu v první části toku JZ, v druhé části jižní expozici, na levém břehu v některých místech první části toku sklon SV.

4. Jak sledované území vypadalo? Kyselá voda protéká (nebo je obtéká) obcemi Lhotice, Borek, Úsilné, Hrdějovice, Opatovice. Potok Dobrá voda obcí Libníč. Nedaleko toku se nachází Přírodní památka Libníč (lokalita střevíčníku pantoflíčku). Podél potoka Kyselá voda v celém sledovaném úseku je zemědělská půda, převažují louky nad ornou půdou. Okolní terén je rovina budějovické pánve. Kolem toků rostl převážně řídký listnatý les,který přecházel ve smíšený a různé byliny. Nejzajímavější byl podbílek šupinatý, parazitická rostlina bez chlorofylu. Koryto Kyselé Vody bylo s největší pravděpodobností někdy v minulosti zregulováno, části toku jsou přímé, břehy na některých místech vyskládány z kamenů, nebo tvořeny velkými, volně sypanými balvany, některé části dna jsou jakoby vydlážděné kameny, místy je písčitoštěrkové dno.

5. Kyselá voda Potok Kyselá voda pramení v nadmořské výšce 517 m na 49°3‘22‘‘N a 14°32‘42‘‘E, asi 0,5 km východně od obce Lhotice. Celková délka toku je 14,548 km, plocha povodí 54,336 km2, správcem povodí je Zemědělská vodohospodářská správa. Na svém toku přibírá vodu z 8 levostranných a 6 pravo-stranných přítoků. Největší je Rudolfovský potok. Potok nejprve teče zemědělskou krajinou, poté lesy a od obce Úsilné už výhradně krajinou zemědělskou nebo zastavěnou.

6. Výskyt – rostliny Dno toků bylo převážně písčito-kamenité, v některých částech vydlážděné. Kameny byly porostlé zelenými řasami, v některých místech pak byly nánosy písku či bahna. Neupravené části potoků vytváří meandry, břehy jsou místy silně podemleté, hustě porostlé travami, několika druhy bylin s převahou kopřiv a místy lemovány stromy a křovinami. Dokázali jsme pojmenovat z říše rostlin: • stromy, keře – borovice, dub, jasan, smrk, olše, krušina, trnka, bez černý, vrba, akát, vrba, růže šípková, maliník, ostružiník, jabloň • kvetoucí byliny – blatouch bahenní, orsej jarní, sasanka, plicník lékařský, mokrýš střídavolistý, hluchavka nachová, podbílek šupinatý • nekvetoucí byliny – řepík lékařský, kostival lékařský, kopřiva, svízel přítula, vrbovka, kostival, kuklík a další, které se nepodařilo určit • lišejníky, mechy • houby – různé choroše na stromech

7. Výskyt - živočichové Z říše živočišné: • savci – srny, podle rozryté louky musí být v lokalitě i prase divoké a podle hromádek na louce krtci, zajíc (3 ks), kočka (mrtvá v potoce), ovce na zahradě v Hrdějovicích • ptáci – pěnkava, káně, párek holuba doupňáka, podle vykotlaného stromu je tam buď datel, strakapoud nebo žluna, poštolka, párek hrdliček, pěnice, skřivan, vlaštovka, bažant • plazi – slepýš, ještěrka • obojživelníci – skokan, ropucha přejetá na silnici • motýli – babočka paví oko, žluťásek řešetlákový, ohniváček celíkový, babočka kopřivová, bělásek • ostatní – šneci a slimáci, žížaly, jantarka • ostatní hmyz – čmelák, včela, zlatohlávek skvrnitý

8. Dobrá voda Výsledný biotický index se v jarním i podzimním pozorování příliš nelišil a vykazoval poměrně vysokou hodnotu - 6,55 a 7,57. Z významných živočichů, kteří jsou citlivý na znečištění (vysoké bodové hodnocení) jsme zjistili: nymfy jepic a pošvatek, larvy chrostíků. Výskyt - bentos

9. Výskyt - bentos Kyselá voda Výsledný biotický index se v jarním i podzimním pozorování příliš nelišil a vykazoval - 5,71 a 5,00. Výskyt živočichů je u obou toků podobný, drobné odlišnosti odpovídají i drobným rozdílům v chemickém složení a charakteru krajiny.

10. Na sledovaném území, kterým protékají potoky Dobrá a Kyselá voda se nachází 6 obcí. Všechny přilehlé obce, kterými protéká nebo je obtéká Kyselá a Dobrá voda, jsou vybaveny kanalizací a vlastní ČOV nebo jsou kanalizační sítí napojeny na ČOV Hrdějovice. V žádné z obcí se nenachází významnější průmyslový podnik. Největší zemědělský podnik hospodařící na zájmovém území je ZD Hosín. Slovy starostů obcí: „všechny subjekty hospodaří na polích dle platných zákonů a vyhlášek, protože zde jsou chráněné zdroje pitné vody.“ Volně se pasoucí stáda na sledovaných územích nejsou.

11. Odběrová místa pro chemický rozbor vody z potoků. Vzorky byly označeny v jarním i podzimním měření: KV – Kyselá voda, DV – Dobrá voda a číslovány vzestupně od pramene k ústí, jak je uvedeno na mapě.

