Osnova referátu:

2. Osnova referátu: • Chammurabi • Chammurabiho zák. - data - obsah • Překlad originálu - prolog - zákony - epilog • zdroje

3. Chammurabi • Chammurapi (též Chammurabi), král Starobabylonské říše, vládl v letech 1792-1750 př. n. l., šestý panovník Sumuabumovy dynastie v Babylónu. Autor Chammurapiho zákoníku.. • Chammurapi byl schopným válečníkem, diplomatem a státnickým organizátorem své doby. Svou osobní moc obhajoval jako výkon příkazů nejmocnějšího babylonského boha Marduka, odpor vůči jeho vůli znamenal pro každého tvrdý trest, tímto ovšem odstranil veškeré mocenské spory mezi kněžími a panovníkem. Po vnitřní konsolidaci své říše si Chammurapi nejdříve vojensky podmanil sumerská města ležící na jih od Babylónie, centra jeho říše, během jeho vlády se mu nakonec podařilo ovládnout významnou část celé Mezopotámie. • Chammurapi zcela nově organizoval státní správu, nechal vytvořit byrokratický aparát s kvalifikovanými úředníky, do vedení samosprávy oblastí Starobabylonské říše postavil místodržící. • Po smrti Chammurapiho se jeho královským nástupcům nepodařilo postavení Starobabylonské říše udržet. Babylon byl nejdříve postižen vpádem Chetitů a následně podmaněn Kassity.

5. Chammurabiho zákoník ,,kodex krále Chammurabiho,, • pochází přibližně z roku 1686 př. n. l. (uvádí se též 1800 př. n. l.) • patří tak mezi nejstarší dochované zákoníky vůbec?? (staršími jsou jen zápisy o zákonech sumerského krále Urnammy z města Uru (zhruba 2050 př. n. l.) a další dva zákoníky z Mezopotámie). • Při archeologických pracích v prostoru starověkého města Súsy (dnes v Íránu) byla roku 1901 (nebo 1909) nalezena dioritová stéla Chammurapiho zákoníku. • Monolit býval zasazen do země a vystaven na veřejném místě v Babylóně, zaručoval tak přístup k právnímu řádu komukoliv (gramotnému). Soudní autority v Babylóně se již nadále nemohly v rozsudcích rozhodovat podle své vlastní vůle a musely se řídit kodifikovaným právem, zároveň nikdo jiný nemohl svévolně právo ignorovat a odvolávat se na jeho neznalost. • V současnosti je Chammurapiho zákoník uložen v pařížském Louvru.

7. Obsah zákoníku • Zákoník se z převážné části skládá z výkladu zvykového práva, je však přehledně systematizován. • Obsahuje 282 článků, řešících právní otázky ohledně rodiny, soukromého vlastnictví a majetku obecně, obchodu, cen a mezd, půjček a jejich splácení, násilných zločinů, postavení různých společenských vrstev včetně otroků. • Zákoník rozděloval tehdejší obyvatelstvo Babylónie do tří skupin: • awilum (privilegovaná a nejbohatší vrstva, přestupky vůči nim se řešily formou odvety) • muškéni (neprivilegované svobodné obyvatelstvo, přestupky vůči nim se řešily formou pokuty) • otroci (nesvobodné obyvatelstvo, přestupky vůči nim se řešily formou pokuty placené jejich pánovi, otroky bylo dále možné kupovat a dědit, sami otroci mohli mít vlastní majetek a mohli se ženit se svobodnými ženami.

8. Překlad originálu

9. Kdy Anu velebný, King z Anunaki, a bel, lord nebe a země, kdo/který výnos osud ze země, přidělený Marduk, zamítne syn Ea, bůh spravedlností, dominium nad pozemským mužem, a udělalo ho velký mezi Igigi, oni volaná policie jeho vynikajícím jménem, udělala to velký na zemi, a našlo věčné království v tom, jehož základy jsou položená tak pevná látka jak ti nebe a země; pak Anu a bel volaný jménem mě, Hammurabi, exaltovaný princ, kdo/který obával se boha, způsobit pravidla spravedlností v zemi, zničit hříšné a zločince; tak, že silný neměl by ublížit slabý; tak že bych měl vládnout nad černohlavými lidmi jako Shamash, a poučte zemi, podporovat zdar lidstva.

10. Hammurabi, princ, volaný bel je I, dělání bohatství a zvýšení, obohacení Nippur a Dur- ilu nesrovnatelný, velebný patron E- kur; kdo/který obnovil Eridu a čištěné uctívání E- apsu; kdo/který vybojoval čtyři čtvrtiny ze světa, udělal velké jméno policie, radovala se srdce Marduk, jeho lord kdo/který denně platí jeho pobožnosti v Saggil; královská odnož komu hřeší udělala; kdo/který obohacený Ur; pokorný, uctivý, kdo/který přinese bohatství Gish- hrabství- děvče; bílý král, dovolal se Shamash, mocný, kdo/který znovu položil základy Sippara; kdo/který šaty náhrobky Malkat se zelený; kdo/který udělal E- babbar velký, který je jako nebe, válečník kdo/který hlídaný Larsa a obnovený E- babbar, se Shamash jak jeho pomocník; lord kdo/který udělený novému životu Uruk, kdo/který přinesl hojnou vodu k jeho obyvatelům, zvýšil hlavu E- análů, a perfektní krása Anu a ……

11. ochrana ze země, kdo/který opěla shledala roztroušené obyvatele Isin; kdo/který úrodný odkázal E- děvče- mach; ochranný král z města, bratra z boha Zamama; kdo/který pevně našel farmy grafit, korunovaný E- měřit- ursag se slávou, zdvojnásobila velké svaté poklady blbečka, zvládal chrám Harsag- kalama; hrob z nepřátele, jehož pomoci způsobil vítězství; kdo/který zvýšil sílu Cuthah; udělal všechny skvělý v E- shidlam, černý kormidlovat, kdo/který krev nepřítel; milovaný z boha Nebo, kdo/který radoval se obyvatele Borsippa, velebný; kdo je neúnavný pro E- zida; božský král z města; bělost, moudrý; kdo/který rozšiřoval pole Dilbat, kdo/který naložila nahoru žně pro Urash; mocný, lord komu přijde skeptika a korunu, se kterým on odí samotný; zvolit si mámy- mami; kdo/který upevnil chrám hranice Kesh, kdo/který udělaly bohaté svaté svátky Nin- tu; prozíravý, starostlivý….

12. kdo/který poskytl jídlo a nápoj pro Lagash a Girsu, kdo/který poskytl velké obětní nabídky pro chrám Ningirsu; kdo/který zmocnil se nepřátele, volit z věštce které/ho splněno předpověď Hallab, kdo/který radovala se srdce Anunit; čistokrevný princ, jehož modlitba je přijatá Adad; kdo/který uspokojené srdce Adad, válečník, v Karkar, kdo/který obnovil lodi pro uctívání v E- ud- děvčeti- děvče; král kdo/který udělený životu městu Adab; průvodce E- machu; knížecí král z města, neodolatelný válečník, kdo/který udělený životu obyvatelům Mashkanshabri, a přinesl hojnost chrámu Shidlam; bělost, silný, kdo/který pronikla tajemstvím jeskyně z loupežníků, ušetřila obyvatele Malky z neštěstí….

13. …a upevnila jejich domov rychlý v bohatství; kdo/který ustavené čistokrevné obětní dary pro Ea a hráz- děvče- jeptiška- na, kdo/který udělala jeho království navěky velká; knížecí král z města, kdo/který podrobilo oblasti na Ud- kib- jeptiška- na kanál kymácí se Dagon, jeho Stvořitel; kdo/který ušetření obyvatelé Mera a Tutul; velebný princ, kdo/který dělá tvář Ninni svítí; kdo/který představuje svatá jídla božství Nin- - zu, kdo/který staralo se pro jeho obyvatelé v jejich potřebě, poskytlo část pro ně v policii s klidem; pastýř z utlačovaný a z otroků; jehož skutky najdou laskavost před Anunit, kdo/který poskytnutý pro Anunit v chrámu Dumash na předměstí Agade;

14. ….kdo/který rozpozná právo, kdo/který vládne podle zákona; kdo/který dal zpěl do města Ashur jeho ochranný bohu; kdo/který nechal jméno Ishtaru Nineveh zbude v E- mish- mish; velebný, kdo/který ponížit samotný před velkými bohy; následník Sumula- il; mocný syn hříchu- muballit; královská odnož věčnosti; mocný panovník, slunce policie, jehož paprsky ronily světlo nad zemí Sumeru a Akkad; král, poslouchat čtyřmi čtvrtinami ze světa; Milovaný Ninni, je I. Kdy Marduk poslal mě vládnout nad lidmi, dát ochranu práva na zemi, já právo a spravedlnosti v . . . , a způsobil zdar z utlačovaný.

15. 1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. • 2. Jestli kdokoliv obvinit muže, a obviněný jet k řece a skočí do řeky, jestli on proboří se řeku jeho žalobce se zmocní jeho domu. Ale jestli řeka prokáže že obviněný není nevinný, a on unikne nezraněný, pak toho, kdo přinesl obvinění zabije, zatímco ten, kdo skočil do řeky se zmocní domu který měl náležel k jeho žalobci. • 3. Jestli kdokoliv přinést obvinění z jakéhokoliv zločinu před staršími lidmi, a neprokáže co on účtoval si, měl by, jestli to být hrdelní zločin nabitý, být zabit. • 4. Jestli on uspokojí starší lidi uložit pokutu obilí nebo peněz, měl by přijmout pokutu která akce produkuje. • 5. Jestli soudce soudí co u soudu, dospějte k rozhodnutí, a prezentujte jeho rozsudek v psaní; jestli pozdější chyba se objeví v jeho rozhodnutí, a to být hotov jeho vlastní chyba, pak měl by bude platit dvanáctkrát pokutu stanovila ním v případě, a měl by bude veřejně odstraněný ze soudcovské lavice, a už nikdy má sedí tam splácet mínění. • 6. Jestli kdokoliv krást majetek chrámu nebo z dvoru, měl by zabije, a také ten kdo/který přijímá kradenou věc od něho zabije.

16. 7.Jestli kdokoliv koupit ze syna nebo otroka dalšího muže, bez svědků nebo kontraktu, stříbra nebo zlata, muž nebo ženský otrok, vůl nebo ovce, osel nebo cokoli, nebo jestli on vezme to má to na starost, on je považovaný za zloděje a zabije. 8.Jestli kdokoliv krást dobytek nebo ovce, nebo osel, nebo vepř nebo koza, jestli to patří bohu nebo dvoru, zloděj bude platit třicetinásobný; jestli oni náleželi k uvolněnému muži z krále měl by bude platit desateronásobný; jestli zloděj nic se kterým platit měl by zabít. 9. Jestli kdokoliv ztratit článek, a najde to v držení další: jestli osoba v jehož majetku věc je nalezená řeknout " obchodníka prodal to ke mně, já jsem zaplatil za to před svědky," a jestliže majitel z věci řekne, "já přinesu svědky který ví můj majetek," pak bude kupující přinese obchodníka který prodalo to jemu, a svědci před kým on zakoupil tomu, a majitel přinese svědky který může poznat jeho majetek. Soudce bude prohlížet jejich svědectví- obou - ze svědků před komu cenou byla zaplacený, a ze svědků které/ho pozná ztracený článek pod přísahou. Obchodník je pak prokázal být zloděj a bude zabít. Majitel ze ztraceného článku přijímá jeho majetek, a ten, kdo zakoupil tomu přijímá peníze, které on zaplacený z majetku z obchodníka. 10. Jestli kupující nepřinese obchodníka a svědci před komu on zakoupil článek, ale jeho majitel přinese svědky koho pozná to, pak kupec jsou zloděj a zabijí, a majitele přijímají ztracený článek. 11. Jestli majitel nepřinese svědky poznat ztracený článek, on je zločinec, on pomluvil, a zabije.

17. 12. Jestli svědci být ne po ruce, pak bude soudce stanovil mez, v uplynutí šesti měsíců. Jestli jeho svědci neobjevili se uvnitř šesti měsíců, on je zločinec, a ponese pokutu z nevyřízeného případu. 14. Jestli kdokoliv krást menšího syna další, měl by zabije. 15. Jestli kdokoliv vzít muže nebo ženského otroka z dvoru, nebo muže nebo ženského otroka uvolněného muže, vně městských vrat, měl by zabije. 16. Jestli kdokoliv přijmout do jeho domu na útěku muž nebo ženský otrok z dvoru, nebo osvobozeného otroka, a nepřinese to ven ve veřejném provolání z významější Dom - nás, pán z domu zabije. 17. Jestli kdokoliv najít na útěku muž nebo ženští otroci v otevřeném zemi a přinesou je jejich pánům, pán z otroků bude platit jemu dvěma peníze stříbra. 18. Jestli otrok neuvede jméno z pána, vyhledávač přinese ho paláci; další vyšetřování musí uposlechnout, a otroka bude vrátil se do jeho pána. 19. Jestli on drží otroky v jeho domě, a oni jsou chycení tam, měl by zabije. 20. Jestli otrok kterého on chytil běh pryč od něho, pak má přísahá na majitele z otroka, a on je bez všechny viny. 21. Jestli kdokoliv rozbít díru do domu (zvyká krást), měl by zabije před tou dírou a byla pohřbenou.

18. 22. Jestli kdokoliv dopouštění se loupeže a je chytilo, pak měl by zabije. 23.Jestli lupič není chytil, pak má kdo byl oloupené tvrzení pod přísahou množství jeho ztrát; pak bude společenství, a . . . na jehož zemi a území a v jehož doméně to bylo odškodnilo jemu pro zboží kradená. 24. Jestli osoby jsou kradené, pak bude společenství a . . . platit jednoho špačka stříbra k jejich příbuzním. 25. Jestli požární vypuknout v domě, a někdo kdo/který přijde dalo tomu ven obsadilo jeho pohled na majetek z majitele z domu, a vzít majetek z pána z domu, měl by bude hozený do toho právě týž ohně. 26. Jestli náčelník nebo muž (prostý voják), kdo/který byl objednaný držet se krále- ovo silnice pro válku nejde, ale najímá námezdní, jestli on odepře kompenzaci, pak bude tento důstojník nebo muž být zabije, a ten, kdo reprezentoval jemu se zmocní jeho domu. 27. Jestli náčelník nebo muž být chycený v neštěstí z krále (chycený v bitvě), a jestli jeho pole a zahrada být dán další a on zmocní se, jestli on vrátí a dosáhne jeho místo, jeho pole a zahrada bude vrácená jemu, měl by převezme to znovu. 28. Jestli náčelník nebo muž být chycený v neštěstí krále, jestli jeho syn může vstoupit do majetku, pak pole a zahrady bude dán jemu, měl by převezme poplatek jeho otce. 29. Jestli jeho syn je ještě mladý, a může ne zmocní se, třetina pole a zahrady bude dán jeho matce, a ona přinese ho nahoru.

19. 30. Jestli náčelník nebo muž nechá jeho dům, zahradu, a pole a najímá ven to, a někdo jiný bere držení jeho domu, zahrady, a pole a užívá tomu tři roky: jestli první majitel návrat a tvrdí jeho dům, zahradu, a pole, mělo by to ne být dán jemu, ale ten, kdo vzaté držení toho a užívalo mělo by to bude pokračovat v použít to. 31. Jestli on pronajímá tomu na jeden rok a pak vrátí se, dům, zahrada, a pole se dostane zpět do něho, a měl by převezme to znovu. 32. Jestli náčelník nebo muž je chycený na "způsobu Kingu" (ve válce), a obchodník koupí jemu volný, a přinést ho zpět do jeho místa; jestli on má způsob v jeho domě koupit jeho svobodu, měl by koupit samotný volný: jestli on nemá nic v jeho domě se kterým koupit sebe volný, měl by bude koupený volný chrámem jeho společenství; jestli není tam nic v chrámu se kterým koupit jemu volný, dvůr koupí jeho svobodu. Jeho pole, zahrada, a dům ne dostane se pro nákup jeho svobody. 33. Jestli . . . nebo . . . vstoupit samotný tak stáhnutý z "způsobu Kingu," a pošlete námezdní jak nahraďte, ale stáhněte jemu, pak . . . nebo . . . být zabít. 34. Jestli . . . nebo . . . ublížení majetek kapitána, poraní kapitána, nebo odejměte kapitánovi dar představený jemu králem, pak . . . nebo . . . být zabít. 35. Jestli kdokoliv koupit dobytek nebo ovce které král daný náčelníkům od něho, on ztrácí jeho peníze. 36. Pole, zahrada, a dům náčelníka, muže, nebo jednoho vystaví nájemné, může ne být prodal.