12. Chemický rozbor vody Všechny vzorky jsme se snažili ihned po odběru, nejdéle do 24 hodin, zpracovat. Senzorické hodnocení, pH a vodivost a všechna titrační stanovení byla prováděna bez úpravy vzorků. Pro spektrofotometrická stanovení bylo nutné odstranit usazeniny a zákal. Nakonec byla dostačující opakovaná filtrace přes suchý skládaný filtr. Všechny měřené vzorky vod měli při teplotě 20 °C hodnotu pH v mírně kyselé až mírně neutrální oblasti, pH se pohybovalo v rozmezí 6,7 až 7,8. Obecně lze říci, že Dobrá voda má nižší stupeň mineralizace než Kyselá voda, jak dokládají hodnoty vodivosti. Množství vápníku a hořčíku (tvrdost vody) a železa se v průběhu obou toků se výrazně nemění, z toho lze usuzovat, že obsah těchto prvků není závislý na lidské činnosti, ale na geologickém podloží lokality. Naopak mezi ukazatele ovlivněné lidskou činností patří fosforečnany, chloridy, amoniak a dusitany. Jejich hodnoty jsou závislé na lokalitě, kterou toky protékají. Důležitým ukazatelem organického znečištění vod je stanovení oxidovatelnosti (CHSK), jejíž hodnoty se ukázaly velmi závislé na množství srážek, které do vody spláchnou velké množství organických látek z okolí. Stejnou závislost vykazují i senzorické vlastnosti (barva, zákal, zápach).

13. Fotky z chemického rozboru v terénu a ve školní laboratoři.

14. Voda ve sledovaných potocích se v období bez větších srážek jeví čistá, průhledná, bez výrazného zápachu. • Teplota se pohybovala v jarních měsících v rozmezí 8 - 19°C, v závislosti na místu měření, množství srážek a teplotě okolního vzduchu. • V praktické části jsme zjistili, že podle ukazatelů, které minimálně souvisejí s lidskou činností můžeme oba toky zařadit do 1. třídy jakosti (velmi čistá voda). • Obsah fosforu a dusíku v obou sledovaných formách je ovlivněn zemědělstvím, protože jejich hodnoty jsou od pramene k ústí prakticky stejné. Až na výjimky se hodnoty pohybují v třídě jakosti 3 až 5. Veškeré výsledky úzce souvisejí s množstvím srážek.

15. „Včera – dnes“ • Potoky nepředstavují pro své okolí významné povodňové nebezpečí. • Vylévají se sice pravidelně, ale způsobené škody nejsou velké. • Tomu odpovídá i malý rozsah protipovodňových opatření a úprav koryta. • V některých místech došlo k narovnání koryta potoka Kyselá voda, jak je vidět při porovnání mapy z let 1836 – 52 a mapy současné.

16. Větším nebezpečím jsou přívalové deště a řeka Vltava, do které se vlévá Kyselá voda. • Území kolem potoka Dobrá voda se v historii potýkalo spíše s vodou podzemní, která ztěžovala těžbu stříbra v Rudolfovském revíru. • Voda odváděná štolou svatého Eliáše byla od roku 1932 používána jako pitná pro České Budějovice. Její kvalita byla velmi dobrá, proto vedení obce Úsilné uvažuje o jejím opětovném využívání alespoň pro potřeby městské kašny. Starosta obce ing. Kašpárek nám nabídl spolupráci při sledování kvality této vody.

17. V roce 1681 byly zjištěny léčivé účinky sirnato-železité vody v Libníči a v roce 1714 bylo započato se stavbou lázeňských budov. Provoz lázní trval 200 let. Ukončen by zánikem tohoto pramene léčivé vody, což bylo přisuzováno důlní činnosti při těžbě stříbra. Dnes je v objektu lázní ústav sociální péče. • Při vyhledávání informací o oblasti kolem potoků Dobrá a Kyselá voda jsme narazili ještě na mnoho dalších zajímavostí, které jsme nestihli blíže prozkoumat. • Připravujeme: - prohlídku Eliášovi štoly, - vyhledání pozůstatků lesní železnice, - exkurzi do skelné hutě nedaleko Opatovic, - rádi bychom alespoň nahlédli do tzv. ort – štol po těžbě kaolínu na Borku, - na jaře se chystáme na fotografování střevíčku pantoflíčku a objevení „pupku světa“ (Locus perennis) severně od Rudolfova.

18. Závěrem: • Během plnění úkolů jsme uplatnili dřívější znalosti a nové získali. • Uskutečnili jsme 4 výpravy ke sledovaným potokům. • Naučili jsme se určovat rostliny a živočichy podle klíčů a atlasů. • Naučili jsme se měřit fyzikálně chemickými přístroji - konduktometrem, pH metrem a spektrofotometrem. • Procvičili jsme si mnohé laboratorní techniky v odměrné analýze (příprava roztoků, filtrace, titrace) • Získali jsme dovednosti práce s kompasem a mapou v terénu. • Naučili jsme se lovit a identifikovat vodní bezobratlé živočichy. • Pracovat v týmu. • Naučili jsme se být odpovědný za přidělený úkol a pomůcky. • Museli jsme se naučit komunikovat s úřady, starosty obcí a lidmi od tisku. • Osobně jsme se seznámili s pracovníky Arniky při odběru sedimentu speciálním zařízením. • Vyhledávat informace na internetu a v regionálním oddělení knihovny.

19. Vypracoval tým studentů 3. ročníku analýzy potravin ze SŠOSaP a VOŠ České Budějovice Leden 2011