20. 37. Jestli kdokoliv koupit pole, zahradu, a dům náčelníka, muže, nebo jeden vystaví nájemné, jeho kontrakt tabletka prodejní bude rozbitá (deklarovala invalidní) a on ztrácí jeho peníze. Pole, zahrada, a dům vrací se do jejich majitelů. 38. Náčelník, muž, nebo jeden vystaví nájemné může ne přiřadí jeho držení pole, domu, a zahrady k jeho manželce nebo dceři, ani může přiřadí to pro dluh. 39. On může, nicméně, přiřadit pole, zahradu, nebo dům který on zakoupil, a drží jak majetek, k jeho manželce nebo dcera nebo dát to pro dluh. 40. On může prodá pole, zahradu, a dům k obchodníkovi (královští agenti) nebo k jinému veřejnému úředníkovi, kupec držení pole, domu, a zahrady pro jeho užívací právo. 41. Jestli kdokoliv plot na poli, zahrada, a dům náčelníka, muže, nebo jeden vystaví nájemné, zařízení plotů pro to; jestli náčelník, muž, nebo jeden vystaví nájemné návrat k poli, zahradě, a domu, ploty které byly dán jemu stát se jeho majetkem. 42. Jestli kdokoliv převzít pole dokud to, a získá žádné žně od toho, to musí být dokázaný že on žádná práce na poli, a on musí doručit obilí, právě tak jeho soused zvýšil, majiteli z pole. 43. Jestli on ne až do pole, ale nechá to leží ladem, měl by dáte obilí jako jeho sousedův majiteli z pole, a pole které on nechal ležel ladem on musí orat a sijete a vracet se do jeho majitele. 44. Jestli kdokoliv převzít odpad- lhaní pole udělat to obdělávatelný, ale je líný, a nedělá tomu orný, měl by orat neplodné pole v čtvrtém roku, bránách to a dokud to, a dát to zpěje do jeho majitele, a pro každé deset k ( míře plošná) deset gur obilí bude zaplacené. Jestli kdokoliv převzít odpad- lhaní pole udělat to obdělávatelný, ale je líný, a nedělá tomu orný, měl by orat neplodné pole v čtvrtém roku, bránách to a dokud to, a dát to zpěje do jeho majitele, a pro každé deset k ( míře plošná) deset gur obilí bude zaplacené.

21. 45. Jestli muž pronajme své pole pro orbu pro upevnila nájemné, a přijmout nájemné jeho pole, ale špatné počasí přijde a zničit žně, zranění padá na oráči z půdy. 46. Jestli on nepřijme upevnil nájemné pro jeho pole, ale nechá tomu na polovině nebo třetích podílů žně, obilí na poli bude rozdělené úměrně mezi oráčem a majitelem. 47. Jestli oráč, protože on neuspěl v prvním roce, měl půdu obdělávala cizí práce, majitel smí zvedne žádnou námitku; pole bylo kultivované a on přijímá žně podle dohody. 48. Jestli kdokoliv dlužit dluhu kvůli půjčce, a bouře zdrcené obilí, nebo žně selžou, nebo obilí neroste z nedostatku voda; v tom roce on nemusí dát jeho věřitele jakémukoliv obilí, on myje jeho dlužnou- tabletku ve vodě a platí žádný nájemné pro tento rok. 49. Jestli kdokoliv vzít peníze z obchodníka, a povolení - .p.) obchodník pole obdělatelný pro obilí nebo sezamový a objedná jemu zasadit obilí nebo sezamový na poli, a získávat úrodu; jestli zemědělec zasadí obilí nebo sezamový na poli, v žních obilí nebo sezamový které je v poli bude patřit majiteli z pole a měl by bude platit obilí jak nájemné, pro peníze, které on přijaté od obchodníka, a živobytí ze zemědělce má poskytne obchodníkovi. 50. Jestli on dá kultivované kukuřičné pole nebo kultivované sezamové- pole, obilí nebo sezamový na poli bude patřit majiteli z pole, a měl by vrátí peníze obchodníkovi jak nájemné. 51. Jestli on nemá žádný peníze splatit, pak měl by učiní vklad obilí nebo sezamové místo peněz jak nájemné kvůli tomu, co on přijatý od obchodníka, podle královského tarifu.

22. 52 • Jestli zemědělec nezasadí obilí nebo sezamový na poli, dlužníkův kontrakt není oslabený. • 53 • Jestli kdokoliv být příliš líný držet jeho hráz v řádné podmínce, a ne - tak drží to; jestli pak hráz přerušení a všichni pole být rozvodněná, pak má v jehož přehradit přerušení se vyskytlo bylo prodávaný za peníze, a peníze vymění obilí které on způsobil být na mizině. • 54 • Jestli on být ne schopný vyměnit obilí, pak on a jeho majetky budou rozdělené mezi farmáře jehož obilí, které on rozvodněný. • 55 • Jestli kdokoliv otevřít jeho příkopy vlhnout jeho úrodu, ale je neopatrný, a voda zaplavit pole jeho souseda, pak měl by platit jeho souseda obilí pro jeho ztráty. • 56 • Jestli muž vpustil vodu, a voda přetéká plantáž jeho souseda, měl by bude platit deset gur obilí pro každý deset k země. • 57 • Jestli pastýř, bez povolení z majitele z pole, a bez znalosti z majitele z ovce, nechá ovce do pole pást se, pak majitel z pole bude získávat jeho úrodu, a pastýře, kdo/který pastvina jeho stádo tam bez povolení z majitele z pole, bude platit za majitele dvacet gur obilí pro každý deset k. • 58 • Jestli po stádech opustila pastvinu a byla zavře hubu v běžné rýze v městské bráně, jakýkoliv pastýři nechat je do pole a oni pasou se tam, tento pastýř se zmocní pole které on považovaný za pást na, a v žních, které on musí platit šedesát gur obilí pro každý deset k.

23. 59 • Jestli kdokoli, bez znalosti z majitele zahrady, padnou strom v zahradě, kterou měl by bude platit polovinu špačka v penězích. • 60 • Jestli kdokoliv odevzdat pole k zahradníkovi, pro něho zasadit to jak zahrada, jestli on pracuje na to, a starat se o to pro čtyři léta, v pátém roku majitel a zahradník bude dělit to, majitel beroucí jeho podíl v poplatku. • 61 • Jestli zahradník nedokončil sázení z pole, odcházející jedné části nepoužité, toto být přidělený jemu jak jeho. • 62 • Jestli on nezasadí pole které dostalo nad jemu jak zahrada, jestli to být orná půda (pro obilí nebo sezamový) zahradník bude platit majitele výrobek z pole pro léta která on nechal tomu leží ladem, podle produktu sousedních polí, dala pole v orné podmínce a vrátit tom k jeho majiteli. • 63 • Jestli on přetvoří pustinu do orných polí a návratu toho k jeho majiteli, pozdější platit jemu na jeden rok deset gur pro deset k. • 64 • Jestli kdokoliv předat jeho zahradu k zahradníkovi k práci, zahradník bude platit za jeho majitele dvě třetiny z výrobku ze zahrady, pro pokud on tomu v majetku, a další třetí má drží. • 65 • Jestli zahradník nepracuje na zahradě a produkt opadává, zahradník bude platit v poměru k dalším sousedním zahradám. • [zde část z textu chybí, jak se zdá zahrnuje třicet- čtyř odstavců.]

24. 100 • . . . zájem pro peníze, tolik jak on přijal, měl by dá poznámku pro to, a ten den, kdy, kdy oni usadí se, platit za obchodníka. • 101 • Jestli nejsou tam žádná obchodní uspořádání v místě kam ? on šel, měl by odejde celý peněžní obnos která on přijal s makléřem poskytnout obchodníkovi. • 102 • Jestli obchodník svěří peníze agentovi (makléř) pro nějakou investici, a makléř utrpí ztrátu v místě kterému on jde, měl by bude úspěšný kapitál obchodníkovi. • 103 • Jestli, zatímco na cestě, nepřítel vezme pryč od něho cokoli co on měl, makléř bude přísahat na boha a být bez závazku. • 104 • Jestli obchodník dá agenta obilí, vlna, olej, nebo nějaká jiná zboží k dopravě, agent dá stvrzenku pro množství, a odškodnit obchodníka pro to. Pak měl by získá stvrzenku tvořit obchodníka pro peníze které on dává obchodníka. • 105 • Jestli agent je neopatrný, a nevezme stvrzenku pro peníze které on dal obchodníka, on nemůže považuje bez stvrzenky peníze jak jeho vlastní. • 106 • Jestli agent přijme peníze z obchodníka, ale mějte máte něco proti obchodníkovi (popření stvrzenky), pak bude obchodník přísahá při bohu a svědcích které on existující tyto peníze agentovi, a agent bude platit jemu třikrát sumu. • 107 • Jestli obchodník ošidí agenta, v že jako pozdější vrátil se jemu všechno co byl dán jemu, ale obchodník popírá stvrzenku toho, co byla vrácený jemu, pak bude tento agent odsoudí obchodníka před bůhem a soudci, a jestli on ještě popírá přijímání jakého agenta existujícího jemu bude platit šestkrát sumu agentovi

25. 108 • Jestli krčma- hlídač (ženská) nepřijme obilí podle hrubé váhy v platbě nápoje, ale bere peníze, a cenu nápoje je méně než to z obilí, ona bude usvědčená a hozený do vody. • 109 • Jestli spiklenci se setkají s v domě krčmy- hlídač, a tito spiklenci nejsou chycení a doručili dvoru, krčma- hlídač zabije. • 112 • Jestli kdokoliv být na cestě a svěřit stříbro, zlato, drahokamy, nebo jakýkoliv movitý majetek k další, a přeje si obnovit to od něho; jestli pozdější ne přinést všechny majetek jmenovánu místem, ale přivlastněte si to k jeho vlastnímu použití, pak bude tento muž, kdo/který přinést majetek předat to, být usvědčené, a měl by platit pětinásobné přesto byl jste svěřili jemu. • 113 • Jestli kdokoliv má zaslání obilí nebo peněz, a on vezme z obilnice nebo krabice bez znalosti z majitele, pak bude ten, kdo vzal obilí bez znalosti z majitele z obilnice nebo peněz z krabice být legálně usvědčený, a splatit obilí, které on vzatý. A měl by ztratí jakýkoliv komisi byla placený jemu, nebo očekávaný jemu. • 114 • Jestli muž nemá nárok na další pro obilí a peníze, a pokusit se požadovat to násilím, měl by bude platit jednu třetinu špačka stříbra každý v případě, že. • 115 • Jestli kdokoliv má tvrzení pro obilí nebo peníze na další a uvězní jemu; jestli vězeň zemře ve vězení přirozená smrt, případ půjde žádný další. • 116 • Jestli vězeň zemře ve vězení z úderů nebo špatného zacházení, pán z vězně odsoudí obchodníka před soudcem. Jestli on byl narozený jako svobodný občan muž, syn z obchodníka zabije; kdyby bylo otrok, měl by bude platit jednu třetinu špačka zlata, a všechen ten pán z vězně dal měl by ztratí.

26. 117 • Jestli kdokoliv ne - uspokojit nárok pro dluh, a prodá sebe, jeho manželka, jeho syn, a dcera pro peníze nebo dá jim pryč k vynucené práci: oni budou pracovat tři roky v domě z muže, který zakoupil jim, nebo vlastníka, a v čtvrtém roku, který oni budou propuštění. • 118 • Jestli on dá muže nebo ženský dřít pro vynucenou práci, a obchodníka jde do podnájmu jim, nebo prodat je pro peníze, žádný námitka může být zvednutá. • 119 • Jestli kdokoliv ne - uspokojit nárok pro dluh, a on prodá služku sluhu kdo/který narozené jemu děti, pro peníze, peníze které obchodník zaplacený bude opravený jemu majitelem z otroka a ona budou uvolněné. • 120 • Jestli kdokoliv sklad obilí pro úschovu v další osobě- ovo dům, a jakýkoliv ublížení se stane obilí na skladě, nebo jestli majitel z domu otevře obilnici a vzít některý z obilí, nebo jestli zvláště on popírá že obilí bylo uložené v jeho domě: pak majitel z obilí bude tvrdit jeho obilí před bůhem (pod přísahou), a majitel z domu bude platit jeho majitele pokud jde o obilí které on vzal. • 121 • Jestli kdokoliv uložit obilí v dalším mužově domu, který měl by bude platit jemu uskladnění v rychlosti jednoho gur pro každý pět ka obilí ročně. • 122 • Jestli kdokoliv dát další stříbro, zlato, nebo něco jiného držet, měl by ukázat všechno k nějakému svědkovi, sestavit smlouvu, a pak předat to pro úschovu. • 123 • Jestli on točí to nad pro úschovu bez svědka nebo kontraktu, a jestli on komu to dostalo popíralo tomu, pak on žádný zákonný nárok.

27. 124 • Jestli kdokoliv doručit stříbro, zlato, nebo něco jiného k další pro úschovu, před svědkem, ale on popírá tomu, měl by bude přinesený před soudcem, a všechno co on popíral měl by zaplatí hotově. • 125 • Jestli kdokoliv umístit jeho majetek s další pro úschovu, a tam, buď skrz zloděje nebo lupiče, jeho majetek a majetek z dalšího muže být ztracený, majitel z domu, skrz jehož zanedbá ztráty se konaly, odškodní majitele přesto bylo dán jemu mělo to na starost. Ale majitel z domu bude pokoušet se sledovat a obnovit jeho majetek, a vzít to pryč ze zloděje. • 126 • Jestli kdokoliv kdo/který neztratilo jeho zboží stav, stát které oni byli ztracení, a udělat neoprávněné nároky: jestli on tvrdí jeho zboží a množství zranění před bůhem, třebaže on neztratil je/ně, měl by bude plně odškodněný pro všechny jeho ztráty prohlášené. (I.e., přísaha je všem/u to je potřebná.) • 127 • Jestli kdokoliv "bod prst" (pomluva) v sestře boha nebo manželky kohokoliv, a může ne prokáže to, tento muž bude vzatý před soudci a jeho obočím bude značené. ( výstřižkem kůže, nebo možná vlasy.) • 128 • Jestli muž vezme ženu k manželce, ale nemějte žádný styk s ní, tato žena je žádná manželka jemu. • 129 • Jestli mužova manželka být překvapená (v zjevný delicto) s dalším mužem, oba bude svázaný a hozený do vody, ale manžel smí promine jeho manželku a krále jeho otroci.

28. 130 • Jestli muž poruší manželku (snoubenci nebo dětská- manželka) dalšího muže, kdo/který nikdy věděl muže, a zátiší v její otcovy dům, a miluje se vy a být překvapený, tento muž zabije, ale manželku je bezúhonná. • 131 • Jestli muž obviní manželku, ale ona není překvapený s dalším mužem, ona musí složit přísahu a pak smět vrací se do jejího domu. • 132 • Jestli "prst je špičatý" v mužově manželce o dalším muži, ale ona není chycený spící s dalším mužem, ona skočí do řeky pro jejího manžela. • 133 • Jestli muž je vzatý vězeň ve válce, a tam je výživa v jeho domě, ale jeho manželka odejde dům a dvůr, a šel do dalšího domu: protože tato manželka nedržela její dvůr, a šel k dalšímu domu, ona bude soudní odsouzený a hozený do vody. • 134 • Jestli kdokoliv být chycený ve válce a tam není výživa v jeho domě, jestli pak jeho manželka jde do dalšího domu tato žena bude konat se bezúhonná. • 135 • Jestli muž být vzatý vězeň ve válce a není tu žádná výživa v jeho domě a jeho manželka jde do dalšího domu a plodí děti; a jestli později její/jí manžel vrátí a přijít k jeho domovu: pak tato manželka bude vracet se do jejího manžela, ale dětí uposlechnout jejich otce. • 136 • Jestli kdokoliv nechat jeho dům, uteče, a pak jeho manželka jde do dalšího domu, jestli pak on vrátí se, a přání vzít jeho manželku zpět: protože on uprchl z jeho domova a utekl, manželka z toho na útěku ne vrací se do jejího manžela.

29. 137 • Jestli muž přání oddělit od ženy, které narozené jemu děti, nebo z jeho manželky kdo/který narozené jemu děti: pak měl by dá že manželka její/jí věno, a část užívacího práva pole, zahrady, a majetku, tak, aby ona může pěstovat její/jí děti. Kdy ona vynesla její děti, část všeho toho je dán dětem, rovnejte se jako jednoho syna, být dán vy. Ona smí pak vzít si muže jejího srdce. • 138 • Jestli muž přání oddělit od jeho manželky kdo/který narozené jemu žádné děti, měl by dát její množství její/jí kupní ceny a věno které ona přinesla z jejích otcovy dům, a nechat její/jí jít. • 139 • Jestli nebyla tam žádná kupní cena, kterou měl by dá její/jí jednoho špačka zlata jak dar vydání. • 140 • Jestli on být uvolněný muž, kterého měl by dá její jedna třetina špačka zlata. • 141 • Jestli mužova manželka, kdo/který žije v jeho domě, přání nechat ta, ponoří do dluhu, zkusí zničit její dům, zanedbá jejího manžela, a je soudní usvědčená: jestli její/jí manžel nabídka její vydání, ona smí pokračuje její cestu, a on dává její/jí nic jak dar vydání. Jestli její/jí manžel nepřeje si uvolnit vy, a jestli on vezme další manželku, ona zbude jak sluha v jejím manželově domu. • 142 • Jestli ženský mít něco proti jejímu manželovi, a řeknout: "vy nejste příbuzný ke mně," důvody pro její zaujatost musí být uedný. Jestli ona je nevinná, a není tam žádná chyba na její části, ale on opouští a zanedbá vy, pak žádnou vinu připojení k této ženě, ona vezme její věno a vrátit se k její/jí otcovy dům.

30. 143 • Jestli ona není nevinný, ale opouští jejího manžela, a zničí její dům, zanedbat jejího manžela, tato žena obsadí do vody. • 144 • Jestli muž vezme manželku a toto žena dá jejího manžela služka, a ona přináší jemu děti, ale toto muž přání vzít další manželku, toto ne být dovolený jemu; měl by ne vzít druhou manželku. • 145 • Jestli muž vezme manželku, a ona přináší jemu žádné děti, a on zamýšlí vzít další manželku: jestli on vezme tuto druhou manželku, a přinést její/ji do domu, tato druhá manželka ne být povolená rovnost s jeho manželkou. • 146 • Jestli muž vezme manželku a ona dá tohoto muže služka jak manželka a ona přináší jemu děti, a pak toto služka převezme rovnost s manželkou: protože ona narozené jemu děti její pán ne prodá její pro peníze, ale on může drží její/ji jak otrok, počítání její/jí mezi služkami. • 147 • Jestli ona nemá ne narozené jemu děti, pak její/jí učitelky smějí prodají její pro peníze. • 148 • Jestli muž vezme manželku, a ona být zadržená chorobou, jestli on pak přeje si vzít druhou manželku, kterou měl by ne dát pryč jeho manželku, kdo/který byla napadená chorobou, ale měl by držet její/ji v domě kterou on postaví a podporovat její/ji pokud ona živý. • 149 • Jestli tato žena nepřeje si zbýt v jejím manželově domu, pak měl by odškodní její/jí pro věno které ona přinesla s její/ní z jejích otcovy dům, a ona smí jde.

31. 150 • Jestli muž dá jeho manželku pole, zahrada, a dům a skutek pro to, jestli pak po úmrtí jejího manžela synové zvednou žádné tvrzení, pak matka smí odkáže v závěti všechny jednomu z jejích synů komu ona preferuje, a potřebovat povolení nic k jeho bratrům. • 151 • Jestli žena, která žila v mužově domě udělal dohodu s jejím manželem, že žádný věřitel může zatknout ji, a existující dokument pro to: jestli ten muž, před oženil se s tou ženou, měla dluh, věřitel může ne drží ženu za to. Ale jestli žena, dříve než ona vstoupila mužův dům, udělal kontrakt dluh, její/jí věřitel může ne zatkne jejího manžela pro to. • 152 • Jestli po ženě vstoupila mužův dům, oba udělal kontrakt dluh, oba musí platit obchodníka. • 153 • Jestli manželka jednoho muže kvůli dalšímu muži jejich kamarádi (její/jí manžel a další mužova manželka) vražda, oba dva bude napíchnutá. • 154 • Jestli muž být vinen incestem s jeho dcerou, měl by bude poháněný z místa (exilový). • 155 • Jestli muž zasnoubí děvče k jeho synovi, a jeho synovi obcovat s ní, ale on ( otec) potom defiluje vy, a buďte překvapení, pak měl by budete vázaní a jste obsadili do vody (utopený). • 156 • Jestli muž zasnoubí děvče k jeho synovi, ale jeho syn nevěděl vy, a jestli pak on defiluje vy, měl by platit její/jí polovinu zlatého špačka, a odškodnit její/jí přesto ona přinesla z jejích otcovy dům. Ona smí vezme si muže jejího srdce.

32. 157 • Jestli kdokoliv být vinen incestem s jeho matkou po jeho otci, oba bude spálený. • 158 • Jestli kdokoliv jsem překvapený po jeho otci s jeho hlavní manželkou, kdo/který narozené děti, měl by bude poháněný mimo jeho otcovy dům. • 159 • Jestli kdokoliv, kdo/který přineslo movité majetky do jeho otce- příbuzný z manželovy strany- ovo dům, a zaplacená kupní cena, hledá další manželku, a říká k jeho tchánu: "já nechci vaši dceru," dívčí otec smí drží všechno co on přinesl. • 160 • Jestli muž přinese movité majetky do domu jeho tchánu, a platit "kupní cenu" (pro jeho manželku): jestli pak otec z děvčete řekne: "já nedám vám mou dceru," měl by dá ho zpěje všechno co on přinesl s ním. • 161 • Jestli muž přinese movité majetky do jeho otce- příbuzný z manželovy strany- ovo dům a platí "kupní cenu," jestli pak jeho přítel pomluví jemu, a jeho tchán řeknout mladému manželovi: "vy ne vezmete si mou dceru," měl by dá zpěji do něho neztenčený všechno co on přinesl s ním; ale jeho manželka ne být v manželském svazku s přítelem. • 162 • Jestli muž vezme si ženu, a ona nese syny jemu; jestli pak toto ženský zemřít, pak bude její/jí otec nemá nárok na jejím věnu; toto patří její/jí synům. • 163 • Jestli muž vezme si ženu a ona přináší jemu žádné syny; jestli pak tato žena zemře, jestli "kupní cena" kterou on zaplacený do domu jeho tchánu je opravený jemu, její/jí manžel nebude mít nárok na věnu tohoto ženy; to patří jejím otcovy dům.

33. 164 • Jestli jeho tchán neplatí zpěji do něho množství z "kupní ceny" on může odečte množství z "kupní ceny" z věna, a pak platit zbytek k její otcovy dům. • 165 • Jestli muž poskytne jeden z jeho synů komu on preferuje pole, zahradu, a dům, a skutek pro to: jestli později otec zemře, a bratry dělit majetek, pak oni bude první dají mu dárek jeho otce, a měl by přijme tomu; a zbytek po otci majetek má dělí. • 166 • Jestli muž úlovek se ožení pro jeho syna, ale vzít žádnou manželku pro jeho menšího syna, a jestli pak on zemře: jestli synové dělí majetek, oni bude odložili kromě jeho části peníze na "kupní cenu" pro menšího bratra koho vzatá žádná manželka dosud, a bezpečná manželka pro něho. • 167 • Jestli muž vezme si manželku a ona přináší jemu děti: jestli tato manželka zemře a on pak vezme další manželku a ona přináší jemu děti: jestli pak otec zemře, synové nesmějí rozdělení majetku podle matek, oni budou dělit věna jejich matek jen takhle; po otci majetek, který oni budou dělit stejně mezi sebou. • 168 • Jestli muž přání dalo jeho syna mimo jeho domu, a deklarovat před soudcem: "já chci jsem dal mého syna ven," pak soudce bude bádat o jeho důvodech. Jestli syn není vinen žádnou velkou chybou, pro kterou on může být oprávněně vytáhnula, otec ne dá jemu ven. • 169 • Jestli on být vinen vážnou chybou, která měl by oprávněně zbavit ho ze synovského vztahu, otec odpustí jemu poprvé; ale jestli on být vinen vážnou chybou podruhé otec smí zbaví jeho syna všech synovského vztahu.

34. 170 • Jestli jeho manželka medvědí synové jako jeden muž, nebo jeho služka má narozené syny, a otce zatímco ještě žití říká dětem komu jeho služka narozený: "moji synové," a on spočítá jim se syny jeho manželky; jestli pak otec zemře, pak synové z manželky a ze služky budou dělit po otci majetek dohromady. Syn z manželky je rozdělení a vybrat si. • 171 • Jestli, nicméně, otec zatímco ještě žití neřeklo synům ze služky: "moji synové," a pak otec umírá, pak syny ze služky ne sdílet se syny z manželky, ale svobody ze služky a jejích synů budou udělený. Synové z manželky nebudou mít žádné právo zotročit syny ze služky; manželka vezme její věno (z jejího otce), a dar který její/jí manžel dal vy a skutek jí (oddělit od věna, nebo kupní cena zaplacený její/jí otec), a žije doma jejího manžela: pokud ona žije ona použije to, mělo by to ne být prodávaný za peníze. Cokoliv ona opouští bude patřit jejím dětem. • 172 • Jestli její/jí manžel neudělal ji žádným darem, ona bude odškodněná pro její dar, a ona přijme část z majetku jejího manžela, rovný to jednoho dítěte. Jestli její/jí synové utlačují vy, vytlačit její/jí z domu, soudce bude bádat o věci, a jestliže synové jsou v chybě žena ne odejde její manželův dům. Jestli ženská touha odejít dům, ona musí odejít k její synové dar který její/jí manžel dal vy, ale ona smí vezme věno jejích otcovy dům. Pak ona smí vezme si muže jejího srdce. • 173 • Jestli tato žena nese syny k její druhý manžel, v místě kterému ona šla, a pak zemřít, její/jí nejrannější a pozdější synové budou dělit věno mezi nimi. • 174 • Jestli ona nenese žádné syny 3k její druhý manžel, synové jejího prvního manžela budou mít věno.

35. 175 • Jestli státní otrok nebo otrok uvolněného muže vezme si dceru volného muže, a dětí jsou narození, pán z otroka nebude mít žádné právo zotročit děti z volné. • 176 • Jestli, nicméně, státní otrok nebo otrok uvolněného muže vezme si mužovu dceru, a potom co on vezme si jí, že ona přinese věno z otcovy dům, jestli pak oni oba užijí si to a našli domácnost, a nahromadit způsob, jestli pak otrok zemře, pak ona kdo byl volný narozený smět vezme její věno, a všechno co její/jí manžel a ona vydělala; ona bude dělit je na dvě části, jedna polovina pán pro otroka vezme, a další polovina bude narozený jako svobodný občan žena pokládá za její/jí děti. Jestli narozený jako svobodný občan žena měla žádný dar, který ona vezme všechno co její manžel a ona vydělal a dělit to na dvě části; a pán z otroka vezme jednu polovinu a ona vezme další pro její děti. • 177 • Jestli vdova, jehož děti nejsou vzrostlé, přání vstoupit další dům (ožení znovu), ona ne zadá to bez znalosti ze soudce. Jestli ona vstoupí další dům soudce bude prohlížet stav, stát z domu jejího prvního manžela. Pak dům jejího prvního manžela bude svěřil k druhému manželovi a ženě sebe jak manažeři. A záznam musí být udělaný z toho. Ona bude nevycházet z domu v pořádku, předložit děti, a ne prodat služebnictvo náčiní kuchyňská. Ten, kdo koupí náčiní kuchyňská z dětí vdovy ztratí jeho peníze, a zboží budou vracet se do jejich majitelů. • 178 • Jestli "věnovaná žena" nebo prostitutka komu její/jí otec existující věno a skutek pro to, ale jestli v tomto skutku to není uvedený že ona smí odkáže v závěti to jak ona prosím, a ne explicitně uvedený že ona má práva příkazu; jestli pak její/jí otec zemře, pak její/jí bratři budou držet její pole a zahradu, a dát její/jí obilí, olej, a mléko podle její/jí části, a uspokojit ji. Jestli její/jí bratři nedají její obilí, olej, a mléko podle jejího podílu, pak její/jí pole a zahrada bude podporovat ji. Ona bude mít užívací právo pole a zahrady a všechno co její/jí otec dal její/jí pokud ona žije, ale ona může ne prodá nebo přiřadit to k jiným. Její pozice dědictví patří jejím bratrům.

36. 179 • Jestli "sestra boha," nebo prostitutka, přijme dar z jejího otce, a skutek ve kterém to bylo explicitně uvedený že ona smět disponovat tím jak ona prosím, a dát její/jí kompletní rozestavení z toho: jestli pak její/jí otec zemře, pak ona smí odejde její majetek kohokoli ona prosím. Její bratři nemohou zvednout žádné tvrzení k tomu. • 180 • Jestli otec dá dárek k jeho dceři- buď schopný vstoupit do manželství nebo prostitutky (ne schopný vstoupit do manželství) -a pak zemřít, pak ona je přijmout část jak dítě z po otci majetek, a těší se z jeho užívacího práva pokud ona žije. Její majetek patří jejím bratrům. • 181 • Jestli otec věnuje chrám- služka nebo chrám- panna k bohu a dá její/jí žádný dárek: jestli pak otec zemře, ona přijme třetinu dětské části z dědictví jejích otcovy dům, a těší se z jeho užívacího práva pokud ona žije. Její majetek patří jejím bratrům. • 182 • Jestli otec věnuje jeho dceru jak manželka Mardi policie (jako v 181), a dá její žádný dárek, ani skutek; jestli pak její/jí otec zemře, pak má přijme jednu třetinu její/jí části jak dítě jejích otcovy dům z jejích bratrů, ale Marduk smí odejde její/jí majetek kohokoli ona přeje si. • 183 • Jestli muž dá jeho dceru souložnicí věno, a manžel, a skutek; jestli pak její/jí otec zemře, ona přijme žádnou část z po otci majetek. • 184 • Jestli muž nedá věno k jeho dceři souložnicí, a žádným manželem; jestli pak její/jí otec zemře, její/jí bratr dá její věno podle jejích otcovy bohatství a bezpečný manžel pro ji.

37. 185 • Jestli muž přijme dítě a k jeho jménu jak syn, a pěstuje jemu, tento vzrostlý syn může ne být požadoval zpět znovu. • 186 • Jestli muž přijme syna, a jestli potom co on vzatý jemu on poraní jeho pěstouna a matku, pak tento adoptovaný syn bude vracet se do jeho otcovy dům. • 187 • Syn milence v paláci • služba, nebo prostitutky, může ne být požadovala zpět. • 188 • Jestli artizan podniknut k zádi dítě a učí ho jeho plavidlo, on nemůže být požadoval zpět. • 189 • Jestli on neučil ho jeho plavidlo, tento adoptovaný syn smí vrací se do jeho otcovy dům. • 190 • Jestli muž neudržuje dítě které on adoptovaný jak syn a vychován s jeho dalšími dětmi, pak jeho adoptovaný syn smí vrací se do jeho otcovy dům. • 191 • Jestli muž, kdo/který adoptovaný syn a vychován jemu, našel domácnost, a měl děti, přejte si dá tohoto adoptovaného syna ven, pak tento syn ne jednoduše jde jeho cestu. Jeho přisvojitel dá mu jeho bohatství jedné třetiny dětské části, a pak on může jde. Měl by ne dát mu z pole, zahrady, a domu. • 192 • Jestli syn milence nebo prostitutky řekne k jeho přisvojiteli nebo matce: "vy nejste můj otec, nebo má matka," jeho jazyk uřízne.

38. 193 • Jestli syn milence nebo prostitutka si přeje jeho otcovy dům, a dezertuje jeho přisvojitele a přisvojitelku, a jde k jeho otcovy dům, pak jeho oko být vytáhne. • 194 • Jestli muž dá jeho dítě k ošetřovatelce a dětský zemřít v jejích ruky, ale ošetřovatelka unbeknown otci a matka ošetřuje další dítě, pak oni odsoudí její/ji mající ošetřovatelku další dítě bez znalosti z otce a matky a jejích prs uřízne. • 195 • Jestli syn udeří jeho otce, jeho ruky budou tesaní mimo. • 196 • Jestli muž vytáhnul oko dalšího muže, jeho oko vytáhne. [ oko za oko ] • 197 • Jestli on rozbije další mužovu kost, jeho kost bude zlomená. • 198 • Jestli on vytáhnul oko uvolněného muže, nebo rozbít kost uvolněného muže, měl by bude platit jednoho zlatého špačka. • 199 • Jestli on vytáhnul oko mužova otroka, nebo rozbít kost mužova otroka, měl by bude platit jednu polovinu jeho hodnoty. • 200 • Jestli muž vytluče zuby jeho rovnat se, jeho zuby vyčerpané. [ zub pro zub ] • 201 • Jestli on vytluče zuby uvolněného muže, měl by bude platit jednu třetinu zlatého špačka. • 202 • Jestli kdokoliv udeřit tělo muže vyššího v nastoupeném tvaru než on, měl by přijme šedesát úderů s vůl- vběhnout veřejnost.

39. 203 • Jestli narozený jako svobodný občan muž udeří tělo dalšího narozeného jako svobodného občana muž nebo rovná se hodnosti, měl by bude platit jednoho zlatého špačka. • 204 • Jestli uvolněný muž udeří tělo dalšího uvolněného muže, měl by bude platit deset peněz v penězích. • 205 • Jestli otrok uvolněného muže udeří tělo uvolněného muže, jeho ucho uřízne. • 206 • Jestli během hádky jednoho muž udeří další a zranit jemu, pak měl by bude přísahat, "já ne - jsem nebyl nebyl neporanil ho vědomě," a platit lékaře. • 207 • Jestli muž zemře na jeho zranění, měl by bude přísahat podobně, a jestli on ( zesnulý) byl narozený jako svobodný občan muž, měl by bude platit polovinu špačka v penězích. • 208 • Jestli on byl uvolněný muž, měl by bude platit jednu třetinu špačka. • 209 • Jestli muž udeří narozeného jako svobodného občana žena tak, aby ona ztratí její/ji nenarozené dítě, měl by bude platit deset peněz pro její ztráty. • 210 • Jestli ženský zemřít, jeho dcera zabije. • 211 • Jestli žena z volné třídy ztratí její dítě úderem, měl by bude platit pět peněz v penězích.

40. 212 • Jestli toto ženský zemřít, měl by bude platit polovinu špačka. • 213 • Jestli on udeří služku muže, a ona ztratí její dítě, měl by bude platit dvěma peníze v penězích. • 214 • Jestli tato služka zemře, měl by bude platit jednu třetinu špačka. • 215 • Jestli lékař udělá velký řez s operačním nožem a lékem tím, nebo jestli on otevře brnk (nad okem) s operačním nožem, a chrání oko, měl by přijme deset peněz v penězích. • 216 • Jestli pacient být uvolněný muž, on přijímá pět peněz. • 217 • Jestli on být otrok někoho, jeho majitel dá lékaře dvěma peníze. • 218 • Jestli lékař udělá velký řez s operačním nožem, a zabít ho, nebo otevřít brnk s operačním nožem, a vystřihnout oko, jeho ruky budou uříznou. • 219 • Jestli lékař udělá velký řez v otrokovi uvolněného muže, a zabít ho, měl by vymění otroka s dalším otrokem. • 220 • Kdyby otevřel brnk s operačním nožem, a vytáhnul jeho oko, měl by bude platit polovinu jeho hodnoty. • 221 • Jestli lékař hojí rozbitou kost nebo chorobnou měkkou část muže, pacient bude platit lékaře pět peněz v penězích.

41. 222 • Kdyby byl uvolněný muž, kterého měl by bude platit tři peníze. • 223 • Kdyby byl otrok jeho majitel bude platit lékaře dvěma peníze. • 224 • Jestli veterinární chirurg vykonává vážnou operaci na oslovi nebo vůl, a vyléčit to, majitel bude platit chirurga jednu šestinu šekel jak poplatek. • 225 • Jestli on vykonává vážnou operaci na oslovi nebo vůl, a zabít to, měl by bude platit majitele jednoho- čtvrtý jeho hodnoty. • 226 • Jestli holič, bez znalosti jeho pána, řeže znamení otroka na otrokovi nebuďte prodal, ruky tohoto holiče budou uříznou. • 227 • Jestli kdokoliv podvádět holiče, a má ho značku otrok ne na prodej se znamením otroka, měl by zabije, a skrýval v jeho domě. Holič bude přísahat: "já ne - značka jemu vědomě," a bude nevinná. • 228 • Jestli stavitel buduje dům pro někoho a kompletní to, měl by dá mu poplatek dvou peněz v penězích na každý sar povrchu. • 229 • Jestli stavitel buduje dům pro někoho, a nekonstruuje tomu pořádně, a dům který on postavil upadl do a zabít jeho majitele, pak že stavitel zabije. • 230 • Jestli to zabije syna z majitele syn toho stavitele zabije.

42. 231 • Jestli to zabije otroka z majitele, pak měl by bude platit dře na otroka majiteli z domu. • 232 • Jestli to zničí zboží, měl by udělá kompenzaci přesto bylo zřícené, a ježto on nekonstruoval pořádně tento dům který on postavil a tomu padl, měl by postavit znovu dům z jeho vlastních způsob. • 233 • Jestli stavitel buduje dům pro někoho, třebaže on ještě ne- nedokončil tomu; jestli pak zdi zdají se svalit, stavitel musí udělat zdi pevnou látku z jeho vlastních způsob. • 234 • Jestli loďař buduje loď šedesáti gur pro muže, měl by bude platit jemu poplatek dvou peněz v penězích. • 235 • Jestli loďař buduje loď pro někoho, a neudělá to těsný, jestli během toho stejného roku který loď je poslaná pryč a trpí zraněním, loďař vezme loď odděleně a dala to společně těsný v jeho vlastních výdajích. Těsná loď, kterou měl by poskytne lodi majitel. • 236 • Jestli muž pronajme jeho loď k námořníkovi, a námořníkovi je neopatrná, a loď je rozbitá nebo jde na dno, námořník dá majitele z lodi další loď jako odškodné. • 237 • Jestli muž najme námořníka a jeho loď, a poskytnout to s obilím, oděvem, olejem a daty, a další věci z druhu potřebovaly pro kování to: jestli námořník je neopatrný, loď je rozbité, a obsah zřícený, pak námořník nahradí loď která byla rozbitá a všechno v tom že on zřícená. • 238 • Jestli námořník vrak jakýkoliv loď, ale chrání to, měl by bude platit polovinu jeho hodnoty v penězích.

43. 239 • Jestli muž najme námořníka, měl by bude platit jemu šest gur obilí ročně. • 240 • Jestli obchodní loď vrazí do převozního člunu, a vraku to, pán z lodi který je rozbitá bude hledat spravedlnost před bůhem; pán z obchodní lodi, kterou rozbitý převozní člun, musí odškodnit majitele pro loď a všechno co on zřícená. • 241 • Jestli kdokoliv zapůsobí na vůl pro vynucenou práci, měl by bude platit jednu třetinu špačka v penězích. • 242 • Jestli kdokoliv najmout hovězí dobytek na jeden rok, měl by bude platit čtyři gur obilí pro pluh- hovězí dobytek. • 243 • Jak nájemné stáda dobytek, který měl by bude platit tři gur obilí majiteli. • 244 • Jestli kdokoliv najmout vůl nebo osla, a lev zabije to na poli, ztráty jsou na jeho majiteli. • 245 • Jestli kdokoliv najmout hovězí dobytek, a zabije je zle ošetřením nebo fouká, měl by odškodní majitele, hovězí dobytek pro hovězí dobytek. • 246 • Jestli muž najme vůl, a on rozbije jeho nohu nebo řezat vaz z jeho hrdla, měl by odškodní majitele s vůl pro vůl. • 247 • Jestli kdokoliv najmout vůl, a vytáhnout jeho oko, měl by bude platit majitele jednu polovinu jeho hodnoty.

44. 248 • Jestli kdokoliv najmout vůl, a přerušit roh, nebo uřízne jeho ocas, nebo bolí jeho čenich, měl by bude platit jeden- čtvrtý jeho hodnoty v penězích. • 249 • Jestli kdokoliv najmout vůl, a bůh udeří to že to zemře, muž, kterého pronajal mělo by to bude přísahat na boha a být považovaný za nevinný. • 250 • Jestli zatímco vůl procházení na ulici (trh) někdo tlačí to, a zabije to, majitel může vztyčil žádné tvrzení v obleku (proti najímateli). • 251 • Jestli vůl být bodná rána vůl, a to ukázalo že on je krev, a on nesváže jeho parohy, nebo připevnit vůl nahoru, a vůl krev narozený jako svobodný občan muž a zabije ho, majitel bude platit jednu polovinu špaček v penězích. • 252 • Jestli on zabije mužova otroka, měl by bude platit jednu třetinu špačka. • 253 • Jestli kdokoliv souhlasit s další mít sklon jeho pole, dá mu semeno, svěřte jho hovězího dobytku jemu, a svážete jemu kultivovat pole, jestli on krade obilí nebo rostliny, a vzít je pro sebe, jeho ruky budou tesaní mimo. • 254 • Jestli on vezme osivo pro sebe, a neužívá jho hovězího dobytku, měl by odškodní jemu pro množství z osiva. • 255 • Jestli on dá do podnájmu mužovo jho hovězího dobytku nebo krade osivo, sázení nic na poli, měl by bude usvědčený, a pro každý jednoho sto k měl by platit šedesát gur obilí.

45. 256 • Jestli jeho společenství nebude platit pro něho, pak měl by bude umístěný v tom poli s dobytkem (v práci). • 257 • Jestli kdokoliv najmout polní práci, měl by bude platit jemu osm gur obilí ročně. • 258 • Jestli kdokoliv najmout vůl- řidič, měl by bude platit jemu šest gur obilí ročně. • 259 • Jestli kdokoliv krást vodní kolo z pole, měl by bude platit pět peněz v penězích k jeho majiteli. • 260 • Jestli kdokoliv krást shadduf (měl ve zvyku kreslit vodu z řeky nebo kanálu) nebo pluh, měl by bude platit tři peníze v penězích. • 261 • Jestli kdokoliv najmout pastýře pro dobytek nebo ovce, měl by bude platit jemu osm gur obilí ročně. • 262 • Jestli kdokoliv, kráva nebo ovce . . . • 263 • Jestli on zabije dobytek nebo ovce které byla dán jemu, měl by odškodní majitele s dobytkem pro dobytek a ovce pro ovce. • 264 • Jestli pastýř, komu dobytek nebo ovce byla svěřila pro sledující nad, a kdo/který přijala jeho mzdy jak dohodnuté na, a je spokojené, zmenšete počet dobytku nebo ovce, nebo udělejte zvětšete narozením méně, měl by budete úspěšné zvýšení nebo zisk který byl ztracený v podmínkách dohody.

46. 265 • Jestli pastýř, jehož péče dobytek nebo ovce byla svěřila, buďte vinen podvodem a udělá falešné návraty z přirozeného zvýšení, nebo prodat je pro peníze, pak má být usvědčený a platíte majitele desetkrát ztráty. • 266 • Jestli zvíře být zabité v stáji bohem ( nehoda), nebo jestli lev zabije to, pastýř bude deklarovat jeho nevinu před bůhem, a majitel nese nehodu v stáji. • 267 • Jestli pastýř přehlédne něco, a nehoda se stane v stáji, pak pastýř je v chybě pro nehodu kterou on způsobil v stáji, a on musí odškodnit majitele pro dobytek nebo ovce. • 268 • Jestli kdokoliv najmout vůl pro mlácení, množství z nájemné je dvacet ka obilí. • 269 • Jestli on najme osla pro mlácení, nájemné je dvacet ka obilí. • 270 • Jestli on najme mladé zvíře pro mlácení, nájemné je deset ka obilí. • 271 • Jestli kdokoliv najmout hovězí dobytek, vozík a řidiče, měl by bude platit jeden sto a osmdesát ka obilí denně. • 272 • Jestli kdokoliv najmout vozík sám, měl by bude platit čtyřicet ka obilí denně. • 273 • Jestli kdokoliv najmout den práce, měl by bude platit jemu z Nového roku dokud pátý měsíc (dubený k srpnu, kdy dny jsou dlouhé a pracovat pilně) šest gerahs v penězích denně; ze šestého měsíce ke konci roku, který měl by dá mu pět gerahs denně.

47. 274 • Jestli kdokoliv najmout zkušený artizan, měl by bude platit jak mzdy z . . . pět gerahs, jak mzdy z hrnčíře pět gerahs, krejčího pět gerahs, . . . gerahs, . . . provazníka čtyři gerahs, . . . gerahs, zedníka . . . gerahs denně. • 275 • Jestli kdokoliv najmout převozní člun, měl by bude platit tři gerahs v penězích denně. • 276 • Jestli on najme nákladní člun, měl by bude platit dvěma a jednu polovinu gerahs denně. • 277 • Jestli kdokoliv najmout loď šedesáti gur, měl by bude platit jednu šestinu šekel v penězích jak jeho nájemné denně. • 278 • Jestli kdokoliv koupit muže nebo ženského otroka, a před měsícem uplynulá benu- choroba být vyvinutá, měl by vrátí otroka prodávající, a přijmout peníze které on zaplacený. • 279 • Jestli kdokoliv mužem nebo ženským otrokem, a třetí společnost tvrdí to, prodávající je zodpovědný za tvrzení. • 280 • Jestli zatímco byl v cizí zemi muž koupí muže nebo ženského otroka sounáležitost k další jeho vlastní země; jestli kdy on vrátí domov majitel z muže nebo ženský otrok rozpozná to: jestli muž nebo ženský otrok být rodák ze země, měl by dá jim zpět bez jakéhokoliv peněz. • 281 • Jestli oni jsou z jiné země, kupec bude deklarovat peněžní obnos zaplacený pro to obchodníkovi, a držet muže nebo ženského otroka. • 282 • Jestli otrocký říct k jeho pánovi: "vy nejste můj pán," jestli oni odsoudí ho jeho pána uřízne jeho ucho.

48. Zákony spravedlnosti která Hammurabi, moudrý král, ustanovený. Spravedlivý zákon, a zbožný statut on učil zemi. Hammurabi, ochranný král je I. Já ne stáhnutý já sám z lidí, komu bel jsem dal ke mně, vládnout nad kým Marduk dal ke mně, já jsem nebyl nedbalý, ale já jsem byl jsem udělal je pokojné trvalé- místo. Já jsem vyložil všechny velké potíže, já jsem udělal lehký svítit na jim. S mocnými zbraněmi které Zamama a Ishtar svěřil mě, s horlivou vizí se kterým Ea odkázal mnou, s moudrostí kterou Marduk dal mi, já vyvrátila z kořene nepřítel nad a pod (v severu a jihu), utlumená země, přinesla blahobyt zemi, zaručené bezpečnosti obyvatelům v jejich domovech; narušitel nebyl dovolený. Velcí bohové volaný mě, já jsem záchrana- chování pastýře, jehož personálu je rovné, dobrý stín který je odložil moje město; na mé hrudi, kterou já ochraňuji obyvatele ze země Sumeru a Akkad; v mém krytu, který já nechat je odpočívat mír; v mé hluboce moudrosti mám přiložený jim. , že silný mohl by ne poranit slabý, za účelem chránit vdovy a sirotky, já mám v policii město kde Anu a bel zvedne vysokou jejich hlavu, v E- Sagil, chrám, jehož základy se drží tak nebe a země, za účelem deklarovat spravedlnost v zemi, usadit se všechny spory, a hojí všechny zranění, vztyčila tyto má drahocenná slova, psaný na mém pamětním kameni, před obrazem mým, jak král spravedlností. Král kdo/který vládne mezi králi z měst jsem I. Má slova jsou dobře považovaná; není tam žádná moudrost jako můj. příkazem Shamash, velký soudce nebe a země, nechal spravedlnosti šly dále v zemi: pořadím Marduk, můj lord, nechal žádné zničení se přihodit můj monument. V E- Sagil, který já miluji, jsem nechal jmenuji se někdy opakovaný; nechat utlačovaný, kdo/který má případ u soudu, přijít a stát před tímto mým obrazem jak král spravedlností; nechat jemu číst nápis, a rozumějte mým drahocenným slovům: nápis vysvětlí jeho případ jemu; on bude zjistit, co je jen, a jeho srdce bude rád, tak, aby on řekne:

49. "Hammurabi je pravítko, kdo je jak otec k jeho předmětům, kdo/který drží slova Marduk v úctě, kdo/který dosáhla dobytí pro Marduk nad severem a jihem, kdo/který raduje se srdce Marduk, jeho lord, kdo/který věnovalo výhody navždy a někdy na jeho předmětech, a má ustanovené pořadí v zemi. " Kdy on čte záznam, nechejte jemu prosit s plným srdcem k Marduk, můj lord, a Zarpanit, má dáma; lord, kdo/který upevní osud, jehož příkaz může ne být pozměněný, kdo/který udělal moje království velké, objednat povstání které jeho ruka může ne ovládá; smí nechal vítr z převratu jeho bydlení foukat, smí ustanoví léta z jeho rozhodnutí v prospěch naříkání, let nedostatku, let hladomoru, temnoty bez světla, úmrtí s návštěvou oči být předurčené k jemu; smí (bel) objednat s jeho silnými ústy zničení jeho města, rozptýlit jeho předmětů, odříznutí jeho pravidla, vyjmutí jeho jména a paměti ze země. Květen Belit, velká matka, jehož příkaz je silný v E- Kur, paní, kdo/který naslouchají laskavé k mým peticím, na místa rozsudku a rozhodnutí, točit jeho záležitosti zlé před bel, a daly zpustošení jeho země, zničení jeho předmětů, lití mimo jeho života jako voda do úst Kingu Bel. • Květen Ea, velké pravítko, jehož osudné výnosy se udát, myslitel z bohů, vševědoucí, kdo/který dělají dlouhé dny mého života, stáhnout porozumění a moudrosti od něho, vést jemu k zapomnětlivosti, zavřeli hubu jeho řeky v jejich zdrojích, a ne dovolit obilí nebo výživu pro muže rozrůstat se jeho zemi.

50. Květen Shamash, velký soudce nebe a země, kdo/který podporuje všechny způsob živobytí, Lorda životní- kuráže, roztříštit jeho dominium, zrušit jeho zákon, zničit jeho cestu, udělat zbytečný pochod jeho vojáků, poslat ho v jeho vizích předpovědi z klučení pařezů ze základů z jeho trůn a ze zničení jeho země. Smějí odsouzení Shamash dohoní jemu; smí být zanedbaný vody nad mezi žitím, a jeho duchem pod v zemi. Smí hřích, Lord nebe, božský otec, jehož srp dává světlo mezi bohy, vzít pryč korunu a královský trůn od něho; smí umístil jemu těžkou vinu, velký rozklad, že nic může být nižší než on. Smí určí jemu jak osudný, dny, měsíce a léta dominia naplněného vzdychají a slzy, zvýšení břemena dominia, život který je jako k úmrtí. Květen Adad, lord plodnosti, vládce nebe a země, můj pomocník, odepře od něho déšť z nebe, a záplavy vody z jaer, ničení jeho země hladomorem a nedostatkem; smí zuří mohl by nad jeho městem, a udělat jeho zemi do záplavy- kopce (mnohem zřícených měst). Květen Zamama, velký válečník, prvorozený syn E- Kur, kdo/který jde v mé pravé ruce, roztříštit jeho zbraně na poli bitvy, otočení den do noci pro něho, a nechal jeho nepřítele získat vítězství nad ním. Květen Ishtar, goddess bojování a války, kdo/který osvobodit mé zbraně, můj laskavý ochranný duch, kdo/který miluje moje dominium, proklínat jeho království v její rozhněvaném srdci; v jejím velkém hněvu, měňte jeho slušnost do zla, a roztříštte jeho zbraně na místě bojování a války. Smí tvoří nepořádek a pobuřování pro něho, srazí jeho válečníky, že země smí pije jejich krev, a smést hromady mrtvol z jeho válečníci na poli; smí ne udělí jemu život milosrdenství, doručit jemu do rukou jeho nepřátel, a uvěznit jemu v zemi jeho nepřátel.